Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

3.LF UK (RŠ) GIT II Játra, žlučník, slinivka, výživa a vitamíny MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3.LF UK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "3.LF UK (RŠ) GIT II Játra, žlučník, slinivka, výživa a vitamíny MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3.LF UK."— Transkript prezentace:

1 3.LF UK (RŠ) GIT II Játra, žlučník, slinivka, výživa a vitamíny MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3.LF UK

2 3.LF UK (RŠ) Funkce jater Játra jsou největší žláza lidského těla 1. Tvorba a sekrece žluči 2. Detoxikace Metabolické produkty účinku střevních bakterií Exogenní látky (léky, jedy) 3. Syntéza plazmatických proteinů Proteiny akutní fáze Albuminy Koagulační faktory (fibrinogen, protrombin, proakcelerin)

3 3.LF UK (RŠ) Funkce jater (2) 4. Metabolismus proteinů Deaminace aminokyselin Tvorba močoviny Tvorba plasmatických bílkovin (za den až 50 g plasmatických bílkovin) Vzájemná přeměna aminokyselin, tvorba aminokyselin a jejich metabolitů

4 3.LF UK (RŠ) Funkce jater (3) 5. Metabolismus sacharidů Zajišťují koncentraci glukózy v krvi na dostatečné úrovni pro dostatečné zásobení tkání = Glukostatická funkce Skladují glykogen (1-4 %) Zajišťují přeměnu galaktózy a fruktózy na glukózu Uskutečňují glukoneogenezi Zajišťují tvorbu některých látek z intermediárních produktů metabolismu sacharidů Pentózový cyklus je zdrojem NADPH (redukční syntézy) a ribózy (syntéza nukleotidů)

5 3.LF UK (RŠ) Funkce jater (4) 6. Metabolismus tuků Vychytávání volných mastných kyselin z oběhu (využití k tvorbě tryacylglycerolů, fosfolipidů a k β oxidaci) Oxidace MK a tvorba ketolátek Tvorba lipoproteinů Tvorba a odbourávání cholesterolu Inaktivace steroidů a jejich vylučování z organizmu Lipogeneze Zvýšené hromadění tuku v jaterních buňkách může vést ke steatóze jater

6 3.LF UK (RŠ) Funkce jater (5) 7. Koagulace (syntéza většiny koagulačních faktorů) Vitamín K je nezbytný pro syntézu koagulačních faktorů: II = protrombin, VII = prokonvertin, IX = Christmasův faktor, X = Stuart-Prowerův faktor). 8. Rezervoár krve (450 ml = téměř 10 % celkového objemu krve v organizmu). Při srdečním selhávání může být v játrech až 1 l krve. 9. Imunita (Kupfferovy buňky = makrofágy) 10. Vitamíny (kromě vitamínu K) - metabolismus a skladování vitamínů A, D a B Vztah ke krvetvorbě: skladování vitamínu B12 metabolismus železa a jeho skladování ve formě ferritinu podíl na tvorbě erytropoetinu

7 3.LF UK (RŠ) Žluč sekretována jaterními buňkami do žlučovodů ústících do duodena Po dobu lačnění žluč nevtéká do duodena, ale je zachycována žlučníkem (50 – 80 ml). Zahušťování žluči ve žlučníku z 97% na 89% vody (po osmotické gradientu přestupuje voda ze žluči do sliznice) Během 30 minut po požití potravy se Oddiho svěrač otevírá a aktivovaný cholecystokinin (AK a MK v duodenu) způsobuje kontrakce žlučníku produkce ml žluči denně pH = 7,1-7,3

8 3.LF UK (RŠ) Složení žluči Voda = 97 % Žlučové soli (0,7%) = primární žlučové kyseliny jsou transportovány žlučí jako sodíkové a draselné soli Kyselina cholová (konvertovaná bakteriemi tračníku na kyselinu deoxycholovou) Kyselina chenodeoxycholová (konvertovaná bakteriemi tračníku na kyselinu lithocholovou) Funkce: redukce povrchového napětí umožňují emulgování tuků a jejích příprava na vstřebávání v tenkém střevě Tvorba micel (jsou amfipatické = mají jak hydrofilní tak hydrofobní povrch)

9 3.LF UK (RŠ) Složení žluči (2) Žlučová barviva (0,2%) = konjugovaný bilirubin a biliverdin (dává žluči typickou barvu) Cholesterol (0,06%) – stoupá u pacientů s obstrukcí žlučových cest Anorganické soli (0,7%) Mastné kyseliny (0,15%) Lecitin (0,1%) = hlavní fosfolibid žluče Tuk (0,01%) Alkalická fosfatáza

10 3.LF UK (RŠ) Enterohepatální oběh žlučových kyselin Micely = válcovité disky tvořené žlučovými kyselinami Funkce: Udržování tuků v roztoku a jejich transport ke kartáčovému lemu střevních epitelií, kde jsou resorbovány. Hydrofilní povrch a hydrofobní střed kde se nachází mastné kyseliny a cholesterol. Denní tvorba žlučových solí = 0,2 – 0,4 g/den Celkové množství žlučových kyselin = 3,5 g Oběh žlučových kyselin: 6-8 x / den (2 x / jídlo)

11 3.LF UK (RŠ) Enterohepatální oběh žlučových kyselin (2) % žlučových kyselin je resorbováno v tenkém střevě. Některé jsou resorbovány prostou difúzí, ale většina aktivním transportem v terminálním ileu (kotransport s Na + ). 5-10% žlučových kyselin se dostává do tračníku, kde jsou konvertovány na kyselinu deoxycholovou (z kyseliny cholové) a kyselinu lithocholovou (z kyseliny chenodeoxycholové). Soli kyseliny deoxycholová jsou resorbovány a transportovány zpět do portální žíly jater. Soli kyseliny lithocholové jsou relativně nerozpustné a jsou vylučovány ve stolici, jen 1% je resorbováno zpět.

12 3.LF UK (RŠ) Bilirubin – metabolismus a exkrece Vzniká ve tkáních rozpadem hemoglobinu. V krevním oběhu vázán na albumin. V játrech bilirubin disociuje a volný bilirubin vstupuje do jaterních buněk, kde se váže na cytoplasmatické bílkoviny. Bilirubin je konjugován s kyselinou glukuronovou, stává se rozpustnější ve vodě a je transportován do žlučových kanálků. Ve střevě se vytváří sterkobilinogen a z něj po oxidaci sterkobilin. Část urobilinogenů je resorbována zpět do enterohepatálního oběhu a malá část do velkého oběhu a vylučována močí jako urobilin (vzniklý oxidací z urobilinogenu).

13 3.LF UK (RŠ) Ikterus (žloutenka) Detekovatelná když hladina plasmatického bilirubinu > 2 mg/dl (34  mol/l) Důvody vzniku: Nadprodukce bilirubinu (hemolytická anémie) Snížené vychytávání bilirubinu jaterními buňkami Porucha intracelulární vazby na bílkovinu nebo porucha konjugace Porucha sekrece konjugovaného bilirubinu do žlučových kanálků Obstrukce intrahepatálních či extrahepatálních žlučových cest Nekonjugovaný ikterus = příčiny 1-3 (vzestup volného bilirubinu) Konjugovaný ikterus = příčiny 4 nebo 5 (bilirubinglukuronid regurgituje zpět do krve)

14 3.LF UK (RŠ) = alveolární žláza s exokrinní a endokrinní funkcí Pankreatická šťáva Alkalická = pH až 8,5 Denně vylučováno asi 1,5-2 l Spolu se žlučí a střevní šťávou neutralizuje kyselou žaludeční šťávu → konečné pH duodenálního obsahu činí 6,0 – 7,0. Složení: Kationty: Na +, K +, Ca 2+, Mg 2+ Anionty: HCO 3 -, Cl -, SO 4 2-, HPO 4 2- Trávicí enzymy Pankreas

15 3.LF UK (RŠ) Trávicí enzymy Enzym (Proenzym) AktivátorSubstrát Katalyzovaná funkce nebo produkt Trypsin (Trypsinogen)Enteropeptidasa Proteiny a polypeptidy Štěpí peptidické vazby přilehlé k argininu a lysinu Chymotrypsiny (Chymotrypsinogeny) Trypsin Proteiny a polypeptidy Štěpí peptidické vazby přilehlé k argininu a lysinu Elastasa (Proelastasa)Trypsin Elastin a jiné proteiny Štěpí vazby vedle alifatických aminokyselin Karboxypeptidasa A (Prokarboxypeptidasa A) Trypsin Proteiny a polypeptidy Odštěpuje aminokyseliny z karboxylového konce, které mají aromatický či rozvětvený alifatický postranní řetězec Karboxypeptidasa B (Prokarboxypeptidasa B ) Trypsin Proteiny a polypeptidy Odštěpuje aminokyseliny z karboxylového konce, které mají bazický postranní řetězec

16 3.LF UK (RŠ) Trávicí enzymy (2) Enzym (Proenzym) AktivátorSubstrát Katalyzovaná funkce nebo produkt Kolipasa (Prokolipasa)Trypsin Kapénky tukuVáže se na povrch kapének a tvoří kotvu pro lipasu Pankreatická lipasa TriglyceridyMonoglyceridy a mastné kyseliny Cholesteryl estery hydrolasa EsteryCholesterol Pancreatická  -amylasa Cl - Škrob Hydrolýza 1:4  vazeb, tvorba  - limitních dextrinů, maltotriosy a maltosy Ribonukleasa RNANukleotidy Deoxyribonukleasa DNANukleotidy Fospholipasa A 2 (Profospholipasa A2) Trypsin FosfolipidyMasné kyseliny, lysofosfolipidy

17 3.LF UK (RŠ) Řízení sekrece pankreatické šťávy Hormonálně Sekretin (1. hormon popsán v historii) působí na pankreatické vývody a vyvolává sekreci pankreatické šťávy bohaté na bikarbonáty a chudé na enzymy stimuluje sekreci inzulinu z Langerhansových ostrůvků pankreatu inhibuje sekreci žaludeční šťávy a motilitu žaludku stimuluje sekreci žluči stimuluje střevní motility

18 3.LF UK (RŠ) Řízení sekrece pankreatické šťávy (2) Cholecystokinin (CCK) stimuluje sekreci malého množství pankreatické šťávy bohaté na enzymy vyvolává kontrakce žlučníku inhibuje vyprazdňování žaludku Acetylcholin stimuluje sekreci malého množství pankreatické šťávy bohaté na enzymy

19 3.LF UK (RŠ) Řízení sekrece pankreatické šťávy (3) Nervově a reflexně n. vagus - stimuluje sekreci malého množství pankreatické šťávy bohaté na enzymy (může jít o odpověď na zrakový nebo čichový vjem) stimulací duodena HCl – způsobuje sekreci pankreatické šťávy bohaté na bikarbonáty a chudé na enzymy

20 3.LF UK (RŠ) Insulin Secernován B buňkami Langerhansových ostrůvků Anabolická funkce = zvyšuje ukládání glukosy, mastných kyselin a aminokyselin Nadbytek insulinu vyvolává hypoglykémii, následné křeče až koma Nedostatek insulinu vyvolává diabetes mellitus Endokrinní funkce pankreatu

21 3.LF UK (RŠ) Endokrinní funkce pankreatu (2) Glukagon secernován A buňkami Langerhansových ostrůvků katabolická funkce = uvolňuje glukosu, mastné kyseliny a aminokyseliny ze zásob do krve Nadbytek glukagonu zhoršuje diabetes mellitus Nedostatek glukagonu vyvolává hypoglykémii

22 3.LF UK (RŠ) Endokrinní funkce pankreatu (3) Somatostatin Secernován D buňkami Langerhansových ostrůvků Působí rovněž lokálně = inhibuje sekreci insulinu, glukagonu a pankreatického polypeptidu Nadbytek somatostatinu vyvolává hyperglykémii a jiné příznaky diabetu Vyvolává dyspepsii tím, že zpomaluje vyprazdňování žaludku a snižuje žaludeční sekreci Způsobuje vznik žlučníkových kamenů tím, že snižuje žlučníkové kontrakce působením na sekreci CCK

23 3.LF UK (RŠ) Endokrinní funkce pankreatu (4) Pankreatický polypeptid Secernován F buňkami Langerhansových ostrůvků Zpomaluje vstřebávání potravin a zabezpečuje plynulost vstřebávání Jeho sekrece se zvyšuje po jídle obsahujícím proteiny, ale i při hladovění, námaze a při akutní hypoglykémii Jeho sekrece se snižuje působením somatostatinu a po intravenózní infúzi glukosy

24 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - potrava Potrava Zdroj energie pro organismus Zajišťuje substrátové a látkové nároky organismu = znovuvýstavba tkání a zajištění jejich bezchybné funkce. Mezi potraviny řadíme i látky, které nejsou nositeli energie a nepatří mezi živiny, ale přesto jsou pro organismus nezbytné: vitamíny, soli, stopové prvky.

25 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - potrava ( 2 ) Metabolismus = „změna“ – všechny chemické a energetické přeměny probíhající v organismu. Kalorie (cal) = množství tepelné energie potřebné ke zvýšení teploty 1g vody o 1 stupeň, 15 na 16 o C. Ve zdravotnictví používáme kcal ( = cal). Měříme pomocí: Přímé kalometrie = oxidace sloučenin potravy v kalorimetru či změna teploty vody vyvolaná tělem Nepřímé kalometrie = Měření produktů biologických oxidací (CO 2, H 2 O, konečné produkty katabolismu bílkovin) či spotřeba O 2 (4,82 kcal uvolněné energie / 1 litr O 2 ).

26 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - potrava ( 3 ) Respirační kvocient (RQ) = poměr mezi objemem vytvořeného CO 2 a objemem spotřebovaného O 2 za jednotku času za ustáleného stavu. RQ sacharidů = 1 RQ tuků = 0,7 RQ proteinů = 0,8 BMR (basal metabolical rate) = rychlost bazálního metabolismu = rychlost metabolismu stanovená v klidu a při příjemné pokojové teplotě, hodin po posledním jídle (jen přibližná hodnota, metabolismus ve spánku je ještě nižší). BMR průměrného dospělého člověka = 2000 kcal/den.

27 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - potrava ( 4 ) Energetická rovnováha = rovnováha mezi příjmem a výdejem energie Negativní = spotřeba vnitřních zásob Pozitivní = ukládání vnitřních zásob BMI = body mass index (hodnocení dle indexu hmotnosti) = hmotnost v kg / (výška v m) 2 < 20 nižší hmotnost normální hmotnost nadváha - obezita 1. stupně (lehká otylost) obezita 2. stupně (výrazná otylost) > 40 obezita 3. stupně (maligní - morbidní otylost)

28 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - potrava ( 5 ) Typy obezity - Při diagnostice obezity je důležitý nejen absolutní podíl tukové tkáně, resp. tukových rezerv, ale také jeho rozložení. WHR = waist hip ratio Abdominální (androidní) forma obezity (RIZIKO) = zásobní tuky v oblasti břicha, WHR mužů > 0,95 WHR žen > 0,85 Gynoidní forma obezity = zásobní tuky v oblasti hýždí a stehen

29 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - řízení příjmu potravin Dvě oblasti v hypothalamu: centrum sytosti (ventromediální část hypothalamu) = je-li aktivováno, organismus nemá potřebu přijímat potravu centrum hladu (laterální část hypothalamu) = je-li aktivováno, organismus vyhledává a přijímá potravu Poruchy center = vznik obezity nebo naopak kachexie Anorexie = trvalé nechutenství Hyperfágie, bulimie = trvalý zvýšený příjem potravy

30 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - řízení příjmu tekutin Centra v hypothalamu v blízkosti nucleus paraventricularis centrum žízně Regulace osmoreceptory = reagují na změny osmotických poměrů vnitřního prostředí organismu hypertonické prostředí vyvolá pocit žízně hypotonické naopak

31 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA – sledování výživy Kvantitativní hledisko = zda energie získaná z příjmu potravy odpovídá nárokům organismu a tedy energetickému výdeji Kvalitativní hledisko = zda složení potravy odpovídá nárokům organismu na obnovu tkání (různé nároky s ohledem na věk, profesi, klimatické podmínky atd). Sacharidy (jaterní a svalový glykogen) Lipidy (tuková tkáň) jsou v organismu v rezervní formě = při hladovění je možno zásoby mobilizovat. Proteiny (endogenní proteiny, hlavně ve střevní sliznici) v rezervní formě neexistují. Při hladovění 70-80% glukózy spotřebuje mozek, zbytek erytrocyty. Svaly spotřebovávají mastné kyseliny.

32 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - sacharidy Mají tvořit asi 50 – 80 % potravy. Kalorický ekvivalent (energie uvolněná při spotřebě 1 litru kyslíku) = 20,9 kJ Přeměňují se na CO 2 a H 2 O (snadno odstranitelné látky) Význam sacharidů Nejen energetická funkce v organismu, ale i strukturní i jiné Pentózy = proteosyntéza, dědičnost, lipogeneza Fruktóza = v seminální tekutině a i v krvi fetů Galaktóza = vázána s lipidy = podílí se na struktuře a funkci CNS

33 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - lipidy Mají tvořit asi % potravy. Mají vysoké spalné teplo = 39,2 kJ/g Lipidy v potravě: Jednoduché (glycerol + mastné kyseliny) Složené (glycerol + mastné kyseliny + např. dusíková báze, kyselina fosforečná, aminokyseliny, cholin atd.) = integrální složka potravy (součást živé hmoty = jsou v buněčných membránách a membránách buněčných organel) Steroidy (výchozí struktura = cholesterol)

34 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - lipidy ( 2 ) Význam lipidů Nenasycené mastné kyseliny = esenciální pro organismus, organismus je nedovede syntetizovat = kyselina arachidonová, linolová a linolenová (nejvíce v rostlinných olejích = obsahují i důležité fosfolipidy) Máslo = obsahuje velký počet mastných kyselin a vitamíny (především A) a některé soli (Ca). Živočišný tuk – sádlo = výhradně energetický zdroj Rizika vysokého příjmu lipidů Kardiovaskulární choroby Norma: cholesterolémie < 5,2 mmol/l koncentrace triacylglycerolů < 2,2 mmol/l koncentrace HDL > 0,9 mmol/l

35 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - proteiny Mají tvořit asi % potravy. Esenciální aminokyseliny: leucin, izoleucin, valin, methionin, fenylalanin, lyzin, threonin, tryptofan. Semiesenciální aminokyseliny: histidin, arginin (údobí růstu), tyrosin (selhání ledvin = enzymatický blok v urémii - ne tvorba z fenylalaninu). Bílkoviny v potravě: Živočišného původu (jsou hodnotnější co do komplexnosti složení) = maso, mléčné výrobky, vajíčka Rostlinného původu (nepokrývají plně nároky organismu) = luštěniny, sója, podzemnice olejná

36 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - proteiny ( 2 ) Metabolismus proteinů deaminace, aminace, transaminace Dusíková bilance = srovnání dusíku přijatého (téměř výhradně v proteinech) a vyloučeného za časový interval (příjem a výdej má být v rovnováze) Pozitivní dusíková bilance = množství přijatého N je vyšší než vyloučeného Optimum příjmu proteinů = 0,8 g proteinů / 1kg hmotnosti (u dětí a těhotných 1,3-2,0 g/kg)

37 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - proteiny ( 3 ) Nedostatek bílkovin ve výživě Marasmus = nedostatečné množství stravy s vyváženým složením vzájemného zastoupení živin extrémně snížené množství tuku v těle, svalovou atrofii ("autokanibalismus") a extrémně nízkou hmotnost při mentální anorexii Kwashiorkor = onemocnění vyvolané dlouhodobou stravou s kritickým nedostkem bílkovin (především biologicky hodnotných) a relativním dostatkem energie, jejímž hlavním zdrojem jsou sacharidy

38 3.LF UK (RŠ) VÝŽIVA - proteiny ( 5 ) Nadměrný přívod bílkovin ve stravě (nad 1,5 - 2,0 g/kg/den) zvýšení glomerulární filtrace v ledvinách při současném zvýšení hladiny dusíkatých katabolitů porucha jaterních funkcí vzestup krevního tlaku (konzumace uzenin s nadbytkem solí).

39 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY VITAMÍNY název odvozen od latinského slova VITA = ŽIVOT Zásadní význam pro vývoj a existenci organismu Avitaminóza = kompletní nedostatek vitamínů Hypovitaminóza = částečný nedostatek vitamínů Nedostatek může být způsoben: Nedostatečným příjmem Poruchou žaludeční sekrece (B12) Působením antivitamínů Hypervitaminóza = nadbytek vitamínů – možné v podstatě jen u vitamínů rozpustných v tucích (výjimka vitamín B6 – periferní neuropatie z předávkování)

40 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY ROZPUSTNÉ VE VODĚ C vitamín B komplex B1 B2 Kyselina listová (B3) B6 B12 Niacin (PP) Biotin Kyselina pantotenová

41 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 2 ) C (kyselina askorbová) Zdroj = citrusové plody, zelí, šípky, černý rybíz, paprika, špenát Denní potřeba = 75 mg/osobu Účinek = nezbytný pro hydroxilaci prolinu a lysinu při syntéze kolagenu, antioxidant Hypovitaminóza = skorbut (kurděje), u dětí Moeller- Barlowova nemoc (nedostatečná tvorba osteoidu, krvácení do subperiostálního prostoru dlouhých kostí)

42 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 3 ) B1 Thiamin Zdroj = kvasnice, luštěniny, obilniny, játra Denní potřeba = 1-2 mg Účinek = kofaktor při dekarboxylacích Hypovitaminóza = beri-beri (v oblastech, kde je hlavním zdrojem potravy loupaná rýže), GIT poruchy (anorexie, nauzea, zvracení), únava, slabost, poruchy periferních nervů (hyperstézie, parestézie, poruchy koordinace), psychické poruchy (deprese, dráždivost, poruchy paměti a koordinace).

43 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 4 ) B 2 Riboflavin Zdroj = maso, mléko (rozkládá se UV zářením – nenechávat stát mléko na světle) Denní potřeba = 1,8 mg/osobu Účinek = složka flavoproteinů Hypovitaminóza = léze sliznic GIT (glossitis, stomatitis, ragády ústních koutků, cheilitis), kůže (dermatitis)

44 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 5 ) B3 Kyselina pantothenová Zdroj = vejce, kvasnice, játra Denní potřeba = 10 mg/osobu Účinek = složka CoA Hypovitaminóza = dermatitis, enteritis, alopecia, nedostatečnost ledvin

45 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 6 ) B 6 Pyridoxin Zdroj = kvasnice, játra, obilniny Denní potřeba = 1,8 – 2,0 mg/osobu Účinek = tvoří prosthetické skupiny některých dekarboxyláz a transamináz, v těle se mění na pyridoxalfosfát a pyridoxaminfosfát Hypovitaminóza = křeče, zvýšená dráždivost

46 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 7 ) B9 Folacin = kyselina listová a příbuzné látky Zdroj = zelenina Denní potřeba = 0,5 mg/osobu Účinek = koenzymy pro přenos jednouhlíkových zbytků, účastní se methylačních reakcí Hypovitaminóza = sprue, megaloblastová anémie

47 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 8 ) B12 cyanocobaltamin Zdroj = játra, maso, vejce, mléko Denní potřeba = 0,005 mg/osobu, vstřebávání až po navázání na vnitřní faktor žaludku Účinek = koenzym v metabolismu aminokyselin, stimuluje erytropoézu Hypovitaminóza = perniciózní anémie, postižení periferních nervů

48 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 9 ) Niacin (vitamín PP; kys. nikotinová) Zdroj = kvasnice, libové maso, játra Denní potřeba = mg Účinek = složka NAD + a NADP + Hypovitaminóza = pelagra (nemoc 3D = dermatitis, diarrhoe, demence)

49 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 10 ) Biotin (vitamín H) Zdroj = vejce, játra, ledviny, kvasnice, rajčata Denní potřeba = 0,25 mg/osobu, vytvářen střevní flórou v nadbytečném množství Účinek = katalyzuje „fixaci“ CO 2 při syntéze mastných kyselin Hypovitaminóza = nervové poruchy, dermatitis, hyperkeratóza, enteritis

50 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH A vitamín D vitamín E vitamín K vitamín ! Při předávkování mohou působit toxicky ! = HYPERVITAMINÓZY

51 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 2 ) A (A1, A2) Zdroj = mléko, vejce, mrkev, listová zelenina, rybí tuk Denní potřeba = 1,5 – 2,0 mg/osobu Účinek = složky zrakových pigmentů, nezbytné pro vývoj plodu a vývoj buněk po celý život, antioxidant Hypovitaminóza = šeroslepost, suchá kůže Hypervitaminóza = GIT poruchy (anorexie), zvětšení jater a sleziny, šupinovitá dermatitida, ložisková ztráta ochlupení a vlasů, bolesti v kostech a hyperostóza, bolesti hlavy, podráždění Poprvé popsána výzkumníky v Arktidě, kteří měli po požití jater ledního medvěda bolesti hlavy, závratě a průjmy.

52 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 3 ) E – skupina (tokoferoly) Zdroj = mléko, vejce, maso, listová zelenina Denní potřeba = mg/osobu Účinek = antioxidant, kofaktor elektronového transportu v cytochromovém řetězci Hypovitaminóza = svalová dystrofie, sterilita, úmrtí plodu (u zvířat)

53 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 4 ) D – skupina Zdroj = rybí tuk, rybí játra Denní potřeba = 0,01 mg/osobu Účinek = zvyšuje střevní resorpci vápníku a fosfátů Hypovitaminóza = rachitis (děti), osteomalacie (dospělí) Hypervitaminóza = kalcifikace tkání, ztráta tělesné hmotnosti, poruchy ledvin až selhání

54 3.LF UK (RŠ) VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 5 ) K – skupina Zdroj = čerstvá zelenina Denní potřeba = 0,001 mg/osobu Účinek = katalyzuje  -karboxilaci zbytků glutamové kyseliny v různých proteinech podílejících se na vzniku krevní sraženiny Hypovitaminóza = krvácivost Hypervitaminóza = GIT poruchy, anémie

55 3.LF UK (RŠ) MINERÁLY A STOPOVÉ PRVKY Sodík Funkce: udržování stálého osmotického tlaku v těle, udržování vodní rovnováhy a homeostázy krve Zdroj: kuchyňská sůl a sůl v potravinách (uzeniny, solené ryby) Denní potřeba: g denně Nadbytek: hypertenze

56 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 2 ) Draslík Funkce: zachování acidobazické rovnováhy a stálého osmotického tlaku, nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména srdečního svalu Zdroj: prakticky všechny rostliny, zejména ořechy, celozrnné cereálie a ovoce, maso Denní potřeba: 2,5 - 4 g denně Deficience: při nedostatečném příjmu tekutin, při průjmech nebo nadměrném pocení, i při dietě s příliš vysokým obsahem bílkovin. Projevuje se zrychlením činnosti srdce a svalovou slabostí. Nadbytek: Pití velkého množství minerální vody nebo při selhání ledvin při dehydrataci. Projevuje se zpomalením srdeční činnosti, svalovou paralýzou a ochablostí dýchacích svalů.

57 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 3 ) Vápník Funkce: nezbytná součást kostí, snižuje nervosvalovou dráždivost, umožňuje správnou funkci převodního systému srdce, nezbytný v procesu srážení krve (převádí protrombin na trombin) Zdroj: mléko a mléčné výrobky, zejména sýry, tvrdá pitná voda, brokolice, ořechy Denní potřeba: 800 mg denně (dospělí), mg (děti a mládež), 1500 mg (těhotné), až 2000 mg (kojící ženy) Deficience: Rachitis (u dětí), osteomalacie (i v nižším věku, např. po těhotenství), osteoporóza (zejména ženy po menopauze) Nadbytek: může nastat jako důsledek nadprodukce parathormonu či při intoxikaci vitaminem D

58 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 4 ) Fosfor Funkce: stavba kostí a zubů, součást fosfolipidů, fosfoproteinů a nukleových kyselin, rozhodující pro energetický metabolismus (součást ATP) Zdroj: mléko, mléčné výrobky, ryby s jedlými kostmi (sardinky), ve vaječném žloutku a v luštěninách Denní potřeba: 1 g denně

59 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 5 ) Hořčík Funkce: stavba kostí, snižování nervosvalové dráždivosti Zdroj: zelené části rostlin, v mléce a mléčných výrobcích, obilninách a luštěninách Denní potřeba: mg denně Deficience: zvýšení nervosvalové dráždivosti až tetanické křeče Nadbytek: snížením činnosti nervového systému (necitlivost až ochrnutí) při insuficienci ledvin

60 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 6 ) Síra Funkce: Stavební součást pojivových tkáních, zejména chrupavky Zdroj: bílkoviny živočišného i rostlinného původu, vejce a mléčné výrobky (sýry) Denní potřeba: 0,5 - 1 g denně

61 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 7 ) Železo Funkce: součástí barviv hemoglobinu v erytrocytech a myoglobinu ve svalech, rozhodující úloha při procesu transportu elektronů v dýchacím řetězci (součástí enzymatických systémů) Zdroj: maso, játra, žloutky, ovoce a zelenina, Denní potřeba: mg denně Deficience: normoblastická anémie, snížení obranyschopnosti organismu

62 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 8) Zinek Funkce: součást více než 100 enzymů, tvorba inzulinu, spermatogeneza, Zdroj: maso, celozrnné cereálie, mořští korýši, vejce a mléko Denní potřeba: 15 mg denně Deficience: retardace růstu a vývoje, špatná funkce pohlavních orgánů Nadbytek: poruchami činnosti pohlavních orgánů a pankreatu (častě používaní pozinkovaného nádobí)

63 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 9 ) Jód Funkce: účast na tvorbě hormonů štítné žlázy - trijodtyroninu a tyroxinu Zdroj: mořská voda, mořské ryby a další mořští živočichové, vejce a mléko, zelenina; sůl (obohacena 25 mg KJ/kg) Denní potřeba: 100 µg denně Deficience: endemická struma

64 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 10 ) Selen Funkce: součást enzymu glutathion peroxidázy Zdroj: mořské produky, maso, chřest Denní potřeba: µg denně Deficience: Bylo prokázáno, při vyloučení dalších možných faktorů, že u některých typů rakoviny (jícen, žaludek, močový měchýř) se významně lišila koncentrace selenu v krevním séru pacientů a kontrolních osob. Nadbytek: česnekový zápach z úst, vypadávání vlasů, změny nehtů, až nekróza jater a poškození srdečního svalu

65 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 11 ) Fluor Funkce: stavba kostí a zubů Zdroj: pitná voda, mořské ryby, čaj Denní potřeba: 0,3 – 0,5 mg denně Deficience: kazivost zubů, špatné ukládáním vápníku do kostí Nadbytek: fluoróza (tečkování zubní skloviny, zuby se stávají křehkými, je porušena rovnováha ukládání vápníku a vyvíjí se osteoporóza)

66 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 12 ) Hliník Funkce: biologický význam je nejasný a zřejmě je nepatrný Zdroj: všudypřítomný, otěry z hliníkového nádobí, nápoje skladovaných v hliníkových obalech Denní potřeba: 25 do 160 mg denně Nadbytek: nalezeny vyšší koncentrace hliníku v mozku osob trpících Alzheimerovou chorobou

67 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 13 ) Měď Funkce: součást mnoha enzymů podílejících se na buněčném dýchání, katalyzuje vstup železa do porfyrinového jádra hemoglobinu, nutná pro tvorbu pigmentu a vlasů Zdroj: vejce a maso, stopy mědi z měděných nástrojů a stopy z potravinářských barviv Denní potřeba: mg denně Deficience: poruchy růstu vlasů a nehtů, pseudorachitis, opoždění růstu a osteoporóza Nadbytek: jaterní cirhóza, hromadění mědi v mozkových jádrech, demence a křeče. Akutní otravy mědí vedou k hemolýze a poškození mozku a jater.

68 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 14 ) Mangan Funkce: správná funkce mnoha základních metabolických enzymů, aktivuje metabolismus mědi, nezbytný pro správnou mineralizaci kostí a pro správnou funkci nervového systému Zdroj: ořechy a celozrnné cereálie, čaj, kakao a zelená listová zelenina Denní potřeba: mg denně Deficience: opoždění růstu, špatná mineralizace kostí Nadbytek: inhalační otravy pracovníků v manganových dolech. Dochází při nich zejména k poruchám nervového systému.

69 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 15 ) Kobalt Funkce: účastní se na tvorbě methioninu a sukcinyl koenzymu A a procesu krvetvorby Zdroj: zelenina a obilniny, vnitřnosti Denní potřeba: µg denně Deficience: anémie a hubnutí Nadbytek: V potravě se prakticky nevyskytuje. Při akutní intoxikaci dochází k poškození pankreatu.

70 3.LF UK (RŠ) Minerály a stopové prvky ( 16 ) Chróm Funkce: stimulace účinků inzulínu a tím zvyšení glukózové tolerance Zdroj: maso, sýry, ořechy a celozrnné obilniny Denní potřeba: µg denně Deficience: snížení glukózové tolerance a opožďování růstu Nadbytek: nevolnost, zvracení a poškozením ledvin


Stáhnout ppt "3.LF UK (RŠ) GIT II Játra, žlučník, slinivka, výživa a vitamíny MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3.LF UK."

Podobné prezentace


Reklamy Google