Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PdF: GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky podzim 2013 Vyučující: Mgr. Alice Stuchlíková, Ph.D. BRÁNA MUZEA OTEVŘENÁ Autorka prezentace: Bc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PdF: GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky podzim 2013 Vyučující: Mgr. Alice Stuchlíková, Ph.D. BRÁNA MUZEA OTEVŘENÁ Autorka prezentace: Bc."— Transkript prezentace:

1 PdF: GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky podzim 2013 Vyučující: Mgr. Alice Stuchlíková, Ph.D. BRÁNA MUZEA OTEVŘENÁ Autorka prezentace: Bc. Veronika Marešová

2 Redaktor:Alexandra Brabcová
Spolupracovník: Nadace Open Society Fund Praha Vydavatel: Ve spolupráci s Nadací Open Society Fund Praha vydalo Nakladatelství JUKO ISBN: Počet stran: 583 Cena: 199 Kč

3 Základní informace o publikaci Obsah publikace
Publikace je svým obsahem především určena muzeím a školám všech stupňů, pedagogickým centrům a vysokoškolským studentům. Jedná se o metodický materiál, který je vhodný při tvorbě školních vzdělávacích programů Publikace je rozdělena na části: úvodní slovo … str.14 teoretickou část … str praktickou část … str dodatky …  str. 545 – 579 resumé … str. 580 (internacional standard book number), MEZINÁRODNÍ STANDARDNÍ ČÍSLO KNIHY  PRO JEDNOZNAČNOU IDENTIFIKACI KNIŽNÍCH VYDÁNÍ MOMENTALNÍ CENA NA INTERNETU JE 199 Kč Vydalo NÁCHODSKÉ nakladatelství roku 2003 Publikace je rozdělena na části: úvodní a teoretickou část  převažující část praktickou, KTERÁ JE VÍCE ZAJÍMAVÁ

4 Úvodní slovo Brána muzea otevřená – analýza z pohledu manažerky programu Alexandry Brabcové „ Program Brána muzea otevřena Nadace Open Society Fund Praha zkoumal v letech – 2002 možnost jak rozšířit veřejné působení součastných regionálních a městských muzeí.“ (str.14) „Programu se v jeho průběhu účastnilo 40 pracovníků muzeí a galerií České republiky, ve vzdělávacím cyklu programu bylo uspořádáno 50 seminářů a dílen, vzniklo a bylo podpořeno 250 projektů, bylo vydáno více než 80 publikací a tištěných materiálů a zpracováno 25 strategií vztahu muzeí a veřejnosti.“ (str. 14) „Hlavním cílem bylo programu bylo vytvořit model a položit systémové základy veřejné role muzea v místním společenství …“ (std.15) „Základním předpokladem byl posun chápání návštěvníka muzea nikoliv jako anonymní osoby, jež se dostává do statistiky muzea tím, že si zakoupila v pokladně vstupenku. “(str.15) Vydání knihy BRÁNA MUZEA OTEVŘENA bylo DOMINANTNÍM výsledkem pětiletého  projektu s iniciativou OPEN SOCIETY FOUDATIONS a pracovníky muzeí a galerií, UČITELÉ ZÁKLADNÍCH, ZÁKLADNÍH UMĚLECKÝCH A STŘEDNÍCH ŠKOL, pedagogických fakult, členové občanských sdružení, NADACÍ, divadel a dalších institucí. PROJEKT VYCHÁZÍ ZE ZAHRANIČNÍCH KONCEPTŮ ALE ZEJMÉNA I Z PRAXE UČASTNÍKŮ NA PROJEKTU. Díky tomuto velkému spektru účastníků - AUTORŮ je kniha otevřená pro KAŽDÉHO ZÁJEMCE O TÉMA. Projekt vycházel z impulsu změnit vztah muzeí a institucí se širokou veřejností. KDY VĚTŠINOU MUZEA PŮSOBILA JAKO IZOLOVANÉ DO SEBE UZAVŘENÉ INSTITUCE. TÍMTO SE ZABÝVÁ TEORETICKÁ ČÁST KNIHY Posun chápání návštěvníka nikoliv jako anonymní osoby, ALE SOUSTŘEDIT SE NA SPECIFICKOU SKUPINU, NAPŘÍKLAD – ŠKOLNÍ DÍTĚ, SENIOR, RODINA, ZÁJMOVÝ KROUŽEK, OSOBA SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBY ATD.

5 Teoretická část Zajímá se otázkou jak rozšířit působení městských i regionálních muzeí Zabývá se předpoklady spolupráce muzea a školy Nalezení pevné pozice malých městských a regionálních muzeí v místním společenství a vzdělávací soustavy

6 Teoretická část Veřejné muzeum – Alexandra Brabcová
Muzeum jako instituce kulturně historického dědictví O smyslu památek a péče o ně – Mojmír Horyna Historie v muzeum. Problémy a perspektivy – Milena Bartlová Muzeum jako vzdělávací instituce Vzdělávací programy mají možnost poznání aneb Brána mysli otevřená – Stanislav Štech Interkulturní vzdělávání v etnografickém muzeu – Stanislav Kužel Muzeum jako centrum místního společenství Zdroje a funkce identity regionálních společenství na prahu 3. tisíciletí – Irena Bukačová Místní společenství a komunita jako výchozí kontext aktivit muzea – Jaroslava Šťastná Postavení muzeí v místních a regionální kultuře – Zdeněk Jírový TEORETICKÁ STAŤ SLOUŽÍ K PLNÉMU POCHOPENÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI. VZNIKLA NA ZÁKLADĚ PŘEDNÁŠEK V RÁMCI CELKOVÉHO CYKLU PROGRAMU. POJEDNÁVÁ O PROBLÉMOVÝCH OKRUHÁCH VEŘEJNÉ ROLE A VZDĚLÁVACÍCH DIMENZÍ SOUČASNÝCH MUZEÍ. TEDY Zajímá se otázkou jak rozšířit působení městských i regionálních muzeí Zabývá se předpoklady spolupráce muzea a školy Nalezení pevné pozice malých městských a regionálních muzeí v místním společenství a vzdělávací soustavy TYTO STATĚ BYLY NAPSÁNY VÝZNAMNÝMI ODBORNÍKY Z PŘÍSLUŠNÝCH OBORŮ.

7 Teoretická část – Veřejné muzeum
„ Jsou jimi rozvíjení vzdělávací funkce muzea a vytváření vztahu muzea a místního společenství formou dlouhodobého a účelného partnerství a s tím související působení v rámce občanské společnosti.“ (str. 26) „Předpokladem pro rozvoj vzdělávacích programů v muzeu je hledání vyhovujícího vztahu muzea a školy, založeného na oboustranné profesionalitě a vstřícnosti a na vytváření nových strategií vzájemné spolupráce.“ (str. 26) „Vzdělávání dospělých v muzeu – se zatím objevují mimo tradiční přednáškové činnosti muzeí pouze akademie nebo univerzity třetího věku jako muzejní projekty pro seniory.“ (str.30)

8 Teoretická část – Muzeum jako instituce kulturně historického dědictví
O smyslu památek a péče o ně – Mojmír Horyna „Chtěná památka byla vytvořena jako záměrná připomínka někoho či něčeho.“ „Nechtěná památka jsou naopak díla a věci, jež vznikaly pro účel doby svého vzniku, a to v krátkodobém, tak relativně dlouhodobém smyslu.“ (str. 42) „Cena stáří totiž není vztažena k době vzniku památky, ale k naší současnosti.“ (str.44) „Silný prožitek včleněnosti naší současnosti do dějin…nás uvádí do souvislosti širších časových horizontů a vede k jinému pohledu na současnost.“ „Člověk pobývající ve světě v tomto smyslu je ke světu vztažen skrze domov v trojím smyslu: je ve světě, je ten, kdo mu vládne – a tedy za něj i odpovídá, a proto o něj i pečuje.“ (str.46) „Při rozvoji lokálního patriotismu musí podstatnou roli hrát i další kulturní instituce – především muzea…“ (str.48) Následující část shrnuje východiska programu Brána muzea otevřená a zkoumá možnost rozšíření do místních společenství. Mojmír Horyna se v příspěvku O smyslu památek a péče o ně zaměřuje na otázky smyslu památek a jejich významu pro pocit příslušnosti k místu a prožitku domova a na podíl muzeí na kultuře regionu a rozvoji lokálního patronismu. Ve své stati zmiňuje dva typ památek: Chtěnou památku a památku nechtěnou. Chtěno památku můžeme pokládat například pomník, triumfální oblouk atd… tedy to co nás má obohatit, připomenout významnou událost. Za nechtěnou památku považujeme něco co připomíná čehosi minulého, například doklady o převodu majetku,prodeji koně atd… Poté se zabývá cenou stáří památky, kde ji definuje, že cena nezáleží na jejím stáří ale na tom k naší současnosti. Jedná se o nenovost památky, tím se odlišuje od vznikajících výtvoru v dnešní době. (např. použitým materiálem,způsob zpracování…). Tedy cena stáří zprostředkovává pro náš život velký význam v tom, že nás uvádí do souvislosti širších časových horizontů jejich způsobu života a kvalit. Tím nás učí toleranci a zájmu o svět. Právě proto se za různých režimu byla potřeba ničit památky aby nebyl odkaz na dobu minulou. Předposlední větou - citací na tomto sjadu chtěl autor říci, že největší vztah na tomto máme vždy ke svému domovu, který ovlivňujeme, kterému vládneme svojí přítomností a proto musíme o něj také pečovat. Bohužel dnes tomu tak není, negativní vliv turismu se odráží na památka na jejich přebudování na více atraktivní a tak zároveň poškozující jejich podstatu a odcizení od místních obyvatel. Z důvodu komercionalizace památek je dobré uvítat rodící se akticitu obcí a občanských sdružení, které se snaží o jejich záchranu. Tím se obrozuje vazba patronismu, tedy láska k místu, kde člověk žije, starost o její krásu. Muzea by měla za tímto učelem zápůsobit na mladší generaci, a aktivovat v nich zájem o dané pamatky. Pan profesor Horyna, ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK,své pojednání zakládá na teorii památkové péče od Aloise Reigla.

9 Teoretická část – Muzeum jako instituce kulturně historického dědictví
Historie v muzeum: Problémy a perspektivy – Milena Bartlová „Kritéria tvorby sbírky jsou z tohoto pohledu dána jednak příběhem, který chcete předvést, a jednak metodami, jimiž tento příběh chceme sdělit.“ (str.54) „Jestliže dnes namísto „velkého příběhu“ politických a mocenských dějin či dějin idejí nabývá na zajímavosti dějiny skutečného života, potřebujeme jinak sestavit sbírky.“ (str. 56) „Památka je věc,která stojí za to, aby nebyla zapomenuta, nýbrž byla zapamatována, a o níž jsme tudíž přesvědčeni, že má být uchráněna osudu zániku všech věcí. “ (str.56) „Fotografický i filmový obraz tak definitivně a úplně pozbyly důkazní hodnotu. Úměrně tomu zároveň vzrostla hodnota skutečných předmětů – právě těch,které tvoří muzejní sbírky.“ (str.61) Autorka v příspěvku uvádí jak vytvářet sbírku. Popisuje jak daný předmět ať už to je kus střepu z keramické nádoby nebo kus mechu, prochází určitým výběrem aby byl zařazen do sbírky muzea. Paní historička označuje současný stav muzeí jako „krizi muzeí“, pokládá si otázku zda by se v muzeích dalo děla něco jiného než k čemu vznikla? Zajímá se také tématem proměny vnímání historie, dějin atd. Třetí citace ovšem nevypovídá o tom, že musíme změnit celou sbírku ale stačí sestavit nové soubory ze stávajících exponátů. Uvádí příklad kdy ji rozdíl mezi interpretací staré hudby a jejím provozování na dobových nástrojích. Právě potřeby dnešní doby vymezují, jaká činnost z dějin bude vybrána. Např. pro dnešní společnost není zajímavý osud některé historické osobnosti, zajímá ji jak žili vyděděnci té doby. Paní docentka se v dalším odstavci zabývá muzeem a pamětí. Každý z nás si určitě lépe zapamatuje to k čemu máme vizuální doklady a osobní požitek. Paní docentka říká, že za důležitou kvalitou uměleckých děl v muzejních sbírkách je právě schopnost prostřednictvím vizuálních symbolů vyvolávat emociální reakci, která prohloubí zážitek z muzea. Proto doporučuje na muzejní exponáty nahlížet i jako na soubor předmětů jenž mohou posílit naší paměť. Poslední podkapitolou ve své práci se paní docentky je muzeum a odpovědnost kdy mluví o nástupu nových mediích a někdy jejich špatného zprostředkování vizuálního obrazu. Proto doporučuje digitální vynálezy použít jako doplňující informaci aby podstatou muzejní expozice zůstal vždy pravý exponát. Poslední citací je myšleno, že dnešní media a vizuální obraz často klame pozorovatele a proto pozorovatel cítí větší touhu vidět věc/exponát reálně.

10 Teoretická část – Muzeum jako vzdělávací instituce
Vzdělávací programy mají možnost poznání aneb Brána mysli otevřená – Stanislav Štech „Prvním problémem tzv. transmisivního modelu vyučování ( kdy učitel je spíše expert na poznatky samotné než na způsoby předávání těchto poznatků) je skutečnost, že předávání poznatků se omezuje na předání hotového poznatku (pojem,definice,teorie).“ (str. 68) „V této souvislosti se objevují aplikace o nezbytnosti důkladné didaktické analýzy učiva a o důraz na vytváření přiměřených vyučovacích situací, tj. konkrétního uspořádání prvků učiva,úkolů pro žáky, nástrojů a povahy interakcí mezi nimi a učitelem.“ (str.75) „Dítě ja tak v trojúhelníku dospělý (vzory činnosti a interpretace) – artefakt- dítě (instrumentalizace artefaktu) socializováného a učinně se naučí dané věci.“ (str. 82) Tato část se zaobírá otázky jako do jaké míry slouží muzea vzdělání a jak naopak? Jaké vzdělávací postupy nejlépe využívají možností muzea? Doc. Štech ve svém příspěvku uvažuje o možnostech využití vzdělávacího potenciálu muzeí. V první podkapitole Umožnit poznávání odkrývá psychické procesy osvojování poznatků dětmi při učení a ve 2 pojednání definuje překážky, které jim v něm brání: předávání hotových poznatků bez ozřejmění toho, jak byly získány (nevysvětlení proč zrovna dané téma se vyučuje, proč se mu věnuje tolik času), nezohledňování dětských potřeb (důraz na stejnost všech jedinců) a malá práce s nimi. Jako možné řešení těchto problémů nabízí uplatnění konstruktivistického přístupu v pedagogice. Jak tyto problémy učení zúročit definoval pomocí logického sledu šesti kroků: 1) analýza základní pojmové struktury učiva (učitel musí vědět co si má žák osvojit a v čem tkví záludnost), 2) analýza dětských mentálních prekonceptů ( učitel musí zjistit jakou logiku použijí jeho žáci o vyučovaném tématu a zjistit její slabiny aby se jich vyvaroval, dosáhnout toho může pomocí kresby nebo písemnou/ústní výpovědí, kdy žák nakreslí jak pochopil danou látku a další… ), 3) identifikace tzv. epistemologických překážek (konfrontace dětských představ s hlavními pilíři pojmové struktury učiva), 4) definování specifických cílů vyučovací jednotky (určení přesných cílů výkladu a procvičování) 5) vytváření vhodných vyučovacích situací (správné vytvoření situace pro prožitek žáka, zejména v muzeu) 6) hodnocení všech předchozích bodů. Za pozornost jistě stojí také slabiny projektů mimoškolního vyučování, na něž doc. Štech poukazuje ve své další podkapitole Kulturní artefakty(materiální produkt) a jejich role. Ukazuje zde jak dítě se seznamuje postupně s atrefaktem například s lžící a jeho vzorem dospělým, který mu je vzorem. Tímto vývojem se rozvíjí lidské formy vnímání a pozornosti. Pravda je však taková, že nestačí „osahat, vidět, zažít“. Mezi kulturními díly a představami a pojmy existují nezbytná zprostředkování. Formování mysli dětí lze ovlivnit jedině zasahováním do těchto zprostředkujících článků.

11 Teoretická část – Muzeum jako vzdělávací instituce
Interkulturní vzdělávání v etnografickém muzeu – Stanislav Kužel „ Interkulturní výchova nespočívá ve výběru informací o konkrétních kulturách či menšinách, ale v nácviku kritických způsobů práce s vlastními zkušenostmi a s přístupnými informacemi o různých kulturách a společenských skupinách.“ (str. 88) „Problémy jsou zpříčiněny naprosto neinteraktivní metodou výstavnictví a všude přítomnou exotizací. To jsou zároveň i příčiny, proč o muzeích nebývá vůbec uvažováno v souvislosti s interkulturním vzděláváním. “ (str.90) Mgr. Kužel ve svém příspěvku sleduje interkulturní vzdělávání v aktuálních menšinách v ČR. Hned na začátku definuje Interkulturní vzdělávání jako přípravu na život v multikulturní společnosti ze které se můžeme obohatit. Vymezuje co je v tomto vzdělávání nejdůležitější jako například:neučit se jako většina o menšině,přijímaní pouze pozitiv z menšin,zkoumání jinakosti naší země. Dále se Mgr. Kužel zaměřuje na muzejní programy v etnografických muzeích (Náprstkovo muzeum). Poukazuje na potíže v tomto prostředí z důvodu neaktuálnosti muzea. V další podkapitole se pan Kužel zajímal o analýzu vybraných problémů interkulturního vzdělávání na základě několika programů které se uskutečnili v Náprstkově muzeu. Interkulturní vzdělávání je prostředkem, jak se vymanit z života, který kultury a menšiny chápe jako odlišné a vůči sobě uzavřené skupiny.

12 Teoretická část – Muzeum jako centrum místního společenství
Zdroje a funkce identity regionálních společenství na prahu 3. tisíciletí – Irena Bukačová „Jako „správci“ paměti vstupují do kontaktu s mikroregiony muzea, galerie, archivy a památkové ústavy. Fondy těchto institucí charakterizuje společné poslání – poskytovat služby, vzcházející ze spravovaných nositelů informací.“ (str.116) „Nejčastějším důvodem zájmu veřejnosti o historii je předvádění tradičních řemesel, výstav fotografií z historie obce a z výročí spolků a organizací ve spojení s vydáváním publikací a výstavami a společenskými akcemi, jako setkání rodáků.“ (str.117) tato kapitola teoretické části se zajímá o to jaké jsou projevy identity obce, mikroregionů a regionů a identifikace občanů s nimi v součastnosti. jako první stať má irena bukačová, ředitelka muzea a galerie severního plzeňska, na téma zdroje a funkce identity regionální společenství na prahu 3. století. zaměřuje se na vymezení pojmů region, mikroregion a obec. charakteristikou mikroregionu jsou tedy společenské vazby,spojení sil několika obcí za účelem dosažení společného cíle a prostředků. regiony hledají svojí identitu a formulační záměr k založení sdružení, to najde především v propagačních materiálu opírající se o památky. jako „správci“ paměti vstupují do kontaktu s mikroregiony muzea, galerie, archivy a památkové ústavy. fondy těchto institucí charakterizuje společné poslání – poskytovat služby, vzcházející ze spravovaných nositelů informací, tedy z minulých časů. jak zde zmiňuje 2 citace z práce doktorky bukačové, důvodem zájmu o historii regionu, mikroregionu je kvůli její prezentaci. v zjišťování těchto faktů hrají zde muzea i archiv nezastupitelnou úlohu uspokojování těchto potřeb, které podporují identitu regionů.

13 Teoretická část – Muzeum jako centrum místního společenství
Místní společenství a komunita jako výchozí kontext aktivit muzea – Jaroslava Šťastná „ Pro potřeby místních institucí,tedy i muzea, je však také nutné porozumět tomu, jak vzniká sebeuvědomění vlastní komunity, její sebevědomí, jak se komunita vztahuje ke své budoucnosti, která témata vcházejí do důležitých „komunitních příběhů.“ (str.124) „Muzea, divadla,galerie, knihovny jsou seci určeny pro rozvoj místního společenství,avšak jejich status obvykle klade důraz spíše na oborovou specializaci než na „komunitnost“. (str. 125) Příspěvek Jaroslavy Šťastné definuje komunitu jako místní společenství občanů, spolků a místních organizací a jejich aktivit. Účast muzea v komunitním rozvoji ovlivňuje jeho zakotvení v místním společenství a jeho schopnost přispívat k chápání kontinuity místa a upozorňovat na specifická témata místní minulosti a přítomnosti. V první části své práce se autorka zamýšlí nad významem komunita. Komunitu tvoří lidé, kteří žijí v geograficky ohraničené oblasti a mají mezi sebou nebo místem citový vztahy . Popisuje role neziskových organizací při realizaci tzv. komunitních projektů, kde například se zasazují o komunikaci občanů, aktivní občanství nebo rozvíjení dobrovolnictví. Muzea jsou spíše chápana jako budova pro umělecká díla. Současné snahy prolomit tento náhled na muzea má několik impulzů jako pronikání nových konceptů muzejnictví ze zahraničí, důraz na ekonomické využití zdrojů. Muzea mohou přispět k chápání kontinuity místa a upozorňovat na specifika dané lokality. Pokud má být ovšem muzeum centrum místního společenství musí projít procesem oživení a zahrnovat některé prvky jako nové pohledy na místa,komunikace mezi místními osobnostmi a institucemi. Profesorka Šťastná na konci své práce uvádí ukazatele dobrého komunitního projektu.

14 Teoretická část – Muzeum jako centrum místního společenství
Postavení muzeí v místních a regionální kultuře – Zdeněk Jírový „Muzeem lze označovat v podstatě poměrně nesourodé a v mnoha ohledech nesrovnatelné subjekty.“ (str.132) „Přínosem bylo, že vznikala některá další specializovaná muzea, skanzeny. Bylo nově založeno již světově proslulé Muzeum loutkařských kultur v Chrudimi nebo Muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě.“ (str. 135) „Podle dostupných informací je nyní v Centrální evidenci sbírek evidováno tři sta sbírek zahrnující šedesát milionů sbírkových předmětů.“ (str. 137) zdeněk jírový se ve své příspěvku zabývá historií a smyslem existence muzeí v dnešní místní kultuře a jejich budoucími perspektivami. ve svém pojednání se zamýšlí nad tématy jako jsou: co je muzeum kde dělí tento pojem mezi dva subjekty zřizované ministerstvem kultury a soukromé sbírky zařízené jednotlivcem. padesátá léta a léta normalizace kdy došlo k změnám začlenění muzeí do centrální sítě apřesunu předmětů s cílem budovat nové expozice. budovali se síně nového revolučního dělnického hnutí které školy museli pravidelně navštěvovat. expozice tohoto rázu vznikali i v malých muzeích. jednalo se zejména o přehlídku ideologického umění. přesto jak je vidět ve druhé citaci, ne všechny nově vzniklé sbírky byly špatného pojetí. transformace a legislativa: od roku 2000 je nový zákon o ochraně sbírek uzejní povahy, jim byla zařízena centrální evidence sbírek, do které každé státní muzeum musí přihlásit svůj exponát. smysl existence muzeí v místní kultuře dnes je záměrem přispět k identifikaci místní komunity a prezentaci výsledků svěratelského úsilí. každé muzeum si musí najít vztah k mladé generaci samozřejmě samo. nejvíce mě ovšem zajímalo téma: kultura on-line, která pojednava o nedavno zahájenem projektu postupného digitalizování muzejních a knihovních sbírek a jejich následná prezentace na internetovém portálu. asociace muzeí a galerií stojí na počátku počítačového zpracování sbírek. asociace muzeí a galerií stojí na počátku počítačového zpracování sbírek. prespektivně by měl projekt zpřístuňovat na 10milionů stran obrázků a další dat.

15 Praktická část Obsahuje údaje o druhu a cílech projektu, popis projektu, cílové skupině, průběhu projektu a jeho zhodnocení po realizaci. Každý projekt nese název autora a domovské instituce. Smyslem těchto projektů je ukázat příklady a možnosti spolupráce muzea a školy a jejich výsledky. Dohromady obsahuje 150 modelových projektů, které jsou rozděleny do čtyř oblastí, které jsou dále tematicky členěny. CELÁ PRAKTICKÁ ČÁST OBSAHUJE 150 PROJEKTŮ, TY JSOU ROZDĚLENY DO ČTYŘ OBLASTÍ, KTERÉ JSOU DÁLE TEMATICKY ČLENĚNY PODLE NÁZVU INSTITUCE A AUTORA. V KAŽDÉM PROJEKTU JE POPSÁNA DRUH ČINNOSTI,NA JAKOU CÍLOVOU SKUPINU JE ZAMĚŘENA, JEJÍ PRŮBĚH A ZHODNOCENI PO JEJÍ REALIZACI. SMYSLEM TĚCHTO PROJEKTŮ JE UKÁZAT PŘÍKLADY A MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE MUZEA A ŠKOLY A JEJICH VÝSLEDKY.

16 Praktická část Výchova uměním Oživená historie Objektové učení
Komunitní projekty Vzdělávací aspekt: spolupráce MUZEA A ŠKOLY PRVNÍ TŘI OBLASTÍ VÝCHOVA UMĚNÍM,OŽIVENÁ HISTORIE,OBJEKTOVÉ UČENÍ JSOU ZAMĚŘENY NA SPOLUPRÁCI MUZEA A ŠKOLY, KDE JE SILNÝM ASPEKTEM VZDĚLÁVÁNÍ U ČTVRTÉHÉ OBLASTI KOMUNITNÍ PROJEKTY JE TEŽISTĚ V HLEDÁNÍ FOREM AKTIVIT MUZEA A CO NEJVICE ZAPOJIT MÍSTNÍ SPOLEČENSTVÍ. NĚKTERÉ PROJEKTY MAJÍ OVŠEM RYSY OBOJÍHO. Hledání formy: zapojení MÍSTNÍHO SPOLEČENSTVÍ

17 Praktická část – Výchova uměním
dovoluje velký rozvoj kreativity, která ve vzájemné interakci zohledňuje individualitu dítěte,učitele nebo umělce. Usiluje se o aktivitu komunikaci návštěvníka s výtvarným dílem. Doprovodné programy ke stálé expozici a výstavám Pracovní listy Publikace Kufříky s uměním Dotykové výstavy Výtvarné dílny Spolupráce s VŠ - animace výchova uměním: rozvíjí vizuální gramotnost, vědomosti a porozumění jedince ve sbírkách muzea. usiluje se o aktivitu komunikaci návštěvníka s výtvarným dílem. klade se důraz na zážitek a snaží se návštěvu muzea zahrnout do součásti života svých návštěvníků. další projekty,které návštěvníkům zprostředkovává estetické porozumění výtvarnému dílu. *doprovodné programy ke stálé expozici a výstavám – předem zpracované texty *pracovní listy – jsou věnovány aktivitám žáků především v muzeu *publikace – zprostředkování emocionálního zážitku z muzea, možnost pracovních listů - rodinného průvodce, interaktivního průvodce *kufříky s uměním – jedná se o dokumenty, diapozityvi,knihy,mapy,atd. k vypůjčení *pro školy – přenést muzeum do třídy (zabaleno do krabice, obalky,..) *dotykové výstavy – přibližují slabozrakým a nevidomým návštěvníkům prostřednictvím hmatu vybrané exponaty a vidící upozornit na důležitost hmatu v poznávání okolního světa *výtvarné dílny - celá řada jednodenních či vícedenních v muzeu i mimo ně – lpt,zabívají se pochopením výtvarného díla *spolupráce s vš – animace – objektové a smyslové učení ve spoluúčasti pedagogických fakult

18 Praktická část – Výchova uměním, příklad
Povídala koza koze Druh projektu: doprovodný materiál Četnost: pracovní listy, které jsou dlouhodobě dostupné a mají vést k opakované návštěvě muzea Cílová skupina: rodiče s dětmi ve věku 6-13let, nejširší veřejnost Místo konání: Moravská galerie v Brně – prostory stálých expozic Cíle: pomocí poutavého materiálu poukázat na dětské programy a vzbudit zájem o návštěvu muzea Zvolený úhel pohledu: představit galerii jako prostor pro volný čas Popis projektu: zobrazení kozy v různých obdobích vývoje výtvarného umění od různých autorů. Forma tiskoviny s textem a fotografiemi. Zhodnocení projektu po realizaci: celý náklad publikace byl během 3 měsíců rozebrán a zájem dětí do Dětského ateliéru vzrostl o polovinu. Prezentace byla velice úspěšná. Autorka projektu: Ludmila Horáková, MG v Brně

19 Praktická část – Oživená historie
muzeum zprostředkovává historické souvislosti, zejména pomocí sbírkových předmětů. Proto je muzeum místo, které vypovídá o lidské historii. Mapování regionální historie – spolupráce muzea a školy Řetězová provádění Živá historie Experimentální archeologie Stará řemesla Orální historie oživená historie muzeum je místo, které vypovídá o lidské historii. muzeum zprostředkovává historické souvislosti prostřednictvím svých sbírek. zprostředkování historie tak aby návštěvníci - žáci historii porozuměli. mapování regionální historie – spolupráce muzea a školy – vzdělávání studentů na základním a středním stupni škol, aby porozuměli historickému prostředí kolem nich a aby byli schopni je ocenit a chránit je řetězová provádění – žáci se stávají mladými průvodci či kurátory živá historie – půldenní nebo celodenní program návštěvy historické památky , možnost osahat si dobové předměty, pohybovat se v historickém prostředí- forma zážitkové učení experimentální archeologie – odehrává se v muzeu nebo ve skanzenu, kde se účastníci seznamu s profesí archeologa stará řemesla – řemeslné programy kdy si návštěvník může vyzkoušet historická řemesla – keramika atd.. orální historie – seznámení návštěvníků – studentů s prací zpracování rodinné historie a následně historií místního společenství, které mohou zpracovat do elektronické podoby

20 Praktická část – Oživená historie , příklad
Dokumentace nemovitého kulturního dědictví Boskovic Druh projektu: dokumentace města formou projektového vyučování Četnost: dlouhodobá dokumentace Cílová skupina: studenti gymnázia, občané města, turisté Místo konání: Boskovice Cíle: dokumentace památek města Zvolený úhel pohledu: zvýšit zájem mladých lidí o osud okolí Popis projektu: prozkoumání historie vybraných budov, sledovat změny ve vzhledu objektu a popsat jeho aktuální stav a provedli fotodokumentaci. Následně všechny informace zpracovat do přehledné publikace. Zhodnocení projektu po realizaci: objevení neznámých informací, zájem o dokumentaci dalších budov a historických památek Autorka projektu: Přemysl Reibl, Muzeum Boskovicka, Boskovice

21 Praktická část – Objektové učení
se zaměřuje pouze na předměty uchovávané ve sbírkách muzeí a galerií. Projekty připravuje pouze muzeem na základě spolupráce mezi vzdělávacím specialistou a příslušným kurátorem.Program má návštěvníky vést k otázkám : Jaký má předmět význam pro můj život?... Interkulturní učení Objektové učení v muzeu objektové učení se zaměřuje pouze na předměty uchovávané ve sbírkách muzeí a galerií. aktivuje schopnost pochopit a přijmout kulturní a sociální rozmanitost společnosti. programy mají vést návštěvníky k otázkám : jaký má předmět význam pro můj život?atd. interkulturní učení - umožňuje jedinci rozvíjet chápání a přijímání různorodosti jako pozitivního jevu a hodnotit rozdíly mezi lidmi z různých kultur objektové učení v muzeu- co nejvíce přiblížit předmět návštěvníkovy

22 Praktická část – Objektové učení , příklad
Co všechno je Betlém Druh projektu: pracovní listy pro žáka a metodické listy pro učitele Cílová skupina: děti 4-6 let, děti 6-10let, Místo konání: Třebechovické muzeum betlémů Popis projektu: vyplnění pracovních listů přímo v muzeu nebo po návštěvě muzea. Pedagogové dostanou metodický materiál, který jim usnadní výuku. Univerzální metodický materiál byl připraven ve spolupráci s Pedagogickou fakultou v Hradci Králové. Zhodnocení projektu po realizaci: o materiály je trvale velký zájem Autorka projektu: Zita Zemanová, Třebechovické muzeum betlémů

23 Praktická část – Komunitní projekty
průběh projektů je stejně důležitý jako výsledek. Muzeum má jak společenskou tak informační roli a jeho úkolem je podílet se na vytváření společenství. Důraz je kladen i na aktivitu mladých lidí. Výchova k aktivnímu občanství Projekty muzeí pro menšiny a sociální skupiny Komunitní muzea Osobnosti významných rodáků Slavnosti Dílny pro veřejnost KOMUNITNÍ PROJEKTY SE ZAMĚŘUJÍ NA POZNÁVÁNÍ,ZÍSKÁVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ, VĚDOMOSTÍ A POTÉ JE UPLATNIT V ŽIVOTĚ, PROTO PRŮBĚH PROJEKTŮ JE STEJNĚ DŮLEŽITÝ JAKO VÝSLEDEK. MUZEUM MÁ ROLI JAK SPOLEČENSKOU TAK INFORMAČNÍ A JEHO ÚKOLEM JE PODÍLET SE NA VYTVÁŘENÍ ROZMANITÉ SPOLEČENSTVÍ. DŮRAZ JE KLADEN I NA AKTIVITU MLADÝCH LIDÍ. VÝCHOVA K AKTIVNÍMU OBČANSTVÍ –CELEM JE VTAŽENÍ DO AKTUÁLNÍCH PROBLÉMŮ MÍSTNÍHO SPOLEČENSTVÍ. MLADÍ LIDÉ SE MOHOU ZAPOJIT DO ČINNOSTÍ MUZEA JAKO DOBROVOLNÍCI, UČIT SE ŽÍT SPOLU S OSTATNÍMI. SEZNAMUJÍ SE S INSTITUCÍ A JEHO POSLÁNÍM. PROJEKTY MUZEÍ PRO MENŠINY A SOCIÁLNÍ SKUPINY – MUZEUM NABÍZÍ NABÍDKU PRO RŮZNÉ NÁVŠTĚVNICKÉ SKUPINY. JSOU TU PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA ROMSKOU MENŠINU, SENIORY A LIDI S POSTIŽENÍM. CÍLEM JE PŘIMĚT ABY SE NÁVŠTĚVA MUZEA STALA PRAVIDELNOU A OBOHACUJÍCÍ SOUČÁSTÍ ŽIVOTA. KOMUNITNÍ MUZEA – JEDNÁ SE O MALÁ MUZEA, KTERÁ POŘÁDAJÍ VÝSTAVY VZTAHUJÍCÍ SE K OSOBNÍM PŘÍBĚHUM OBYVATEL. OSOBNOSTI VÝZNAMNÝCH RODÁKŮ - MUZEA PŘIBLIŽUJÍ ATRAKTIVNÍ OSOBNÍ PŘÍBĚHY ZNÁMÝCH OSOBNOSTÍ A HISTORICKÉ SOUVISLOSTI. TYTO VÝSTAVY JSOU VELICE V OBLIBĚ. SLAVNOSTI – TY JISTĚ VŠICHNI ZNÁME, PATŘÍSEM TÉMATA TRADIC, ZVYKŮ, HISTORIE. ZA CÍL JE ZVÝŠIT KULTURNÍ PŘITAŽLIVOST I ZA POMOCÍ MÍSTNÍCH UMĚLCŮ A OBYVATEL, PROTOŽE TY JSOU NEJLEPŠÍMI ZDROJI DÍLNY PRO VEŘEJNOST - NEJSOU ZDE POUZE PROJEKTY, KTERÉ MAJÍ POUZE VZDĚLÁVACÍ CHARAKTER, ALE PŘESTO NÁVŠTĚVNÍKY UPOZORŇUJÍ NA STÁLOU EXPOZICI MUZEA

24 Praktická část – Komunitní projekty
Brána muzea otevřená publikace pro mládež Druh projektu: zámek Jánský vrch – publikace pro mládež Četnost: publikace pro dětského návštěvníka, každoroční vyhodnocení soutěže Cílová skupina: děti 8-16let, Místo konání: zámek Jánský Vrch v Javorníku Popis projektu: publikace seznamuje s historií zámku, následovali 4 pověsti. Publikaci uzavírali soutěžní i nesoutěžní kvízy jejichž otázky navazovaly na průvodcovský výklad. Dětem ve výpravách se publikace nabízí pro práci domu u ostatních záleží zda si publikaci koupí. Zhodnocení projektu po realizaci: mládež nejeví velký zájem o soutěž Autorka projektu: Hana Šnoblová, Společnost přátel zámku

25


Stáhnout ppt "PdF: GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky podzim 2013 Vyučující: Mgr. Alice Stuchlíková, Ph.D. BRÁNA MUZEA OTEVŘENÁ Autorka prezentace: Bc."

Podobné prezentace


Reklamy Google