Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt."— Transkript prezentace:

1 OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt Marie Hronková 2011 Kvetení Fyziologie rostlin IV

2 Přechod růstového vrcholu ke kvetení. Centaurea cyanus-chrpa polníChenopodium rubrum-merlík červený Vegetativní vrchol Květní poupě Načasování reprodukce- příznivé podmínky-evoluční faktor Strategie-rychlé ukončení vegetace x využití příznivé doby-maximální velikost rostliny, počet semen

3 Helianthus annuus Xanthium monokarpické

4 Triticum aestivum Capparis spinosa Helianthus annuus Zea mays

5 Kompe- tence Determi- nace Exprese Juvenilita zralost („počítání“ vlastního stáří) Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006 Georg Klebs (1856-1918) Basilej, Halle, Heidelberg- netřesky, Tjiboda-Jáva Julius Sachs- povíjnice (Ipomoea)- délka dne, teplota

6 Juvenilita a zralost. Neschopnost přejít k reprodukci za vhodných podmínek -měří se biologickým časem -dědičná vlastnost -morfologické rozdíly (Perilla 3 páry listů, Chenopodium rubrum- dodatečný vstup do juvenility) Břečťan Juvenilita- autonomní mechanismus „počítání“ vlastního stáří Listy Acacia heterophylla Kompetence

7 Životní cyklus víceletých dřevin Vývoj květu u dřevin Kompetence polykarpické

8 Délka juvenilní fáze u různých dřevin. Kompetence

9 Juvenilní a dospělý stav jsou stálými vlastnostmi meristémů a pletiv -dospělý roub na juvenilní podnoži -řízkování -ontogeneticky nejmladší spodní patra -gradienty fytohormonů Juvenilita a fytohormony Gibereliny (břečťan-prodloužení juvenility Jehličnany-zkrácení juv. o několik sezón) Cytokininy (ovocné stromy-stimulace plození-patrně snížení apik. dominance, Ontogenetické změny tvaru a velikosti listů-metabolismus cytokininů). Kompetence

10 Jarovizace (Vernalizace) Jarovizace (Vernalizace). Dlouhodobé působení nízkých teplot (nad nulou, 10-15º C) Monokarpické a polykarpické byliny (ozimé a dvouleté), výjimečně dřeviny (oliva) -fakultativní (hrách setý, jarní obiloviny, řepka) -obligatorní (nutné - blín černý, řepa, ozimé obiloviny) -ve fázi bobtnání semen ( ozimé obiloviny), mírné klima-delší jarovizace -u zelených rostlin (cukrovka, Arabidopsis thaliana) giberelin fytochrom Požadavek vzniká v embryogenezi - přijímající orgán je vrchol, mění se struktura plastidů a mitochondrií, -změny struktury DNA a demetylace cytosinu v DNA -snížení mrazuvzdornosti, zvýšení růstové aktivity vrcholu Induktivní jev, adaptační ochrana v podm.kolísavých teplot Kompetence

11 Exprese genu flc (Flowerig Locus C) u Arabidopsis thaliana Korelace s požadavkem jarovizace wt S postupující jarovizací klesá exprese flc,metylace cytosinu v DNA, mrazuvzdornost, jarovizace se předává při buněčném dělení, řízkováním, ne sexuálním rozmnožováním Kompetence

12 Evokace květu -endogenní faktory (vnitřní, autonomní) cirkadiánní rytmy hormony stáří, velikost rostliny (překonání juvenility) -externí faktory (environmentální) fotoperioda (délka dne) celková intenzita světelného záření teplota dostupnost vody obligatorní (kvalitativní) odezva -obligatorní (kvalitativní) odezva -fakultativní (kvantitativní) odezva vývojové předpoklady přechodu ke kvetení -kompetentní (přechod od juvenility ke zralosti, vernalizace) -determinující (vhodné vnější podmínky) Determinace

13 Fotoperiodismus Kalendář rostlin

14 -mechanismus „přesýpacích hodin“ (hourglass mechanism)jeden časový interval, systém znova nastartován vnějším nebo vnitřním signálem např. tvorba květního stimulu (fytochrom) -mechanismus endogenních rytmů (ve fotoperiodických reakcích převažuje) oscilátor (Bünning)-“ náramkové hodinky“ Postupné změny délky dne jsou pro rostlinu „listováním v kalendáři“ křivka závislosti kvetení na délce tmy - nezávislé na kolísání vnějších faktorů -mechanismus dán geneticky - teplotně kompenzované Chronobiologie- studium biologických hodin Determinace

15

16 Fytochromy, kryptochromy LHY mRNA CCA mRNA LHY, CCA1 TOC1 mRNA TOC1 PRR9 PRR7 PRR6 PRR3 CO mRNA Štorchová, Živa 3,2007 CCA1-Circadian clock associated 1 LHY-Late elongated hypocotyl TOC1-Timing of CAB expression 1 PRR-Pseudoresponse regulator CO-constans

17 Závislost délky dne v průběhu roku na zeměpisné šířce V mírném pásmu a subtropech

18 Endogenní rytmy a jejich každodenní korekce (svítání, soumrak) – konzervativní složka fotoperiodismu, snižuje závislost na nahodilých změnách počasí- spolehlivé hodiny, kalendář. PrPr P fr Krátkodenní rostliny – krátkodobé ozáření, vratnost působením FR, fytochrom B, připomíná fotomorfogenetickou reakci LFR, fytochrom B v aktivní formě inhibuje kvetení Dlouhodenní rostliny- FR indukuje kvetení, cirkadienní rytmicita na pozadí dlouhého dne nebo nepřetržitého světla, celková intenzita světla, odpovídá fotomorfogenetickému typu HIR, fytochrom A Fytochrom A v aktivní formě stimuluje kvetení, fytochrom B inhibuje kvetení (mutanti bez fytochromu B jsou rannější), kryptochromy pozitivně ovlivňují nástup kvetení Fotoperiodismus Determinace

19 Historie objevu fotoperiodismu. 1912 –Tournois délka dne limitující faktor pro kvetení, chmel Humulus lupulus a konopí Canabis sativa ve skleníku vykvétaly velmi časně, Sempervivum funkii- kvete jen při dodatečném umělém osvětlení. 1920 – Garner a Allard –termín fotoperiodismus Tabák Nicotiana tabacum var. Maryland Mammoth - SDP, Glycine max –neutrální, klasifikace rostlin Solanum tuberosum –dlouhodenní, hlízy – krátký den LDP – vyhnout se mrazům- 75% rostlin mírného pásma SDP –zvýšené srážky v pozdním létě, jejich zastoupení se zvyšuje od západu k východu-monzunové oblasti, subtropy

20 Rostliny dlouhodenní a krátkodenní Adaptace rostlin mírného pásma a subtropů Dormance, klíčení, tvorba vegetativních rozmnožovacích orgánů, stárnutí Ekotypy,kultivary

21 A. Dlouhodenní rostliny (LDP). B. Krátkodenní rostliny (SDP). C. Neutrální rostliny. Zrychlují nástup reproduktivní fáze při dlouhém dni, optimum 18-20 h. Pšenice, žito, ječmen, oves, cukrovka, ředkvička, salát, Arabidopsis Absolutně dlouhodenní- kritická délka dne (Hyoscyamus niger, Nicotiana sylvestris, Spinacea oleracea, Lolium temulentum –15 h, Sinapis alba-14 h –stačí jediný dlouhý den. Fakultativně (kvantitativně) dlouhodenní- dlouhý den urychluje kvetení Urychlují nástup reprodukce při zkracování dne až po určitou mez danou spotřebou energie ve fotosyntéze – kukuřice, rýže, bavlník, konopí, sója. Absolutně krátkodenní-kultivary sóje, rýže, tabáku, Xanthium strumarium – 8,3 h, Pharbitis nil-10 h, Chenopodium rubrum ekotypy-16 h-jediný den indukce ve fázi děložních lístků. Kultivary hrachu, fazolu, kukuřice, slunečnice, tabáku, bramboru

22 Intermediární rostliny Kvete na středně dlouhém dni, cukrová třtina (12-14 h) Ambifotoperiodické druhy- kvetou na dlouhém nebo krátkém dni, inhibice při středně dlouhém dni Dlouho-krátkodenní rostliny Krátký den po období dlouhých dnů (Kalanchoe laxifolia, Aloe bulbifere) Krátko-dlouhodenní rostliny Na dlouhém dni po dostatečném počtu krátkých dní (Trifolium repens, Poa pratensis, Campanula)

23

24 Determinace Rozhodující je délka temné periody

25 Determinace Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

26 Fotoperiodická reakce dlouhodenních rostlin (delší expozice) není jen pouhým opakem fotoperiodické reakce krátkodenních (5-10 min) Night break-kvalita světla SDP LDP

27 Night break-doba aplikace Determinace

28 -délka noci (temnotní periody je důležitější než délka dne -cirkadiánní rytmus je částí fotoperiodického mechanismu -fytochrom je receptor pro mnoho fotoperiodických fenoménů -kryptochrom se fotoperiodických reakcí rovněž účastní Determinace

29 Praktické využití poznatků o fotoperiodismu. Chryzantémy, Poisentie –regulace světelného režimu ve sklenících Salát- kvantitativní LDP-kritická fotoperioda 14h, citlivost k fotoperiodě posunuta do pozdnějších ontogenetických stádií Sója- kultivary s vysokou citlivostí k fotoperiodě vhodné pro určité zeměpisné šířky-velikost rostliny, počet nasazených květů-vývoj semen, maximální výnos Pšenice-šlechtění na zeslabení fotoperiodické regulace- pěstování v širokém pásmu zeměpisných šířek

30 Co je květní stimulus?

31 Květní stimulus Krátký den-rámeček

32

33 Listy krátkodenní Perilly jsou schopny přijímat signál fotoindukce a po naroubování vyvolat kvetení neindukované rostliny, kvetoucí vrchol signál nepředává. Exprese Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000 Lang, 1965

34

35 Květní stimulus. -příjem fotoperiodického signálu listy, stačí 1 list nebo i jeho část, nejaktivnější jsou mladé listy, šíří se v rostlině, může být předán roubováním-vytvoření plasmodesmat -indukce v listu -přenos signálu se uskutečňuje i mezi rostlinami různých druhů i různých fotoperiodických skupin (Xanthium –SDP – rudbekie (LDP), Kalanchoe –SDP- Sedum-LDP, různé tabáky)-univerzální -působí ve vrcholech stonku –změna fylotaxe, rychlostí a směru buněčného dělení, ztráta zonace, membránový systém, aktivita syntézy RNA a proteosyntézy, plasmodezmata, zvýšení hladiny sacharózy ve vrcholu- -spolupráce genů regulace doby kvetení

36 auxin a etylén-kvetení ananas cytokinin-stimulace buněčného dělení na krátkém dni Sinapis alba-LDP, exprese SaMADS-nevede ke kvetení ABA-výjimečně urychluje kvetení gibereliny Fytohormony:

37 Hyoscyamus niger-prodlužování stonku a kvetení na krátkém dni (LDP) Nefunguje u SDP Campanula medium

38 Geny podporující vegetativní růst. Embryonic Flower (EMF) Terminal Flower 1 (TFL 1)-mutanti ranní-nemají veget.fázi Geny urychlující nástup kvetení. fotoperiodická cesta Gigantea (G1) Constans (CO)- transkripční faktor-mutanti pozdní Flowering Locus T (FLT) Agamous Like 20 (AGL20) Suppressor of Overexpression of CO (SOC1) Intregrace autonomní, jarovizační, fotoperiodické a giberelinem indukované cesty gen Leafy (LFY)-ukončení veget.růstu U Arabidopsis 80 genů účastnících se pozitivní nebo negativní regulace doby kvetení

39 Co je květní stimulus? -univerzální signál ke kvetení -vzniká v listech -transportován do vrcholu, patrně floémem, rychlost transportu odpovídá rychlosti transportu sacharidů Florigen?- Čajlachjan (30. léta 20.století) FT protein

40 dlouhodenní HDL krátkodenní SDL Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006 HD-Heading date CO-Hd1 FT-Hd3a CO FT Hd1 Hd3a

41 FT protein Huang etal. 2005 mRNA Corbesier et al.2007- Arabidopsis -FT Tamaki et al. 2007-rýže- Hd3a Florigen= protein ? Taiz, Zeiger 2006 FT protein

42 FT Geny identity meristému- transkripční faktory LFY SOC1 FRI CO FLD TFL1 Upraveno podle :Štorchová,Živa 3,2007 FRI-FRIGIDA VRN2-VERNALIZATION FLD-FLOWERING LOCUS D SOC1-SUPRESSOR OF OVEREXPRESSION OF CO1 CO-CONSTANS TFL 1-TERMINAL FLOWER 1 AP 1-APETALA 1 AG-AGAMOUS FT=FLT-FLOWERING LOCUS T VRN2 autonomní Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

43 Chenopodium rubrum Merlík červený Ipomoea nil (Convolvulaceae) Povíjnice nachová Morning glory Krátkodenní Odlišnosti od rýže i huseníčku Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006 Ekotypy FRI geny, FLC- MADS box protein

44 Aplikace antiauxinu vede k anomáliím u květu Indukce mutací homeotických genů Arabidopsis thaliana, Agamous (ag) –z primordií tyčinek korunní lístky, z plodolistů nové květní základy (květ v květu) Apetala (ap 2)-místo kališních lístků listy,korunní lístky- tyčinky Pistillata (pi) –korunní lístky- kališní (2 druhy), tyčinky v pestíky TIBA MADS box geny-transkripční faktor Utváření květu

45 Arabidopsis thaliana Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

46 4 kruhy-homeotické geny A (1. a 2.),B (2. a 3.) a C (3. a 4.) Geny identity květních orgánů Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

47 Květní homeotické mutanty

48 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

49 Samčí gametogeneze meiotické dělení mateřských buněk pylu Mikrospory (tetrády-haploidní) dvojbuněčný samčí gametofyt mitóza zralý pyl (pylová zrna)-vegetativní a generativní buňka Zrání,dehydratace pylová láčka mitóza gen. buňky

50 Meióza= redukční dělení dělení I- heterotypické profáze- leptotenní fáze-despiralizovaná vlákna profáze- leptotenní fáze-despiralizovaná vlákna -zygotenní fáze- homologické chromozomy tvoří bivalenty-gemini -zygotenní fáze- homologické chromozomy tvoří bivalenty-gemini -pachytenní fáze-zkrácení vláken, podélné štěpení-4chromatidy-výměny -pachytenní fáze-zkrácení vláken, podélné štěpení-4chromatidy-výměny -diplotenní fáze- oddělení homologických chromozomů-chiazmata -diplotenní fáze- oddělení homologických chromozomů-chiazmata -diakineze-zkrácení- kulové bivalenty na periferii jádra -diakineze-zkrácení- kulové bivalenty na periferii jádra Metafáze-mizí jaderný obal, bivalenty v ekvatoriální rovině Anafáze-jeden celý chromozom z páru putuje k pólu buňky Telofáze II- homeotypické- ekvační- podobné mitóze Výsledek 4 haploidní jádra- tetráda Původ v rodozměně řas, mechů a kapraďorostů

51 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

52 Pylová láčka- přirůstá na špičce ( mRNA pylového zrna – proteosyntéza, syntéza kalosové stěny, kalosových přehrádek, oddělují metabolicky aktivní špičku od vakuolizovaných částí láčky, zásobní riboproteiny) Komunikace mezi pylovou láčkou a pestíkem.

53 Samičí gametogeneze Mateřská buňka zárodeč. vaku Meióza I Vznik integumentů Meióza II Degenerace 3 ze 4 jader Mitóza 3x Zralý zárodečný vak

54 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

55 Dva prašníkové květy Vrchní pestíkový květ Nízká hladina auxinů,zvýšení giberelinů Pestíkové květy –zvýšení obsahu auxinů,pokles giberelinů, růst inhibic Vznik jednopohlavných květů 72% oboupohlavné květy Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

56 -hmyzem-hmyzosprašnost-entomofilie -větrem-větrosprašnost-anemofilie -vlastním pylem-samosprašnost-autogamie (pšenice, hrách, fazole) -květ se neotevře-kleistogamie (ječmen,rýže) -cizím pylem-cizosprašnost-alogamie Výhodnější alogamie, většina autogamních může být sprášena a oplozena cizím pylem U cizosprašných zábrana samosprášení -dichogamie-rozdílné časové dozrávání blizen a prašníků proteogynie –dříve blizna protandrie -dříve prašníky -heterostylie-různá délka čnělek a nitek prašníků (endog. růst. regulátory) Umělé opylení- kukuřice-heterózní efekt Opylení

57 Cizosprašnost – lokus S pro autoinkompatibilitu (Self – incompatibility) mnoho alel: -sporofytická autoiincompatibilita (před meiosí- nedovolí prorůstání pylu, Brassicaceae) -Gametofytická autoincompatibilita- zastavuje růst pylové láčky při prorůstání vodícím pletivem čnělky - tabák Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

58 Oplození Oplození. Prorůstání pylové láčky pletivem čnělky -aktivní. Vyšší rostliny – dvojí oplození embryo + endosperm-splývání jader předchází spojení cytoplasmy- plazmogamie Endosperm- triploidní-jaderný - buněčný (Solanaceae) - helobiální typ (sítiny) Obsah zásobních látek-cukry, škroby - bílkoviny -tuky Karyogamie-splývání jader Plazmogamie -Syngamie

59 Kulovité embryo zavěšené na suspensoru Dvojděložné-srdčité Jednoděložné- válcovité

60 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

61 Embryogeneze dvouděložných rostlin Zygotická,gametofytická (gynogeneze,androgeneze), somatická, somatická polyembryogeneze

62 Somatická embryogeneze

63 -nepřímá (dediferenciace výchozího pletiva, tvorba kalusu-základy embryí) -přímá (androgeneze-diferenciace embryí z pylových buněk) Rozdíly- u somatického embrya vývoj neprobíhá v kontaktu s mateřskou rostlinou a nedochází k dormanci Shodné rysy – podobnost jednotlivých fází i časová shoda - vývoj normálních rostlin -výchozí materiál -podmínky kultivace-médium, teplota, světlo -fytohormony (auxin, cytokinin – požadavky se mění, jehličnany –ABA) Projev totipotence buněk

64 -spuštění programu dělení vegetativního jádra stresem kapusta – teplota nad 30º C – cytologické změny –asymetrické děl.som.embrya tabák – nízké teploty, odstranění cukru z kultivačního média -vyhladovění -změny cytoskeletu -haploidní embrya – haploidní rostliny androgeneze

65 Vývoj plodů a semen. Semeník (listového původu) plod Zrání –potlačení exprese genů pro bílkoviny fotosyntetických systémů Plod = silný sink Zdroje – vyvíjející se embrya, mateřské rostliny

66 Vznik semen bez oplození:- apomixie -diplosporie –z diploidní vaječné buňky –partenogeneze Poa pratensis -z buněk zárodečného vaku –apogamie –diploidní Juglans regia Smetanka lékařská Taraxacum officinale Partenokarpie- tvorba plodů bez oplození- bezsemenné plody Ananas sativus, Musa sapientium, Vitis vinifera, Citrus aurantium Zvýšení obsahu auxinů Auxin a giberelin na bliznu nebo listy- Cucumis sativus, Lycopersicum esculentum, Citrullus vulgaris, Ficus carica aj. Zrání plodů -pokles kyselin, zvýšení obsahu cukrů, esterů, ketonů, aldehydů -rozpad chlorofylu, syntéza karotenoidů, antokyanů, flavonů-fytochrom -ztráta taninů,uvolňování pektinové lamely mezi buňkami -zvýšení intenzity dýchání -etylén

67 Úloha fytohormonů v embryogenezi. Auxin – polární tok (poruchy polárního toku auxinů vedou k abnormalitám v bilaterální symetrii děloh). ABA – vstup do dormance, desikace, brání viviparii, - indukce syntézy zásobních bílkovin semen - syntéza polypeptidů účastnících se dormance semen 1.fáze – vývoj embrya-pomalá a rychlá fáze 2.fáze – hromadění zásob 3.fáze – vstup do dormance Vývoj semene :

68 Auxin -ve fázi zvětšování buněk Cytokinin - ve fázi buněčného dělení Giberelin –zvětšuje bezsemenné plody révy - rajče, tabák- ovlivňuje hladinu auxinu ve vajíčkách ABA-dehydratace, zrání semen Etylén- zrání plodů

69 Specializované vegetativní orgány rozmnožování. Cibule (stonky se silně zkrácenými internodii a nahloučenými ztlustlými listy) Hlízy –zásobní orgány -ztlustlé části stonku s velmi redukovanými listy – ředkvičky,brukve - kořene-jiřinky, vstavače -bulva (celer, řepa)-kořen + bazální část stonku -podzemní části stonku-oddenky-hlízy-brambor Tvorba hlíz a cibulí –indukována fotoperiodickým signálem cibule – dlouhý den hlízy – krátký den(topinambur, jiřinky, pozdní brambory) Fotoreceptor fytochrom- příjem signálu list

70 Stonkové segmenty bramboru s 1 pupenem –stolony, mikrohlízky Giberelin-prodlužování stolonů, tuberizace inhibována Auxin –zakořeňování cytokinin –mikrohlízky nebo olistěný výhon ABA-stimulace tuberizace, ale není nezbytná etylén –inhibice růstu stolonů Vliv sacharózy (až 10%) Indukce mRNA pro specifický patatin Kyselina tuberonová- blízce příbuzná kyselině jasmonové Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

71 Stárnutí (senescence). -aktivní, koordinovaný proces na úrovni transkripce, translace a potranslačních změn v cytoplasmě i ve stěně buněk – celý organismus -jednotlivé orgány –vlastní program -synchronizace sexuálního vývoje a stárnutí rostlin přechod k reprodukci-ukončení funkce vrcholu,tvorba pestíků, opad korunních plátků, sexuální reprodukce, plody. -odstraněním květů a plodů lze prodloužit život rostliny

72 Stárnutí - senescence Genetický základ stárnutí

73 -změna kapacity sinků Přísun živin do reproduktivních orgánů a rostoucích plodů -vnější signál- fotoperiodický signál zkrácení dne

74 Apoptóza- řízená smrt buňky Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

75

76 Pohyby rostlin 1.Pohyby fyzikální -hygroskopické (šiška borovice, úbor pupavy, lusky vikvovitých) -kohezní (sporangia kapradin) 2.Pohyby vitální -lokomoční-taxe-nižší rostliny-bičíkovci,řasy, bakterie, hlenky, zoospory(fototaxe)-stigma-oční skvrna-karoten, gamety řas a hub -ohybové –paratonické (tropismy a nastie) percepce podráždění reakce na podráždění fototropismus, fotonastie-květ -autonomní (nutační a variační)-samovolné, bez vnějšího podráždění- růstové-autonomní oscilace -

77 Ohyby a pohyby rostlin Supraoptimální koncentrace auxinu a geotropismus -úloha fytochromu v napřimování háčků Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

78 Tropismy -laterální geotropismus ovíjivých rostlin -levotočivé-fazol -pravotočivé-chmel -chemotropismus (pylová láčka) -aerotropismus-hyfy plísní -hydrotropismus -haptotropismus- ovíjení (tykvovité,vikvovité – kys.jasmonová) -traumatropismus -elektrotropismus (kořeny pozitivní,stonky negativní) -fototropismus -gravitropismus

79 Nastie -Růstové(epinastie, hyponastie) fotonastie,termonastie-tulipán tigmonastie-dotyk (posed) -Variační(nyktinastie, seismonastie, průduchy) Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

80 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) smrt."

Podobné prezentace


Reklamy Google