Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fyzioterapie v kardiochirurgii Mgr. Pavla Formanová 3.LF UK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fyzioterapie v kardiochirurgii Mgr. Pavla Formanová 3.LF UK."— Transkript prezentace:

1 Fyzioterapie v kardiochirurgii Mgr. Pavla Formanová 3.LF UK

2 Jaké operace?  ACB  Chlopně – mechanické náhrady(bioprotézy?)  Tumory  Transplantace srdce (jen specializované pracoviště)  chirurgie ICHS 70%ICHS  chirurgie chlopenních vad 20%  chirurgie vrozených vad 5%  transplantace srdce 1%srdce  chirurgie hrudní aorty 1%  ostatní (nádory, poranění) 3%

3 Operační postup  Sternotomie – mediální nebo P, L stranná torakotomie  Méně časté laparoskopie – operace na zavřeném srdci x TAVI (Transcatheter Aortic Valve Implantation), MAZE (odstranění fibrilace síňí)  Žilní a arterielní štěpy při ACB – v.saphena magna, parva;a.mammaria interna; a.radialis  Mechanické listové protézy chlopní – vydrží déle, nevýhoda doživotní warfarinizace  Mimotělní oběh – napojení na vzestupnou aortu, horní a dolní dutou žílu, oxygenátor, čerpadlo  Operace na otevřeném srdci – ochrana srdce před ischemií je hypotermická kardioplegie(podchlazení), energetické nároky nepracujícího a zchlazeného srdce jsou minimální  Operace při mírné hypotermii těla °C, sníží se nároky metabolismu  Na srdce jsou připevněny elektrody pro případnou stimulaci srdeční činnosti po operaci, po jejich vyndání (2.-3.den) musí být pacient 2hod na lůžku a monitoru

4 Možné pooperační komplikace  Dehiscence (rozpad) sterna - častější u žen, DM, obéznějších pacientů  špatné hojení pooperačních jizev (sternum, DKK)  Generalizovaná zánětlivá reakce, postperfuzní syndrom ( postižení plic – ARDS, NS – mozková kůra, ledvin – akutní selhání, slinivka – akutní selhání, GIT – akutní vředová léze, poruchy koagulace – DIC,hypertermie)  Postoperační vznik CMP, ischemická míšní léze

5 Špatné hojení pooperačních jizev Obecně horší „hojivost“ a zvýšené riziko komplikovaného hojení rány mají pacienti:  obézní nebo naopak podvyživení  s DM  s onemocněním ledvin  s infekčním nebo nádorovým onemocněním  s poruchou pojiva  dlouhodobě léčení některými druhy léků (kortikoidy, chemoterapie apod.)

6 ČASNÁ POOPERAČNÍ FYZIOTERAPIE Cíle:  prevence pooperačních komplikací z imobilizace( hemodynamických, metabolických, tromboembolických, plicních)  zlepšení fyzické i psychické kondice pacienta po operaci

7 PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA  zvýšené riziko pooperačních komplikací a pooperační UPV u pac.s primárním plicním poškozením předoperačně(např. CHOPN, plicní HT, kuřáci), s anamnézou tromboembolické nemoci, pac.v 7. a vyšším deceniu  výhoda – pac. může lépe pochopit co se od něj požaduje (než ihned po probuzení z narkózy), začíná cvičit od první chvíle, kdy je schopen, dokonce ještě dříve, než za ním přijde fyzioterapeut nebo sestra  instruktáž v TEP, DG – statické, dynamické, rezistované dýchání, nácvik sedu přes bok, fixace hrudníku při kašlání

8 POOPERAČNÍ FYZIOTERAPIE  obecně platí, zahájit FT co nejdříve, jakmile to stav pacienta dovolí  k FT je určený stabilizovaný pacient  faktory, které ovlivňují optimální průběh FT – tlumení bolesti u pacienta, dostatečná hydratace, vědomí a spolupráce pacienta složky:  respirační fyzioterapie(RFT)  cévní gymnastika( CG)  kondiční cvičení(KC)  vertikalizace  nácvik správného držení těla

9 CÍLE JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK RFT – prevence a léčba atelaktáz, důkladné rozvinutí dolních partií plic, podporování expektorace CG – podpora svalové pumpy, odtok krve a mízy k srdci KC – adaptace organismu na zátěž, cvičení HKK a DKK jednostranně, střídavě a v souladu s dechem, cvičení mají být plynulá, pomalá, nešvihová, bez zadržování dechu vertikalizace – postupná, pozor dávat při delší imobilizaci, regulace krevního tlaku jsou oslabeny, možnost ortostatického kolapsu nácvik správného držení - vzpřímené držení trupu, pac. má tendenci k protrakci ramen, předsunu hlavy, větší kyfotizaci Th páteře

10 Používané techniky respirační fyzioterapie Statická a dynamická dechová gymnastika Kontaktní dýchání – „ruce na hrudníku“bez odporu, cílem je prohloubit dýchání, odstranění hlenu z DC, zlepšení krevních plynů (saturace kyslíku), usnadnění nádechu, zlepšení pohybů hrudníku  lepší provádět ve vzpřímeném držení trupu, ramena jsou držena do šířky, ZR v ramenních kloubech; možné samozřejmě i vleže Expektorační techniky (Airways clearence techniques) s dominancí bezpoklepových technik!!!, cílem je zbavit se hlenu bez nadměrného kašle  nácvik pomalého a plynulého výdechu = autogenní drenáž ( výrazné posílení výdechové složky)  v časné pooperačním období přednost klidovému bráničnímu dýchání Reflexní stimulace dýchání dle Vojty (na RESu, RO I., hlavní spoušťová zóna v 6. mezižebří)

11 Pokračování respiračních technik Rezistované dýchání  jedná se o využití nácviku výdechu proti odporu, využití pomůcek např. flutter, acapella, PEP maska (Positiv Expiratory Presure), výdech na š,s,f je dalším typem odporového dýchání  masku využíváme především k posílení bráničního i kostálního dýchání, usnadňuje bronchiální hygienu, zlepšuje mobilitu hrudníku Poznámka: dříve používané techniky „foukání do rukavice a brčkem do vody“jsou dnes z hygienických důvodů zakázané Inhalační terapie (mukolytika)  technika provedení – vdech ústy, výdech nosem

12 FT na RES (1. den po operaci) (RES – resuscitační oddělení)  CG (plantární a dorsální flexe hlezna, každou hodinu, 1 – 2 min.), PEP maska (u nespolupracujícího pacienta)3x denně min.) nebo flutter (u spolupracujícího pacienta, výdech každou hodinu 3 – 5x), inhalační terapie  fixace hrudníku při kašli pomocí HKK (někdy přes polštář, nafukovací balón)  první sed pacienta s dopomocí přes bok  podpora dýchání pomocí reflexní stimulace dle Vojty dle indikace lékaře

13 FT na intermediálním oddělení (2. – 3. den po operaci)  pokračujeme v terapii zavedené na RESu  přidáváme KC HKK a DKK, cvičení HKK neprovádíme nad 90° F, AB v rameni; pohyby HKK a DKK cvičíme jednostranně, střídavě, v koordinaci s dechem, důraz klademe na pumpovací cviky (CG) – prevence TEN, lze provádět i „krátké“izometrické kontrakce např. svalů DKK, pokud pacient nezadržuje dech  nezahlcujeme pacienty velkým množstvím cviků!!!  RFT – statická, dynamická DG, lokalizované dýchání (dolní hrudní, břišní), rezistované dýchání,nácvik efektivního odkašlávání, autogenní drenáž  časná vertikalizace - sed, stoj, chůze  cvičení s fyzioterapeutem 1 – 2x denně, pacient cvičí také sám dle instrukcí několik minut vícekrát denně

14 Další terapeutický postup  od 4. – 5. dne chůze do schodů (měření TF před a po zátěži, TF se nemá zvýšit o více než 30 tepů/min.), po zvládnutí chůze do schodů odchází obvykle den domů nebo překlad do lázní  před odchodem domů instruktáž „péče o jizvu“- tlaková masáž, mazání jizvy (nesolené vepřové sádlo, měsíčková mast, Indulona, Hemagel), měkké techniky na hrudníku (zlepšení posunlivosti kůže, podkoží, fascie), „hlazení“ (zlepšení povrchové citlivosti kůže)  dní od operace se doporučuje nekoupat, pouze sprchovat  POZOR!příliš intenzivní mazání jizvy může naopak škodit!!!

15 KI činnosti první 2 měsíce po operaci prevence pooperační komplikace „dehiscence sterna“  nezatěžovat HKK v ramenních kloubech  dodržovat doporučená cvičení  neřídit auto  neuklízet, nevysávat, nevytírat  nevenčit psa na vodítku  nechovat malé děti  nesekat sekačkou  nejezdit na kole…aj.činnosti se zátěží HKK

16 Sexuální život po operaci srdce (Petr Niederle, Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha)  Podmínkou zahájení sexuálního styku je srostlé sternum  Při pocitech nejistoty z většího fyzického výkonu se doporučuje provést zátěžové vyšetření – ERGOMETRIE  Řada léků sekundární prevence u onemocnění srdce může ovlivňovat sexuální funkce (např. inhibitory ACE, blokátory kalciových kanálů a některé β -blokátory)  Jsou i jiné příčiny poruch sex. funkcí – kouření, cévní poruchy, DM  Tělesné zatížení při styku není příliš velké, neboť odpovídá přibližně zatížení, kterému je osoba vystavena při svižné chůzi po schodech mezi dvěma patry  Vhodné volit takovou polohu, při níž nedochází k extrémnímu vzestupu tepové frekvence  K náhlé smrti při sexu dochází velmi zřídka, rizikový je pro pacienta mimomanželský styk spojený s vyšší podílem stresu  Léky na zvýšení erektilní potence (selektivní vasodilatece) v kombinaci s nitráty nebo antihypertenzivy mohou mít výrazný hypotenzní účinek

17 Literatura  Kolář, J. a kol.: Kardiologie pro sestry intenzivní péče. Akcenta, 1998  Dominik, J.: Kardiochirurgie. Grada, 1998  Máček, Smolíková: Pohybová léčba u plicních chorob. Victoria Publishing Praha, 1995  Dušánek Tomáš, Bc.: Průběh časné rehabilitace po chirurgické revaskularizaci aortokoronárním bypassem a její možnosti ovlivnění dechového ústrojí. Praha, 2004

18


Stáhnout ppt "Fyzioterapie v kardiochirurgii Mgr. Pavla Formanová 3.LF UK."

Podobné prezentace


Reklamy Google