Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Živočichové našich polí Pří_109_Rozmanitost přírody_Živočichové našich polí Autor: Mgr. Petra Zdráhalová Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Živočichové našich polí Pří_109_Rozmanitost přírody_Živočichové našich polí Autor: Mgr. Petra Zdráhalová Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková."— Transkript prezentace:

1 Živočichové našich polí Pří_109_Rozmanitost přírody_Živočichové našich polí Autor: Mgr. Petra Zdráhalová Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

2 Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro seznámení a rozšíření znalostí o nejběžnějších živočiších našich polí.  Materiál prostřednictvím fotografií vysvětluje způsob života těchto živočichů v jejich přirozeném prostředí, seznamuje s jejich hlasy a zvuky.  Je určen pro předmět Přírodověda a 4. ročník.  Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět - přírodověda pro 4. ročník. Brno: NOVÁ ŠKOLA s. r. o., 2011, ISBN

3 Pole Pole označuje část půdy, která je určená k pěstování jednoho typu rostliny – v našem podnebném pásu nejčastěji obilovin, olejnin, okopanin, textilních rostlin a píce.

4 Vrabec polní obývá většinu Evropy a Asie, byl zavlečen i do Severní Ameriky a Austrálie od vrabce domácího se liší bílými tvářemi s černou skvrnkou a čokoládově zbarvenou hlavou má rád otevřenou krajinu, sady, křoviny a lesíky živí se hmyzem, semeny plevelů, neoklovává ovoce, škodí méně než vrabec domácí p/_zprava/vrabec-polni-video

5 Skřivan polní je malý zpěvný pták s krátkou vztyčenou chocholkou hnízdí na většině území Evropy, v Asii a v severní Africe žije na hospodářské půdě, loukách v ČR se vyskytuje po celý rok, hlavně v létě, kdy zde hnízdí 800 – párů má silné nohy, potravu hledá na zemi, kde hledá semena a hmyz na jaře se samci hlasitě ozývají a ve výšce 50 – 100m třepotavě klouzavě létají p/_zprava/skrivan-polni

6 Koroptev polní je hrabavý pták hojně se v minulosti vyskytující na velkém území Evropy vyskytuje se na loukách, obilných polích a v mladých listnatých lesích žije často v trvalých párech, díky zabarvení je těžko rozeznatelná, má chraptivý hlas „kirik“, při vyplašení „ryk, ryk“ živí se obilnými zrny, loví i menší hmyz v současnosti se vyskytuje vzácně, patří mezi ohrožený druh koroptev-polni

7 Křepelka obecná je nejmenší evropský hrabavý pták (velikosti špačka), nenápadně zbarvený, jediný hrabavý tažný (přezimuje v Africe) hnízdí v otevřené krajině po celém území ČR samec volá „puť- purruť“ potravou jsou semena a hmyz zprava/krepelka-polni

8 Bažant obecný patří k hrabavým ptákům, pochází z Asie, u nás byl uměle rozšířen člověkem, stal se oblíbeným lovným ptákem obývá polní lesíky, houštiny, meze a malé remízky chová se také v bažantnicích potravou jsou semena, bobule a hmyz bazant-obecny

9 Poštolka obecná je malým představitelem sokolovitých dravců létá nad poli, často se při třepovatém letu s roztaženým ocasem zastaví na místě a pátrá po kořisti, na kterou střemhlav útočí živí se myšmi, plazy a hmyzem ozývá se pronikavým „kli kli kli kli kli kli kli“ Hlavní složkou potravy poštolek jsou hraboši, též větší hmyz, ještěrky a ptáci zdržující se na zemi. V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva v potravě. Poštolka má ráda obecně maso. Velmi výjimečně je u ní pozorována také mrchožravost. [1]hrabošihmyzptáci [1] Rozšíření[editovat]editovat Rozšíření poštolky obecné v Evropě. žl=pouze letní výskyt, zel.=celoroční výskyt Poštolka obecná je rozšířena v celé Evropě, Africe (kromě Sahary) a ve velké části Asie.EvropěAfriceSaharyAsie Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve středomoří, případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka.tažné V České republice patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001 až 2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9000 až párů. [2] [2] hlas/dravci/_zprava/po stolka-obecna

10 Káně lesní má velmi proměnlivé zbarvení opeření – od čistě bílé až po téměř černou ozývá se mňoukavým a daleko slyšitelným „vijé“ hnízdí téměř v celé Evropě, je nejhojnějším dravcem hnízdí v lesích, za potravou zalétává na louky a pole, často vysedává u silnice živí se malými savci, ptáky, plazy, červy, obojživelníky, mrtvými rybami, ale i auty sraženými zvířaty Chování[editovat]editovat Během hnízdního období jsou káňata teritoriální, mimo toto období, zejména pak v oblastech s nadbytkem kořisti, však často tvoří menší volné skupiny. Ty lze zaznamenat i během tahu. Je známá díky svým zásnubním letům, při kterých kruhově plachtí, volně padá a opět stoupá. [9]teritoriální [9] Potrava[editovat]editovat Struktura potravy může být podle místních podmínek, též vzhledem k proměnlivému životnímu prostoru káněte, silně variabilní. Káně na pozorovatelně (tmavá morfa)morfa Potrava káně lesní je tvořena převážně malými savci, ve střední Evropě se pak jedná především o hraboše polní (Microtus arvalis). Dále požírá také ptáky, většinou mladé jedince, plazy (ještěrky, hady), červy, obojživelníky (většinou žáby) a ryby, konkrétně mrtvé nebo umírající jedince. Často vyhledává i auty sražená zvířata, čímž se sama vystavuje nebezpečí kolize s vozidly. [6][10]savcistřední Evropěhraboše polní ptákyplazyhadyčervyobojživelníkyžábyryby [6][10] V oblasti kolem Castellu v bavorském obvodu Dolní Franky byly v letech 1945 až 1960 doloženy 384 druhy ukořistěných zvířat na hnízdech, přičemž savci (hlavně myši) tvořili 70 procent a ptáci 12 procent. Zbytek tvořili plazi 15 % a obojživelníci 3 % [11].CastellubavorskémDolní Frankyplaziobojživelníci [11] /_zprava/kane-lesni

11 Krtek obecný je menší, černý hmyzožravec, oči má malé, skryté za chlupy, přední tlapy silné k hrabání dožívá se 2-5 let, má vyvinutý such a čich vyskytuje se na polích, loukách, v parcích a v zahradách žije několik decimetrů pod zemí, kde buduje chodby, ve kterých loví potravu, přitom na povrchu vytváří hliněné hromádky – krtince živí se bezobratlými živočichy, hmyzem, jeho larvami, ještěrkami, myšmi, žížalami aj., potravu ochromuje kousnutím do nervového centra, skladuje si ji na horší časy, denně sežere tolik, co sám váží!

12 Hraboš polní je nejhojnějším hlodavcem v ČR od myší se liší krátkým ocasem, robustnějším tělem a zaobleným čenichem je to typický obyvatel stepí, luk a polí v Evropě žije v norách, většinou v koloniích je to býložravec, živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůro u stromů dožívá se věku dvou let, často se přemnožuje stává se kořistí malých šelem, čápů, racků, dravců, lišek aj.

13 Křeček polní je obyvatelem otevřené krajiny, v ČR je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh obývá stepi a pole, kde si vyhrabává složité doupě je větší než domácí mazlíček křeček zlatý, má výrazné lícní torby během roku shromažďuje potravu v doupěti, během zimy hibernuje, žije samotářsky živí se zrním, zelenými rostlinami, hmyzem a jeho larvami, mláďaty ptáků

14 Zajíc polní je hojný druh žijící na velkém území Evropy obývá otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů aj. je zdatným běžcem, běhá běžně 40 km/h, v nebezpečí až 74 km/h a dobře kličkuje, je to výborný skokan velmi dobře slyší, má výborný hmat a čich, také dobře slyší žije samotářsky, sdružuje se jen v době páření je to býložravec, sám je potravou dravců, lišek aj. /zajic-polni

15 Králík divoký (evropský) je původně jihoevropským druhem králíka ve své domovině byl úplně vyhuben v nových územích např. Austrálii se katastroficky přemnožuje oproti zajíci má krátké uši a nohy patří k hrabavým zvířatům, je to býložravec žije v koloniích a své území provrtává norami bývá šlechtěn a chován pro maso nebo jako domácí mazlíček

16 Srnec obecný je to hojně rozšířený sudokopytník po celé Evropě samci mají krátké parůžky, které na podzim shazují, na jaře jim narůstají nové žije v lesích, za soumraku je nejaktivnější, rád navštěvuje zemědělskou krajinu a proniká až do měst, je plachý ve volné přírodě se dožívá max. 10 let _zprava/srnec-obecny

17 Prase divoké je velký sudokopytník z čeledi prasatovitých jeho domovinou je velká část Evropy a Asie, ale člověkem byl zavlečen i na jiné kontinenty. Jedná se o typického všežravce, který má rád staré lesní porosty a „bahenní koupele“ bylo vždy významnou lovnou zvěří, je také předkem prasete domácího, které se chová pro maso a tuk /_zprava/prase-divoke

18 Lasice hranostaj Letní srstZimní srst lasice hranostaj, krátce hranostaj je malá lasicovitá šelma mění barvu podle ročních období, jen špička ocasu zůstává černá, zimní kožešina je velmi ceněná (hermelín) pohybuje se skoky s čenichem u země, často panáčkuje Pohybuje se skoky s čenichem u země. Skoky dosahují délky u samců 50 cm a u samic 30 cm. Často sleduje okolí – panáčkuje. [1] [1] Areál rozšíření [editovat]editovat Obývá poměrně rozsáhlou oblast Severní Ameriky, Evropy (vyjma Středomoří a Balkánu) a Asie (včetně Japonska). Hranostaj byl také dovezen na Nový Zéland, kde se rozšířil. [1]Severní AmerikyEvropyStředomoříBalkánuAsie JaponskaNový Zéland [1] Stanoviště [editovat]editovat Vyskytuje se v lesích, na loukách, ale i v křovinatých porostech a horských oblastech nebo bažinách, vyhýbá se hustým lesům. Potrava [editovat]editovat Hranostaj je noční zvíře, které je velmi přizpůsobivé a dokáže lovit bez problémů i přes den. Kořistí jsou mu především hlodavci, popř. ptáci nebo jejich vajíčka. Kořist loví zpravidla zakousnutím se do krku. [2] V případě nouze se spokojí i s žížalami nebo jinými bezobratlými.hlodavciptáci [2] Rozmnožování [editovat]editovat Mláďata má jednou do roka, přičemž doba březosti (stejně jako u dalších lasicovitých) může být až 12 měsíců. Jedná se o tzv. utajenou březost, kdy oplozená vajíčka zůstávají v klidu až do doby příznivějších podmínek. Samotný vývoj plodu trvá asi 1-2 měsíce. K páření může docházet od května do srpna. Doupě si zřizuje v dutině stromu, ve skalní rozsedlině a nepohrdne ani opuštěným doupětem jiného zvířete.utajenou březost _zprava/lasice-kolcava

19 Citace: 1.LUDĚK. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 2.DANIEL PETTERSSON. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 3.MATTHIAS BUSCHMANN. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 4.MAREK SZCZEPANEK. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 5.LUKASZ LUKASIK. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 6.ANDREAS TREPTE. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 7.LUKASZ LUKASIK. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 8.ANDREAS TREPTE. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 9.BUTEO. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 10.DIDIER DESCOUENS. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 11.ÜBERRASCHUNGSBILDER. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: chen.jpg

20 Citace: 11.DIETER TD. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 12.KATANSKI. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 13.HANS-JÖRG HELLWIG. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 14.MAREK SZCZEPANEK. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 15.DURAZELL. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 16.STEVE HILLEBRAND. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MDK09. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 18.LUIS MIGUEL BUGALLO SÁNCHEZ. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 19.LAITCHE. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 20.N P HOLMES. wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 21.DUROVA. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 22.TRIALSANDERRORS. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: pg

21 Použité zdroje:  a   ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět - přírodověda pro 4. ročník. Brno: NOVÁ ŠKOLA s. r. o., 2011, ISBN  EISENREICH, Wilhelm; HANDEL, Alfred; ZIMMER, Ute E.. Nový průvodce přírodou-zvířata a rostliny. Praha-Plzeň: Dobrovský, 2003, ISBN   Klipart - Microsoft


Stáhnout ppt "Živočichové našich polí Pří_109_Rozmanitost přírody_Živočichové našich polí Autor: Mgr. Petra Zdráhalová Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková."

Podobné prezentace


Reklamy Google