Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do mezinárodních vztahů Mgr. Lukáš Vacík sobota 19.10.2013 Přednáška 1. - Kombi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do mezinárodních vztahů Mgr. Lukáš Vacík sobota 19.10.2013 Přednáška 1. - Kombi."— Transkript prezentace:

1 Úvod do mezinárodních vztahů Mgr. Lukáš Vacík sobota Přednáška 1. - Kombi

2 Organizační záležitosti Struktura kurzu – 5 kurzů (19.10.; 2.11.; ; ; ) – sobota 10:00 – 11:30 hod. Tématický plán kurzu – viz. stránky kurzu Kontakt: Webové stránky výuky – Záverečný test – AZ Smart – Písemný test na 30 minut – Obsah testu: přednášky seznam států kniha Úvod do studia MV (Waisová)

3 Povinná literatura Waisová, Šárka: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk, (3.vydání)

4 Doporučená literatura Drulák, P.: Teorie mezinárodních vztahů, Portál Drulák, P, Kratochvíl, P. (eds.) Encyklopedie mezinárodních vztahů, Portál Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress Krejčí, O.: Geopolitika středoevropského prosoru. Professional Publishing Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století, I. a II. díl. Praha : Aleš Skřivan ml., 2000 Plechanovová, B., Fidler J.: Kapitololy z dějin mezinárodních vztahů ISE Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia ……………………………………………………………………………………………………. SCIO testy Periodika Internet Seznam států ke zkoušce – viz. stránky kurzu

5 MV jako vědecká disciplína Nejmladší X nejstarší vědecká disciplína – Pojem MV poprvé použil Jeremy Bentham (VB 1780´s) – Historie MV sahá až do antiky-Čína, Indie, Řecko, Řím- historický přístup – 20.st. oddělení MV od politické vědy-konstituce oboru- analytický přístup – 2.pol.20.st.-diskuze na rovině MV jako samostatný obor či pouze podobor politologické vědy – MV = sociálně-vědní / politická disciplína

6 Politologie a MV Politologie-sub-obory / disciplíny (postupně vznikající) – Politická filozofie a teorie – Vnitřní politika – Zahraniční politika Tradiční dělení do r.1948

7 Politická věda po r.1948 Dělení politické vědy dle konference UNESCO v Paříži 1948: – Politická teorie a politické ideologie – Politická systémová analýza – Komparativní systémová analýza – Mezinárodní vztahy Zaměříme se na MV

8 Zahraniční politika „Výzkum oblasti zahraničních vztahů jednoho politického systému (státu) a faktorů na ni působící zvenčí: Analýza ZP: – Zahraničně-politické rozhodovací procesy – Tvorba agendy ZP – Nástroje ZP (diplomacie, embargo, válka, propaganda) rozvoj studia ZP → vliv na osamostatnění disciplíny MV

9 Důležitá vědecká pracoviště 1880-Kolumbijská univerzita (USA) 1901-Wisconsinská univerzita (USA) 1919-Velká Británie

10 Revize oboru po 2.světové válce Po 2.sv.v.-tématické rozšíření studia MV: Oblast aktérů MV (stát již není dominantní jednotkou systému): – Mezinárodní organizace (vládní X nevládní) – Transnacionální aktéři (privátní vojenské firmy) – Nadnárodní korporace (Coca-Cola, Nike, Facebook) – jednotlivci

11 Studium MV v ČR Několik etap: – Období meziválečného Československa ( ) – Období po 2. SV.V. ( ) – Období stalinistického teroru (1950´s) – Reformní období ( ) – Období normalizace a stagnace ( ) – Období rozvoje oboru (po r. 1989)

12 Hierarchie Konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy Podoba pyramidy – Hegemon je na špici – Čím níže postupujeme, tím vyšší je závislost na hegemonovy Opak hegemonie-všechny státy jsou si rovny-prakticky neexistuje Může existovat více paralelních hegemonických celků v systému podílejících se na formování systému (např. koncert velmocí po r.1815-“Pentarchie“)

13 Polarita Vyjadřuje uspořádání systému, v němž určitý počet aktérů ovlivňuje a utváří jednotlivé vztahy UNI, BI, TRI……MULTI – Počet zainteresovaných aktérů UNIPOLARITA = hegemonie

14 BIPOLARITA V podmínkách bipolarity je světový politický systém uspořádán kolem dvou mocenských center. Póly tvořeny 2 státy X stabilními koalicemi Hierarchické svazky Příklad: USA x SSSR během konfliktů Východ-Západ

15 MULTIPOLARITA V podmínkách multipolarity je světový politický systém uspořádán kolem tří a více hlavních mocností Tyto mocnosti jsou podobně stejně mocné

16 Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí ( ) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

17 Balancér je specifikem multipolárního systému V bipolárním systému není přítomen Jeho role – Podobné postavení jako je role hegemona – Avšak více subjektivnější Balancér

18 Závislost Vyjádření pojmu závislosti-funkcionální vztah mezi nejméně 2 veličinami Vztah závislosti-jednostranný vztah XXXXX Nezávislost

19 Interdependence =Vzájemná závislost Vztah vzájemných závislostí aktérů Pojem vznikl v let. Joseph Nye, Robert Keohan (neoliberalisté)

20 Symetrie Vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na základě rovných-přibližně stejné dělení moci Symetrický vztah – Převažují vzorce jednání jako prostředek tvorby politických vztahů mezi státy

21 Asymetrie Stav nerovných vztahů-jedna strana má menší/větší kontrolu a vliv nad druhou Způsob rozhodování konfliktů je určován mezi aktéry HROZBOU a NÁTLAKEM Dominance vztahů mezi centrem a periferií

22 Centrum-periferie-semiperiferie Tento model zahrnuje prostorovou dimenzi pro studium vztahů mezi vyspělými a méně vyspělými regiony v dynamice vývoje v různých geografických oblastech.

23 Centrum – jádro Privilegované místo v rámci určitého teritoria Řídí, usměrňuje a kontroluje část stěžejních toků informací a zdrojů v systému Je řídící X závislé na zdrojích (periferie)

24 Periferie - okraj Prostorová jednotka podřízená autoritě jádra Libovolná vzdálenost od jádra-stále podřízenost Nutná znalost jádra pro porozumění, znalost a postatu pochopení periferie Periferie je součást systému, ale má marginální význam pro vedení systému Např. koloniální systém VB v 19.st.

25 Semiperiferie Od konce 70.let Nachází se mezi centrem a periferií Rozvinutější než periferie X nedosahuje postavení jádra Orientace na centrum-opomíjí periferii

26 Metafory a modely Umožňují vysvětliv stav MS a chování aktérů Zjednodušené obrazy či ideální konstrukce popisující stav reality pomocí zdůrazněných charakteristik systému Modely a metafory zjednodušují a pomáhají uchopit složitý systém vztahů mezi aktéry MS pojmout komplexitu celého MS Základní model-TEORIE HER

27 Teorie her Pochází z neoklasické ekonomické analýzy Možnost vymodelování situace vycházející z anarchické struktury MS Základní rozlišení teorie her: – Počet hráčů a výsledek – Hra s nulovým X nenulovým součtem

28 Hra s nulovým součtem „zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je nedělitelný a nerozmnožitelný 1 objekt – více aktérů Co jeden získá, ostatní ztrácí – nespolupráce Realistický model Vítěz a poražený

29 Hra s nenulovým součtem „non-zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je dělitelný a rozmnožitelný 1 objekt s možností dělení či rozrůstání– více aktérů Ztráta mezi aktéry není vnímána jako prohra-vzdání se části svého objektu ve prospěch druhých – spolupráce Liberální model Kompromis či pozitivní součet

30 Úroveň analytických rovin Mezinárodní systém (pouze jeden) Mezinárodní subsystém (OPEC,OECD) Jednotky (stát, MO, trans.aktéři) Podjednotky (vnitřní politika států,MP) Individua (člověk)

31 Mezinárodní systém Základní prostředí MV neexistuje vyšší úroveň vztahů Nyní globální – Do 19.st. existence více MS paralelně vedle sebe Anarchický Evropský (euroatlantický) rozšířený po celé zemi

32 Mezinárodní systém Periodizace 3 základní období: – Ranné MS – Propojené MS – Globální MS

33 Ranné MS Do 16.st. Po úpadku starých civilizace (Egypt, Mezopotámie)- hlavní aktér: – Městský stát – Náboženský stát – Dynastické státy a říše Velká část světa-nestátní charakter-bez komunikačních kanálů Výrazná migrace obyvatelstva – Vojenské střety, ekonomická migrace, vznik měst

34 Propojené MS Oslabení a transformace absolutistického státu Dějinné události v Evropě Vznik moderních států Úpadek Svaté říše římské Koncept Vestfálského státu

35 Vestálský mezinárodní systém-systém států Uzavření míru 30leté války ( ) Setkání hl. evropských mocností (SŘŘ,Špa,Fra,Niz,Švé)-snaha o zamezení dalšího podobného konfliktu Duchovní moc přestává hrát klíčovou roli v evropské politice Oslabení císařské moci Vznik svrchovaných (suverénních) států-jediní aktéři MV

36 Vestálský mezinárodní systém-systém států Svrchovanost pro každý stát – Neomezené pravomoci v rámci vlastního území – Neomezené pravomoci v rámci vlastní ZP Systém je decentralizovaný – Státy jsou si de iure rovny X de facto ne – Narušení decentralizace = narušení suverenity státu Legitimita je postavena na velmocenské autoritě – Ne na církevní jako dosud Nositeli legitimity-velmocenské kongresy – Vždy po válkách-korekce systému – Utrecht (1711), Vídeň (1815), Versailles (1918), Teherán (1943), Jalta (1945), Postupim (1945)

37 Systém mocenské rovnováhy Balance of power Vzájemné bedlivé střežení velmocí se navzájem Při hrozbě hegemonie jedné z nich se ostatní spojí do koalice pro ní za účelem eliminace hrozby Zachování velmocenské pozice poražených – Posílení vítězů by vedlo k hegemonii-destabilizace systému

38 Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí ( ) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

39 Svatá aliance Úzká spolupráce Pruska, Rakouska(Uherska) a Ruska po Vídeňském kongresu Obava z revoluce v Evropě ze strany vládnoucích aristokratických dynastií Systém mocenské rovnováhy – Např. Krymská válka

40 Konec Vestfálského MS Události na přelomu 19. a 20.st. Politická situace v Evropě a ve světě Berlínský kongres 1878 – Vyřešení východní krize (Rusko-turecká válka, hranice na Balkáně) Berlínská konference – Otázka kolonizace Afriky Události v předvečer 1. sv.v.

41 Globální (vestfálský) MS Nový geopolitický rozměr světa na přelomu 19. a 20.st. (kolonizace, role USA) 1.sv.v.-totální předěl ve světových dějinách („Velká válka“) Společnost národů-W.Wilson Versailleský systém (další smlouvy) 2.sv.v. Po 2.sv.v.-vznik bipolárního uspořádání – Jaderní hrozba 60.léta-proces dekolonizace

42 Globální (vestfálský) MS Období détenté v 70.let. Ropné šoky a konec Bretton-woodského systému 70.léta-výrazná proměna procesů a aktérů MS – Vzrůst interdependence – Nárůst i jiných hrozeb než vojenských – Vznik nových aktérů na poli MS Konec bipolárního konfliktu – Rozpad SSSR-nové státní jednotky-aktéři MS – Proces globalizace sílí Globální vestfálský MS (systém moderních států)stále funguje-prošel mnoha změnami

43 STÁT Je institucí (organizací) Disponuje mocí vládnout, soudit, vytvářet zákony společnosti (státu)-všechny složky dělby moci Je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím), státním územím Má vnější i vnitřní suverenitu (svrchovanost) Zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní složky (armáda, policie)

44 4 základní složky státu: Stálé obyvatelstvo Vymezené státní území Státní moc a aparát Suverenita (všechny jsou nutné pro existenci státu)

45 Stát Výlučnost státu – Stát je jedinou organizací svého druhu na daném území Funkce státu = hlavní směry činnosti státu – Vnitřní-ekonomika, vzdělání, zdravotnictví, sociální – Vnější-MV, diplomacie, vojenství, interakce s ostatními státy

46 Státní suverenita Suverenita (svrchovanost) – Nejvyšší autorita státu nepodléhající žádnému jinému vnějšímu omezení Vnitřní suverenita – Nejvyšší pravomoci státu nad obyvatelstvem a územím Vnější suverenita – Nezávislost státu, teritoriální integrita a nedotknutelnost státu představovaného vládou Nadnárodní suverenita – Příklad EU

47 Zvláštní státy-speciální postavení v MS Rogue State (darebátské státy) – Sýrie, Pákistán, KLDR Failed State (nefunkční státy) – Afghánistán, Etiopie, Somálsko, Súdán,

48 Teorie v MV Teorie MV Teoretické proudy 4 Velké debaty

49 Funkce teorie 3 funkční skupiny: – poznávací (kognitivní) – normativní – politická

50 Poznávací funkce teorie pozitivní poznání reality v MV odpověď na otázku…. „JAK SE VĚCI MAJÍ ???“ utřídění dat při pozorování společenské reality

51 Normativní funkce teorie odpověď na otázku…. „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“ srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrů – odlišení dobrého od zlého

52 Politická funkce teorie teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: – odhalení zákonitostí MV jako v přírodních vědách – fyzikální pokus – spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality

53 Vývoj reflexe MV hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV – přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-vzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie – periodizace dle základních historických systémů (viz přednáška 1.) – terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus, kritické teorie atd.) až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované tradice odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd

54 Antika Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.) – Dějiny peloponéské války – zakladatel realistické tradice v MV válka-mocenská, racionální logika mocenské rovnováhy na Peloponézu mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií (náboženství) pesimistický pohled na lidskou přirozenost

55 Antika stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia) Řím – Cicero, Seneca, M. Aurelius – univerzalistický pohled – pax Romana – přirozené právo „natural law“ – spravedlivá válka „just war“ předchůdci současného liberalistického myšlení

56 Středověk silně ovlivněna římskou církví sv. Augustin (3-4 st.) sv. Tomáš Akvinský (12.st.) – skloubení starověké vzdělanosti a teologie – res publika christiana – koncepce přirozeného práva – spravedlivá válka období předcházející liberální tradici

57 Spravedlivá válka „Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“ legitimní panovník spravedlivá příčina spravedlivý cíl rozumná naděje na úspěch vyčerpání všech mírových prostředků ochrana civilistů použití síly dle situace

58 Niccolo Machiavelli Dílo: „Vladař“ realistické pojetí res publica christiana – sekularizovaný systém řeckých polis doporučení vládci jak vládnout základní smysl politiky-bezpečnostní zajištění státu

59 Vestfálský systém nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států – vznik mezinárodního práva – Hugo Grotius (16-17.st.) Tři knihy o právu válečném a mírovém přirozeněprávní tradice-její sekularizace – poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)

60 Vestfálský systém Thomas Hobbes (16-17.st.) – Hobbesovo pojetí přirozeného práva – stát „Leviathan“ stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost Immanuel Kant (18.st.) – K věčnému míru návaznost na stoiky světoobčanství volná federace států univerzalita lidského rozumu republikánské zřízení

61 Vestfálský systém v 19.st. snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních věd – naturalismus – 2 pol. 19.st. – Adam Smith-ekonomická dimenze průmyslová revoluce předchůdce liberalismu neviditelná ruka trhu

62 Vestfálský systém v 19.st. Marxisté – ekonomika jako základní společenská síla (stejně jako liberálové) – ekonomika určuje politiku – Karel Marx ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující konflikt mezi třídami (ne státy) – teorie imperialismu souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států

63 Vestfálský systém v 19.st. prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická tradice) – německá geopolitika-Friedrich Ratzel stát jako živý organismus-darwinismus životní prostor států (Lebensraum) – Rudolf Kjellen oficiálně zavádí pojem geopolitika – anglosaská geopolitika Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power projection

64 Globální vestfálský systém výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV

65 4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní) 1. Velká debata ( léta) – idealismus vs. realismus 2. Velká debata (50. – 60. léta) – tradicionalismus vs. behavioralismus 3. Velká debata (70. léta) – neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus 4. Velká debata (80. léta až nyní) – racionalismus vs. reflektivismus

66 1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV Idealismus Důraz kladen na: Mezinárodní právo IGOs Interdependenci Spolupráci Mír Realistická kritika Důraz kladen na: Boj o moc Národní bezpečnost Útočnou válku Konflikt Válku

67 Realismus Vznik v meziválečném období – Avšak již od počátku lidstva Více proudů v rámci realismu: – Strukturální realismus I. (Thukydides, Morgenthau) – Historický realismus (Machiavelli, Carr) – Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) – Liberální realismus (Hobbes)

68 Realismus Několik základní veličin společných pro všechny: – Ústřední role státu Suverénní stát a hrozba/použití síly Jednotlivec odevzdá svobody státu Zero sum game Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika) – Přežití Primární zájem státu Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu – Svépomoc Anarchický MS Bezpečnostní dilema

69 Edward H. Carr The Twenty Years´Crises : An Inroduction to the Study of International Relations – Kritika Versailleského systému – Kritika liberalismu – utopický idealismus – Opouští historické metody – zaměřuje se na kritickou politickou analýzu

70 Hans J. Morgenthau Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948) – 6 principů realismu – Antropologický rys zkoumání – Nejznámější realista

71 Neorealismus Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979) Přebírá od Morgenthaua myšlenky: 1. neměnné a násilné povahy MV, 2. nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, 3. koncept mocenské rovnováhy Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV – nezabývá se ZP jednotlivých států

72 Neorealismus Působení struktury dáno 3 znaky: 1. MPS je anarchický-svépomoc 2. MPS složen z podobných jednotek - státy 3. Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí – struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí 4. Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá  vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)

73 Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasement V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami na sebe-princip self-help: 1. Deterence (zastrašení) snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit 1. Appeasement (ústupek) opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny

74 Kritika neorealismu Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS Výrazně racionalistický Determinismus – obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS: – ekonomická provázanost – vliv technologií (jaderné zbraně) – Vliv ideologií – soustředí se pouze na rozložení moci

75 Přednosti neorealismu Přehlednost Stručnost Logická koherence = opouští předpoklad zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau) Využití modelů mikroekonomie

76 Liberalismus Též označován jako pluralismus Není rozdíl mezi high politics a low politics Hlavní proces v politice-vyjednávání Hlavní linie (již od 18. a 19.st.): – Ekonomický liberalismus – Demokratický liberalismus – Liberální institucionalismus – Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a neoliberálního institucionalismu

77 Liberálně-idealistická tradice v MV Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus „Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků Liberalismus a idealismus – Společné: Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce – Rozdílné: Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v MV

78 Ekonomický liberalismus-idealismus Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí konfliktů 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní skutečnost- musí být vytvářeny MS musí mít podobu státního systému-vnitřní uspořádání Člověk jedná racionálně Světoví mír na základě překonání konkurence států Non-zero sum game

79 Demokratický liberalismus Immanuel Kant – O věčném míru – Souvislost mezi mírem a demokratickým uspořádáním – Federativní uspořádání-podporuje mírové uspořádání Vychází z premisy souvislosti vnitrostátního uspořádání a MV

80 Demokratický mír Antiteze realismu (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní roviny na mezinárodní Kritika: – Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem Francis Fukuyama-The End of History

81 Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin) Teorie demokratického míru Zvýšení počtu liberálních států v MS = rozšíření mírových vztahů Tzv. „export liberalismu“ a amerických hodnot v pojetí světa

82 2. Velká debata v MV: Spor o metodu ( ) Tradiční přístupy Důraz kladen na: POCHOPENÍ Norem a hodnot Soudů Historické zkušenosti Teoretici uvnitř subjektu Behavioralistická kritika Důraz kladen na: VYSVĚTLENÍ Hypotéza Sběr dat Vědecké poznání Teoretici vně subjektu

83 2. Velká debata v MV Vztah k metodologii Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs. Behavioralismus Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol (diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci) Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací procesy v tvorbě ZP Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS Profesionalizace MV jako akademické disciplíny

84 Behavioralismus Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV- idealismem a realismem

85 Systémová analýza-Morton Kaplan (1966) Použití behavioralistické metodologie v praxi Rozlišení různých druhů MS MS založen na státech a odlišnost systémů je dána druhem jednání a chování států – Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev vysvětlit – Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou teorii

86 3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV ( ) Neorealismus vs. Neoliberalismus Neo-neo syntéza Důraz kladen na: Anarchii v MPS Metodologie mikroekonomie Roli institucí Neomarxismus Důraz kladen na: Třídy a boj mezi nimi Kapitalistický imperialismus Závislost (dependence)

87 3. Velká debata v MV Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus R.Keohan J.Nye-transnacionalismus a interdependence Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)

88 3. Velká debata v MV Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní interdependence Střet: – Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního MS, Podstata státu Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik neo- neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu) – Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie, kooperace a MO) Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu – Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)

89 3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty Aktér MV – Realisté-stát – Liberálové-individua a skupiny – Marxisté-třídy a ekonomické struktury Vztah mezi aktéry MV – Realisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní – Liberálové-není hierarchie hodnot – Marxisté-třídy a ekonomické struktury

90 Neomarxismus Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi společnostmi a MV Národní stát-světová jednotka strukturovaná hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie) Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy Teorie světového systému Immanuela Wallersteina

91 Immanuel Wallerstein-Teorie světového systému Světový systém je území propojené ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky

92 Racionalistické teorie Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXX – Neorealismus-anarchie ovlivňuje chování států – Neoliberalismus-MN kooperace překonává anarchii

93 Neo-neo syntéza Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté) Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů (nejen státy) Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako předmět zkoumání Racionalistická teorie založena na pozitivistických předpokladech – sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy (měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)

94 4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní) Etablované tradice studia MV Racionalismus Neorealismus Neoliberalismus Neomarxismus Nové přístupy studia MV Reflektivismus Postmodernismus Feministická teorie Kritická teorie Normativní teorie Historická sociologie Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus

95 4. Velká debata v MV Jak o metodě, tak o základních tématech Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem Reflektivistické teorie – Nepozivistické-postpozitivistické Konstruktivismus – Syntéza racionalistických a reflektivistických teorií

96 Reflektivistické teorie MV Velmi málo společných rysů, každá víceméně rozdílná Normativní teorie Feministická teorie Kritická teorie Historická sociologie Postmodernismus

97 Normativní teorie Morální dimenze v MP Především od 90. let (dříve v pozadí) 3 hlavní oblasti: – Autonomie státu – Etiku použití síly – Mezinárodní spravedlnost

98 Feministická teorie Skupina feministických přístupů Kritika mužského utváření vědy Několik směrů: – Liberální feminismus – Radikální feminismus – Feministický postmodernismu

99 Kritická teorie Návaznost na Frankfurtskou školu – Jürgen Habermas Max Horkheimer – Rozdíl mezi tradiční a kritickou teorií – Sociální vědy nejsou jako přírodní-společenské síly jako faktory změn Robert Cox

100 Historická sociologie Zkoumání způsobů a cest vývoje společnosti Zkoumání struktur

101 Postmodernismus Revize základních pojmů (realita, identita struktura) Dekonstrukce reality-textuální strategie Svět je jako text, který je nutné interpretovat – Reflexe konceptu a struktury jazyka Michael Foucault

102 Sociální konstruktivismus Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas Onuf A.Wendt konstruuje teorii MV na základě důsledků sociálního jednání, procesů a sociálních struktur Vychází z reflektivistických pozic k podrobení kritice neorealistického přístupu Částečně překonal propast mezi reflektivistickým a racionalistickým přístupem


Stáhnout ppt "Úvod do mezinárodních vztahů Mgr. Lukáš Vacík sobota 19.10.2013 Přednáška 1. - Kombi."

Podobné prezentace


Reklamy Google