Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vyšet ř ení imunoglobulin ů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšet ř ením ke zjišt ě ní mo ž ného paraproteinu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vyšet ř ení imunoglobulin ů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšet ř ením ke zjišt ě ní mo ž ného paraproteinu."— Transkript prezentace:

1 Vyšet ř ení imunoglobulin ů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšet ř ením ke zjišt ě ní mo ž ného paraproteinu. velmi hrubé vyšet ř ení, odhalení pouze výrazných zm ě n ve smyslu plus nebo minus. Vyšet ř ení hladiny imunoglobulin ů t ř ídy IgG, IgA, IgM radiální imunodifuze, č ast ě ji turbidimetrie nebo spíše nefelometrie. Referen č ní „normální“ hladiny se liší podle laborato ř e, v ní ž je m ěř ení provád ě no. Zvýšení hladin Ig m ůž eme najít: P ř i subakutních a chronických zán ě tlivých procesech, zejména infek č ního nebo revmatického p ů vodu. zvýšení IgA: p ř i zán ě tech p ř evá ž n ě slizni č ního charakteru p ř i jaterních cirhózách

2 zvýšení IgG: zán ě ty intersticiální Osamocené zvýšení IgM p ř i normálních hladinách jiných isotyp ů jako odraz prob ě hlého nebo subakutního zán ě tu, je pom ě rn ě ř ídké Izolované zvýšení hladiny jedné t ř ídy Ig: p ř i myelomu, monoklonálních gamapatiích u pacient ů ve vyšších v ě kových skupinách Sní ž ení hladin jedné nebo více t ř íd imunoglobulin ů m ůž e být zp ů sobeno:  poruchou tvorby Ig p ř i primárních protilátkových nebo kombinovaných imunodeficitech.  sekundární poruchou tvorby protilátek, nej č ast ě ji p ř i lymfomech nebo leukémiích  ztrátami Ig mo č í, stolicí nebo rozsáhlými plochami vylu č ujícími Ab Vyšet ř ení hladiny IgD nemá s výjimkou podez ř ení na IgD myelomu tém ěř ž ádnou diagnostickou hodnotu.

3 Hladina IgE se zjiš ť uje nej č ast ě ji ELISA technikami. Zvýšení IgE doprovází alergické stavy prvého (atopického) typu p ř ecitliv ě losti parazitární choroby jiné onemocn ě ní (imunodeficitní, autoimunitní a další) Normální hodnota IgE nevylu č uje mo ž nost alergického posti ž ení Sní ž ení hladiny IgE nemá podle sou č asných znalostí ž ádnou diagnostickou hodnotu Hladiny IgE jsou výrazn ě závislé na v ě ku Hladinu specifického I gE (tj IgE namí ř eného proti konkrétnímu alergenu) ELISA nebo RIA. Vyšet ř ení je indikováno zejména v p ř ípadech, kdy u pacienta není mo ž no provézt ko ž ní testy č asné p ř ecitliv ě losti p ř i ko ž ním ekzému p ř íliš nízkém v ě ku pacienta nebezpe č í záva ž né anafylaktické reakce u siln ě senzibilizovaného pacienta.

4 Kvalitativní zm ě ny Ig: velký význam má pr ů kaz paraproteinu: Imunoelfo, imunofixace další laboratorních vyšet ř ení:  neobjasnitelná vysoká sedimentace erytrocyt ů pacienta  vysoká hladina jediné t ř ídy Ig p ř i normálních nebo sní ž ených hladinách ostatních t ř íd Pro stanovení diagnózy myelomu je nutné provézt další laboratorní vyšet ř ení: Sternální punkce:  nachází se zvýšený po č et plazmatických bun ě k, č asto abnormální morfologie (myelomové bu ň ky)  imunologické vyšet ř ení v ě tšinou prokazuje zvýšenou hladinu té t ř ídy Ig, v ní ž je p ř ítomen paraprotein, zatímco u jiných t ř íd nacházíme imunoparézu – sní ž ení hladin dané útlakem kostní d ř en ě  v krvi je p ř ítomna anémie, n ě kdy i leukopenie a trombocytopenie  v séru m ůž eme nalézt hyperkalcémii  zvýšenou hladinu beta – 2 mikroglobulinu  na RTG skeletu, zejm. plochých kostí nacházíme ost ř e ohrani č ená osteolytická lo ž iska.

5 Kryoglobuliny Schopnost srá ž ení p ř i teplotách ni ž ších ne ž je teplota t ě la klinicky n ě mé nebo záva ž né klinické obtí ž e:  poškození funkce ledvin  vaskulitida  chladová kop ř ivku Kryoglobulinémie č asto doprovázejí další imunopatologické stavy:  paraproteinémie  autoimunitní choroby  chronická hepatitida C P ř i vyšet ř ení p ř ítomnosti kryoglobulinu je nutno zajistit takový transport krve, aby teplota neklesla pod 37˚C Proteiny „akutní fáze“ Nejčastější vyšetření: hladina (CRP) fyziol. hladina velmi nízká (pod 10mg/l), při zánětech stoupá až do hodnot stovek mg/l zjišťování hladin jiných proteinů a.f.: alfa – 1 – antitripsinu, orosomukoidu, ceruloplasminu, sérového amyloidu A a dalších - menší význam. jednoduchá radiální difuze, turbidimetrie nebo nefelometrie

6 Hladinu CRP více zvyšu jí zán ě ty bakteriální ne ž virové. Se zvýšením CRP se setkáváme i p ř i  zán ě ty neinfek č ního charakteru  p ř i infarktu myokardu  v poopera č ním období  U revmatických chorob: nap ř. v akutní fázi revmatoidní artritidy jsou v ž dy hladiny CRP výrazn ě zvýšeny, na druhé stran ě u systémový lupus erythematodes nacházíme pouze minimální zvýšení CRP. sní ž ení hladin t ě chto slo ž ek m ůž e vést k r ů zným chorobám. Nejznám ě jší je deficit alfa – 1 – antitripsinu  vede ke vzniku plicního emfyzému  k posti ž ení jater Nízkou hladinu ceruloplasminu nacházíme u Wilsonovy choroby projevující se jaterními a neurologickými p ř íznaky zp ů sobenými depozicí m ě di v tkáních.

7 Zvýšení hladin jednotlivých slo ž ek k. systému (C3 a C4) M ůž e být odrazem zán ě tlivé aktivity Sní ž ení hladin slo ž ek  vrozenou poruchou tvorby jednotlivých slo ž ek (nap ř. u C4 jsou heterozygotní deficity velmi č asté)  zvýšenou spot ř ebou k.s. p ř i aktivaci komplexy Ag-Ab (zán ě ty, akutní stádium systémových imunokomplexových vaskulitid) Vyšet ř ení slo ž ek: jednoduchá radiální imunodifuze, turbidimetrie a nefelometrie. podez ř ení na defekt n ě které slo ž ky klasické cesty aktivace k.s. test CH50 podez ř ení na defekt alternativní slo ž ky test AH50 podez ř ení na hereditární angioedém (vrozený nebo získaný deficit inhibitoru C1 slo ž ky komplementu- C1- INH)  se vyšet ř uje koncentrace C1 – INH v séru  funk č ní test aktivity tohoto inhibitoru.

8  Pr ů kaz p ř ítomnosti autoprotilátek má velmi vysokou hodnotu p ř i diagnostice autoimunitních chorob  v sou č asné dob ě se jedná o jist ě stovky r ů zných popsaných autoprotilátek, které je mo ž no vyšet ř ovat  p ř esto bývá sortiment vyšet ř ovaných protilátek provád ě ný v ě tšinou laborato ř í úzký  D ů vody:  obtí ž nost pr ů kazu n ě kterých autoprotilátek  nízká výpov ě dní hodnota prokázané autoprotilátky  n ě které autoprotilátky mohou mít velkou diagnostickou hodnotu, p ř esto nejsou p ř í č inou vzniku konkrétního autoimunitního onemocn ě ní  mnohé autoimunitní choroby jsou toti ž zp ů sobeny autorektivními T – lymfocyty (je ž je velmi t ěž ké prokazovat) a p ř ítomnost autoprotilátek bývá pouze doprovázejícím epifenoménem Nap ř. u Hashimovy tyreoiditidy  nacházíme p ř i laboratorním vyšet ř ení protilátky proti tyreoglobulinu nebo mikrozom ů m štítné ž lázy.

9 je autoprotilátka namí ř ená proti konstantní č ásti molekuly IgG.  nep ř ímá aglutinace (latex-fixa č ní test) nebo ELISA  Je diagnostickým znakem ukazujícím na onemocn ě ní revmatoidní artritidou. (Asi 20% nemocných s klinicky z ř ejmou revmatoidní artritidou nemá s revmatoidním faktor prokazatelný; pak se mluví o séronegativní revmatoidní artritid ě ).  Další revmatické choroby:  systémový lupus erythematodes, Sjögren ů v syndrom  jiná onemocn ě ní:  chronická hepatitida, subakutní bakteriální endokarditida a další.  S nízkými titry revmatoidního faktoru se m ůž eme setkat u starších osob, a č koli tito lidé netrpí ž ádnou z uvedených chorob.

10  nep ř ímá imunofluorescence  Substrát pro vyšet ř ení:  bu ň ky tká ň ových linií, ř ezy ž ivo č išnými tkán ě mi (krysí játra). Nález antinukleárních protilátek je d ů le ž itý diagnostický test  systémový lupus erythematodes (SLE),  u nemocných s n ě kterými jinými revmatickými chorobami (revmatoidní artritida, sklerodermie, Sjögren ů v syndrom),  pacient ů s chronickou autoimunitní hepatitidou atd  u zdravých, zejména starších lidí - nízké titry ANA Podle obrazu p ř i imunofluorescenci m ůž eme odlišit n ě kolik typ ů antinuklaárních Ab  homogenní, granulovaný, periferní a nukleolární  jednotlivé typy mají vazbu k ur č itým chorobám. Je té ž mo ž no blí ž e specifikovat, proti kterým Ag jádra jsou protilátky namí ř eny :  proti dvouvláknové (nativní) DNA,  Histon ů m Tato bli ž ší specifikace ANA op ě t umo žň uje p ř esn ě jší stanovení diagnózy.

11 Antimitochondriální Ab jsou ukazatelem primární biliární cirhózy  nep ř ímá imunofluorescence na ř ezech zví ř ecími ledvinami, jejich p ř ítomnost se projeví fluorescencí ledvinných kanálk ů. Protilátky proti antigen ů m štítné ž lázy proti tyreoglobulinu a mikrozomální peroxidáze u nemocných s Hashimotovou tyreoiditidou, mén ě č asto u jiných posti ž ení štítné ž lázy vazbou na receptory pro TSH (tyreotropní hormon) je p ř í č inou Graves- Basedowovy choroby - RIA testy. Protilátky proti hladkému svalstvu  u nemocných s chronickou autoimunitní hepatitidou,  p ř i akutních hepatitidách  u zdravých lidí Protilátky proti bazální membrán ě glomerul ů glomerulonefritida, zejména rychle progredující forma. Protilátky proti acetylcholinovému receptoru neuromuskulární ploténky myastenia gravis  Jejich pr ů kaz je obtí ž ný - metodiky RIA.  Pro stanovení diagnózy m.g. není jejich pr ů kaz v ě tšinou nutný.

12 Protilátky proti cytoplazm ě granulocyt ů (ANCA )  diagnostikým znakem pro Wegenerovu granulomatózu  Typy ANCA  c – ANCA (cytoplazmatická ANCA, protilátky proti granulocytární proteináze 3), nález je pro Wegenerovu granulomatózu pom ě rn ě specifický  p – ANCA (perinukleární ANCA, protilátky proti leukocytární myeloperoxidáze)  vyskytují se:  u rychle progredující glomerulonefritidy  u n ě kterých typ ů systémových vaskulitid (polyarteritid nodosa, Churg ů v – Strauss ů v syndrom)  x- ANCA, která bývá pozitivní u nemocných s colitis ulcerosa Ab proti retikulinu a endomysiu hladkého svalstva u nemocných s celiakií s ko ž ní chorobou dermatitis herpetiformis (Dühring)

13 P ř i t ě chto onemocn ě ní má význam i stanovení t ř ídy, v ní ž je uvedená autoprotilátky IgA sv ě d č í o aktivit ě zmín ě ných chorob. V období remise autoprotilátky AgA postupn ě mizí, IgG autoprotilátky p ř etrvávají, n ě kdy a ž celý ž ivot. Obdobný diagnostický význam má i vyšet ř ení Ab proti gliadinu, co ž je jedna z frakcí bílkoviny obilných zrn – lepku (glutenu) Ab proti erytrocyt ů m se vyšet ř ují p ř ímým a nep ř ímým Coombsovým testem, indikací je podez ř ení na hemolytickou anémii  Další vyšet ř ení:  chladové aglutininy a chladové hemolyziny, je ž vyvolávají aglutinaci a hemolýzu v závislosti na teplot ě, p ř i ní ž reakce probíhá. Antitrombocytární Ab  u n ě kterých nemocných s autoimunitní idiopatickou trombocytopenickou purpurou Protilátky proti granulocyt ů m autoimunitní granulocytopenie Vyšet ř ení: provádí se na hematologických nebo transfúzních odd ě leních.

14 protilátky proti parietálním bu ň kám ž aludku u atrofické gastritidy a perniciózní anemie protilátky proti beta bu ň kám pankreatu u diabetes mellitus, inzulin – dependentní diabetes protilátky proti nadledvinkám u autoimunitní adrenalitidy p ř í č n ě pruhovanému svalstvu a mnoha dalším tkáním nebo orgán ů m. Klinický p ř ínos t ě chto vyšet ř ení je v sou č asné dob ě omezený, stále však probíhá intenzivní výzkum, sna ž ící se nalézt diagnosticky cenné autoprotilátky, význam:  pomohly by v laboratorní diagnostice autoimunitních chorob,  stanovily by pravd ě podobnou záva ž nost posti ž ení, prognózu č i pravd ě podobnou odpov ěď na lé č bu.

15 Má v ě tšinou význam pouze p ř i monitorování zán ě tlivého procesu zvýšení  v subakutním,  chronickém  rekonvalescentním stadiu r ů zných zán ě tlivých proces ů Omezený význam pro diagnózu IK chorob u nemocných s t ě mito chorobami je mo ž no nalézt pom ě rn ě č asto normální hladiny IK  Pro diagnózu IK posti ž ení mnohem d ů le ž it ě jší pr ů kaz deponovaných IK v posti ž ených tkáních - p ř ímá imunofluorescence

16 Vyšet ř ení subpopulací lymfocyt ů Pokles jedné nebo více lymfocytárních subpopulací  má význam:  p ř i diagnostice nemocných s podez ř ením na primární nebo sekundární imunodeficity  Provádí se: imunofenotypizace leukémií a lymfom ů – tj exprese r ů zných antigen ů na maligních bu ň kách - m ůž eme ur č it z jaké vývojové linie a z jakého vývojového stupn ě maligní bu ň ky pocházejí Nej č ast ě ji vyšet ř ované lymfocytární subpopulace p ř i im.vyšet ř ení  CD3 T-lymfocyty60-80%  CD4Th – pomocné bu ň ky 35 – 60%  CD8Tc – cytotoxické15 – 35%  CD19B-lymfocyty10 – 20%  CD16NK-bu ň ky8 – 18% flowcytometrie Vyšet ř ení funk č ních vlastností lymfocyt ů  má klinický význam pouze p ř i diagnostice záva ž ných imunodeficitních stav ů vyšet ř ení fagocytárních schopností polymorfonukleárních granulocyt ů u pacient ů s podez ř ením na defekt fagocytárních funkcí, zejména primární.


Stáhnout ppt "Vyšet ř ení imunoglobulin ů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšet ř ením ke zjišt ě ní mo ž ného paraproteinu."

Podobné prezentace


Reklamy Google