Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Odsun Němců z ČSR (II. část) www.moderni-dejiny.cz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Odsun Němců z ČSR (II. část) www.moderni-dejiny.cz."— Transkript prezentace:

1 Odsun Němců z ČSR (II. část)

2 Případy násilí při odsunu „Pochod smrti“ z Brna 30. května 1945 – asi Němců vyháněno za nelidských podmínek přes Rajhrad k rakouským hranicím. Většina skupiny vrácena od hranic zpět. Internována byla v Pohořelicích, kde vypukla epidemie. Zemřelo zde asi 455 osob. Umírali i lidé z menších skupin v okolních vesnicích. Celkový počet mrtvých je odhadován na 800 i více lidí. Mezi oběťmi většinou starci, ženy a děti (zachována nejasná svědectví o střelbě do lidí), německé zdroje uvádí až několik tisíc obětí (nedoloženy).

3 „Pochod smrti“ z Brna Mapa označuje směr pochodu. Vpravo německá pamětní deska na „pochod smrti“. Nechali ji zhotovit bývalí němečtí obyvatelé Brna. Kříž u Pohořelic na památku obětí.

4 Fórum pro česko-rakouský dialog pořádalo k výročí odsunu Němců výpravu po stopách pochodu smrti z Brna do Pohořelic. Dole – autentické fotografie z pochodu „Pochod smrti“ z Brna

5 Masakr na Bukové hoře u Teplic nad Metují Nejkrvavější událost při odsunu na Broumovsku. 30. června 1945 zastřeleno 23 německých starců, žen a dětí. Skupinka obětí měla být odsunuta do Slezska. Polští vojáci je však poslali zpět. Jejich majetek byl zatím rozebrán. České velení se rozhodlo zbavit se jich a dalo rozkaz ke střelbě. Událost dnes připomíná Kříž smíření na Bukové hoře.

6 Masakr na Bukové hoře u Teplic nad Metují Marie Prager – Gross-Gerau (svědectví z knihy Sudetské osudy) „Už den před tou událostí byl Čechy u Mayerhofu zastřelen Wilhelm Jüpner, to byl spolužák mojí maminky, nikdy nikomu neublížil. Musel si sám vykopat hrob a pak ho zastřelili. Toho dne ráno přišli za Almou, ženou mého bratra, který v té době nebyl doma. Alma právě dojila krávy. Ani se nemohla pořádně obléknout, bez punčoch si nazula boty a musela vzít svoje dvě malé děti, mou neteř a mého synovce. Paní Lindnerová, žena hajného, která tam byla se svým tříměsíčním děťátkem, musela jít také s nimi.. Hnali je se skupinou dalších Němců do Polska, ale Poláci řekli, že si nechají jenom ty, kteří mohou posloužit jako pracovní síla, takže ženy s malými dětmi a starce poslali zase zpátky. A Češi je večer zavřeli do vězení. Jednu malou holčičku, jejíž maminka byla Češka, odtud vynesl pod kabátem její dědeček.Jak se později ukázalo, zachránil jí život. Já jsem se ráno v půl sedmé vypravila za Almou a dětmi do vězení. Nesla jsem punčochy a kousek másla, aby se zahřály a trochu najedly. A první žena, kterou jsem v Teplicích potkala, na mě volala, ať tam nechodím, že už je v půl třetí ráno vyvedli z vězení a že s nimi šli nahoru k Bukové hoře. A další lidé říkali, že se tam nahoře brzo ráno střílelo, takže je určitě zastřelili. A tak se také stalo. Po popravě, jak říkala jedna těch žen, které jsem potkala, si Češi přišli do nejvýše položeného statku půjčit lopaty, aby vykopali hroby. Mezi zastřelenými byli jen starci, mladé ženy a pět malých dětí. Almě bylo 24 let. Poté se několik sourozenců těch zastřelených oběsilo. Všude jsou dobří i špatní, mezi Němci i Čechy!“

7 Události ve Vráži u Berouna - zabito 19 lidí. Mezi nimi i manželé Bělohoubkovi, česko-německá rodina. Nebyli nacisty. Vraždu údajně provedl vlasovec. Není jasné, kdo akci řídil. Místo masakru ukazuje na fotografiích syn manželů BělouhoubkovýchUdálost dnes připomíná dřevěný kříž

8 „Lidový soud“ v Lanškrouně Odsouzeno bylo 24 lidí, není jisté, že se všichni během 2. sv. války provinili Na lanškrounském náměstí byli shromážděni Němci z města a okolních obcí. Lidový soud, vytvořený majitelem pily a odbojářem Hrabáčkem, na místě odsuzuje Němce k bití, oběšení a zastřelení. Takto bylo zabito asi 24 osob (přesný počet dodnes nevyjasněný) Exekuci prováděli partyzáni z oddílu J. Hýbla-Brodeckého. Některé Němce vhodili do vodní nádrže a stříleli po nich. 20 „lanškrounských“ Němců spáchalo v tu dobu sebevraždu.

9 Masakr na Švédských šancích - v noci z června 1945 v katastru obce Horní Moštěnice zvaném Švédské šance příslušníci 17. pěšího pluku československé armády zabili 265 karpatských Němců vracejících se na Slovensko, převážně starce, ženy a děti. Celou akci vedl poručík Karol Pazúr. Sám zabil několik dětí. Nejmladší mělo 8 měsíců. Při vyšetřování se přiznal: „Čo som mal s nimi robiť, keď sme im postrieľali rodičov?“

10 Masakr na Švédských šancích u Přerova Karol Pazúr byl za války kolaborant. Člen Hlinkových gard. Byl jedním z mála potrestaných. V roce 1947 odsouzen za vraždy na 20 let. Po únoru 1948 a po intervenci vysokých funkcionářů, např. B. Reicina, mu byl trest zkrácen na 6 let Za mříže byl naopak poslán vojenský prokurátor Anton Rašla, který dostal Pazúra do vězení…

11 Tragické události v Ústí nad Labem 31. července 1945 – v ústecké čtvrti Krásné Březno došlo k sérii výbuchů v muničním skladu. Zabito bylo 26 lidí - Čechů i Němců. Rychle se rozšířila zpráva o útoku Werwolfu. Srocující se lidé začali útočit na Němce. Nedělali rozdíl mezi nacisty a antifašisty. Nejhorší scény se odehrály na mostě E. Beneše. Umlácené oběti házeli z mostu. Vojáci a gardisté po nich ještě stříleli. Také ženu s kočárkem (zachráněni holandskými lodníky). Češi, většinou místní, kteří Němce chránili, se stali rovněž terčem útoků. Počet obětí je odhadován na 40 až 100 osob. Německé zdroje se zmiňují o mrtvých. Kolem případu je mnoho nejasností. Mohlo jít také o provokaci ministerstva vnitra. Most E. Beneše, kde došlo k incidentu Výbuch skladu v Krásném Březně

12 Postoloprty zabití Němci v Postoloprtech Největší poválečný masakr Němců. Doloženo, při exhumaci, 763 mrtvých. Šlo o Němce z Postoloprt a Žatce, které přivedli do místních kasáren příslušníci československé armády. Mezi oběti patří i 4 chlapci ve věku 12 – 15 let. Rozkaz dal štábní kapitán Vojtěch Černý. Za vraždy je zodpovědný také policista Bohuslav Marek. Vyšetřování, probíhající v roce 1947, bylo v roce 1948 zastaveno. Celá událost byla až do roku 1989 tabu.

13 Pochod z Chomutova do Mahlteuernu 9. června 1945 Na pochodu smrti, v červnu 1945, zemřelo 70 lidí. V táboře Sklárna, v Chomutově, bylo zavražděno dalších 40 lidí. Kromě toho bylo vojáky z tábora odebráno a na jiném místě popraveno několik desítek lidí. Celkem bylo zavražděno a umučeno 140 Němců. německý památník na chomutovský pochod

14 Kriminalisté odkryli (2010) ostatky lidí na louce Budínka u Dobronína na Jihlavsku. Přivedla je k tomu německá zpráva, podle níž zde místní lidé v květnu 1945 zmasakrovali 15 německých sousedů, kteří měli být po válce odsunuti do vlasti - ubili je rýči a lopatami, část z nich postříleli. Ve zprávě je mezi účastníky masakru uvedeno i jméno dnes 88-letého Roberta K. z Jihlavy. Skutečně bylo objeveno několik lidských ostatků. Svědci dnes mlčí, důkazy chybí. Budínka u Dobronína

15 K vraždám docházelo na mnoha jiných místech: v Podbořanech, Doupově, Domažlicích, Děčíně atd. Divoký odsun z Děčína

16 Zákon 115 (součást Benešových dekretů) „o právnosti jednání souvisejícího s bojem za svobodu“. Amnestuje mnoho útoků na Němce po kapitulaci Německa až do

17 Sebevraždy Především během roku 1945 spáchalo velké množství Němců sebevraždu. Podle československých údajů – spáchalo sebevraždu na našem území Němců (jiné zdroje uvádí i větší čísla). Důvody byly různé: - pocit viny - stres - zoufalství - nejasná budoucnost

18

19 Postupimská konference červenec – srpen 1945 Velmoci uznaly požadavek odsunu Němců. Konference dospěla k této dohodě o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska: Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun musí být prováděn spořádaně a lidsky. Organizovaný odsun vycházel ze závěrů konference. J. V. Stalin S. Truman W.Churchill

20 Druhá fáze odsunu Organizovaný odsun v roce 1946

21 Druhá fáze odsunu Organizovaný odsun - leden až květen 1946 Řídil Úřad pro odsun Němců při ministerstvu vnitra. Dozor měly na starost orgány Sboru národní bezpečnosti. - přehmaty méně časté než v první fázi, hlavně krádeže - internační tábory změněny na sběrná střediska (170 míst) - zlepšení podmínek (více potravin) - transporty směřují hlavně do amerického pásma - určen počet vlaků, jejich velikost (lidštější podmínky) - zajištěna lékařská péče - mohli mít zavazadla s max. hmotností 50 kg, 1000 marek v hotovosti - vysídlena i některá smíšená manželství - někteří Židé začleněny do transportu jako Němci - (menší transporty i počátkem 50. let – tzv. akce Link – Němců)

22 tzv. organizovaný odsun v železničních vagónech

23 Odsun Němců z Liberce

24

25 Vysídlování Němců z východní Evropy Útěk, vyhnání nebo vysídlení postihly v letech 1945– miliónu Němců (až 12 mil.) Princip kolektivní viny přijat i v jiných zemích…

26

27

28 Mapa naznačující odsun Němců a vysídlování jiných skupin obyvatel po druhé světové válce. Celkem opustilo v poválečné Evropě svou vlast 20 milionů civilistů. Poválečné migrace národů

29 Situace v okupačních zónách Strádání Němců po odsunu do Německa neskončilo. Pokračovaly problémy se zásobováním potravinami a s ubytováním. Odsunutí Němci v Berlíně Odsunutí Němci, pokud neměli štěstí, se museli spokojit s provizorním bydlením. Situace se začala zlepšovat až v 50. letech.

30 Migrace Němců (vých. Evropa)

31 Výjimečné hlasy proti způsobu provádění odsunu Proti bezpráví při odsunu se ozvalo jen málo lidí. Mezi nimi Pavel Tigrid a Přemysl Pitter

32 Počty obětí Počty obětí odsunu se zřejmě nikdy nepodaří přesně určit. Společná komise českých a německých historiků uvádí obětí. Jinde uvedeno obětí (v knize Rozumět dějinám). Některé německé zdroje se zmiňují o až obětech.

33 Počet odsunutých Němců z Československa Z Československa byly odsunuty téměř 3 miliony Němců. V roce 1945 zhruba 700 tisíc. V letech 1946 – 1947 zhruba tisíc lidí. V roce 1947 zůstalo v ČSR jen Němců. V dalších letech se jejich počet dále snižoval. Z českých zemí se stává homogenní stát s malým množstvím národnostních menšin.

34 České stereotypy v pohledu na Němce a odsun Převažující pohled české historiografie 19. století - Češi – menšina v rámci německy mluvící většiny v rakouském soustátí - Češi znevýhodněni a ohroženi Po vzniku Československé republiky Československo ohroženo německým a maďarským nacionalismem Převažující české pojetí odsunu po roce Jediné a spravedlivé řešení poválečné situace Němců - Myšlenka kolektivní viny - Odčinění mnichovské zrady (minimálně je řešena otázka německých antifašistů, ztráty obyvatelstva, negativní dopady na hospodářství, kulturu i lidské osudy, český nacionalismus a pojetí čechoslovakismu je málokdy podrobeno kritice)

35 Německé stereotypy v pohledu na Čechy a odsun -V Československé republice jim stát omezil právo na sebeurčení -Většina sudetských Němců si nevytvořila k novému státu dostatečnou vazbu -Až do 60.let se jednoznačně nedistancovali od pojetí nacionálního socialismu -Později stále více přiznávají vinu za zločiny v době války -V současnosti diskuze o míře oné viny - Důraz na utrpení Němců (německá historiografie 20. století podceňuje rozsah nacistických zločinů a podíl viny sudetských Němců za Mnichov a zločiny, zároveň tvrdá kritika českého nacionalismu)

36 Závěr Otázka do diskuze. Byl odsun v takovém rozsahu skutečně nutný ???

37 28. října 2003 přijali poslanci České republiky zákon: „Edvard Beneš se zasloužil o stát.“ Hlasování proběhlo v poměru 124: 11. Tímto zákonem byl Beneš postaven na roveň T.G. Masarykovi. Uvedený akt vyvolává mnoho otázek. Závěr ??

38 Pojmy revoluční gardy – RG – dobrovolnické skupiny vznikly z popudu Ústřední rady odborů, podřízeny ministerstvu vnitra. Podílely se na nezákonnostech v letech 1945, zejména při tzv. divokém odsunu. tzv. velký retribuční dekret - Dekret č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech mimořádné lidové soudy (tribunály) - v letech fungovalo na území českých zemí 24 mimořádných lidových soudů (MLS), které měly za úkol spravedlivě posoudit a potrestat zločiny spáchané v souvislosti s nacistickou okupací. Fungovaly na základě velkého retribučního dekretu. werwolfové – němečtí záškodníci na konci 2. sv. války. Školeni pro partyzánskou válku od roku Výcviková centra měli i v Sudetech.

39 Pavel Kosatík České snění, Torst 2010 Michaela Peroutková Vyhnání, Libri 2008 Kol. autorů, Sudetské osudy, Antikomplex 2008 Emanuel Mandler, Češi a Němci, Libri 2001 Hynek Fajmon, Kateřina Hloušková Konec soužití Čechů a Němců v Československu, Brno 2005 Tomáš Staněk, Odsun Němců z Československa 1945 – 1947, Academia 1991 Kolektiv autorů, Rozumět dějinám, Gallery 2002 Peter Glotz Vyhnání, Paseka 2003 Použitá literatura

40 Doporučené filmy na dané téma Habermannův mlýn Krev zmizelého

41 Zdroje na internetu brandenburg.rz.htw-berlin.de Sudetendeutsches archiv Wikipedie Bundesarchiv


Stáhnout ppt "Odsun Němců z ČSR (II. část) www.moderni-dejiny.cz."

Podobné prezentace


Reklamy Google