Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Podpory v EU Dopady vstupu. Typy regulace Maximální cena Minimální cena Prahová cena Intervenční cena Cla (dovozní, vývozní) Kvóty Přímé platby.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Podpory v EU Dopady vstupu. Typy regulace Maximální cena Minimální cena Prahová cena Intervenční cena Cla (dovozní, vývozní) Kvóty Přímé platby."— Transkript prezentace:

1 Podpory v EU Dopady vstupu

2 Typy regulace Maximální cena Minimální cena Prahová cena Intervenční cena Cla (dovozní, vývozní) Kvóty Přímé platby

3 SWOT Silné stránky: Dokončená restrukturalizace zemědělství ČR v porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi Ucelená půdní držba + koncentrace výroby Nižší náklady (levnější pracovní síla, levná půda i další vstupy) Soběstačnost a předpoklad pro vyrovnanou bilanci agrárního a zahraničního obchodu u většiny komodit mírného pásma

4 SWOT Slabé stránky: Kumulovaná zadluženost (tzv. „třígenerační“) Nestabilizovaná vlastnická struktura a nízká koncentrace výroby potravinářských podniků Nízká kapitálová vybavenost zemědělských a potravinářských podniků Relativně nižší produktivita práce Nerovné postavení zemědělců na trhu

5 Produktivita práce

6 SWOT Příležitosti při vstupu do EU: Otevření trhu se 450 mil. spotřebiteli Konec nerovné soutěže podnikatelů podporovaných různě silnými rozpočty Šance pro solidní podnikatele založit dlouhodobé dodavatelskoodběratelské vztahy Získání účinné ochrany trhu EU proti subvencování dovozu z nečlenských zemí EU Urychlení rozvoje regionů s HDP/1 obyvatele pod 75% průměru EU

7 SWOT Rizika při vstupu do EU: Snížení rozsahu zemědělské a potravinářské výroby v ČR Skupování půdy v ČR občany EU v důsledku jejich vyšší kupní síly Uzavření až 1/3 podniku zpracovávajících živočišné produkty pro nedodržení hygienických norem Agresivní obsazování trhu zahraničními výrobky v době krátce po vstupu Prakticky nulová možnost ochrany domácího trhu

8 Dopady vstupu Volný pohyb zboží Volný pohyb potravin (při absenci netarifních opatření) Neexistence dovozních (vývozních) kvót, cel a jiných restriktivních mechanismu na jednotném trhu Stejné podmínky pro všechny země pro obchod se třetími zeměmi

9 Vstup Celkem 31 kapitol Nejkomplikovanější kapitola č. 7 – Zemědělství Uzavřena na kodaňském summitu EU v prosinci 2002

10

11 Přechodná období do pro celkem 52 zpracovatelských potravinářských podniků na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU do pro již používané klecové systémy /pro nosnice/, které nesplňují technický požadavek na výšku klece stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES

12 Přechodná období, kapitola 4: Kapitál přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů koupěschopnost obyvatel ČR ve vztahu k občanům zemí EU zaostává, co se týče základního výrobního prostředku – půdy vyjednané přechodné období v délce 7 let by mělo umožnit tuto diskrepanci zmírnit během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně, tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu ČR

13 Výsledky jednání V pěstování vína ČR přistoupila na návrh EU na zařazení Čech do zóny A a Moravy do zóny B. ČR však zároveň vyjednala výjimku na povinnou destilaci vedlejších produktů výroby vína v zóně B Nová práva na výsadbu vinic určených pro pěstování kvalitních odrůd, představující 2 % celkové plochy vinic existujících k datu přistoupení, a dále práva na obnovu vinic podle pravidel evropské legislativy

14 Výsledky vyjednávání Zařazení ochrany zeměpisných názvů pro Českobudějovické pivo a Budějovické pivo prostřednictvím přístupové smlouvy. Ostatní produkty mohou žádat o tuto ochranu prostřednictvím standardních postupů EU Nově (ne v Kodani) toto získal např. Pohořelický kapr, Žatecký chmel, Štramberské uši, Chodské pivo, České pivo atd.

15 Výsledky vyjednávání OblastVyjednané kvóty Aktuální stav produkce – 2001 – rozhodné období orná půda – plocha (ha) referenční výnos (t/ha)4, ; ; ; , mléko (dodávky, př. prodeje) (t) (2006) rezerva ) tučnost mléka (%)4,213,9 krávy BTPM (ks) k 03/2003, vyplaceno v roce 2002 zvláštní prémie skotu (ks) porážková prémie skotu – dospělí, telata (ks) , , cukr (A+B) (t) ( , ) – výroba cukru z řepy 2001 škrob (t) přadné rostliny –dlouhý len, krátký len a konopí (t) 1 923, , ovce (ks), dodatečná platba na ovce (euro) , sušená píce (t) zpracované ovoce a zelenina – rajčata, broskve, hrušky (t) , 1 287, , 700, 11

16 Mléko Regulace vnějšího AT (celní sazby, dovozní a vývozní licence, záruky, vývozní subvence, kontrolní mechanismy) Regulace vnitřního AT – provádí SZIF, (mléčné kvóty, intervenční nákupy, prodej, skladování; podpora spotřeby „školního mléka“,…)

17 Mléko EK schválila návrh na zvýšení mléčných kvót EU o 2% s platností od (o 2,8 mil. t mléka) Předpokládá se úplné zrušení ml. kvót do r a proto jejich postupný růst je nejlepším způsobem přípravy pro hladký průběh přechodného období před úplným zrušením Růst poptávky po mléčných produktech původem z EU na světových trzích Změny cen mléčných produktů Kvóta A a B

18 Cukr Snížení minim. ceny cukr. řepy v EU v r. 2006/07 z 46,6 eur/t na 32,9 eur/t a dále se snižuje až na 26,3 eur/t v r. 2009/10 Pěstitelé cukr. řepy v EU jsou v rámci reformy finančně kompenzováni tzv. oddělenou platbou na cukr Restrukturalizační podpora za kvótu, které se podnik natrvalo vzdá a sníží tak celkovou kvótu cukru čl. země (730 eur/t kvóty pro rok 2007/08)

19 Sazby SSP Zavedena od roku 2006 Sazba 170,61 Kč/t (2006) Sazba 211,92 Kč/t (2007) Sazba 271,41 Kč/t (2008) Sazba 350,59 Kč/t (2009) Sazba 341,65 Kč/t (2010) Sazba 343,60 Kč/t (2011) Sazba 349 Kč/t (2012) Sazba 357,29 Kč/t (2013)

20 Kvóta předPodíl na kvótěDodatečněKvótaSoučasnáPodíl na kvótě reformou EU před přidělenáodevzdanákvóta EU po Zemětreformou v %kvóta - tt2008/09 - treformě v % Francie , ,8 Německo , ,3 Polsko , ,8 Velká Britanie , ,1 Holandsko , , , ,3 Španělsko , ,9 Belgie , ,2 Česká rep , ,9 Dánsko , ,9 Rakousko , ,7 Švédsko , ,3 Itálie , , , ,7 Maďarsko , ,8 Řecko , ,2 Slovensko , ,9 Irsko , ,0 Finsko , ,6 Portugalsko697180, ,0 Litva , ,7 Lotyšsko665050, ,0 Slovinsko529730, ,0 Rumunsko , ,8 Bulharsko47520, , ,0 EU , ,00

21 Počet cukrovarů v ČR

22 Bramborový škrob Kvóty ( tis tun) Výrobní náhrada na výrobky zpracované ze škrobu Výrobní prémie Národní doplňkové platby pro pěstitele brambor Vývozní subvence pro škrob

23 Obiloviny Intervenční nákup (101,31 EUR/t) prodej a skladování Vývozní subvence

24 Čerstvé ovoce a zelenina Vývozní subvence Příspěvek odbytovým organizacím za stahování z trhu - nepotravinářské využití a krmivářské využití Vývozní subvence na výrobky Poskytování finančních podpor pro pěstitele ovoce a zeleniny

25 Rýže, oleje, tuky Vývozní subvence

26 Len a konopí Podpora zpracovatelům

27 Sušená krmiva Podpora výrobcům (33 EUR/t) Množství je kvótováno pro jednotlivé členské země

28 Banány Licence pro dovoz

29 Chmel Pouze přímé platby

30 Drůbež a vejce Vývozní subvence

31 Skopové a kozí maso Přímé platby Soukromé skladování

32 Hovězí a telecí maso Intervenční nákup, prodej a skladování hovězího masa Soukromé skladování hovězího masa Vývozní subvence pro hovězí a telecí maso

33 Vepřové maso Vývozní subvence Podpora soukromého skladování

34 Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) + Oddělená platba na cukr (SSP) Horizont ální plán rozvoje venkova (HRDP) Operační program zemědělství (OP) Národní podpory (STATE AID) Tržní opatření

35 Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU I. Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) + Oddělená platba na cukr (SSP) + STP II. Program rozvoje venkova (PRV) III. Národní podpory (STATE AID) IV. Tržní opatření

36 PRV I. OSA: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví II. OSA: Zlepšování životního prostředí a krajiny III. OSA: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova IV. OSA: LEADER

37 I. OSA Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Finanční alokace na osu I činí 22,39 % celkových prostředků EZFRV. Podpory v rámci Osy I nepovedou ke zvýšení zemědělské prvovýroby. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků.

38 II. OSA OSA II je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny a udržitelné využívání zemědělské a lesní půdy. Jedná se o platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA), agroenvironmentální opatření (AEO) a platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě. Prioritní oblastí v rámci projektových opatření je obnova lesů po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů.

39 III. OSA Osa III podporuje rozvoj životních podmínek na venkově a diverzifikaci ekonomických aktivit. Tyto cíle vycházejí z analýz problémů venkova a jeho potřeb v oblasti vzniku nových pracovních příležitostí, disponibility místních služeb a úrovně kvality života obecně. Tato osa řeší dlouhodobé negativní trendy snižování populace ve venkovských obcích, které jsou částečně spojeny s obecnými demografickými trendy vývoje a částečně se ztrátou pracovních příležitostí v zemědělství, která je důsledkem zvyšování efektivnosti a celkové konkurenceschopnosti.

40 IV. OSA Hlavním cílem Osy IV je realizovat místní rozvojové strategie (tedy Strategický plán Leader) a spolupráci místních partnerství. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkovských oblastí zvlášť vhodnou metodou, protože sloučením různých subjektů působících v rurálním prostoru tyto principy vedou k pozitivním efektům. Právě prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) dostávají šanci zapojit se do problematiky jednotlivých oblastí široké vrstvy obyvatelstva, a to především formou převzetí rozhodovacích pravomocí týkajících se příslušných venkovských oblastí. Princip Leader neznamená antagonistickou podobu místních samospráv, je naopak jejich vhodným doplňkem v cílených aktivitách pro obnovu a rozvoj obcí a přispívá také k rozvoji zemědělského sektoru a péči o přírodu a krajinu.

41

42 Dorovnávání

43 Top-up 2010 Pouze z českých zdrojů Zemědělská půda 514,1 Kč/ha Pěstování chmele (coupling): 3 019,60 Kč/ha Chmel (decoupling): 8 126,8 Kč/ha Přežvýkavci: 1 310,1 Kč/VDJ Krávy bez tržní produkce mléka*): 2 119,6 Kč/VDJ Ovce, kozy: Kč/VDJ Brambory na škrob (coupling): 465,3 Kč/t Brambory na škrob (decoupling): 1 631,2 Kč/t *) Nejméně jednou otelené

44 Přepočet na VDJ

45 Top-up 2011 Pouze z českých zdrojů Chmel (decoupling): 7 540,90 Kč/ha Přežvýkavci: 910,80 Kč/VDJ Krávy bez tržní produkce mléka*): 1 393,80 Kč/VDJ Ovce, kozy: 650,80 Kč/VDJ Brambory na škrob (coupling): 378,80 Kč/t Brambory na škrob (decoupling): 1 641,40 Kč/t *) Nejméně jednou otelené

46 TOP-UP 2012

47 Přechodné vnitrostátní podpory (od 2013) Platba na chmel Platba na přežvýkavce Platba na chov ovcí, popřípadě na chov koz Platba na chov krav bez tržní produkce mléka Platba na zemědělskou půdu Platba na brambory pro výrobu škrobu

48 Příklad na přímé platby

49 Odhad porovnání PP

50 Pilíře SZP Tržní opatření Rozvoj venkova

51 Základní pojmy Decoupling = přerušení vazby mezi objemem produkce a dotacemi, jeden ze základních principů přímých plateb Cross-compliance = Kontrola podmíněnosti, závislost přímých plateb na dodržování zásad správného hospodaření ve vztahu k životnímu prostředí. Jedním z hlavních témat současné zemědělské politiky je řešení negativních dopadů zemědělství na krajinu a životní prostředí. Systém Kontroly podmíněnosti byl v roce 2003 iniciován reformou Společné zemědělské politiky a stal se klíčovým prvkem k vyjednávání o zachování evropských dotací do zemědělství i v budoucnu. Od je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací "podmíněno" plněním standardů udržování půdy v Dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření.

52 Základní pojmy modulace = postupný přesun prostředků stanoveným procentem z přímých plateb (I. pilíř SZP) na rozvoj venkova (II. pilíř SZP). Pro finanční perspektivu byly nově po vzoru dvou pilířů SZP určeny dva fondy: Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Health Check = kontrola „zdravotního stavu SZP“ v roce Prostřednictvím balíčku čtyř legislativních dokumentů byly schváleny dílčí úpravy a drobnější zásahy do některých mechanismů SZP (přímé platby a systém modulace; oddělení podpor od produkce, změny v odvětví společného trhu s mlékem a mléčnými výrobky včetně postupného odstraňování tzv. mléčných kvót; nové priority v oblasti rozvoje venkova).


Stáhnout ppt "Podpory v EU Dopady vstupu. Typy regulace Maximální cena Minimální cena Prahová cena Intervenční cena Cla (dovozní, vývozní) Kvóty Přímé platby."

Podobné prezentace


Reklamy Google