Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt."— Transkript prezentace:

1 OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt Marie Hronková 2011 Kvetení Fyziologie rostlin IV

2 Přechod růstového vrcholu ke kvetení. Centaurea cyanus-chrpa polníChenopodium rubrum-merlík červený Vegetativní vrchol Květní poupě Načasování reprodukce- příznivé podmínky-evoluční faktor Strategie-rychlé ukončení vegetace x využití příznivé doby-maximální velikost rostliny, počet semen

3 Helianthus annuus Xanthium monokarpické

4 Triticum aestivum Capparis spinosa Helianthus annuus Zea mays

5 Kompe- tence Determi- nace Exprese Juvenilita zralost („počítání“ vlastního stáří) Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006 Georg Klebs ( ) Basilej, Halle, Heidelberg- netřesky, Tjiboda-Jáva Julius Sachs- povíjnice (Ipomoea)- délka dne, teplota

6 Juvenilita a zralost. Neschopnost přejít k reprodukci za vhodných podmínek -měří se biologickým časem -dědičná vlastnost -morfologické rozdíly (Perilla 3 páry listů, Chenopodium rubrum- dodatečný vstup do juvenility) Břečťan Juvenilita- autonomní mechanismus „počítání“ vlastního stáří Listy Acacia heterophylla Kompetence

7 Životní cyklus víceletých dřevin Vývoj květu u dřevin Kompetence polykarpické

8 Délka juvenilní fáze u různých dřevin. Kompetence

9 Juvenilní a dospělý stav jsou stálými vlastnostmi meristémů a pletiv -dospělý roub na juvenilní podnoži -řízkování -ontogeneticky nejmladší spodní patra -gradienty fytohormonů Juvenilita a fytohormony Gibereliny (břečťan-prodloužení juvenility Jehličnany-zkrácení juv. o několik sezón) Cytokininy (ovocné stromy-stimulace plození-patrně snížení apik. dominance, Ontogenetické změny tvaru a velikosti listů-metabolismus cytokininů). Kompetence

10 Jarovizace (Vernalizace) Jarovizace (Vernalizace). Dlouhodobé působení nízkých teplot (nad nulou, 10-15º C) Monokarpické a polykarpické byliny (ozimé a dvouleté), výjimečně dřeviny (oliva) -fakultativní (hrách setý, jarní obiloviny, řepka) -obligatorní (nutné - blín černý, řepa, ozimé obiloviny) -ve fázi bobtnání semen ( ozimé obiloviny), mírné klima-delší jarovizace -u zelených rostlin (cukrovka, Arabidopsis thaliana) giberelin fytochrom Požadavek vzniká v embryogenezi - přijímající orgán je vrchol, mění se struktura plastidů a mitochondrií, -změny struktury DNA a demetylace cytosinu v DNA -snížení mrazuvzdornosti, zvýšení růstové aktivity vrcholu Induktivní jev, adaptační ochrana v podm.kolísavých teplot Kompetence

11 Exprese genu flc (Flowerig Locus C) u Arabidopsis thaliana Korelace s požadavkem jarovizace wt S postupující jarovizací klesá exprese flc,metylace cytosinu v DNA, mrazuvzdornost, jarovizace se předává při buněčném dělení, řízkováním, ne sexuálním rozmnožováním Kompetence

12 Evokace květu -endogenní faktory (vnitřní, autonomní) cirkadiánní rytmy hormony stáří, velikost rostliny (překonání juvenility) -externí faktory (environmentální) fotoperioda (délka dne) celková intenzita světelného záření teplota dostupnost vody obligatorní (kvalitativní) odezva -obligatorní (kvalitativní) odezva -fakultativní (kvantitativní) odezva vývojové předpoklady přechodu ke kvetení -kompetentní (přechod od juvenility ke zralosti, vernalizace) -determinující (vhodné vnější podmínky) Determinace

13 Fotoperiodismus Kalendář rostlin

14 -mechanismus „přesýpacích hodin“ (hourglass mechanism)jeden časový interval, systém znova nastartován vnějším nebo vnitřním signálem např. tvorba květního stimulu (fytochrom) -mechanismus endogenních rytmů (ve fotoperiodických reakcích převažuje) oscilátor (Bünning)-“ náramkové hodinky“ Postupné změny délky dne jsou pro rostlinu „listováním v kalendáři“ křivka závislosti kvetení na délce tmy - nezávislé na kolísání vnějších faktorů -mechanismus dán geneticky - teplotně kompenzované Chronobiologie- studium biologických hodin Determinace

15

16 Fytochromy, kryptochromy LHY mRNA CCA mRNA LHY, CCA1 TOC1 mRNA TOC1 PRR9 PRR7 PRR6 PRR3 CO mRNA Štorchová, Živa 3,2007 CCA1-Circadian clock associated 1 LHY-Late elongated hypocotyl TOC1-Timing of CAB expression 1 PRR-Pseudoresponse regulator CO-constans

17 Závislost délky dne v průběhu roku na zeměpisné šířce V mírném pásmu a subtropech

18 Endogenní rytmy a jejich každodenní korekce (svítání, soumrak) – konzervativní složka fotoperiodismu, snižuje závislost na nahodilých změnách počasí- spolehlivé hodiny, kalendář. PrPr P fr Krátkodenní rostliny – krátkodobé ozáření, vratnost působením FR, fytochrom B, připomíná fotomorfogenetickou reakci LFR, fytochrom B v aktivní formě inhibuje kvetení Dlouhodenní rostliny- FR indukuje kvetení, cirkadienní rytmicita na pozadí dlouhého dne nebo nepřetržitého světla, celková intenzita světla, odpovídá fotomorfogenetickému typu HIR, fytochrom A Fytochrom A v aktivní formě stimuluje kvetení, fytochrom B inhibuje kvetení (mutanti bez fytochromu B jsou rannější), kryptochromy pozitivně ovlivňují nástup kvetení Fotoperiodismus Determinace

19 Historie objevu fotoperiodismu –Tournois délka dne limitující faktor pro kvetení, chmel Humulus lupulus a konopí Canabis sativa ve skleníku vykvétaly velmi časně, Sempervivum funkii- kvete jen při dodatečném umělém osvětlení – Garner a Allard –termín fotoperiodismus Tabák Nicotiana tabacum var. Maryland Mammoth - SDP, Glycine max –neutrální, klasifikace rostlin Solanum tuberosum –dlouhodenní, hlízy – krátký den LDP – vyhnout se mrazům- 75% rostlin mírného pásma SDP –zvýšené srážky v pozdním létě, jejich zastoupení se zvyšuje od západu k východu-monzunové oblasti, subtropy

20 Rostliny dlouhodenní a krátkodenní Adaptace rostlin mírného pásma a subtropů Dormance, klíčení, tvorba vegetativních rozmnožovacích orgánů, stárnutí Ekotypy,kultivary

21 A. Dlouhodenní rostliny (LDP). B. Krátkodenní rostliny (SDP). C. Neutrální rostliny. Zrychlují nástup reproduktivní fáze při dlouhém dni, optimum h. Pšenice, žito, ječmen, oves, cukrovka, ředkvička, salát, Arabidopsis Absolutně dlouhodenní- kritická délka dne (Hyoscyamus niger, Nicotiana sylvestris, Spinacea oleracea, Lolium temulentum –15 h, Sinapis alba-14 h –stačí jediný dlouhý den. Fakultativně (kvantitativně) dlouhodenní- dlouhý den urychluje kvetení Urychlují nástup reprodukce při zkracování dne až po určitou mez danou spotřebou energie ve fotosyntéze – kukuřice, rýže, bavlník, konopí, sója. Absolutně krátkodenní-kultivary sóje, rýže, tabáku, Xanthium strumarium – 8,3 h, Pharbitis nil-10 h, Chenopodium rubrum ekotypy-16 h-jediný den indukce ve fázi děložních lístků. Kultivary hrachu, fazolu, kukuřice, slunečnice, tabáku, bramboru

22 Intermediární rostliny Kvete na středně dlouhém dni, cukrová třtina (12-14 h) Ambifotoperiodické druhy- kvetou na dlouhém nebo krátkém dni, inhibice při středně dlouhém dni Dlouho-krátkodenní rostliny Krátký den po období dlouhých dnů (Kalanchoe laxifolia, Aloe bulbifere) Krátko-dlouhodenní rostliny Na dlouhém dni po dostatečném počtu krátkých dní (Trifolium repens, Poa pratensis, Campanula)

23

24 Determinace Rozhodující je délka temné periody

25 Determinace Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

26 Fotoperiodická reakce dlouhodenních rostlin (delší expozice) není jen pouhým opakem fotoperiodické reakce krátkodenních (5-10 min) Night break-kvalita světla SDP LDP

27 Night break-doba aplikace Determinace

28 -délka noci (temnotní periody je důležitější než délka dne -cirkadiánní rytmus je částí fotoperiodického mechanismu -fytochrom je receptor pro mnoho fotoperiodických fenoménů -kryptochrom se fotoperiodických reakcí rovněž účastní Determinace

29 Praktické využití poznatků o fotoperiodismu. Chryzantémy, Poisentie –regulace světelného režimu ve sklenících Salát- kvantitativní LDP-kritická fotoperioda 14h, citlivost k fotoperiodě posunuta do pozdnějších ontogenetických stádií Sója- kultivary s vysokou citlivostí k fotoperiodě vhodné pro určité zeměpisné šířky-velikost rostliny, počet nasazených květů-vývoj semen, maximální výnos Pšenice-šlechtění na zeslabení fotoperiodické regulace- pěstování v širokém pásmu zeměpisných šířek

30 Co je květní stimulus?

31 Květní stimulus Krátký den-rámeček

32

33 Listy krátkodenní Perilly jsou schopny přijímat signál fotoindukce a po naroubování vyvolat kvetení neindukované rostliny, kvetoucí vrchol signál nepředává. Exprese Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000 Lang, 1965

34

35 Květní stimulus. -příjem fotoperiodického signálu listy, stačí 1 list nebo i jeho část, nejaktivnější jsou mladé listy, šíří se v rostlině, může být předán roubováním-vytvoření plasmodesmat -indukce v listu -přenos signálu se uskutečňuje i mezi rostlinami různých druhů i různých fotoperiodických skupin (Xanthium –SDP – rudbekie (LDP), Kalanchoe –SDP- Sedum-LDP, různé tabáky)-univerzální -působí ve vrcholech stonku –změna fylotaxe, rychlostí a směru buněčného dělení, ztráta zonace, membránový systém, aktivita syntézy RNA a proteosyntézy, plasmodezmata, zvýšení hladiny sacharózy ve vrcholu- -spolupráce genů regulace doby kvetení

36 auxin a etylén-kvetení ananas cytokinin-stimulace buněčného dělení na krátkém dni Sinapis alba-LDP, exprese SaMADS-nevede ke kvetení ABA-výjimečně urychluje kvetení gibereliny Fytohormony:

37 Hyoscyamus niger-prodlužování stonku a kvetení na krátkém dni (LDP) Nefunguje u SDP Campanula medium

38 Geny podporující vegetativní růst. Embryonic Flower (EMF) Terminal Flower 1 (TFL 1)-mutanti ranní-nemají veget.fázi Geny urychlující nástup kvetení. fotoperiodická cesta Gigantea (G1) Constans (CO)- transkripční faktor-mutanti pozdní Flowering Locus T (FLT) Agamous Like 20 (AGL20) Suppressor of Overexpression of CO (SOC1) Intregrace autonomní, jarovizační, fotoperiodické a giberelinem indukované cesty gen Leafy (LFY)-ukončení veget.růstu U Arabidopsis 80 genů účastnících se pozitivní nebo negativní regulace doby kvetení

39 Co je květní stimulus? -univerzální signál ke kvetení -vzniká v listech -transportován do vrcholu, patrně floémem, rychlost transportu odpovídá rychlosti transportu sacharidů Florigen?- Čajlachjan (30. léta 20.století) FT protein

40 dlouhodenní HDL krátkodenní SDL Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006 HD-Heading date CO-Hd1 FT-Hd3a CO FT Hd1 Hd3a

41 FT protein Huang etal mRNA Corbesier et al Arabidopsis -FT Tamaki et al rýže- Hd3a Florigen= protein ? Taiz, Zeiger 2006 FT protein

42 FT Geny identity meristému- transkripční faktory LFY SOC1 FRI CO FLD TFL1 Upraveno podle :Štorchová,Živa 3,2007 FRI-FRIGIDA VRN2-VERNALIZATION FLD-FLOWERING LOCUS D SOC1-SUPRESSOR OF OVEREXPRESSION OF CO1 CO-CONSTANS TFL 1-TERMINAL FLOWER 1 AP 1-APETALA 1 AG-AGAMOUS FT=FLT-FLOWERING LOCUS T VRN2 autonomní Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

43 Chenopodium rubrum Merlík červený Ipomoea nil (Convolvulaceae) Povíjnice nachová Morning glory Krátkodenní Odlišnosti od rýže i huseníčku Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006 Ekotypy FRI geny, FLC- MADS box protein

44 Aplikace antiauxinu vede k anomáliím u květu Indukce mutací homeotických genů Arabidopsis thaliana, Agamous (ag) –z primordií tyčinek korunní lístky, z plodolistů nové květní základy (květ v květu) Apetala (ap 2)-místo kališních lístků listy,korunní lístky- tyčinky Pistillata (pi) –korunní lístky- kališní (2 druhy), tyčinky v pestíky TIBA MADS box geny-transkripční faktor Utváření květu

45 Arabidopsis thaliana Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

46 4 kruhy-homeotické geny A (1. a 2.),B (2. a 3.) a C (3. a 4.) Geny identity květních orgánů Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

47 Květní homeotické mutanty

48 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

49 Samčí gametogeneze meiotické dělení mateřských buněk pylu Mikrospory (tetrády-haploidní) dvojbuněčný samčí gametofyt mitóza zralý pyl (pylová zrna)-vegetativní a generativní buňka Zrání,dehydratace pylová láčka mitóza gen. buňky

50 Meióza= redukční dělení dělení I- heterotypické profáze- leptotenní fáze-despiralizovaná vlákna profáze- leptotenní fáze-despiralizovaná vlákna -zygotenní fáze- homologické chromozomy tvoří bivalenty-gemini -zygotenní fáze- homologické chromozomy tvoří bivalenty-gemini -pachytenní fáze-zkrácení vláken, podélné štěpení-4chromatidy-výměny -pachytenní fáze-zkrácení vláken, podélné štěpení-4chromatidy-výměny -diplotenní fáze- oddělení homologických chromozomů-chiazmata -diplotenní fáze- oddělení homologických chromozomů-chiazmata -diakineze-zkrácení- kulové bivalenty na periferii jádra -diakineze-zkrácení- kulové bivalenty na periferii jádra Metafáze-mizí jaderný obal, bivalenty v ekvatoriální rovině Anafáze-jeden celý chromozom z páru putuje k pólu buňky Telofáze II- homeotypické- ekvační- podobné mitóze Výsledek 4 haploidní jádra- tetráda Původ v rodozměně řas, mechů a kapraďorostů

51 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

52 Pylová láčka- přirůstá na špičce ( mRNA pylového zrna – proteosyntéza, syntéza kalosové stěny, kalosových přehrádek, oddělují metabolicky aktivní špičku od vakuolizovaných částí láčky, zásobní riboproteiny) Komunikace mezi pylovou láčkou a pestíkem.

53 Samičí gametogeneze Mateřská buňka zárodeč. vaku Meióza I Vznik integumentů Meióza II Degenerace 3 ze 4 jader Mitóza 3x Zralý zárodečný vak

54 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

55 Dva prašníkové květy Vrchní pestíkový květ Nízká hladina auxinů,zvýšení giberelinů Pestíkové květy –zvýšení obsahu auxinů,pokles giberelinů, růst inhibic Vznik jednopohlavných květů 72% oboupohlavné květy Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

56 -hmyzem-hmyzosprašnost-entomofilie -větrem-větrosprašnost-anemofilie -vlastním pylem-samosprašnost-autogamie (pšenice, hrách, fazole) -květ se neotevře-kleistogamie (ječmen,rýže) -cizím pylem-cizosprašnost-alogamie Výhodnější alogamie, většina autogamních může být sprášena a oplozena cizím pylem U cizosprašných zábrana samosprášení -dichogamie-rozdílné časové dozrávání blizen a prašníků proteogynie –dříve blizna protandrie -dříve prašníky -heterostylie-různá délka čnělek a nitek prašníků (endog. růst. regulátory) Umělé opylení- kukuřice-heterózní efekt Opylení

57 Cizosprašnost – lokus S pro autoinkompatibilitu (Self – incompatibility) mnoho alel: -sporofytická autoiincompatibilita (před meiosí- nedovolí prorůstání pylu, Brassicaceae) -Gametofytická autoincompatibilita- zastavuje růst pylové láčky při prorůstání vodícím pletivem čnělky - tabák Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

58 Oplození Oplození. Prorůstání pylové láčky pletivem čnělky -aktivní. Vyšší rostliny – dvojí oplození embryo + endosperm-splývání jader předchází spojení cytoplasmy- plazmogamie Endosperm- triploidní-jaderný - buněčný (Solanaceae) - helobiální typ (sítiny) Obsah zásobních látek-cukry, škroby - bílkoviny -tuky Karyogamie-splývání jader Plazmogamie -Syngamie

59 Kulovité embryo zavěšené na suspensoru Dvojděložné-srdčité Jednoděložné- válcovité

60 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

61 Embryogeneze dvouděložných rostlin Zygotická,gametofytická (gynogeneze,androgeneze), somatická, somatická polyembryogeneze

62 Somatická embryogeneze

63 -nepřímá (dediferenciace výchozího pletiva, tvorba kalusu-základy embryí) -přímá (androgeneze-diferenciace embryí z pylových buněk) Rozdíly- u somatického embrya vývoj neprobíhá v kontaktu s mateřskou rostlinou a nedochází k dormanci Shodné rysy – podobnost jednotlivých fází i časová shoda - vývoj normálních rostlin -výchozí materiál -podmínky kultivace-médium, teplota, světlo -fytohormony (auxin, cytokinin – požadavky se mění, jehličnany –ABA) Projev totipotence buněk

64 -spuštění programu dělení vegetativního jádra stresem kapusta – teplota nad 30º C – cytologické změny –asymetrické děl.som.embrya tabák – nízké teploty, odstranění cukru z kultivačního média -vyhladovění -změny cytoskeletu -haploidní embrya – haploidní rostliny androgeneze

65 Vývoj plodů a semen. Semeník (listového původu) plod Zrání –potlačení exprese genů pro bílkoviny fotosyntetických systémů Plod = silný sink Zdroje – vyvíjející se embrya, mateřské rostliny

66 Vznik semen bez oplození:- apomixie -diplosporie –z diploidní vaječné buňky –partenogeneze Poa pratensis -z buněk zárodečného vaku –apogamie –diploidní Juglans regia Smetanka lékařská Taraxacum officinale Partenokarpie- tvorba plodů bez oplození- bezsemenné plody Ananas sativus, Musa sapientium, Vitis vinifera, Citrus aurantium Zvýšení obsahu auxinů Auxin a giberelin na bliznu nebo listy- Cucumis sativus, Lycopersicum esculentum, Citrullus vulgaris, Ficus carica aj. Zrání plodů -pokles kyselin, zvýšení obsahu cukrů, esterů, ketonů, aldehydů -rozpad chlorofylu, syntéza karotenoidů, antokyanů, flavonů-fytochrom -ztráta taninů,uvolňování pektinové lamely mezi buňkami -zvýšení intenzity dýchání -etylén

67 Úloha fytohormonů v embryogenezi. Auxin – polární tok (poruchy polárního toku auxinů vedou k abnormalitám v bilaterální symetrii děloh). ABA – vstup do dormance, desikace, brání viviparii, - indukce syntézy zásobních bílkovin semen - syntéza polypeptidů účastnících se dormance semen 1.fáze – vývoj embrya-pomalá a rychlá fáze 2.fáze – hromadění zásob 3.fáze – vstup do dormance Vývoj semene :

68 Auxin -ve fázi zvětšování buněk Cytokinin - ve fázi buněčného dělení Giberelin –zvětšuje bezsemenné plody révy - rajče, tabák- ovlivňuje hladinu auxinu ve vajíčkách ABA-dehydratace, zrání semen Etylén- zrání plodů

69 Specializované vegetativní orgány rozmnožování. Cibule (stonky se silně zkrácenými internodii a nahloučenými ztlustlými listy) Hlízy –zásobní orgány -ztlustlé části stonku s velmi redukovanými listy – ředkvičky,brukve - kořene-jiřinky, vstavače -bulva (celer, řepa)-kořen + bazální část stonku -podzemní části stonku-oddenky-hlízy-brambor Tvorba hlíz a cibulí –indukována fotoperiodickým signálem cibule – dlouhý den hlízy – krátký den(topinambur, jiřinky, pozdní brambory) Fotoreceptor fytochrom- příjem signálu list

70 Stonkové segmenty bramboru s 1 pupenem –stolony, mikrohlízky Giberelin-prodlužování stolonů, tuberizace inhibována Auxin –zakořeňování cytokinin –mikrohlízky nebo olistěný výhon ABA-stimulace tuberizace, ale není nezbytná etylén –inhibice růstu stolonů Vliv sacharózy (až 10%) Indukce mRNA pro specifický patatin Kyselina tuberonová- blízce příbuzná kyselině jasmonové Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

71 Stárnutí (senescence). -aktivní, koordinovaný proces na úrovni transkripce, translace a potranslačních změn v cytoplasmě i ve stěně buněk – celý organismus -jednotlivé orgány –vlastní program -synchronizace sexuálního vývoje a stárnutí rostlin přechod k reprodukci-ukončení funkce vrcholu,tvorba pestíků, opad korunních plátků, sexuální reprodukce, plody. -odstraněním květů a plodů lze prodloužit život rostliny

72 Stárnutí - senescence Genetický základ stárnutí

73 -změna kapacity sinků Přísun živin do reproduktivních orgánů a rostoucích plodů -vnější signál- fotoperiodický signál zkrácení dne

74 Apoptóza- řízená smrt buňky Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

75

76 Pohyby rostlin 1.Pohyby fyzikální -hygroskopické (šiška borovice, úbor pupavy, lusky vikvovitých) -kohezní (sporangia kapradin) 2.Pohyby vitální -lokomoční-taxe-nižší rostliny-bičíkovci,řasy, bakterie, hlenky, zoospory(fototaxe)-stigma-oční skvrna-karoten, gamety řas a hub -ohybové –paratonické (tropismy a nastie) percepce podráždění reakce na podráždění fototropismus, fotonastie-květ -autonomní (nutační a variační)-samovolné, bez vnějšího podráždění- růstové-autonomní oscilace -

77 Ohyby a pohyby rostlin Supraoptimální koncentrace auxinu a geotropismus -úloha fytochromu v napřimování háčků Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

78 Tropismy -laterální geotropismus ovíjivých rostlin -levotočivé-fazol -pravotočivé-chmel -chemotropismus (pylová láčka) -aerotropismus-hyfy plísní -hydrotropismus -haptotropismus- ovíjení (tykvovité,vikvovité – kys.jasmonová) -traumatropismus -elektrotropismus (kořeny pozitivní,stonky negativní) -fototropismus -gravitropismus

79 Nastie -Růstové(epinastie, hyponastie) fotonastie,termonastie-tulipán tigmonastie-dotyk (posed) -Variační(nyktinastie, seismonastie, průduchy) Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

80 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt."

Podobné prezentace


Reklamy Google