Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2013 Marek Vácha Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2013 Marek Vácha Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce."— Transkript prezentace:

1 2013 Marek Vácha Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce.

2

3 „Dialog“ mezi vědou a vírou  „To, co si renesance představovala jako dialog, zdegeneroval v cosi, co je, žel, často jen vzájemnou přehlídkou nevědomosti, nepřátelství a zlomyslnosti. V diskusi každý usiluje vyhrát a ne porozumět druhému.“  McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.26)

4 Stakes are just too high...  The ante has been raised so high by the polemical nature of the controversy that resolution in favor of one school will have catastrophic implications for the other.  On the one hand, the scientific community by and large, including the National Academy of Sciences, has staked the prestige of science on a particular theory with a considerable explanatory power but known problems, in part because it is consistent with a naturalistic philosophy.  On the other hand, Creationists have for all intents and purposes staked the truth of their religion on the falsity of that same theory, because of the perceived need for a literal interpretation of the Bible.  Clearly. neither the proponents of Creationism nor those of Neo- Darwinism can permit their side to lose or even give ground, regardless of the facts; the extra-scientific stakes are just too high.  (Fowler, T.B., Kuebler, D., (2007) The Evolution Controversy. Grand Rapids: Baker Academic.)

5  Proticírkevní, ba vůbec proti všemu náboženství zaměřená tendence nové teorie byla jednou z jejích nejsilnějších vzpruh a darwinisté byli velmi citliví na náboženské vyznání odborníků. Kdo byl proti Darwinovi, byl ocejchován jako reakcionář a papeženec.: Baerovi, Wigandovi, Owenovi a ze starších Cuvierovi bylo vypáleno znamení zpátečnictví a církev je všechny s potěšením přijímala pod svůj stinný klobouk bez ohledu na to, zda tam patří nebo ne, a hájila je těžkopádně a neohrabaně proti netolerantním darwinistům  Rádl, E., (2006) Dějiny biologických teorií novověku, II. díl, Academia, Praha, str. 182

6 Výjimečný případ Evropa...?  Evropané mají sklon očekávat, že to, co dělají dnes, budou zítra dělat všichni. Anebo, řečeno jazykem tématu, jemuž se věnuje tato přednášková řada, Evropané nepochybují, že poměrně silná empirická souvislost mezi modernizací a sekularizací, která je v evropském historickém vývoji zjevná, musí se nutně projevit i jinde. Odtud pak plyne jejich přesvědčení, že jak se svět modernizuje, nutně se bude i sekularizovat.  (Davieová, G., (2002) Výjimečný případ Evropa. CDK, Brno, str. 10)

7 Science takes things apart to see how they work. Religion puts things together to see what they mean. Jonathan Sacks

8 Science  = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa  (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp )  = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech  (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

9 Science  "Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učinit měřitelným to, co doposud měřitelné není." (Galileo Galilei)  "Podmínkou úspěchu vědeckého postupu bylo, že nekladl otázky,které si kladla filosofie. Tím se tedy říká, že věda za svůj úspěch vděčí mimo jiné i tomu, že upustila od kladení určitých otázek" (von Weizsäcker)  Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha. str. 23)

10  Martin Heidegger: science is the theory of the real.  what does real really mean and to what degree that scientific reality presents a comprehensive worldview?  what is included, and, more importantly, what is left out?  and considering that which is omitted, what is the cost of its lost?  Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.34

11 Postavení empirických věd RReálné vědy jsou: eempirické ttematicky redukované mmetodicky abstraktní mmetodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy oontologický materialismus: nic jiného než hmota a energie neexistuje

12 mmetodologický redukcionismus zzkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí nnepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti == oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky eepistemologický redukcionismus jjedna teorie je převedena na jinou teorii rredukce etiky na genetiku oontologický redukcionismus vveškerou realitu lze převést na fyziku mmyšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to vvolně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

13 S CIENCE Materialismus přírodních věd vykolíkuje limity těchto věd, nikoli jejich univerzalitu. Metody a rozsah přírodních věd zůstávají uvnitř hmoty. Nemohou tak zaujímat stanoviska k ničemu mimo tento rozsah. (Francisco Ayala)

14 Postavení přírodních věd

15

16  Možná se řekne, že přírodověda koná pouze svou úlohu: vypovídá o tom, co dokáže svými prostředky postihnout. S tím je možno naprosto souhlasit, ovšem za předpokladu, že na vše, co touto cestou postihnout nelze a co přece existuje, budeme přinejmenším pohlížet jako na něco existujícího a brát to proto vážně.  A. Portmann

17 V ĚDA JE POUZE POLOVINOU PŘÍBĚHU Věda je pouze polovinou příběhu. Věda může analyzovat chemické složení barev na mistrovském plátně, ale není schopna již říct, proč ono plátno považujeme za mistrovské. (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29) Rembrandt van Rijn ( )

18 V ĚDA JE POUZE POLOVINOU PŘÍBĚHU Věda nám může říct, jakým způsobem naše instinkty byly tvořeny, ale není schopna říct, proč se některé snažit rozvíjet a proč jiné potlačovat. (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

19 Věda je pouze polovinou příběhu  je prostředkem, nikoli cílem  pomocí vědy vytvoříme velké obrazovky s vynikající ostrostí…  …ale nejsme schopni zabezpečit kvalitu programů  věda nám velmi usnadní život…  …ale nedá nám jeho smysl

20

21 The Idea of Science  science as a tool to promote human well-being, namely an intellectual and technological enterprise to understand and control nature  objective knowledge is appplied to make things or propose generalizations (laws, hypotheses) about nature.  science as a framework for building existential and metaphysical formulations  facts, laws and scientific inferences are translated into personal knowledge to place humans in nature.  interpretace Darwinovy teorie etc.  (Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p )

22 Idea vědy Věda se stává instrumentální v několika významech. Věda je autoritativní instrument pro popsání přírody, je velmi mocným nástrojem pro technické ovládnutí přírody. je také osobním nástrojem pro porozumění světu a orientaci v něm. (Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p )

23

24 ONTOLOGICKÝ NATURALISMUS Přístup "ukaž mi data" víra = přesvědčení bez důkazů (Carl Sagan, astrofyzik a ateista) víra = odvaha žít v nejistotě (Jonathan Sacks, rabín)

25 Vztah mezi vědou a vírou  věda užívá metodologický materialismus: zajímá nás to, co je v hmotě, prostoru a času (co je „měřitelné a vážitelné“)  u některých přírodovědců přerůstá do ontologického materialismu: je jen to, co je v hmotě, prostoru a času, nic jiného neexistuje  filosofie: přírodní vědy vysvětlují jen určitou část světa

26 Vztah mezi vědou a vírou  přírodní vědy nemohou nic říct k problémům mimo hmotu, prostor a čas, jako je: svoboda, duše, andělé, ďábel, věčnost, nebe, peklo, Bůh etc.  přírodní vědy jsou tak skutečně materialistické – zajímá je matérie ..nemohou tak existenci Boha ani experimentálně potvrdit, ani vyvrátit  přesto mnozí evoluční biologové (Dawkins, Dennett) chápou darwinismus jako doklad neexistence Boha

27 V ĚDA A NÁBOŽENSTVÍ Ovšem pokud chtějí vědci vidět něco víc než vidí ve svém omezeném poli, mohli by se přinejmenším cítit vyzváni k úvahám otázkou náboženství. (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 85/2706)

28 Science and Religion  věda se zabývá řešením problémů (puzzle solving)  náboženství se zabývá tajemstvím  …pravda poplatná smyslům může stačit rozumu, ale nikdy nedává smysl lidského života  (Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 24)

29 Věda se zabývá vysvětlením. Náboženství se zabývá interpretací. Náboženství k nám mluví jako k subjektům. Věda praktikuje odstup. Náboženství je umění vztahu, člověka k člověku, duše k duši. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.6

30 Věda hledá vysvětlení. Náboženství hledá smysl. Věřit na základě vědy že universum nemá žádný smysl znamená, že byly spleteny dohromady dva tyt uvažování: vysvětlení a interpretace. Věda není schopna poskytnout smysl, ani není schopna dokázat absenci smyslu. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.37

31 Věda rozebírá věci na součástky,m aby viděla, jak to funguje. Náboženství se snaží věci dávat dohromady, aby vidělo, jaký mají smysl. (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 28)

32 Věda: pohled z blízka: z čeho se to skládá?

33 Religion: pohled zdálky: jaký to má smysl?

34  Dlouze jsem o tom hovořil s Konrádem Lorenzem. Namítal jsem mu, že sice nezná teleologii, ale že to neznamená, že neexistuje. Když promítáme přírodní dění do roviny biologie, tak se nám teleologie nezobrazí, ale už v další, vyšší dimenzi může krásně existovat. Na biologické úrovni vidíme jen body bez nějaké smysluplné souvislosti. Ale je dost dobře možné, že už ve nějaké vyšší dimenzi je tato souvislost patrná. A v tom mi musel, alespoň jak jsem zaznamenal, dát za pravdu.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.49

35  Víra a věda, které se od osvícenství vzájemně tak úsměvně a tak marně potírají, patří k sobě. Mezi těmi nadvěřícími, kteří uctívají slova Bible a nevěřícími, kteří věří jen tomu, čeho se mohou dotknout deseti prsty, mezi těmito oběma extrémy lidského hledání pravdy by měl být konečně nalezen usmiřovací vzorec.  Věda bere Boží dílo pod lupu; víra hledá samotného Boha.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.80

36  To explain the universe we no longer need Genesis; we have science.  To control the universe we no longer need prayer; we have technology.  To prevent the abuse of power we don´t need prophets; we have elections.  To achieve prosperity we don´t need blessings; we have economists.  (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)

37  If we fall ill we don´t go to the rabbi; we go to the doctor  If we feel guilty we no longer need confession; we can go to the psychotherapist.  If we are depressed we no longer need the book of Psalms; we can take Prozac.  And if we seek salvation we can go to a shopping centre where we can buy happiness as a higly competitive price. So who needs religion?  (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)

38

39 Science and Religion  The usual approach of science of constructing a mathematical model cannot answer the question why there should be a universe for the model to describe.  (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 286-7/2706)

40  There is absolutely nothing in science - not in cosmology or evolutionary biology or neuroscience - to suggest that the universe is bereft of meaning, nor could there be, since the search for meaning has nothing to do with science and everything to do with religion.  Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.27

41

42 Teologické závěry které by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie  svět nemá ani účel ani smysl  dysteleologie  Bůh neexistuje  žádný inteligentní plán v přírodě není  svět má účel i smysl  teleologie  Bůh existuje  v přírodě je inteligentní plán

43 T EOLOGICKÉ ZÁVĚRY KTERÉ BY VĚDA NEMĚLA DĚLAT A KTERÉ BY SE NEMĚLY UČIT NA PŘEDNÁŠKÁCH Z BIOLOGIE naneštěstí, ačkoli vědci obvykle nemají problémy s tím, aby se velmi rychle vypořádali s pozicemi, které hlásají teleologii v přírodě (kreacionismus, Inteligentní plán), zdá se, že se ani nepokouší vypořádat se s pozicemi, které hlásají dysteleologii, kterou je ovšem stejně tak nemožné prokázat empirickými vědami. mnoho vědců se kloní k dysteologii, což je ovšem závěr, který je podobně součástí metafyzického systému a nevyplývá ani z pozorování ani vědecké demonstrace. Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

44 Věda vytyčila neutrální obraz světa,který se naklání tu k Bohu a tu od něj, ovšem kterým směrem se kosmos naklání závisí na individuální volbě a typu přesvědčení. Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.27

45 ovšem... empirické vědy nejsou schopny definovat či detekovat účel, ačkoli mohou teoreticky být schopné racionálně vydedukovat, že účel je logicky nejlepší vysvětlení. Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

46

47 Teologie a Science kkonflikt nnezávislost ddialog iintegrace ((Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 20)

48

49  "If revealed religions have revealed anything it is that they are usually wrong (...) And if some of the Bible is manifestly wrong, why should any of the rest of it be accepted automatically?" (Francis Crick)

50  "I don´t think we´re for anything, we´re just products of evolution." (James Watson)

51  mýtus o věčném konfliktu mezi vědou a náboženstvím však udržují pouze vědci, kteří nemají náboženství lásce ... stejně jako „významná menšina náboženských aktivistů trvá na tom, že věda vyhlásila náboženství válku a že nejvhodnější formou obrany je ostrý protiútok“  podle McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.46

52

53

54 BŮH MEZER G OD OF THE G APS  Během 17. a 18. století, začalo být slovo "bůh" poprvé užíváno jakožto konečné vysvětlení systému světa. A když se po čase ukázalo, že systém světa nevyžaduje žádný jediný, všezahrnující, nezávislý vysvětlující princip, bylo možno se bez slova "bůh" obejít a moderní "ateismus" byl na světě.  (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 9)

55  Bůh je tedy velký konstruktér a svět velkým hodinovým mechanismem, který je zcela poznatelný vědou  zároveň je ale třeba požádat, aby Bůh do mechanismu příliš nezasahoval, aby zůstal nepřítomný, transcendentní

56  renesanční člověk se snaží přírodě porozumět, umět ji vysvětlit  podobná snaha i dnes  „Even in these supposedly „post-modern“ times, the totalitarian ambition of „complete“ explanation, of a comprehensively explanatory „theory of everything“, of becoming, intelectually, „masters of the universe“, still lingers on in certain scientific circles.“  (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 9)

57 God of the Gaps  Bůh přestává být objektem uctívání a posvátnosti a stává se z něj vysvětlující příčina toho, jak svět vlastně funguje

58 Velký hodinář  „Odtud ono věhlasné prohlášení Francouzské akademie, že zprávy o padání kamenů z nebe se zakládají na pověře, a nařízení takové údajné objekty – meteority – ze školních kabinetů odstranit! Co by to bylo za hodináře-fušera, kdyby mu z jeho výrobků… vypadávaly kameny!“  (Neubauer, Z., (2002) Biomoc. Malvern, Praha, str. 32)

59 God of the Gaps  Aristoteles přisuzuje každé planetě jejího vlastního hybatele božské povahy, neboť si neumí vysvětlit jejich stálý a neměnný pohyb  teprve Newtonův zákon setrvačnosti toto pojetí vyvrátí: Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrně přímočarém pohybu, pokud není nuceno vnějšími silami tento stav změnit.  Blesk = Boží posel v literárním smyslu  dnes: vznik života na Zemi

60 God of the Gaps  if a lack of scientific explanation is proof of God´s existence, the counterlogic is unimpeachable: a succesful scientific explanation is an argument against God.  that´s why this reasoning, ultimately, is much more dangerous to religion than it is to science  (Miller, K.R. (1999) Finding Darwin´s God. Cliff Street Books. HarperCollins Publishers, New York. p. 266)

61 God of the Gaps  zatím jsme ještě žádný enzym či horninu „Made by Yahweh“ nenašli  v tom smyslu že bychom si byli jistí že si s jejím vznikem naprosto nevíme rady  každý nový objev tak „připravuje Boha o práci“ a vytěsňuje jej pod dosah elektronového mikroskopu a za dohled Hubbleova teleskopu  na vědu pak nelze nehledět s nevraživostí a každý nový objev tak znamená ústup z pozic

62 God of the Gaps  Bůh kdysi sesílal na zem blesky a andělé pohybovali planetami  … a dnes již tušíme co by mohla býti elektřina a gravitace  podobně Bůh kdysi vytvořil z hlíny zvířata  a dnes již tušíme, co by mohla býti evoluce  …i s tím, že dodnes pořádně nevíme, co vlastně přesně elektřina, gravitace a mechanismy evoluce jsou…

63 God of the Gaps  as time went on, scientists, losing interest in the concept of causa mundi lost interest in God  křesťanům by se těžko přijímala představa Boha, který by velmi aktivně způsobil Velký třesk a pak se stáhl

64 God of the Gaps  zatímco harmonický vesmír fungující bez viditelného Božího působení mimo mantinely fyzikálních zákonů je pro někoho důkazem Boží neexistence (mezery jsou nebo již brzy budou zaplněny)…  „…This most beautiful system of the sun, planets, and comets, could only proceed from the counsel and dominion of an Intelligent and Powerful Being.“ (Isaac Newton)

65  „Jedním z nejvíce fascinujících paradoxů náboženského myšlení osmnáctého století je to, jak Newtonova mechanická koncepce vesmíru byla nejprve vykládána jako podpora pro křesťanské chápání Boha, přesto v ní již další generace viděla něco, co činí takový pojem nepotřebným.“  McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str. 79

66 "Dickersonův postulát"  Pokusme se zjistit, jak daleko a do jaké míry můžeme vysvětlit chování fyzikálního, materiálního všehomíra ve smyslu čistě fyzikálním a materiálním, aniž bychom uvažovali důvody nadpřirozené (Richard Dickerson) 20. stol

67 "Dickersonův postulát"...již zde byl dávno před Dickersonem  Jsme lidmi díky rozumu. Obrátíme-li se zády k úžasné racionální kráse vesmíru, pak žijeme tam, odkud bychom si zasloužili být vyhnáni jako nevděční hosté domu, který nás přijal. (…) Tím nechci Bohu nic ubírat, protože cokoli jest, jest od Něho. Ale musíme naslouchat samotným hranicím lidského poznání, a teprve tehdy, když se zjevně zhroutí, můžeme odkázat věci Bohu.  Adelard z Bathu (asi1080 – 1142)  (Woods, T.E., Jr., (2008) Jak katolická církev budovala západní civilizaci. Res claritas, Praha. str.73)

68 1859: vychází O původu druhů přírodním výběrem První překlad „O původu druhů do francouzštiny, 1862, Clémence Boyer v předmluvě: „La doctrine de Darwin, c´est la révélation rationelle du progręs se pasant en antagonisme logique avec la révélation irrationelle de la chute. Ce sont deux principes, deux religions en lutte. C´est un oui ou un non bien catégorique entre lesquelles il faut choisir, et quiconque se déclare pour l´un est contre l´autre.“

69 1859: vychází O původu druhů přírodním výběrem  The man had not been created by God, but had evolved from mere animals!  Margulis, L., (2000) What is Life? University of California Press.Berkeley and Los Angeles. p. 41

70 Darwin nebo bible Aut Moses, aut Darwin  od počátku se myšlenka evoluce chápala jako přímý útok na pravdivost Gen 1…  … a vzniká názor „Darwin nebo bible“  biologové: Darwin ano (… a tedy bible ne)  kreacionisté: Bible ano (… a tedy Darwin ne)  …což má fatální následky pro biology i kreacionisty – mnoho biologů vede k ateismu a mnoho křesťanů k rozchodu s realitou

71  konflikt mezi vědou a vírou vznikl mimo jiné proto, že došlo k debatě o tomto typu otázek:  je svět starý let nebo 4,65 miliard let?  toto je ale vědecká otázka, nikoli otázka víry

72

73 Nezávislost rrozdělení kompetencí: vvěda bude zkoumat „tento svět“ přírodu a svět ve kterém žijeme nnáboženství bude zkoumat „onen svět“, teologie se bude týkat nadpřirozených skutečností a zásvětí kkaždá má svou pravdu a jede po své koleji jjsou dvě pravdy a ty vysvětlují svět dvěma různými způsoby

74  S.J. Gould: non-overlapping magisteria  two entirely separate worlds

75

76  magisteria se překrývají...  for if science is about the world that is, and religion about the world that ought to be, then religion needs science because we cannot apply God´s will to the world if we do not understand the world.

77 Dialog  je možno spolu navzájem komunikovat a navzájem se pozitivním způsobem ovlivňovat  některé vědecké objevy jsou „těhotné teologickým obsahem“  teorie Velkého třesku  antropický princip  syntetická teorie evoluce  Homo floresiensis

78 Dialog  „Když se zahledíme do vesmíru a uvědomíme si četné náhody ve fyzice a astronomii, které společně zapůsobily v náš prospěch, téměř to vypadá, jako by vesmír musel v jistém smyslu vědět, že přicházíme.“  (Freeman Dyson cit. v Davies, P., (2009) Kosmický jackpot. Argo/Dokořán, Praha. str. 234)

79 Dialog  zdá se, že „život není pouze náhodným vedlejším produktem přírody, ale fundamentální součástí fungování kosmu. Takový pohled má nepochybně pro laiky své kouzlo, je ale věrohodný?“  (Davies, P., (2009) Kosmický jackpot. Argo/Dokořán, Praha. str. 235)

80

81 Integrace  lidské poznání světa je třeba zahrnout v jeden smysluplný a srozumitelný celek

82 Víra, věda, umění  pokud lidstvo někdy něčeho dosáhlo a má být na něco hrdé, tak v oblasti vědy, mystiky a umění  tři pohledy na skutečnost ze tří různých stran  není pravda vědy proti pravdě umění ani pravda umění proti pravdě víry ani pravda víry proti pravdě vědy  problémy začnou pravidelně ve chvíli, kdy jedna z těchto tří oblastí se prohlásí za majitelku jediné a konečné pravdy o Skutečnosti

83 Víra, věda, umění  umění je pravdivé, ale přece v něm objektivní realita vědy neexistuje  knihy sv. Jana od Kříže jsou vždy uvedeny básní – a celá kniha je pokusem o výklad básně

84 Gian Lorenzo Bernini ( ): Extáze sv. Terezie

85 O, křišťálový prameni, kéž bys v oněch svých postříbřených tvářích vyjevil znenadání vytouženě oči, jež ve svém nitru mám načrtnuté! (Juan de la Cruz)

86 Auguste Rodin Myšlenka

87 Auguste Rodin Žena kentaur (Mysl a tělo)

88 Víra, věda, umění  Co jestli jsou různé popisy světa všechny správné? Tak jak elektron je jednou částice a podruhé vlna, co jestli lze tento poznatek zobecnit, a tak jako elektron prolétává všemi drahami zároveň se svět chová podle toho, kdo a jakými brýlemi se na něj dívá? Předpokládáme, že existuje cosi jako objektivní realita světa, kterou se snažíme popsat a objasnit vědou. Ale co když nic takového jako objektivní realita neexistuje? Co když se celý svět chová jednou jako vlna a podruhé jako částice, podle toho, zda se na něj dívá malíř nebo vědec? Co jestli je Skutečnost mnohem a mnohem složitější a co jestli Heisenbergův princip neurčitosti platí universálně? Pak by vědecký popis byl jen jedním z mnoha možných správných popisů: ano, svět je částice. Pro malíře je svět vlnou. Pro teologa částicí i vlnou dohromady, i když jej malíř a vědec budou oba obviňovat z hereze.  A pokud je věda puzzle, nemohlo by to být tak, že z kusů skládaček, na které přicházíme, se dá složit mnoho různých obrazů?

89  mraky můžeme chápat jako  ekologický, klimatologický faktor, oblačnost, ze které vypadávají srážky, cirry, kumuly etc.  inspiraci pro malíře  nebesa vypravují o Boží slávě a dílo jeho rukou zvěstuje obloha

90 Věda, víra, umění  late-fifteenth-century was one of the last times in European culture when religion, science and the arts walked hand in hand, giving rise to such figures as Brunelleschi, Michelangelo and da Vinci  it is fascinating to speculate what might have happened had the Renaissance continued along these lines  Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jeruslaem. p. 21)

91  Věřím v Boha, Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země  věřící neuznává jen zemi, ale i nebesa nad ní, která nás chrání před tím, abychom byli pouhými „funkcionáři života“.  (Citlivost k neslyšnému stenu tvorstva. Rozhovor Eugena Drewermanna s Eugenem Biserem. in Teologický sborník, Ekologické výzvy teologii.str. 4)

92 Věda a umění  vědecké poznání je tvůrčí (tj. novou, nadání a inspiraci vyžadující) činnost  (Neubauer, Z., (2004) O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání. Malvern, Praha)  proces umělecké tvorby tak není záležitostí předvádění toho, co již niterně existuje, do externí podoby, jak to předpokládá jednoduchý model, ale je procesem imaginativního objevování  umění je tedy procesem sebeobjevování  (Graham, G., (1997) Filosofie umění. Barrister and Principal, Brno, str. 48)

93 Aquinas  Science shines only on the mind, showing that God is the cause of everything, that God is one and wise, and so forth. Faith enlightens the mind and also warms the affections, tells us not merely that God is first cause, but also that God is savior, redeemer, lover, made flesh for us (AC p.6)

94 Tomáš  pravda o stvoření vyústí v pravdivý obraz Stvořitele

95  Errors made about creation will result in errors about God as well (Aquinas)  (CG II, ch. 2 n.3)

96 Každá Pravda je z Ducha Svatého „Every truth without exception – and whoever may utter it – is from the Holy Spirit.“ (Tomáš Akvinský)  ST I-II, q.109,a.I,adI.  (Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 28)  „… love and knowledge are so intimately related: we can love only what we know. Ultimately, rather than just know about God, we are called to love God.“ (Aquinas)  (Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 28)  „I have known many theologians who have spent decades studiyng biblical languages and the works of classical theologians but almost entirely ignore science and meditation on nature (Fox)  (Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 74)

97 Každá Pravda je z Ducha Svatého  We believe that God controls history, but we do not object when historians talk about a natural cause-and-effect process.  We believe that God creates each human in the womb, but we do not object when embryologists offer a natural cause-and-effect process  We believe that God controls the weather, yet we do not denounce meteorologists who produce their weather maps day to day based on the predictability of natural cause-and-effect processes.  Can evolution be taught in similar terms?  Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

98 Víra a věda: překračování mezí  16. and 17. century - religion tried to dominate science  trial of Galileo  21st century - science tried to dominate religion  people who think we can learn evetything we need to know about meaning and relationships by brain scans, biochemistry, neuroscience and evolutionary psychology.  Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p. 3

99

100 Paul Davies  The problem with this neat separation into “non- overlapping magisteria,” as Stephen Jay Gould described science and religion, is that science has its own faith-based belief system. All science proceeds on the assumption that nature is ordered in a rational and intelligible way. You couldn’t be a scientist if you thought the universe was a meaningless jumble of odds and ends haphazardly juxtaposed. When physicists probe to a deeper level of subatomic structure, or astronomers extend the reach of their instruments, they expect to encounter additional elegant mathematical order. And so far this faith has been justified. 

101  The laws were treated as “given” — imprinted on the universe like a maker’s mark at the moment of cosmic birth — and fixed forevermore. Therefore, to be a scientist, you had to have faith that the universe is governed by dependable, immutable, absolute, universal, mathematical laws of an unspecified origin. You’ve got to believe that these laws won’t fail, that we won’t wake up tomorrow to find heat flowing from cold to hot, or the speed of light changing by the hour.

102  přírodní vědy jsou založeny na představě o vysvětlitelné pravidelnosti světa, kterou lze vyjádřit matematicky  (McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.57)  oprávněnost toho, co dnes nazýváme vědeckým výzkumem, zaručovala v renesanční Evropě víra v racionálního Boha, který stvořil řád poznatelný pečlivým studiem přírody (Paul Davies, cit. v McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.57)

103  křesťanství bývá ekology často vyčítáno, že „odkouzlilo“ „da-animizovalo“ přírodu…  …vykácelo posvátné háje  zrušilo dryády, duše stromů,víly i lesní duchy  a striktně oddělilo sakrální od profánního  …jenomže pouze na tomto půdorysu mohla vzniknout moderní věda!

104  In order for science to gain control of nature, the gods dwelling in nature too have to be expelled. And when the gods were expelled, nature became an object of stude rather than worship.  Thus, when you no longer worship something, you can puti it under the knife, or under the microscope, and obtain objective knowledge about it. You do not do that to the sacred.  Wyschogrod, M., (2001) Judaism and the Sanctification of Nature. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaisms and Environmental Ethics. Lexington Books. Lanham. p. 294)

105

106  our theology prepared science to accept the seeming contradictions of quantum theory, for instance; just because something doesn´t seem to make sense, is no proof it must be false.  (Consolmagno, G., (2000) Brother Astronomer. Adventures of a Vatican Scientist. McGraw-Hill, NY, p. 111)

107 Christians and Scientists  Christians must ask scientists whether they are aware of the criminal irresponsibility of many of their activities, and scientists must ask Christians whether they realize that for centuries their awareness has lagged behind modernity  (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 1347/2706)

108

109 Věda a náboženství  „Poznat boží přítomnost je obtížné zčásti proto, že žádný tvor nikdy ve své zkušenosti nepoznal boží nepřítomnost. (Polkinghorne, J.C., (2002) Věda a teologie. Úvod do problematiky.CDK, Brno)

110 Věda a náboženství  Tomáš: Bůh jako velký umělec, svět jako umělecké dílo  pro poznání umělce je tedy nezbytně nutno znát jeho tvorbu

111 Marc Chagall Stvoření člověka

112

113 Vztah mezi vědou a náboženstvím  Religio je to co žijeme, čím žijeme, je to způsob, jímž jsme na světě, jak se konkrétně vztahujeme ke skutečnosti našeho žitého, s ostatními sdíleného bytí.  (Neubauer, Z., (2007) O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění. Malvern, Praha, str. dnes je  náboženství něco, k čemu máme a musíme zaujmout stanovisko a to individuálně, na základě vlastního uvážení. (Černín, F., Katolická etika a sekularizace, FSS Brno)

114 Vztah mezi vědou a náboženstvím  Religio zakládá to, co považujeme za pravdivé a skutečné  starověké pohanství  křesťanství  věda  z pohledu Marťana se jedná o tři typy náboženství

115 Kultovní předměty  je třeba s nimi umět zacházet, aby fungovaly  vědecké přístroje  urychlovače  co nejvíc publikací, impakt faktor a citační indexy  je třeba s nimi umět zacházet, aby fungovaly  kropenky, monstrance, kadidelnice  pyramidy  co nejvíc mší a desátků

116 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  Kuhn naráží na odpor vědeckých fundamentalistů, jejichž pojetí pravdy je v jádře kreacionistické a jejich pojetí poznání stejně „teleologické“ jako pojetí světa a dějin pro odpůrce evoluce.  kreacionistické – neboť pravda je považována už za hotovou, toliko čekající na své objevení  teleologické – neboť vědecké poznání je viděno jako proces, jenž se zákonitě blíží k svému cíli, k dokonalé znalosti přírody

117  Podřídíme-li všechno rozumu, na našem náboženství nebude nic tajemného ani nadpřirozeného. Porušíme-li principy rozumu, naše náboženství bude nesmyslné a směšné.  (Pascal, B., (1973) Myšlenky. Odeon, Praha, str. 57)

118

119  if we are to apply Torah to the world, we must understand the world.  Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.261

120  The relationship between God and the universe is creation: the work of God. Between God and humanity it is revelation: the word of God. When we apply revelation to creation, the word of God to the work of God, the result is redemption.  Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.269

121  Chokhmah is the truth we discover; Torah is the truth we inherit. Chokhmah is the universal heritage of humankind; Torah is the specific heritage of Israel. (...)  Truth as chokhmah has nothing to do with its author.  Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.273

122  There are three elements of Jewish faith: creation, revelation and redemption. Creation is God´s relationship with the universe. Revelation is God´s relationship with us. Redemption is what happens when we apply revelation to creation, when we apply God´s word to God´s world. We cannot apply Torah to the world unless we understand the world. Without an understanding of creation, we will fail to bring about redemption.  Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.280

123

124 By the way…  v druhé půli 12. století vznikají první evropské univerzity s pregraduálním a posgraduálním studiem, s důrazem na rozum a důrazem na hledání argumentů na obou stranách sporu  proč nikdy nevznikly v antickém Řecku, Asii nebo kdekoli jinde?  františkán Robert Bacon ve 13. století položí základy moderní vědecké metodologie  sv. Albert Veliký (asi 1200 – 1280) položí základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie etc. (… a stane se patronem přírodovědců)  35 kráterů na měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích

125 By the way…  P. Clavius předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII.  jezuita P. Francesco Grimaldi objeví difrakci světla  mnich Gregor Mendel položí 1865 základy genetiky  belgický kněz Georges Lemaître v roce 1927 jako první navrhne teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“

126  zprávy o špatném chování Španělů k domorodcům v Novém světě vyvolaly v Evropě závažnou krizi svědomí  ani Čingischán, ani Atilla, ani Aztékové zřejmě ničím takovým netrpěli  …pouze evropská civilizace se svými filosofy a teology, zvyklá neustále se ptát a zpochybňovat samu sebe, okamžitě se sebou vstoupí do vnitřního dialogu  P. Francisco de Vitoria, P. Bartolomeo de Las Casas  kdy je možno vstoupit do spravedlivé války? je typicky evropská otázka

127

128  Bad things happen when religion ceases to hold itsef answerable to empirical reality, when it creates devastation and cruelty on earth for the sake of salvation in heaven.  And bad things happen when science declares itself the last word on the human condition and engages in social or bio- engineering, treating humans as objects rather than as subjects, and substituting cause and effect for reflection, will an choice.

129  „Pro západ je svět reálný a Bůh je určitou pochybnou a hypotetickou otázkou. Z toho pak vyplývá pohnutka vytvářet důkazy jeho existence. Pro Východ je tím nejistým a iluzorním svět. Jediným argumentem ve prospěch jeho reálnosti je samozřejmě existence Boha.“  (Pavel Evdokimov, cit. v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad – Roma. p. 76)

130  „Právě vstupujeme do dob konečných projevů Ducha Svatého… kdy lze vcelku oprávněně předvídat kanonizaci vědců, myslitelů nebo umělců, tedy těch,kdo darovali svůj život a prokázali věrnost svému charismatu královského kněžství…“  (Pavel Evdokimov, cit. v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad – Roma. p. 67)

131


Stáhnout ppt "2013 Marek Vácha Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce."

Podobné prezentace


Reklamy Google