Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:"— Transkript prezentace:

1 Makroekonomická rovnováha

2 Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt Takový produkt nazýváme rovnovážný produkt P Y AD AS P Y PEPE YEYE E 

3 Role subjektů v AD a AS SubjektNabízíPoptává Domácnosti Výrobní faktory Výrobky a služby Firmy Výrobní faktory Stát Veřejné statky Výrobní faktory, Výrobky a služby Zahraničí Importované statky, zahraniční VF Exportované statky, tuzemské VF V ekonomice má každý subjekt svou roli jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Aby mohl subjekt něco poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout.

4 Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka (AD – Aggregate Demand) je celkové množství produktu, které jsou ochotni poptávající (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) v dané ekonomice při dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD = celkové výdaje na spotřebu domácností, na soukromé investice firem, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy do zahraničí. AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a zahraničí POPTÁVKA

5 Faktory ovlivňující AD Spotřeba (C) - je určena osobním disponibilním důchodem a bohatstvím spotřebitelů. Investice (I) - jsou určeny výší produktu (zejména očekávaného), kapitálovými náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucím očekáváním investorů. Vládní výdaje (G) - jejich výše je určena vládními rozhodnutími o výdajích (hospodářskou politikou). Čisté vývozy (X) - jsou určeny rozdílem exportu a importu.

6 Struktura AD C I G X AD Y P P1P1 P 1 označuje všeobecnou cenovou hladinu, tedy reprezentuje ceny všech prodávaných statků. Sem řadíme nejen ceny výrobků a služeb nabízených firmami, ale i cenu výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) nabízených firmami, cenu peněz (úrok) i měny (kurs), dále ceny statků nabízených státem i zahraničními subjekty. Jedná se tedy o velice komplexní veličinu (na rozdíl od mikroekonomického pojetí cenové hladiny, která reprezentovala pouze jediný statek). Cenové hladině P 1 tedy odpovídá určitá úroveň spotřeby domácností, investic firem, vládních výdajů a čistého exportu. Tyto složky AD budou obvykle při poklesu cenové hladiny růst a naopak (proto je křivka AD klesající). P2P2

7 Faktory ovlivňující AD Proporce mezi jednotlivými složkami AD ovlivňují: Opatření (nástroje, instrumenty) hospodářské politiky: monetární politika, fiskální politika, důchodová politika. Vnější faktory: –Demografické změny – nárůst obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích –Očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra je spojena s očekáváním vyšších zisků a s realizací vyšších investic –Zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů –Hodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby.

8 Agregátní nabídka (AS) Agregátní nabídka (AS – Aggregate Supply) je celkové množství produkce, které subjekty (stát, firmy, domácnosti a zahraničí) nabízejí v dané ekonomice při daných mzdách a cenách v průběhu určitého období. Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při dané cenové hladině. Nabídku tvoří domácnosti (nabízejí VF), firmy (nabízejí zboží), a také stát (zajišťuje vzdělávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřejné statky, za které občan přímo neplatí nebo platí netržní cenu) a zahraničí. NABÍDKA

9 Pružnost mezd a cen Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či nepružné. Pokud by byly pružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy) Pokud by byly nepružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně dlouho a nerovnoměrně) Jak je tomu v realitě? Co myslíte? Zvýšení či snížení jedné ceny či několika cen by se tedy v podstatě nepromítlo do změny produktu, protože by nepřinášelo žádnou krátkodobou výhodu ze změny produkce. Zvýšení či snížení jedné ceny či několika cen by se tedy (alespoň krátkodobě) promítlo do změny produktu, protože by přinášelo krátkodobou výhodu ze změny produkce. Například zvýšení prodejních cen za současného udržení nákupních cen (nákladů) motivuje firmy obvykle k vyšší produkci, neboť tak mohou ještě více navýšit dosahovaný zisk - v rámci krátkého období, po které výhoda trvá. Podobně zvýšení nákupních cen (při konstantních prodejních cenách) motivuje firmy ke snížení produkce.

10 Situace z pohledu celé ekonomiky Situace z pohledu firmy Pružnost cen a křivka AS Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, kdy za cenové hladiny P 1 je vyráběn produkt Y 1 Vzhledem k tomu, že jsou často některé ceny výrobních faktorů (náklady) nepružné (reagují na zvýšení jiných cen opožděně), může případné zvýšení cen výrobků a služeb motivovat firmy k vyšší produkci (dosáhnou vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen a nákladů). Ekonomika se bude pohybovat po krátkodobé AS. Jakmile si však vlastníci výrobních faktorů uvědomí, že ceny statků vzrostly, budou se dožadovat také zvýšení cen výrobních faktorů (např. práce). Pokud toho dosáhnou (což obvykle nějakou dobu trvá), sníží se firmám zisk a tím i motivace zvyšovat výrobu. Ekonomika se vrátí na původní úroveň produkce, ale při vyšší cenové hladině, tzn. v DO se nacházíme stále na dlouhodobé vertikální AS. P Y P1P1 P2P2 Y1Y1 AS KO AS DO Cenová hladina P 1 Ostatní náklady Zisk > = Zisk při P 1 Mzdové náklady Cenová hladina P 2 Zisk při P 2 v KO Ostatní náklady Mzdové náklady Zisk při P 2 v DO

11 Agregátní nabídka v KO a DO AS v KO – stoupající, do úrovně potenciálního produktu (Q P ) roste mírně, poté strmě stoupá Velikost AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají firmy některé náklady nepružné (např. výše mezd), proto reagují s určitým zpožděním AS v DO – kolmá k ose x; náklady nejsou nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám tak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktu AS KO Y P Y* AS DO Q P Y* Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme pod úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy nevyužité výrobní faktory. Právě nadbytek nabídky výrobních faktorů nad jejich poptávkou neumožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou velmi výrazně zvyšovat produkci, na níž budou najímat výrobní faktory za stejné, nebo jen velmi málo zvýšené ceny. Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme nad úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy využité všechny výrobní faktory. Nedostatek nabídky výrobních faktorů oproti jejich poptávce nyní umožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou zvyšovat produkci mnohem obtížněji a každé (i velmi malé) zvýšení produkce bude vykoupeno stále vyššími cenami.

12 Faktory ovlivňující AS 1. Potenciální produkt 2. Pohyb mezd a cen Potenciální produkt – kapacita ekonomiky (produkt) při plné zaměstnanosti a využití zdrojů; má dva efekty: –Růst potenciálního produktu posunuje AS doprava –Růst výrobních nákladů při konstantním Y* posunuje AS kolmo vzhůru Pohyb mezd a cen – křivka AS je z důvodu některých nepružných cen a mezd (mzdy, nájmy budov, pozemků, atd.) pod Y* plošší, nad Y* rostou ceny a mzdy rychleji a AS je strmější

13 AS při vzrůstajícím potenciálním produktu a nákladech P AS AS´ Y*Y*´ Y P AS AS´Y* Y

14 Faktory ovlivňující AS Jedná s o faktory ovlivňující potenciální produkt i mzdy a ceny: Využitelné výrobní zdroje (práce, kapitál, půda), Technický pokrok, Hospodářská politika (vysoké daně vyloučí část výrobců z trhu, dovozní clo brání část tuzemských producentů, apod.), Očekávání subjektů (ochota vstupovat do živností), Kurz tuzemské měny, Pohyb cenové hladiny.

15 Jakým způsobem dochází k determinaci (určení) optimálního (rovnovážného) produktu Je-li aktuální GDP < Y*, nejsou plně využity zdroje Je-li aktuální GDP > Y*, vede to k inflaci Otázkou tedy je, zda a za jakých podmínek může tržní ekonomika zajistit relativně vysoké využití zdrojů a současně společensky přijatelnou míru inflace. Dva názory: Ortodoxní (neoklasický) přístup – trh vše vyřeší autoregulačními mechanismy a stát svými zásahy jen škodí Keynesiánský přístup – trh sám není schopen řešit všechny problémy, hlavně pokles AD a nutné zásahy státu

16 Neoklasická a Keynesiánská AS Hlavní spor je o otázku pružnosti mezd a cen. Kdyby byly pružné, tak křivka AS je vertikální na úrovni potenciálního produktu (neoklasické pojetí). Keynesiánci namítají, že v realitě je pružnost cen omezena a do úrovně potenciálního produktu je v jejich pojetí AS horizontální. AS Y P Y’Y’ V realitě pak může nastávat kompromis… … který může po „vyhlazení“ vpadat takto. Vertikální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice působením tržních sil dochází k rychlé reakci subjektů na změny všech cen (včetně mezd). Všechny ceny (včetně cen VF) tedy odpovídají daným podmínkám, ve kterých se ekonomika nachází a tím je také vyráběn optimální produkt odpovídající potenciálnímu produktu. Horizontální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice jsou některé ceny (např. cena práce a jiných VF) nepružné, tedy že reagují na změny cen statků opožděně. V tomto extrémním případě jsou absolutně nepružné z toho důvodu, že produkce je pod úrovní potenciálního produktu, je vysoký přebytek výrobních faktorů (práce), které jsou ochotni majitelé pronajímat více i za stejnou cenu (mzdu). Proto je možné zvyšovat produkci i při stejné cenové hladině.

17 Rovnováha na trhu v neoklasickém a keynesiánském pojetí AS a dopady stimulace AD Y E = Y* AD AD´ AS Y E1 AD AD´ AS Y* Y E2 P E1 P E2 PEPE Y2*Y2*  AD →  P E, Y E = konst.  AS →  P E,  Y E  AD →  Y E, P E = konst. Y P Y P 

18 „Kompromisní“ situace Y E1 AD AD´ AS Y* Y E2 PEPE Pokud je produkce ekonomiky pod potenciálním produktem, pak stimulace AD vede mnohem více k nárůstu produktu než k nárůstu cenové hladiny. Čím více se blížíme k potenciálnímu produktu, tím více je nárůst produktu „vykoupen“ nárůstem cenové hladiny… … a při stimulaci AD nad potenciální produkt je každý nepatrný nárůst produktu doprovázen velmi výrazným nárůstem cenové hladiny. Při HDP menším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ pouze mírným zvýšením cenové hladiny protože díky nadbytku volných VF příliš nerostou firmám při jejich nákupu náklady a mohou tedy udržet nízké ceny. Při HDP větším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ velkým zvýšením cenové hladiny protože díky nedostatku volných VF musejí firmy platit za jejich nákup stále vyšší náklady a to se odráží i do růstu cen, za které budou ochotny produkci prodávat.

19 Determinace produktu a model multiplikátoru

20 Sklon ke spotřebě a úsporám Disponibilní důchod (Y d ) může být domácnostmi rozdělen na spotřebu a úspory Y d = C + S Budeme raději vynakládat větší část důchodu na spotřebu nebo budeme více spořit? K čemu máme větší sklony/tendence? Sklon = tendence; vyjadřuje tendenci společnosti spotřebovávat nebo naopak spořit

21 Sklon ke spotřebě a úsporám Mezní sklon ke spotřebě (MPC, c) vyjadřuje o kolik se změní spotřeba, jestliže vzroste disponibilní důchod (produkt) o jednotku MPC =  C /  HDP (Hodnota MPC určuje sklon spotřební funkce) Mezní sklon k úsporám (MPS, s) vyjadřuje o kolik se změní úspory, jestliže vzroste disponibilní důchod (produkt) o jednotku MPS =  S /  HDP (Hodnota MPS určuje sklon úsporové funkce) Platí: MPC + MPS = 1

22 Spotřeba (C) jsou všechny výdaje domácností, které jsou použity na nákup spotřebních statků. C = C A + c·Y kde C A je autonomní spotřeba a c je mezní sklon ke spotřebě Úspory (S) je to ta část disponibilního důchodu domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned ke spotřebě. S = - C A + s·Y kde C A je autonomní spotřeba a s je mezní sklon k úsporám Spotřeba a úspory Část spotřeby, která se nemění při změně produktu Y (je vůči produktu autonomní ) Část spotřeby, která se mění s každou další jednotkou produktu Y (mění se právě o velikost c) Spotřební funkce tedy vyjadřuje, jak se mění (vyvíjí) celková spotřeba domácností C při určité úrovni národního důchodu (produktu) Y Úsporová funkce vyjadřuje, jak se mění (vyvíjí) celkové úspory domácností S při určité úrovni národního důchodu (produktu) Y

23 Mezní sklon ke spotřebě není to samé, co spotřební funkce, ale je v ní obsažen (ovlivňuje její sklon). C = C A + c·Y Stejně tak mezní sklon k úsporám není to samé, co úsporová funkce, ale je v ní opět obsažen (ovlivňuje její sklon). S = - C A + s·Y Nepleťme si! Spotřební funkce Mezní sklon ke spotřebě čím je větší, tím větší část z důchodu Y je věnována na spotřebu C Úsporová funkce Mezní sklon k úsporám čím je větší, tím větší část z důchodu Y je věnována na úspory S

24 Multiplikační efekt

25 Jak funguje multiplikační efekt v praxi? Dejme tomu, že se rozhodnete podpořit produkci v naší ekonomice tím, že si necháte ušít oblek. Zajdete ke krejčímu a objednáte oblek za Kč. Krejčí u prodejce látek zakoupí látku za Kč a oblek ušije. Jeho zisk je Kč. Prodejce látek získal Kč. Dejme tomu, že za koupil další látku a Kč utratil za jídlo v supermarketu. Krejčí si asi také zisk nenechal pro sebe, ale na něco jej vynaložil – utratil (spotřeboval) nebo uspořil. Stejně tak své získané peníze na něco vynaložil výrobce látek i supermarket. Čím více peněz ze svého příjmu každý subjekt utratí (čím větší má tedy MPC), tím více bude podporována další produkce statků, které jsou těmito útratami poptávány. Váš původní záměr byl nechat si pouze vyrobit oblek v hodnotě Kč. Myslíte si, že v ekonomice díky Vašemu výdaji vzroste produkce jen o těchto nebo více? Na čem to závisí? Zákazník Krejčí Oblek Kč Prodejce látek Výrobce látek Kč Kč ? Kč Supermarket Látka ? Jídlo Kč ? Kč ? ? ?

26 Teorie multiplikátoru podle Keynese – krátké období Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS). Předpokládejme, že pan Smith (i všichni ostatní) utratí 75% svého příjmu v baru (MPC=0,75), takže MPS=0,25. Podívejme se jaké s tím budou spojené peněžní toky: –(1)Pan Smith obdrží dodatečný příjem (za odpracované přesčasy) 1000 Kč Z toho utratí 75% (750 Kč) v baru Z toho utratí 75% (750 Kč) v baru –(2)Pan Black (barman) získá příjem 750 Kč Z toho utratí 75% ( cca 563 Kč) ve vedlejším baru Z toho utratí 75% ( cca 563 Kč) ve vedlejším baru –(3)Pan White (barman z vedlejšího baru) získá příjem 563 Kč Opět utratí 75% (cca 422 Kč) v dalším baru Opět utratí 75% (cca 422 Kč) v dalším baru Dosavadní vytvořený příjem (a také spotřební výdaje subjektů): cca Kč Řetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt (poptávkou vyvolaná produkce) za ekonomiku bude: 1000 *( 1 / 1 – 0,75 ) = Kč –Spokojený bude také pan Brown (lékárník), který získá 500 Kč za prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům –Spokojený bude také pan Brown (lékárník), který získá 500 Kč za prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům

27 Celková nabídka (reagující na poptávku) 250 Kč úspory 187 Kč úspory 141 Kč … Kč Mějme prvotní impuls Kč Celková (multiplikovaná) poptávka Kč spotřeba, investice 750 Kč spotřeba, investice 563 Kč spotřeba, investice 422 Kč … Kč Kč výrobky a služby 750 Kč výrobky a služby 563 Kč výrobky a služby 422 Kč … Kč ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ Celkový nárůst HDP Kč Předpokládejme, že MPC je 0,75 a multiplikační proces doběhne hladce až do konce… díky multiplikačnímu procesu způsobí

28 Multiplikátor a multiplikační efekt Koncept m. efektu je založen na tom, že počáteční impuls stimulující AD (např. zvyšování objemu investic v ekonomice) přinese nárůst domácího produktu v ještě větším rozsahu, než byl počáteční impuls. Platí tedy: neboli Čím větší je MPC (a menší MPS), tím větší je hodnota (a také účinek) multiplikátoru. Proč? Protože růst MPC znamená, že subjekty v ekonomice věnují na spotřebu větší část svého důchodu, tím ještě více vroste poptávka (rozvine se do mnoha dílčích poptávek) a pokud firmy budou na tuto vyšší poptávku reagovat (ekonomika je pod potenciálem, takže nejspíše budou) zvýší tím ještě více svou produkci a tedy i HDP. Jestliže růstem MPC vzrostlo HDP, logicky je multiplikační efekt silnější Δ IΔ IΔ IΔ I Δ HDP Multiplikátor (jeho hodnota je vždy větší než 1) Δ IΔ IΔ IΔ I Δ HDP Malé shrnutí: Multiplikátor je číslo, které vyjadřuje sílu (intenzitu) multiplikačního efektu. Vyjadřuje se vzorcem 1/(1-MPC) Multiplikační efekt je jev, ke kterému dochází obvykle v ekonomice, jestliže určitým impulsem (například růstem spotřeby C, investic I nebo vládních výdajů G) dojde k nárůstu agregátní poptávky. Tento nárůst agregátní poptávky se vytvářením dalších dílčích poptávek subjektů multiplikuje a (pokud se agregátní nabídka přizpůsobí poptávce) následně dochází k několikanásobně většímu nárůstu produktu (HDP), než byla původní výše impulsu.


Stáhnout ppt "Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:"

Podobné prezentace


Reklamy Google