Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Makroekonomická rovnováha Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 10.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Makroekonomická rovnováha Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 10."— Transkript prezentace:

1 Makroekonomická rovnováha Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 10

2 Obsah. 10) Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Cíl: alternativní vysvětlení kolísání produkce a míry inflace. Analýza protiinflační politiky Soukup a kol. s. 390 – 394, 290 – 292 Mach. s. 219 – 227 – teorie reálného hospodářského cyklu Fluktuace produkce podle Friedmana model trhu práce Teorie reálných hospodářského cyklu B

3 Agregátní nabídka v dlouhém období opakování E1E1E1E1 E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 1 π=2,5% SRAS 0 LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 0 LRAS Y AD SRAS 1 π=2,5% Soukup str. 388 kladná produkční mezera kladná produkční mezera Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy Y AD Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. růst inflačních očekávání CB zvyšuje úroky CB sníží reálné úrokové sazby, zvýší výdaje, a tím poptávané množství

4 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Změna makroekonomické rovnováhy: Změna makroekonomické rovnováhy: Změna agregátní poptávky: pozitivní a negativní poptávkový šok. Změna agregátní poptávky: pozitivní a negativní poptávkový šok. Změna agregátní nabídky: pozitivní a negativní nabídkový šok. Změna agregátní nabídky: pozitivní a negativní nabídkový šok.

5 Pozitivní poptávkový a nabídkový šok

6 Nagativní poptávkový a nabídkový šok

7 model AD – AS; vychýlení z rovnováhy V krátkém období je ekonomika vystavena vlivům, které ji vychylují z rovnováhy. Jde o tzv. nabídkové a poptávkové šoky. V krátkém období je ekonomika vystavena vlivům, které ji vychylují z rovnováhy. Jde o tzv. nabídkové a poptávkové šoky. Změny agregátní poptávky a nabídky mohou být příčinou poptávkové či nabídkové inflace.

8 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky π 0 =2% SRAS 0 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% E2E2E2E2 Y SRAS 1 LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 AD 0 AD 1 očekávaná Výchozí: nulová produkční mezera snížení transferů posun AD je negativní poptávkový šok v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce v E 1 jen krátkodobě Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání

9 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky π 0 =2% SRAS 0 π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% Y LRAS E0E0E0E0 AD 0 očekávaná Výchozí: nulová produkční mezera snížení transferů v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce v E 1 jen krátkodobě Soukup str. 395

10 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky π 0 =2% SRAS 0 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% Y LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 AD 0 očekávaná Výchozí: nulová produkční mezera snížení transferů v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce v E 1 jen krátkodobě Soukup str. 395

11 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky π 0 =2% SRAS 0 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% Y LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 AD 0 AD 1 očekávaná Výchozí: nulová produkční mezera snížení transferů posun AD je negativní poptávkový šok v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce v E 1 jen krátkodobě Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání

12 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky π 0 =2% SRAS 0 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% Y SRAS 1 LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 AD 0 AD 1 očekávaná Výchozí: nulová produkční mezera snížení transferů posun AD je negativní poptávkový šok v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce v E 1 jen krátkodobě Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání

13 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky π 0 =2% SRAS 0 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% E2E2E2E2 Y SRAS 1 LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 AD 0 AD 1 očekávaná Výchozí: nulová produkční mezera snížení transferů posun AD je negativní poptávkový šok v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce v E 1 jen krátkodobě Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání

14 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS zvýšení vládních nákupů Růst agregátní poptávky π 0 =2% SRAS 1 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% E0E0E0E0 Y SRAS 0 LRAS E1E1E1E1 E2E2E2E2 AD 1 AD 0 posun AD pozitivní poptávkový šok očekávaná Soukup str. 398

15 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Negativní nabídkový šok π 0 =2% SRAS 1 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =2,5% E0E0E0E0 Y SRAS 0 LRAS E2E2E2E2 1 AD 0 Např. v důsledku růstu cen ropy 3 2 očekávaná 1) Posun daný zrychlenou inflací 3) přizpůsobení firem např. inovacemi a návrat do E 0 stagflace Soukup str. 401

16 CB rozhodne snížit inflaci π z 8% na 3 %. Metoda „cold turkey“ je rychlá, avšak za cenu hlubší recese. CB zvýší výrazně reálné úrokové sazby (signál), tím dojde k poklesu agregátní poptávky z AD 0 do AD 1. Nejprve poklesne produkt na Y 1 (krátké období SRAS 0 ), rovnováha se přesune z E 0 do E 1. Teprve následně dojde i k posunu do SRAS 1 a nové rovnováhy E Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Léčení poptávkové inflace šokovou terapií „cold turkey“ „kocovina“ π 1 =3% SRAS 0 Y1Y1 π Y*Y*Y*Y* π 0 =8% E2E2E2E2 Y SRAS 1 LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 AD 0 AD 1 stagflaceB

17 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Desinflační politika – léčení inflace. gradualistická metoda SRAS 1 π 0 =6% SRAS 2 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =8% E0E0E0E0 Y SRAS 0 LRAS E1E1E1E1 AD 2 π 0 =3% E2E2E2E2 E3E3E3E3 E4E4E4E4 AD 1 AD 0 B

18 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Koeficient obětování (poměr kumulativní ztráty reáného produktu ke snížení inflace, lomeno snížení inflace) viz Soukup str Negativní nabídkový šok (↑cen ropy) a potlačovací politika CB SRAS 1 π 0 =2% SRAS 2 Y2Y2 π Y*Y*Y*Y* π 1 =7% E0E0E0E0 Y SRAS 0 LRAS E1E1E1E1 E2E2E2E2 E3E3E3E3 AD 1 AD 0 Y1Y1 stagflace zvýšení úroků posune AD a situace se přechodně zhorší Změna inflačního očekávání v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky řešení v případě přechodného nabídkového šoku

19 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Léčení nákladové inflace (více Soukup str. 410 a násl.): restriktivní politika – CB zvýší reálné úrokové sazeb – sníží inflaci a produkt, neutrální politika – CB nereaguje na negativní nabídkový šok, akomodativní politika – CB sníží reálné úrokové sazby – zvýší inflaci i produkt π 0 =2% SRAS 1 Y π Y*Y*Y*Y* π 1 =4% E0E0E0E0 Y SRAS 0 LRAS E1E1E1E1 1 AD E3E3E3E3 Neutrální: Dlouhá recese Značná nezaměstnanost neutrální politika

20 2. Friedmanův model trhu práce Předpoklady: dokonale pružné mzdy i ceny; nedokonalé informace pracovníků o cenách. Trh práce v modelu s nedokonalými informacemi: křivka poptávky ( firmy ) je determinována skutečnými cenami. Poptávané množství práce reaguje na W/P. křivka poptávky ( firmy ) je determinována skutečnými cenami. Poptávané množství práce reaguje na W/P. křivka nabídky ( pracovníci ) je determinována očekávanými cenami ( odvozovanými z minulého obdo bí). Nabízené množství práce reaguje na W/P e. křivka nabídky ( pracovníci ) je determinována očekávanými cenami ( odvozovanými z minulého obdo bí). Nabízené množství práce reaguje na W/P e. růst (pokles) zaměstnanosti je podmíněn mylným výkladem růstu (poklesu) reálné mzdové sazby. růst (pokles) zaměstnanosti je podmíněn mylným výkladem růstu (poklesu) reálné mzdové sazby. P e ≠ P tzv. peněžní iluze (záměna reálných a nominálních med) P e ≠ P tzv. peněžní iluze (záměna reálných a nominálních med) P roste více než roste W P roste více než roste W

21 Růst cenové hladiny správně rozpoznají pouze firmy. Zaměstnancům zvýší nominální mzdy, ale méně než roste cenová hladina (bod A). Zaměstnanci růst cenové hladiny nezaregistrovali a budou ochotni při „vyšší“ mzdě pracovat více. (posun do B). Jakmile, zjistí svou chybu, budou chtít vyšší reálnou mzdu, tedy svou původní a obnoví se rovnováha v E. 2. Friedmanův model trhu práce Model s mylným vnímáním cenové hladiny zaměstnanci w 1 /P 2 w/P E L LsLsLsLs B LdLdLdLd w 0 /P 0 = w 2 /P 2 w 1 /P 0 A Soukup str. 295.

22 3. Friedmanův model trhu práce Vedle Friedmanova modelu existuje ještě model Lucasův, který předpokládá milné chápání cen ze strany zaměstnanců i firem, tedy, že všichni mají milné informace. Účinek růstu AD: krátkodobě reagují produkce i ceny; krátkodobě reagují produkce i ceny; dlouhodobě se pracovníci adaptují k uplynulému vývoji cen (jde o adaptivní způsob tvorby očekávání). dlouhodobě se pracovníci adaptují k uplynulému vývoji cen (jde o adaptivní způsob tvorby očekávání). P e se přizpůsobí P; P e se přizpůsobí P; mění se proto W až se W/P vrátí na předchozí úroveň; mění se proto W až se W/P vrátí na předchozí úroveň; nezaměstnanost se dlouhodobě vrací na tzv. „přirozenou míru nezaměstnanosti“ u *. nezaměstnanost se dlouhodobě vrací na tzv. „přirozenou míru nezaměstnanosti“ u *. Y se dlouhodobě vrací do „přirozené úrovně produktu“ Y*. Y se dlouhodobě vrací do „přirozené úrovně produktu“ Y*.

23 V E 0 se skutečná cenová hladina P 0 rovná očekávané P e 0 a produkce je na úrovni potenciálního prod. Y*. Nedojde-li ke zvýšení agregátní poptávky v důsledku zvýšení peněžní zásoby, mohou se firmy mylně domnívat, že se jejich ceny zvýšily na P 1 oproti cenám ostatních firem P e 0 a jsou ochotny zvýšit produkci na Y 1. Dojde-li k poklesu cenové hladiny na P 2 pak při tomto mylném chápání budou produkci snižovat na Y 2. To vysvětluje krátkodobou rostoucí agregátní nabídku SRAS. 2. Lucasův model Statická adaptivní očekávání P2P2P2P2 P E0E0E0E0 Y SRAS P 0 = P 0 e P1P1P1P1 A Soukup str LRAS E1E1E1E1 Y2Y2 Y1Y1 Y*Y* E2E2E2E2 cenová hladina nabízená produkce

24 2. Friedmanův model trhu práce Důležitým závěrem modelu je, že anticipované ( očekávané, ohlášené ) změny peněžní zásoby nemají patřičný vliv na zaměstnanost a produkci. Mění se pouze cenová hladina, protože všechny ekonomické subjekty formují svá očekávání racionálně (zdůvodnění tvaru dlouhodobé agregátní nabídky LRAS). Pouze neanticipovaná změna pak může mít vliv na zaměstnanost a produkci. Důležitým závěrem modelu je, že anticipované ( očekávané, ohlášené ) změny peněžní zásoby nemají patřičný vliv na zaměstnanost a produkci. Mění se pouze cenová hladina, protože všechny ekonomické subjekty formují svá očekávání racionálně (zdůvodnění tvaru dlouhodobé agregátní nabídky LRAS). Pouze neanticipovaná změna pak může mít vliv na zaměstnanost a produkci.

25 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle B Tradiční teorie cyklů studují výkyvy poptávky např. ΔI; ΔM... keynesiánské např. s fixní nominální mzdou w keynesiánské např. s fixní nominální mzdou w neoklasické např. s rovnováhou na trzích práce a informačními bariérami (Friedman, Lukas) neoklasické např. s rovnováhou na trzích práce a informačními bariérami (Friedman, Lukas) Všechny se zabývají kolísáním produktu Y okolo potencionálního produktu Y* způsobené například kolísáním míry nezaměstnanosti. RBC se zabývá kolísáním samotného Y*

26 Cyklický pohyb – cyklické křivky 2 roky 10 let 45 letBY*

27 Cyklický pohyb – cyklické křivky BY*

28 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle B Teorie reálných cyklů byla vytvořena školou racionálních očekávání v devadesátých letech. E. Plekot; R. Barrou Výklad vychází z hodnocení dopadů nabídkových cyklů v modelech s nízkou a vysokou úrovní mezd. Zavádí tedy vazbu mezi preferencemi zaměstnanců a jejich mzdou.

29 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle B Neoklasická varianta „rovnovážných cyklů“ předpokládá dokonale pružné mzdy a ceny; neustále vyčištěné trhy. Tj. nabízené zboží = poptávané zboží (statky, služby, obligace a peníze) ceny a úroková míra se rychle přizpůsobují takže Teorie se zaměřuje na nabídkovou stranu ekonomiky

30 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Podle teorie RBC mají na kolísání produkce vliv tzv. reálné šoky (na straně nabídky): posuny produkční funkce, vyvolávají: pozitivními šoky (zvyšujícími produktivitu VF): pozitivními šoky (zvyšujícími produktivitu VF): technologické inovace, např. využití informačních technologií, technologické inovace, např. využití informačních technologií, vysoká úroda v zemědělství, vysoká úroda v zemědělství, pokles cen energií, pokles cen energií, negativními šoky (nepříznivý vliv na produktivitu VF): negativními šoky (nepříznivý vliv na produktivitu VF): dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., klimatické změny, klimatické změny, ochrana životního prostředí, ochrana životního prostředí, zavedení nových předpisů, atd. zavedení nových předpisů, atd. fiskální politika (vládní poptávka), fiskální politika (vládní poptávka),. nikoliv však měnová politika B

31 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Produkční funkce a trh práce Produkční funkce a trh práce Obecný neoklasický trh práce: technologický šok vede k posunu produkční funkce, technologický šok vede k posunu produkční funkce, zároveň se na trhu práce mění mezní produkt práce, zároveň se na trhu práce mění mezní produkt práce, tím se mění objem zaměstnanosti, tím se mění objem zaměstnanosti, dochází proto zároveň k posunu po nové produkční funkci. dochází proto zároveň k posunu po nové produkční funkci.B

32 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC L Y Y0´Y0´ Y1Y1 L0L0 L1L1 Y0Y0 A A´ B F0F0 F1F11 3 w/P w 0 /P 0 w 1 /P 1 L0L0 L1L1 L LD 0 LD 1 A B LSLS 2 produkční funkce trh práce 1) negativní nabídkový šok pokles produkce 2) 2) posunu poptávky po práci 3) posun po produkční funkci 3) snížení počtu zaměstnaných posun po produkční funkciB

33 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Mezičasová (intertemporální) substituce práce a volného času Mezičasová (intertemporální) substituce práce a volného času Zvláštní interpretace substitučního efektu – intertemporální substituce práce a volného času, založená na přechodné změně reálného důchodu: v „dobrých časech“ (jde o vliv technologického šoku na MPN W/P) roste nabízené množství práce (stimulující vliv vysoké W/P a také vysoké reálné úrokové sazby), ve „špatných časech,“ kdy reálné důchody nerostou (bez technologického šoku) klesá nabízené množství práce. To vysvětluje rozkolísanost reálného produktu i při malých změnách W/P. B

34 Reálná agregátní poptávka a nabídka Nerozlišuje se krátké a dlouhé období! r*r*r*r* r (%) E0E0E0E0 Y AS R AD R Y*Y* Jde o to včlenit mezičasovou substituci do klasického modelu. B

35 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC B

36 Reálná agregátní poptávka a nabídka V modelu RBC dochází ke změně produktu i úrokové sazby. r (%) E0E0E0E0 Y AS R 0 r0r0r0r0 AD R 0 Y1Y1 AS R 1 E1E1E1E1 r1r1r1r1 AD R 1 Y0Y0

37 Fiskální expanze posune křivku reálné agregátní poptávky AD R 0 vpravo nahoru do AD R 1. Nová rovnováha nastává v E 1. Dojde ke zvýšení reálné úrokové míry na r* 1. Následkem toho zaměstnanci nabízejí více svou práci. Pak dojde ke zvýšení růstu produkce na Y 1. Modelu má flexibilní ceny a mzdy. Reálná agregátní poptávka a nabídka r (%) E0E0E0E0 Y AS R 0 r*0r*0r*0r*0 AD R 0 Y1Y1 E1E1E1E1 r*1r*1r*1r*1 AD R 1 Y0Y0

38 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Shrnutí: Shrnutí: v důsledku mezičasové substituce příznivý nabídkový šok ovlivňuje reálnou úrokovou sazbu a mzdy, což vede k růstu zaměstnanosti a produkce; v důsledku mezičasové substituce příznivý nabídkový šok ovlivňuje reálnou úrokovou sazbu a mzdy, což vede k růstu zaměstnanosti a produkce; posun obou křivek doprava vede k růstu úrokové sazby i produktu (vliv na agregátní poptávku je větší); posun obou křivek doprava vede k růstu úrokové sazby i produktu (vliv na agregátní poptávku je větší); Je třeba rozlišovat permanentní a dočasné nabídkové šoky, neboť tyto se svými účinky liší; Je třeba rozlišovat permanentní a dočasné nabídkové šoky, neboť tyto se svými účinky liší; Podle teorie reálného ekonomického cyklu nabídkové šoky mění jak produkci, tak úrokové sazby! Podle teorie reálného ekonomického cyklu nabídkové šoky mění jak produkci, tak úrokové sazby!

39 Měnová politika v modelu RBC P E0E0E0E0 LNLNLNLN P0P0P0P0 LN1LN1LN1LN1 E1E1E1E1 P1P1P1P1 P0P0P0P0 P1P1P1P1 P E1E1E1E1 E0E0E0E0 M0M0M0M0 M1M1M1M1 M; L N M0M0M0M0 LN1LN1LN1LN1 Trh peněz: kombinace poptávané a nabídkové peněžní zásoby L, M a cenové hladiny P

40 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Nabídka peněz tj. peněžní zásoba M je závislá na měnové politice. Nabídka peněz tj. peněžní zásoba M je závislá na měnové politice. Poptávka po penězích L je závislá na produkci Y a úrokové sazbě r. Růst nabídky peněz M: Roste M/P pak dojde k efektu reálných peněžních zůstatků. Přebytek M je proto vydán (nákup zboží a obligací). Rostou ceny zboží. Současně rostou ceny obligací, klesá r, tím rostou výdaje. Roste tudíž opět P. Reálné peněžní zůstatky M/P se vrací na původní úroveň. Konečný efekt růstu M: pouze růst P, nikoliv růst Y (neutralita peněz) Vliv růstu produkce Y na trhu peněz: Roste poptávka po penězích, Roste poptávka po penězích, Klesá cenová hladina P. M.V = P. Y Klesá cenová hladina P. M.V = P. Y

41 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola

42 model AD – AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně): doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

43 model AD – AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

44 model AD – AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně): doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

45 model AD – AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

46 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a)Pokles transferů b)Likvidace výrobního zařízení c)Růst nominálních mzdových sazeb d)Růst vládních výdajů e)Pokles peněžní zásoby f)Pokles nepřímých daní g)Růst cen ropy h)Růst autonomních spotřeb i)Růst produktivity práce j)Růst kapitálové vybavenosti příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

47 Pozitivní a negativní poptávkový šok v modelu AD-AS příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 A pozitivní šok B negativní šok

48 Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok v modelu AD-AS příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD D pozitivní šok C negativní šok P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD 1 1

49 Klasická agregátní nabídka v modelu AD-AS příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD D pozitivní reálný nabídkový šok E negativní reálný nabídkový šok P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD

50 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B b) Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. C2 c) Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C d) Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A e) Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

51 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. f) Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D g) Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C h) Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A i) Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava D2 j) Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. D2 příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS


Stáhnout ppt "Makroekonomická rovnováha Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 10."

Podobné prezentace


Reklamy Google