Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2012 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2012 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost."— Transkript prezentace:

1 2012 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost naše nemá zdání. Hamlet, Jednání1, Výstup V.

2  Národy nepřežívají silou svého bohatství, ale silou pomoci svým nejchudším členům, ne kvůli své moci, nýbrž péčí nabídnutou slabým a nemocným. Civilizace se stává nezranitelnou pouze pokud se stará o zranitelné.  Jonathan Sacks  Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.290

3  O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí, že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot.  (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

4

5 Science  = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa  (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp )  = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech  (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

6 Science  "Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učinit měřitelným to, co doposud měřitelné není." (Galileo Galilei)  "Podmínkou úspěchu vědeckého postupu bylo, že nekladl otázky,které si kladla filosofie. Tím se tedy říká, že věda za svůj úspěch vděčí mimo jiné i tomu, že upustila od kladení určitých otázek" (von Weizsäcker)  Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha. str. 23)

7 Filosofie  Ontologie = teorie týkající se toho, co jest  Epistemologie = teorie týkající se toho, jak chápeme a organizujeme data  Etika = teorie týkající se toho, jak žít zdařilý život

8 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  přírodní vědy zkoumají co je  etika zkoumá co by mělo být  Hume: „is“ neznamená „ought“  je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních.  z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být  z faktů nelze odvozovat hodnoty  z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní  přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

9  Přírodní vědy se zabývají pouze tím, co jest a nikoli tím, co by mělo být. Ovšem mimo doménu vědy je posuzování hodnot všech druhů nezbytné... (Albert Einstein)

10 "Jest" a "mělo by být"  neexistuje žádná cesta, kterou bychom se dostali od "jest" směrem k "mělo by být", od faktů k hodnotám, z deskripce k preskripci, od přírodních věd k etice  Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit  Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

11  z toho, jaký svět je, nelze v žádném případě vyvozovat jaký by měl být. K tomuto potřebujeme zcela jiný typ vědomostí.

12 Naturalistický omyl jedna z jeho forem  protože většina lidí se domnívá že je to správné (nebo protože většina lidí to dělá) pak by se daná věc měla stát normativní, akceptovatelnou.  Naturalistický chybný závěr "naturalistic fallacy": pokus odvodit "mělo by" z "je"  morálka by pak byla tvořena průzkumy veřejného mínění  a velcí reformátoři, jako M.L. King etc. by se nutně mýlili (...neboť vystoupili proti všeobecně zastávaným představám)

13 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího  rozum bude vždy otrokem vášní  rozhodující jsou emoce  Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné  rozhodující je rozum ...snad lze říci, že oba tyto názory zahynuly v Auschwitz...

14 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  Kant: existují dva světy  říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony  říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

15 Postavení empirických věd RReálné vědy jsou: eempirické ttematicky redukované mmetodicky abstraktní mmetodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) oontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

16 mmetodologický redukcionismus zzkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí nnepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti == oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky eepistemologický redukcionismus rredukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu vědu na druhou oontologický redukcionismus vveškerou realitu lze převést na fyziku mmyšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to vvolně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

17 Postavení přírodních věd

18

19 Etika  Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.), který v lidské činnosti rozlišuje  činnost teoretickou (poznání)  tvořivou (zhotovování)  tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo  vzniká předmět oddělitelný od naší činnosti  praktickou (jednání)  v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě  "neděláme" nic jiného než činnost samu

20 Etika  Sócratés:  dobré jednání je otázkou správného poznání  lidé chybují proto, že se mýlí  omyly se dají odstraňovat a dobrý život naučit  Aristotelés  poznání a jednání jsou dvě odlišné věci  pravdivý/nepravdivý patří do poznání, správný/nesprávný nebo lepší/horší patří do etiky  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 11

21 Úkol medicíny: prodloužení života pacienta

22 Úkol medicíny: prodloužení života pacienta, „horizontálu“ jeho života Úkol morální filosofie: poskytnout smysluplnost života, „vertikálu“ života délka života biologická medicína „umění žít“ etika podle Aristotela

23 Etika  ETIKA: Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení.  MORÁLKA: Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy.  MRAV – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

24 Svědomí a étos svědomí étos

25 Etika a morálka  Etika je primárně otázkou poznání  Morálka je primárně otázkou konání  morálka se zabývá tím, co si lidé myslí, že je správné a co konají  etika je kritickou reflexí morálky. Etika se snaží morálku podrobit racionální analýze.

26 Mravní klima  ekologie  organismy, počasí, oxid uhličitý, globální oteplování, koloběh prvků  prostředí idejí, myšlenek, ve kterém žijeme „ethical environment“  co je přijatelné, odpustitelné, tolerovatelné etc.  viz nacionální socialismus v Německu 30. let  my Evropané máme tendenci takové věci zpochybňovat či zlehčovat  toto prostředí se mění  názory na manželství ve starověku, 19. stol. a dnes  názory na homosexualitu ve starém Řecku, v 18. stol a dnes  názory na eutanázii ve starém Řecku a dnes

27 Etika  antika a středověk:  jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru  pozdější vývoj je silně redukcionistický  teorie norem lidského jednání  dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

28 Umění Lascaux ve Francii – let Altamira – let Cosquer, Francie – Objeveno 1994 Člověk, jako jediný z 30 milionů současných druhů organismů na Zemi kdysi pocítil potřebu malovat po stěnách jeskyní. Proč?

29 Etika a morálka  Etika se primárně zabývá otázkou poznání  Morality se primárně zabývá otázkou konání  morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd.  tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

30 Kant: Pokus o definici  „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt; nebo formální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“  (Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

31 Etika  Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti  we have moved from fate to choice  Svoboda se stává trvalým břemenem – na koho shodit odpovědnost?  V pozdní antice vzrůstá význam Osudu  tragédie Oidipa  Mytologické řešení – sudičky atp.  Rozvinutá instituce věštění – zejména ve vojenství  Nebo – nalezení objektivních pravidel, jak jednat „dobře“

32 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  Poté, co se ke konci středověku a na počátku novověku zhroutil v Evropě systém jediného náboženství, desatera a etických principů křesťanství, vzniká otázka, podle jakých etických principů vlastně žít – a především, čím si tyto principy zdůvodnit. Od Dostojevského „není-li Bůh, všechno je dovoleno“ až po striktní etiku biblického desatera se rozprostírá široká oblast nejistoty

33 Etický relativismus

34 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  Newtonovský svět byl světem jistot  svět byl třírozměrné „akvárium“ (Anton Markoš), ve kterém se nacházely věci, jejichž zkoumání bylo úkolem vědy  Einsteinovský svět je světem relativit  hmota, prostor a čas již nejsou stabilní, mohou se nejrůznějším způsobem měnit  …tato nejistota a ztráta jistot se možná projevila i v etice

35 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  morálka je zcela odvozena od společnosti, ve které člověk vyrůstá  nic není ani dobré ani špatné bez posouzení dané kultury a sociálního kontextu  vše záleží na úhlu pohledu  nemá cenu se přít o místo, kde se duha dotýká země – záleží na tom, odkud se díváme  nemá cenu protestovat proti otroctví, práci dětí, obřízce žen, upalování vdov, odmítání vzdělávání žen – jiný kraj, jiný mrav  a pokud proti tomu protestujeme, tak jakým právem?  pokud bychom protestovali, dopouštíme se etického imperialismu či paternalismu

36 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  pokud každý zastává individuální morálku, těžko nějak vymyslet zákony přijatelné pro všechny  neexistuje kultura, která by spojovala všechny občany: již neexistuje společná znalost bible, Shakespeareho, Dickense etc.  jediné co známe je citovat reklamy – jinak řečník riskuje, že jeho narážkám nikdo neporozumí  neexistuje společná znalost hudby – každý poslouchá něco jiného  těžko najít něco, co by občany spojovalo – díky internetu i zprávy volíme podle toho co nás zajímá  The question remains: Who establishes the ethics of the ethicists?

37  Neexistuje pravda; jsou pouze pravdy. Národní stát ustupuje kakofonii různě si protiřečících etik etnických a náboženských ghett bez zastřešujícího principu společného dobra.  Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.110

38  pokud má morálka dělat co vždy dělala, pak musí být sdílena a musí nás spojit do komunit sdílených principů a hodnot.  Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p. 4

39 Nihilismus  neexistuje morálka, ani morální pravdy, ani dobro a ani zlo  věci se dějí, bez morálního znaménka  morálka, podobně jako všechna náboženství, je pouhá iluze  ani vražda nevinného, ani genocidy nejsou špatné, neboť nejsou ani dobré  slabší formou nihilismus je etický relativismus

40 Sdílená morálka (Common Morality)  je produktem lidské zkušenosti a historie.  je universálně sdílena  nachází se ve všech kulturách  nevztahuje se k dané kultuře či k jednotlivcům, neboť je přesahuje kulturu i jednotlivce  (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 4)

41 Společná morálka  smysl vzájemnosti, spravedlnosti a ušlechtilosti (snad v recipročním dávání)  hluboká úcta k životu (snaha uklidnit konflikty, trestání násilí, vztahu k přírodě)  partikulární pravidla pro sexuální život (např. zákaz incestu)  velký respekt k rodičům (a zároveň starost o děti)

42 Odůvodnění mravních norem – Józef Bocheński etiku je třeba opřít o biologii, ne o náboženství  „Stará řecká moudrost – žít ve shodě s přirozeností. To je podle mého jediný možný mravní základ morálky. Co je morální dobro? To, co je ve shodě s přirozeností. Přirozenost je například uzpůsobena tak, že každé žijící zvíře, každá rostlina, se snaží zachovat svůj druh, zvěčnit ho. proto je nesprávné zabíjet děti, a patří se dát jim najíst a pečovat o ně.“  Bochenski, J., (2001) Mezi logikou a vírou. Barrister & Principal, Brno, str  pozor na slovo „přirozenost“ – zde míněno ve smyslu přirozeného zákona

43 Etika – pokus o definici  Etika = hledání zásad dlouhodobě udržitelného soužití člověka s člověkem a lidstva se světem všeho života (Kohák, E., Svoboda, svědomí, soužití Sociologické nakladatelství, Praha 2004 p. 14)

44  Sókratés: nejlepší jednání je to, za něž se člověk nemusí stydět, a to zejména sám před sebou.

45 Morální filosofie Co dělat, abych byl prožil zdařilý život?  Antická Řecko: kalokagathía  evropský středověk:  ideál světce  ideál mučedníka  novověk: obklopení bohatstvím  (volně podle: Kohák, E., Člověk, dobro a zlo)

46 Morální filosofie Co dělat, abych byl prožil zdařilý život?  Při hledání odpovědi na otázku „Co mám dělat?“ je třeba se nejprve ptát…  … „jakého příběhu jsem součástí?“

47 Příspěvek Martina Heideggera  jako jediný druh na Zemi máme vědomí vlastní smrtelnosti  víme tedy, že náš čas na Zemi je omezený  v den smrti chceme umřít s pocitem, že za sebou máme zdařilý život, že to stálo za to, že jsme zde nebyli zbytečně  etika hledá, co to je „zdařilý život“

48

49  technická odpovědnost se liší od morální odpovědnosti tím, že zapomíná, že v jednání nejde o ně samo, ale že je prostředkem k něčemu jinému  pro ředitele železnic jsou jediným smysluplným vyjádřením předmětu jejich činnosti tunokilometry. nezabývají se lidmi, ovcemi či ostnatým drátem, zabývají se pouze nákladem a náklad je entita sestávající výhradně z měřitelných veličin a postrádající kvalitu.  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 155

50  "...technika se dnes rozvíjí, protože se rozvíjí; technické prostředky se užívají, protože jsou k dispozici a protože jediným zločinem, který se v jinak hodnotově promiskuitním světě stále pokládá za neodpustitelný, je nevyužít prostředků, které už technika zdostupnila či záhy zdostupní. Jestliže to můžeme udělat, proč bychom to pro všechno na světě udělat neměli?"  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 294

51 Alasdair MacIntyre After Virtue  co se stane, pokud ztratíme morální konsensus? Vše co zbude jsou věty, které jsou nyní zbaveny smyslu  myslíme, že konstatujeme fakta, ve skutečnosti jen vyjadřujeme své pocity  morálka je redukována na pocit  „dobrý“ a „špatný“ se staly zvuky

52 Alasdair MacIntyre After Virtue  někdo říká, že zmrzlina je dobrá, někdo ne  tito lidé se nehádají, každý jen deklaruje své stanovisko  někdo je pro, někdo proti  někdo říká, že potraty jsou dobré, někdo říká že potraty jsou špatné

53 Alasdair MacIntyre After Virtue  ztratili jsme základ pro morálku jako sdílenou sadu hodnot, které drží společnost dohromady  žijeme v době „after virtue“, v době, kdy již lidé nemají role a povinnosti uvnitř stabilní sociální struktury. Morálka se stala pouhou fasádou.  Argumentace může být nekonečná  v debatě, postrádající sdílené standardy co je to „etické jednání“ vítězí nejsilnější hlas.  Jediná smysluplná cesta jak zvítězit je oponenty zesměšnit, překřičet, poukázat na jejich předsudky, slabiny etc.


Stáhnout ppt "2012 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost."

Podobné prezentace


Reklamy Google