Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Strunatci Paryby, ryby, obojživelníci. kmen : Strunatci - -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů) - žijí ve všech biotopech.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Strunatci Paryby, ryby, obojživelníci. kmen : Strunatci - -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů) - žijí ve všech biotopech."— Transkript prezentace:

1 Strunatci Paryby, ryby, obojživelníci

2 kmen : Strunatci - -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca druhů) - žijí ve všech biotopech – souš, slaná i sladká voda Charakteristika 1) mají strunu hřbetní = pevná a pružná výztuha těla, u vyšších v dospělosti zatlačována páteří 2) trubicovitou nervovou soustavu – na hřbetní straně, v přední části mozek, rozvoj smyslů 3) žaberní štěrbiny – u nižších (vodních) jako DS po celý život, u vyšších jen u embryí : 4) uzavřenou cévní soustavu – srdce na břišní straně 5) ocasní část těla – pohybová funkce

3 1. podkmen : Pláštěnci -mořští, vývojově nejnižší -- vakovité tělo, na povrchu pokožka která vylučuje rosolovitý plášť - jednoduchá nervová soustava - cévní soustava otevřená třída: Sumky -larvy volně plovoucí – mají znaky strunatců - v dospělosti soudečkovité tělo – přisedlí k podkladu - velká regenerační schopnost sumka obecná

4 třída : Salpy -larvy podobné larvám sumek - dospělci se volně vznášejí v koloniích – součást zooplanktonu -- mají i aktivní pohyb – nasají vodu a prudce vypudí vyvrhovacím otvorem - některé i světélkují ohnivka atlantská třída : Vršenky -volně pohyblivé -rosolovitá schránka - velikost do 3 cm vršenka středozemní

5 2. podkmen : Bezlebeční -mořští živočichové ( cca 25 druhů) - rybovité tělo bez párových končetin ( velikost cca 5-7 cm) - celým tělem trvale probíhá struna hřbetní - jednovrstevná pokožka - TS – široká ústní dutina, primitivní stavba CS – uzavřená bez srdce NS – mozek a mícha nerozlišeny DS – žábra – žaberní štěrbiny RS – gonochoristé, vnější oplození, vývoj nepřímý – přes larvu kopinatec plžovitý

6 3. podkmen: Obratlovci ( Vertebrata ) Vývojově nejvyšší a nejpočetnější strunatci ( cca druhů) Jsou aktivně pohybliví s pevnou kostrou, výkonné nervstvo a smysly. Tělo mají rozděleno na hlavovou, trupovou a ocasní část. Charakteristika Kůže : několikavrstevná pokožka – útvary: šupiny, peří, srst Kostra :- chorda v dospělosti redukována - zatlačována páteří -zpravidla kostěná – v mládí chrupavčitá -osou je páteř složená z obratlů - lebka má část mozkovou : chrání mozek obličejovou : vznikla přeměnou žaberních oblouků - končetiny : pětiprsté ( nohy) ploutvovité Svalstvo:- podél páteře v segmentech - u vyšších svaly a svalové skupiny Nervová soustava: - centrální nervstvo : mozek a mícha - obvodové nervy

7 Smyslová soustava : dobře vyvinuta ( zrak, sluch, rovnovážné ústrojí, hmat, čich, chuť) Cévní soustava : - uzavřena – různě složité srdce - krev červená ( hemoglobin), krvinky Vylučovací soustava: - předledviny : u larev a embryí - prvoledviny : až po obojživelníky - pravé ledviny – vývoj močovodů Endokrinní soustava : - vyvinuty zvláštní žlázy – ( štítná, slinivka atd.) -hormony Rozmnožování : - gonochoristé - často pohlavní dimorfismus - vývoj většinou přímý ( bez larev) - oplození vnější i vnitřní - rozvoj péče o potomstvo Systém: 1. nadtřída: bezčelistnatci – třída: kruhoústí 2. nadtřída: čelistnatci – třídy : -paryby - ryby - obojživelníci - plazi - ptáci - savci

8 třída : Kruhoústí -vodní( mořští i sladkovodní) s protáhlým tělem - lebka nemá čelist - nemají vyvinuty párové ploutve – jen ploutevní lem - trvale vyvinuta chorda + primitivní chrupavčitá kostra - kůže je hladká, bez šupin, vylučuje sliz TS- savá široká ústa, jazyk, zuby z rohoviny Smysly – čára po stranách těla - pouze jedna čichová jamka ( čelistnatci mají dvě) CS – srdce má 1 předsíň a 1 komoru RS - gonochoristé, vývoj přímý i nepřímý podtř.: Mihule -sladkovodní i mořské -dobře vyvinuty oči - nosní jamka končí slepě -vývoj nepřímý – larvy = minohy žijí v bahně

9 mihule mořská -. dorůstá délky až 1m, žije v Atlantském oceánu mihule říční – larvy ve sladkých vodách, dospělci žijí v moři- přisávají se na ryby mihule potoční – v horských potocích, v dospělosti nepřijímají potravu -

10

11 podtř. : Sliznatky -mořské, s přímým vývojem - oči přerostlé kůží - živí se bezobratlými, napadají poraněné ryby – zavrtávají se jim do těla - dokáží proměnit vodu ve sliz – produkují zvláštní bílkovinu sliznatka cizopasná

12 třída : Paryby -kostra a lebka chrupavčitá - nepravidelná ocasní ploutev – ( heterocerkní) - typická kosatkovitá hřbetní ploutev ( žraloci) - velké prsní ploutve - plakoidní šupiny ( stavba jako savčí zuby- dentin, sklovina) - svalovina obsahuje velké množství močoviny – hypertonické prostředí TS : příčná ústa, několik řad zubů, velká játra ( plní funkci hydrostatického orgánu), ve střevě spirální řasa, vyústění- kloaka ( trávicí soustava,močová a pohlavní) DS : 5-7 párů žaberních listů – žaberní štěrbiny CS : dvoudílné srdce SS : dobře vyvinutý čich, vnímají elektrické impulzy –Lorenziho ampule zrak – oči s víčky, postranní čára – vnímání otřesů, proudění, tlaku RS : gonochoristé, vnitřní oplození, velká vajíčka, u mnoha druhů živorodost vajíčka mají háčky ( připevnění na rostlin), malé množství mláďat Ekologie – rychlí plavci, pohyb na širém moři, většinou draví, někteří se živí planktonem, rejnoci a chiméry většinou v hloubkách

13

14 1. Žraloci Torpédovitý tvar těla – hydrodynamický tvar -nekryté žaberní štěrbiny – chybí skřele - štěrbinovitá ústa na spodní straně hlavy - příčná - přední část hlava protažena v rypec – rostrum -je známo cca 350 druhů – od 0,5 m do 15 m žralok velký – je planktofágní

15 žralok bílý – lidožravý – pobřeží Austrálie a Severní Ameriky žralok kladivoun – zuřivé chování, velmi dravý

16 máčka skvrnitá – ve středozemním moři, 0,5 -1 m velký žralok velkoústý,hladký – živorodý až 20 mláďat

17 2. Rejnoci Zploštělý tvar těla, žaberní skuliny vespod hlavy, ploutevní lem, žijí často ve velkých hloubkách rejnok ostnatý – kosočtverečný tvar těla trnucha skvrnitá, ostnitá - jedovatá žláza na konci ocasu

18 parejnok elektrický – elektrické ústroje přeměnou svalstva – výboj až 300 V manta velká - největší z rejnoků

19 3. Chiméry Stará vymírající skupina, žijí ve velkých hloubkách, žábry kryté kožovitou skřelí, kůže bez šupin, bičovitý ocas, velké oči bez víček chiméra hlavatá – v Atlantiku a Středozemním moři

20 třída : RYBY Nejpočetnější třída obratlovců – cca druhů ( ichtyologie) Charakteristika: Tělo hydrodynamické, ploutve vyztužené kost.paprsky párové – prsní a břišní nepárové – řitní,ocasní,hřbetní - neukončený růst

21 Kůže : obsahuje barviva - perleťový lesk vylučuje sliz je pokryta šupinami různého typu a velikosti podle druhu ryby

22 Kostra. chrupavčitá nebo kostěná, - chorda ( struna) někdy zachována, jindy potlačena obratli - žebra tenká, dlouhá, velký počet - lebka složena z velkého počtu kostí. kůstky mezi svalstvem – vznikají osifikací vaziva

23 Nervová a smyslová soustava : Rozvoj hlavně středního a koncového mozku oko : komorové – velké, akomodace posunem čočky k sítnici teleskopické – u hlubinných ryb, velká čočka, dvojí sítnice čich : nemají vnitřní nozdry chuť : v ústní dutině, na hlavě, na vousech aj. postranní čára : proudový smysl – vnímá otřesy, proudění vody,tlak aj. statoakustiský orgán – vnímání zvuku a rovnováhy Weberův orgán- ampuly a polokruhovité chodbičky hmat : mechanoreceptory na vousech, ploutvích Cévní soustava: Srdce má 1 komoru a 1 předsíň – krevní oběh: srdcem protéká odkysličená krev do žáber a po okysličení teče do celého těla

24 Trávicí soustava Umístění dutiny ústní podle způsobu hledání potravy – spodní, přímá a dolní ústa -jazyk malý někdy chybí - zuby na čelistech i jinde v ústní dutině ( např. požerákové zuby u kapra) - střevo nerozlišené, časté slepé přívěsky -játra, pankreas, žlučník

25 Dýchací soustava žábry : umístěné na 4 párech žaberních oblouků, kryté kostěnými skřelemi někdy i přídatné dýchací orgány – střevní vychlípeniny piskoře,labyrint lezouna plynový měchýř: vychlípenina jícnu plněná plynem vylučovaným cévami -hydrostatický orgán - u dvojdyšných ryb má dýchací funkci jako plíce Vylučovací soustava prvoledviny s močovody a močovým měchýřem spojeno s rozmnožovacím ústrojím = urogenitální systém Rozmnožování -většinou gonochoristé - většinou vývoj přímý – líhnutí ( vykulení) plůdku -v době tření často i pohlavní dimorfismus - oplození vnější i vnitřní ( u živorodek) - vajíčka = jikry mají hodně žloutku -velká nadprodukce - někdy péče o potomstvo - některé druhy ( losos) putování na trdliště ( místo tření)

26 Ekologie Ryby obývají všechny vody s různým stupněm nároků ( obsah kyslíku, teplota, obsah solí, osvětlení, proudění vody aj. Podle obsahu kyslíku rybná pásma 1. pstruhové : prameniště, horské potoky 2. lipanové : horní tok řeky 3. parmové : střední tok řeky 4. cejnové : dolní tok řeky, slepá ramena Ryby se živí planktonem-, bezobratlými - všežravé ryby ( kapr) řasami, rostlinami – býložravé ( amur) menšími rybami – dravé ryby ( štika) Některé ryby migrují z různých důvodů – za potravou - v době rozmnožování - k přezimování aj. Zvláštní nároky mají ryby hlubinné, jeskynní., ryby teplých pramenů aj. Význam ryb ekologický = jsou významnou součástí potravního řetězce, dravé ryby udržují biologickou rovnováhu v ekosystémech hospodářský = významná potravina pro člověka, zdroj vitamínů, jodu a dalších nepostradatelných látek pro výživu člověka

27 Systém ryb Ryby dělíme do 3 skupin ( podtříd) 1. dvojdyšní 2. lalokoploutví 3. paprskoploutví Paprskoploutví 4 skupiny ( nadřády) 1. násadcoploutví 2. chrupavčití 3. mnohokostnatí 4. kostnatí Dvojdyšní pozůstatek staré prvohorní skupiny žijí v tropech ve sladkých vodách – v době sucha se zahrabají do bahna a dýchají vzdušný kyslík pomocí plynového měchýře ( živ. procesy omezeny na minimum) Mají primitivní znaky – chrupavčitá kostra - přetrvávající chorda - ve střevě spirální řasa

28 Další znaky připomínají obojživelníky - mají kloaku - začíná rozdělení srdeční předsíně - nepřímý vývoj = larvy mají keříčkovité žábry bahník australský – jeden plicní vak bahník americký – dva plicní vaky

29 Lalokoploutví vývojově významní předci čtvernožců ( obojživelníci,plazi ….) -ploutve lalokovité, dobře zkostnatělá lebka dnes pouze 1 druh ( „živá fosilie“) latimérie podivná - chycena až v roce 1938 u pobřeží Afriky. Dravá ryba. dosahuje délky až 1,5 m

30 Paprskoploutví zahrnuje dost odlišné skupiny ryb - rozvoj kožní části ploutví s kostěnými ploutevními paprsky Chrupavčití Mají řadu podobných znaků jako paryby -chrupavčitá kostra, zachovalá chorda - lebka vybíhá v rostrum - ústa na spodní straně -ocasní ploutev nesouměrná – heterocerkní -další znaky již rybí - tělo pokryto ganoidními šupinami -žijí v moři i ve sladkých vodách jeseter velký

31 vyza velká – řeky ústící do Kaspického moře – délka až 9 m jeseter malý – řeky, Kaspické moře – jikry =černý kaviár

32 Kostnatí patří sem většina žijících ryb -kostra silně zkostnatělá, chorda zatlačena obratli - šupiny cykloidní nebo ktenoidní - ocasní ploutev souměrná -homocerkní řád: Bezostní - primitivní skupina, měkké ploutevní paprsky sleď obecný – základ mořského rybářství – slanečci, zavináče aj.

33 sardinka, šprot, sardel - loveny ve velkém množství losos obecný – až 1,5 m, žijí v mořích, v době tření v pramenných oblastech řek, pohlavní dimorfismus, jikry = červený kaviár

34 pstruh obecný – náročný na kyslík, čisté potoky pstruh duhový – u nás vysazen, snese teplejší vody

35 hlavatka podunajská – až přes 1 m délky, horní přítoky Dunaje, drává síh severní- maréna – býložravé ryby, plankton

36 lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev, lipanové pásmo řek – horní čisté vody štika obecná – velmi dravá, hodně zubů

37 řád: Máloostní - většinou sladkovodní, málo tvrdých paprsků v ploutvích kapr obecný – říční formy a rybniční ( vyšší) formy, chovné zvíře - rybníkářství karas obecný – podobný kaprovi, nemá vousky, snese silně znečištěné vody

38 plotice obecná – velmi hojná „ plevelná“ ryba amur bílý – býložravý - u nás vysazen

39 lín obecný – hojná kaprovitá ryba, stojaté vody, drobné šupiny cejn velký – vysoké,zploštělé tělo,

40 jelec tloušť, jesen – hojná ryba, často chovány barevné mutace - oranžové

41 bolen dravý – dolní toky řek mřenka mramorovaná – u dna proudících vod

42 sumec velký – bez šupin, dlouhé vousy, délka až 4 m sumeček americký – dovezen ze Severní Ameriky

43 piraňa – velmi dravá, v jihoamerických řekách paúhoř elektrický - elektrické výboje až 400 V – omráčení kořisti, obrana, rozklad vody na kyslík

44

45 řád:Hrdloploutví -mořské i sladkovodní druhy, mají 1 lichý vous -břišní ploutve mají umístěné před prsními Treska obecná – dravá mořská ryba, 3 hřbetní ploutve, maso = filé

46 mník mořský – „mořská štika“ u nás prodáván pod názvem „ hejk“ mník jednovousý – sladkovodní druh

47 řád : Ďasové Žijí v hlubinách moří, bizarní tvar těla, široká hlava, velká tlama, vnadidlo z přeměněné prsní ploutve k lákání kořisti, často světélkující orgány ďas mořský

48 řád : Holobřiší Hadovité tělo bez břišních ploutví, ostatní ploutve splynuly v ploutevní lem úhoř říční – redukované šupiny, velké množství slizu, živí se dravě, tření v Sargasovém moři – larvy ( monté) plují do řek, kde dospívají samice – samci dospívají v moři u ústí řek

49 muréna obecná - mořská, zuby s jedovými žlázami

50 řád : Ostnoploutví Mají tvrdé ploutevní paprsky, zdvojenou hřbetní ploutev, -evolučně nejvyspělejší skupina ryb - nejpočetnější skupina ( 150 čeledí, druhů) okoun říční – hojná dravá ryba, často se v rybníku přemnoží candát obecný – dravá, rybářsky cenná ryba

51 makrela obecná - mořská, samice klade velké množství jiker, hospodářsky cenná cenná ryba, - uzenáče tuňák obecný – mořský, dorůstá až 5 m délky,

52 lezec obojživelný – obojživelný, přelézají po souši – pod skřelemi mají labyrint k dýchání vzduchu rájovec – žije v rýžových polích v Číně, u hladiny si staví pěnová hnízdo, pečuje o potomstvo – nu nás akvarijní

53 příbuzní : ropušnice - ostnité tělo s jedovými žlázami perutýn. velmi jedovatý – jed podobný jako jed kober

54 řád :Platýsové Mořské ryby, mají ploché tělo, leží na dně – výbornou maskovací schopnost dokáží napodobovat prostředí. Tělo se postupně stává nesymetrické, oko ze spodní strany se :přestěhuje“ na druhou platýs, kambala

55 třída : Obojživelníci Nejnižší suchozemští obratlovci, cca druhů –od několika cm do 1,5 m Patří mezi čtvernožce žijící na souši, ale vajíčka se vyvíjejí ve vodě, larvy dýchají žábrami, dospělci plícemi. Kůže : nahá, na povrchu rohovatí a odlupuje se., je pokryta vrstvou slizu -někdy obsahuje i jedové žlázy - ve spodní vrstvě se vyskytují barviva ( barvoměna) - u žab podkožní lymfatické vaky Kostra : zkostnatělá, chrupavky málo - chorda silně zatlačena obratli - lebka plochá. je nedokonale spojena kloubně páteří - k prsní kosti je připojen pletenec horní končetiny - žebra krátká, hrudník není vytvořen - končetiny pětiprsté – u vodních a červorů redukované

56

57 Nervová a smyslová soustava : mozek je relativně malý, více vyvinut střední mozek se zrakovými laloky Smysly jsou dokonalejší než u ryb – zrak : dobrý u žab - oko kryto 3 víčky ( mžurka) sluch : nejlepší u žab ( vydávají zvuky) bubínek na povrchu hlavy, ve středním uchu je 1 sluchová kůstka, Eustachova trubice chuť a čich : podřadné receptory v ústech, hltanu a nosní dutině Trávicí soustava : prostorná ústní dutina spojena s dutinou nosní - jazyk – u žab přirostlý předním koncem – vychlípitelný - zuby jsou drobné, kuželovité - jícen, žaludek, nerozlišené střevo, játra, slinivka, kloaka obojživelníci se živí hmyzem, slimáky a dalšími bezobratlými Dýchací soustava: 1 pár zřasených plicních vaků vzduch je polykán ( chybí hrudní koš) - velký význam má kožní dýchání - larvy dýchají žábrami Cévní soustava : poprvé se tvoří dva oběhy – velký (tělní) a malý (plicní) srdce má 2 předsíně ( zcela oddělené) 1 komoru

58 Vylučovací soustava : prvoledviny – močový měchýř - kloaka

59 Rozmnožování : gonochoristé, pohlavní dimorfismus, samci menší (žáby) - vývody gonád ústí do kloaky - samice kladou vždy vajíčka v rosolovitém obalu do vody,každý druh má charakteristickou snůšku - někdy živorodost vývoj nepřímý – larva ( pulec) –postupná přeměna v dospělce ( vliv hormonů štítné žlázy) - někdy neotenie = pohlavní dospívání ve stádiu larvy

60

61 Ekologie : rozšířeni hlavně ve vlhkých a teplých oblastech – tropy a subtropy - nevyskytují se v mořské vodě, polárních oblastech a pouštích - velmi citliví na znečištěné životní prostředí - v době rozmnožování vždy závislí na vodě.-vajíčka nemají obaly proto jsou zařazeni do bezblanných živočichů - některé druhy pečují o potomstvo - nepříznivé období přečkávají ve stavu strnulosti ( anabioze) Fylogeneze: vyvinuli se v devonu ( prvohory) z lalokoploutvých ryb – krytolebci původnější jsou mloci, odvozenější žáby Systém : systematicky jsou rozděleni do 3 podtříd: 1. ocasatí 2. beznozí 3, bezocasí

62 Ocasatí -protáhlé tělo - čtyři stejné končetiny - dlouhý, ze stran zploštělý ocas - sluch redukován – chybí bubínek a střední ucho - mají výbornou regenerační schopnost ( nahrazení chybějící končetiny) mlok skvrnitý - v listnatých lesích, noční aktivita, vejcoživorodost (ovoviviparie) velemlok obrovský – až 1.5 m, v horských potocích Japonska

63 čolek obecný, velký, horský – pohlavní dimorfismus, samci mají v době páření vysoký kožní hřeben

64 axolotl mexický – často chován v teráriích, projev neotenie macarát jeskynní – žije v podzemních vodách Dinárského krasu, je slepý má trvale žábry, světlá kůže

65 Beznozí žijí v zemi nebo ve vodě,v tropech, vzhled žížal - beznohé tělo -zakrnělé oči - hmatová tykadélka -primitivní znaky : zbytky šupin, lebka z plochých kožních kostí červoř indočínský,červoř kroužkovaný – v Jižní Americe

66 Bezocasí - žáby -skákavý pohyb - páteř zkrácená – chybí ocas - zadní končetiny silnější než přední - mají dobrý sluch, vydávají zvuky ( skřehotání) –ozvučné vaky v koutcích úst nebo na hrdle -vajíčka kladou ve shlucích nebo řetízcích - noční aktivita – loví hmyz, slimáky aj skokani – štíhlé tělo, dlouhé nohy, hladká kůže, vajíčka ve shlucích skokan hnědý – více na souši, nejhojnější

67 skokan zelený – více u vody, přezimuje v bahně skokan skřehotavý - teplomilnější

68 skokan štíhlý – žije na rašeliništích skokan ostronosý - rašeliniště, podmáčené louky

69 ropuchy – bezzubé, kůže bradavičnatá, jedovaté žlázy, tělo zavalité, neskáčí ropucha obecná – nejhojnější, často daleko od vody ropucha zelená – pestřeji zbarvená

70 kuňky – výstražné zbarvení břicha, jedovaté, bradavičnatá kůže,zvláštní kuňkání, kuňka obecná, k. žlutobřichá

71 blatnice skvrnitá – páchne po česneku, přes den zahrabaná v zemi, pulci jsou větší než dospělé žáby ( až 17 cm)

72 rosnička zelená – paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavkami, žije na listnatých stromech a keřích

73 skokan volský – velký druh s pronikavě bručivým hlasem, loví drobné hlodavce a ptáky létavka šíronosá – žije v Indonésii, klouzavý let až 12 m

74 pipa americká – vajíčka se vyvíjejí ve zbytnělé kůži samičky drápatka vodní – Africký druh často chovaný v teráriích

75 šípové žáby – v tropických pralesech, kůže obsahuje „šípové“ jedy


Stáhnout ppt "Strunatci Paryby, ryby, obojživelníci. kmen : Strunatci - -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů) - žijí ve všech biotopech."

Podobné prezentace


Reklamy Google