Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Demokratický deficit a legitimita EU Problémy demokratického vládnutí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Demokratický deficit a legitimita EU Problémy demokratického vládnutí."— Transkript prezentace:

1 Demokratický deficit a legitimita EU Problémy demokratického vládnutí

2 Evropská unie Zvláštní entita (sui generis), která je charakterizována (P. C. Schmitter): víceúrovňovým systémem vládnutí (nadnárodní, národní, regionální) polycentrických systémem rozhodování (zahrnutí mnoha aktérů do rozhodování) Je pro ni charakteristické delegování pravomocí relativně autonomním agenturám (Komise, ECB apod.), které nejsou kontrolovány kolektivní institucí

3 Problém demokratického deficitu EU Problém legitimity EU

4 Demokratický deficit Náhled na demokratický deficit (zda existuje, neexistuje, co je to) se odvíjí od toho, co jednotliví autoři považují za finalitu Evropské unie 2 základní proudy: 1. Finalitou EU bude nějaká forma státu (federace), už teď má EU federální prvky. Srovnávání systému vládnutí v EU se systémem vládnutí v národních státech. Demokratický deficit existuje. Řešení je přenos liberálně demokratického systému vládnutí na nadnárodní úroveň (demokratizace EU) – Hix, Follesdal 2. Finalitou EU není stát (je to nerealizovatelné). EU je především mezinárodní organizace (mezivládní systém vládnutí) nebo je chápána jako regulatorní entita. Moravscik (EU netrpí demokratickým deficitem) a Majone (EU trpí krizí legitimity a odpovědnosti, ale ne demokratickým deficitem).

5 Standardní definice DD Joseph Weiler - shrnutí tvrzení o tom, co je to DD.  1. problém je, že evropská integrace vedla k posílení exekutivy a ke snížení vlivu a kontroly národních parlamentů Na evropské úrovni je výrazně posílená role exekutivy (Rada a Komise), která ovšem působí mimo dosah národních parlamentů. Tvorba evropské legislativy leží mimo kontrolu národních parlamentů, které se často ani nedostanou k potřebným informacím nebo k nim dochází zpožděně. Vlády často ignorovaly domácí parlamenty. Evropská politika nebyla podrobena demokratické kontrole.

6 Standardní definice DD 2. problém je slabá role Evropského parlamentu  Neplní roli klasickou parlamentní roli (kontrola exekutivy, tvorba legislativy, rozpočet).  S každou revizí smluv došlo ke zvýšení role EP (spolurozhodování, rozpočet). Ale nemá právo legislativní iniciativy, role při sestavování Komise je slabší. 3. problémem je, že neexistují evropské volby (zdroj přímé legitimity)  Evropské volby nejsou ve skutečnosti evropské, protože se nerozhoduje o evropských problémech, nevolí se evropské strany, ale národní.  Nezájem o volby, pokles volební účasti – volby druhého řádu

7 Standardní definice DD 4. problémem je, EU je vzdálená voličům.  Systém vládnutí EU je odlišný od domácích politických institucí - voliči nerozumí EU a nejsou schopni se s ní identifikovat (nevolená Komise, Rada, která má jak legislativní, tak exekutivní pravomoci, EP nefunguje jako pravý parlament), politika je technokratická 5. problém je, že evropská integrace vede k výsledkům, které jsou vždy nějak vzdálené od ideálních preferencí průměrného voliče.

8 Simon Hix, Andreas Follesdal Why There is a Democratic Deficit in the EU: A Response to Majone and Moravcsik (JCMS) Demokratický deficit existuje, EU by se měla demokratizovat. Chápou EU jako systém víceúrovňového vládnutí, který má federální rysy či k nim alespoň spěje. Uvádí zásadní elementy demokracie (národní stát) a ukazují, co v EU chybí (srovnání systému vládnutí národního státu a systému vládnutí v EU).

9 Simon Hix, Andreas Follesdal o Hlavní argument se týká toho, že v EU chybí politická soutěž (typické pro demokratické státy), a to o vedení na evropské úrovni, o řízení evropské agendy. o Národní a evropské volby postrádají evropská témata, jsou o domácích tématech. o V referendech, která jsou o evropských problémech, zasahují i sympatie/nesympatie ke stávající vládě. Problém referend spočívá v tom, že voliči se vyjadřují k izolovaným problémům. o EP je ovšem demokratičtější, europoslanci se stávají nezávislejší na národních vládách a často hlasují i proti preferencím národní vlády. Problémem je slabý vztah mezi EP a voliči, který by se projevuje ve volbách.

10 Simon Hix, Andreas Follesdal Řešení: posílení vazby mezi institucemi a občany, zvýšení transparentnosti rozhodování, posílení kritiky a politické soutěže v EU Politická role Komise by měla být podrobena větší kritice (součást demokracie). Pozice předsedy Komise by měla být volená, a to přímo občany nebo národními parlamenty. Kandidáti by měli mít programy. Transnárodní strany a národní vlády by se vyjadřovaly ve prospěch toho či onoho kandidáta.

11 Andrew Moravscik In Defence of the ‘Democratic Deficit’: Reassessing Legitimacy in the European Union (JCMS) Kritika standardní definice DD. EU netrpí demokratickým deficitem. EU pro něj zůstává charakteristická mezivládním systémem vládnutí. Hlavními aktéry jsou národní vlády. Vlády nepřijmou opatření, která jdou proti národním zájmům. 1. (posilování exekutivy)  Národní vlády jsou odpovědné národním parlamentům. Národní zástupci (Evropská rada, Rada EU) jsou podrobeni kontrole ze strany národních parlamentů a médií.

12 Andrew Moravscik 2. (posilování EP)  Poukazuje na vzestup pravomocí EP za posledních dvacet let vůči Komisi a v legislativním procesu. Tento argument neplatí. 3. (EU je příliš vzdálená občanům)  Evropský legislativní proces je velmi transparentní, často více než na národní úrovni.  O evropském rozhodovacím procesu se ví více než o národním.

13 Andrew Moravscik 4. (Evropská politika vede k výsledkům vzdáleným ideálním preferencím)  Evropský systém má systém brzd a protivah, které zaručují konsensus u přijímaných opatření, nikdo nemůže dominovat.  Politiky EU jsou středové, výsledek kompromisu, jsou z nich vyloučeny jen extrémy.  Vlády nepřijmout nic, co by šlo proti národním zájmům. Existuje jen malý rozdíl mezi preferencí vlády a finální výsledkem EU. 5.(evropské volby)  přímo neřeší, ale domnívá se, že v dohledné době se jedná o neřešitelný problém, protože je obtížné překonat apatii voličů.  Pro voliče jsou evropské volby irelevantní.  Preferuje, aby evropská politika zůstala izolovaná od většinových tendencí (ochrana před tyranií většiny, aby nedošlo k politizaci evropského rozhodování)

14 Giandomenico Majone Demokratický deficit Evropské unie – zpět k původním principům. EU a její politici by se měli vrátit k původním principům integrace a uznat, že evropské rozhodovací procesy jsou nedemokratické. EU není stát, neexistuje zde evropský lid, EU není projektem mas, ale je projektem politických elit (historické posuny jsou dílem elit bez účasti mas). Nedozrál čas na federaci, evropští občané na ni nejsou připraveni, nedošlo k „evropeizaci mas“, nedošlo k přesunu loajality z národní na nadnárodní úroveň, neexistovala a neexistuje všeobecná podpora sjednocování kontinentu.

15 Giandomenico Majone Struktura EU je nedemokratická (nevolená Komise), nicméně se domnívá, že ji lze smířit s praxí zastupitelské demokracie, pokud chápeme EU jako regulatorní organizaci a Komisi jako superagenturu (k delegaci pravomocí na nevolené regulatorní agentury dochází i v národních státech). Státy delegovaly regulatorní kompetence na evropskou úroveň. EU je fakticky 4 větví v dělbě moci. EU by neměla být demokratická (neměl by dominovat EP, neměla by být volena Komise). To by znamenalo politizaci institucí a podrylo by to legitimitu celé EU.

16 Giandomenico Majone V EU došlo ke krizi legitimity a odpovědnosti, a to v důsledku výraznému nárůstu pravomocí Komise (i mimo regulaci) a rozšiřování EU. Dalším problémem je, že legitimita evropské integrace je založena na výkonnosti, ekonomických ziscích. Jakákoli ekonomická krize podrývá legitimitu celého procesu. V posledních letech došlo ke zvýšení poptávky po odpovědnosti politiků a výsledcích. Řešení: jasné vymezení cílů Komise, důsledné mechanismy kontroly (transparentnost, ESD, EP by měl zaměřovat zejména na kvalitu legislativy a kritizovat Komisi, ale neměl by se snažit ovlivnit politickou pozici Komise), posílení role národních parlamentů v rozhodování. Podpora rozmanitosti idejí a názorů na evropskou integraci, konkurenci mezi státy (flexibilní kluby států). Integrace by neměla být vedena jen shora.

17 Problém legitimity EU Jakýkoliv systém, pokud se chce udržet, musí být přijímán společností jako legitimní. Co je to legitimita?  Víra občanů, že vláda/úřady mají právo přijímat rozhodnutí, která musí občané respektovat.  Jedná se o uznání autority těch, co vládnou, a povinnosti ovládaných poslouchat  Seymour Martin Lipset: legitimita je schopnost systému utvářet a udržovat víru, že existující politické instituce jsou pro společnost nejlepší možné.

18 Problém legitimity EU EU → nutnost přesvědčit občany, že dané instituce a způsob vládnutí je nejlepší možný Za posledních dvacet let došlo k výraznému prohloubení integrace, ale zároveň i k prohloubení vzdálenosti mezi EU a občany.  Rozhodnutí EU jsou buď občany ignorována, nebo jsou vnímána negativně (jako přílišná regulace z Bruselu).  Potíže s ratifikacemi základních smluv (Nice, evropská ústava, Lisabonská smlouva) mohou být znakem krize legitimity evropské politiky

19 Zdroje legitimity EU Volby a referenda  Volby do Evropského parlamentu (přímá demokratická legitimita) – problém voleb druhého řádu.  Referenda – izolované problémy, vliv domácí politické situace. Národní parlamenty  Vlády se opírají o parlamentní většinu. Národní parlamenty poskytují legitimitu vládním zástupcům na jednání Rady EU a Evropské rady.  Změny základních smluv EU musí být ratifikovány národními parlamenty. Evropský parlament (přímo legitimizována občany ve volbách)

20 Historický pohled na legitimitu EU Janet Mather (Legitimating the European Union) rozděluje vývoj EU do 3 fází. ES/EU vznikla jako projekt politických elit. Po celou dobu integrace byly hlavním zdroje legitimity EU pozitivní výsledky evropské integrace (ekonomické zisky). Občané byli dlouhodobě z evropského procesu vyloučeni.

21 Počátky integrace – 60. léta Od založení ESUO do 60. let:  Legitimita prostřednictvím výsledků  Evropský projekt – mír, stabilita, prosperita  Technokratický projekt  ESUO/EHS řízeno technokraty a byrokraty, rozhodnutí technického charakteru, nepřijímalo rozhodnutí s dopadem na veřejnost (regulatorní agentura)  Regulační politika nepotřebovala být založena na vůli lidu  ES byla pojímána jako technická věc, záležitost vlád a odborníků  Role parlamentů a občanů byla dlouhodobě omezená

22 60. léta – 80. léta Obavy národní elit z přílišného posílení nadnárodních institucí → obavy ze ztráty suverenity. Charles de Gaulle → národní zájmy (Lucemburský kompromis) Stagnace (tzv. euroskleróza) → zpomalení přijetí rozhodnutí → rozvoj přijímání rozhodnutí prostřednictvím konsensu. První rozšíření → očekávání ekonomických zisků, ty ale nebyly ihned → vliv na veřejné mínění v těchto státech, skepticismus, nepodporovaly prohloubení integrace

23 60. léta – 80. léta ES je řízeno politickými elitami a byrokraty Slabé zapojení občanů, nicméně ti evropský projekt vesměs podporovali. Omezené možnosti reprezentace (odkládání přímých voleb do EP) Slabá odpovědnost evropských elit občanům (nízké možnosti EP ve vztahu ke Komisi/Radě) Nízká potřeba legitimizace ES občany → nebyla přijímá zásadnější rozhodnutí s dopadem na národní suverenitu.

24 Maastrichtská smlouva - současnost Od 80. let roste potřeba legitimizace evropské integrace občany, a to v souvislosti s dokončením vnitřního trhu (prohloubení integrace) Řešení je posilování pravomocí EP, zavádění nových úrovní vládnutí (regionální aktéři, nestátní aktéři), zavedení občanství EU, funkce ombudsmana.

25 Maastrichtská smlouva - současnost Zásadní zlom přinesly problémy s ratifikací Maastrichtské smlouvy ve Francii a Dánsku  chybějící přesvědčení občanů s posuny na nadnárodní úrovni  ratifikace parlamentní cestou → 90 % elit smlouvu ratifikovalo  První výrazné rozpory mezi postoji politické elity a občany

26 Maastrichtská smlouva - současnost Od 90. let prohlubování rozporů:  Faktory: Politizace evropské politiky Lepší informovanost občanů, lepší komunikace Prohlubování integrace  Výhody integrace jsou v některých oblastech ne příliš viditelné  Omezování role národních institucí v rozhodování – např. v citlivých oblastech jako bezpečnost, zahraniční politika, sociální politika  Není jasný cíl → federace, konfederace, ekonomická vláda Východní rozšíření a Turecko  větší diverzita mezi členskými státy co se týče politické kultury, zvyků, tradic, zájmů → dohody je obtížnější dosáhnout.

27 Maastrichtská smlouva - současnost Řešení demokratického deficitu posilováním pravomocí parlamentu (teorie liberální demokracie)  pro zastánce další integrace to měl být Evropský parlament  pro skeptiky národní parlamenty Úsilí o řešení součástí každé diskuze o revizi smluv (zjednodušování procedur, transparenstnost, Charta základních práv občanů EU, Konvent)

28 Maastrichtská smlouva - současnost Evropská ústava  Zamítnutí ve Francii a Nizozemsku (kritika fungování evropských institucí)  Další projev rozdílu mezi elitami a občany Lisabonská smlouva – problémy v Irsku Postoje občanů k EU jsou často ovlivněny domácími politickými postoji a jsou spojeny s domácími problémy členských států

29 Legitimizační strategie Jaký typ legitimity pro Evropskou unii? Karel B. Müller Eriksen a Fossum – tři legitimizační strategie  Instrumentální strategie: EU je legitimizována tím, že úspěšně řeší problémy členských států Legitimizace vyplývá z její efektivity a výkonnosti → je vázána na hospodářský růst v členských státech Mezivládní přístup k EU → EU je místo kooperace národních vlád Nestabilní zdroj podpory → funguje, dokud je entita efektivní, všichni získávají a nikdo neztrácí → hospodářská krize může vést ke krizi celého projektu

30 Legitimizační strategie Kontextuální (hodnotová) strategie:  EU je chápána jako společenství sdílených hodnot  Aby EU fungovala, musí zde existovat hodnotový konsensus občanů → je třeba hledat společné kulturní či náboženské kořeny  Vyžaduje vytvoření evropské veřejnosti (evropský démos) – ta bude respektovat rozhodování EU a bude za ně cítit i určitou odpovědnost  Součástí diskuze o evropském náboženském dědictví → př. snaha, aby se v textu evropské smlouvy objevilo, že EU je založena na křesťanských kořenech (x Turecko)

31 Legitimizační strategie Snaha vytvářet společné symboly – hymna, vlajka, evropská armáda. Odraz i v různých evropských programech (např. Erasmus) Problémy:  rozdílnost historického a kulturního vývoje v jednotlivých členských zemích  posilování náboženských témat (překážka integračního procesu)  kulturní sebestřednost = uzavřenost, zdůrazňování dělení my a oni, posílení evropského šovinismu (exkluze např. muslimů) Pozitiva:  jasné stanovení hranic EU  Překonávání předsudků, historických nevraživostí mezi členskými státy

32 Legitimizační strategie Procedurální (komunikativní) strategie:  EU je chápána jako společenství sdílených pravidel a práv  Je založena na jednotné politické kultuře (tolerance, respekt k jednotlivci, lidská práva, debata, racionalita, kompromis, institucionální zprostředkování konfliktu)  Takto EU postupovalo zejména po Maastrichtu → vytváření pravidel a procedur

33 Legitimizační strategie Problémy:  Rozdíly mezi starými a novými členskými státy = nové členské státy mají slabší zkušenost s demokracií, s vytvářením a dosahováním konsensu, nemají dostatečně vyvinutou občanskou společnost  Nejsou jasně vymezeny teritoriální a kulturní hranice EU Pozitiva:  otevřená společnost založená na překonávání zájmových, kulturních, hodnotových rozdílů


Stáhnout ppt "Demokratický deficit a legitimita EU Problémy demokratického vládnutí."

Podobné prezentace


Reklamy Google