Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc."— Transkript prezentace:

1 Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

2 Blok 3 Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích 1.Daňová kvóta. 2.Ukazatelé globální progresivity daní. 3.Giniho koeficient.

3 3.1 Daňová kvóta  daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci;  je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu (Gross Domestic Products) v běžných cenách (v %);  jednotlivé členské země OECD i EU se významně liší výší daňové kvóty (příčin je celá řada, ekonomická vyspělost státu se na výši daňové kvóty podílí pouze částečně);  mezi země s nadprůměrnou úrovní daňové kvóty patří jak země s vysokou ekonomickou úrovní (měřeno ukazatelem HDP na obyvatele), např. Dánsko, Švédsko, Rakousko, Finsko, Francie, Itálie, Belgie, tak země s nižší ekonomickou úrovní, např. Maďarsko;  nízkou (podprůměrnou) úroveň daňové kvóty pak mají vyspělé země (Austrálie, Japonsko, USA, Korea) i méně vyspělé země (Mexiko, Turecko, Chile, aj.).

4 3.1 Daňová kvóta Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu :  jednoduchou;  složenou;  konsolidovanou. Výpočet jednoduché daňové kvóty je následující : kde : S Q T je jednoduchá daňová kvóta, Y T je výnos z vybraných daní, GDP je hrubý národní produkt. Y T S Q T = ▬▬▬▬▬ x 100 [%] GDP

5 3.1 Daňová kvóta Výpočet složené daňové kvóty je následující : kde : K Q T je složená daňová kvóta, Y T je výnos z vybraných daní, IS je pojistné na sociální zabezpečení, C jsou poplatky, D je clo, GDP je hrubý národní produkt. Y T + IS + C + D K Q T = ▬▬▬▬▬▬▬▬ x 100 [%] GDP

6 3.1 Daňová kvóta Výpočet konsolidované daňové kvóty je následující : kde : C Q T je konsolidovaná daňová kvóta, Y T je výnos z vybraných daní, IS je pojistné na sociální zabezpečení, C jsou poplatky, D je clo, S je sociální pojistné zaměstnanců veřejného sektoru, GDP je hrubý národní produkt. Y T + IS + C + D - S C Q T = ▬▬▬▬▬▬▬▬▬ x 100 [%] GDP

7 3.1 Daňová kvóta Tab. 1 Vývoj úrovně daňové kvóty v zemích OECD (%) Země/rok Austrálie20,525,227,628,030,329,527,127,0 Belgie31,139,544,343,544,743,844,243,2 ČeskoNNN37,635,337,336,034,8 Dánsko30,038,446,148,849,449,048,2 Finsko30,436,639,845,747,243,1 Francie34,135,442,842,944,443,543,241,9 ChileNNN19,019,424,022,518,2 Irsko24,928,834,732,531,330,928,827,8 Island26,230,028,231,237,210,636,834,1 Itálie25,525,433,640,142,243,443,343,5 Japonsko18,220,827,126,827,028,328,128,2 Kanada25,732,032,535,6 33,032,331,1 KoreaN14,916,120,022,626,5 25,6 Lucembursko27,732,839,437,139,135,735,537,5 MaďarskoNNN41,338,539,740,239,1 MexikoNN15,515,216,917,921,017,5 Německo31,634,336,137,2 36,037,0

8 3.1 Daňová kvóta Tab. 1 Vývoj úrovně daňové kvóty v zemích OECD (%) Zdroj : OCDE- Les données statistiques, 2011 Vysvětlivky : N - údaje nejsou ve statistických přehledech OCDE k dispozici; Země/rok Nizozemí32,840,742,441,539,638,739,139,0 Norsko29,639,242,640,942,643,842,641,0 Nový Zéland24,128,731,336,233,235,133,731,0 PolskoNNN36,232,834,834,334,2 Portugalsko15,919,124,530,932,835,2 35,3 Rakousko33,936,640,841,443,242,142,742,8 Řecko17,819,425,528,934,032,332,629,4 SlovenskoNNNN34,129,429,3 Španělsko14,718,427,632,134,237,333,330,7 Švédsko33,441,347,447,551,447,446,346,4 Švýcarsko17,523,925,527,730,028,929,130,3 Turecko10,611,911,516,824,224,124,224,6 USA24,725,6 27,829,527,926,124,0 Velká Británie 30,434,937,034,036,436,235,734,3 Průměr OECD 25,529,432,534,435,535,434,832,9

9 3.1 Daňová kvóta Důvody, proč je třeba obezřetně uplatňovat v mezinárodních komparacích i při jiných příležitostech ukazatel daňové kvóty, mohou být následující : 1.konstrukce poměrového ukazatele (ve jmenovateli ukazatele daňová kvóta je HDP na obyvatele, jeho tempo růstu nemusí odpovídat tempu růstu výnosu z daní, růst HDP zpravidla povede ke snížení výše daňové kvóty); 2.daňový mix, tj. rozdílná struktura výnosu z daní; 3.fáze hospodářského cyklu ( výběr daní a úroveň HDP jsou, a to i při konstantních sazbách daně, rozdílné); 4.rozdílná úroveň a rozsah daňově uznatelných nákladů (výdajů), která vede k metodickým i věcným diferencím základu daně a daňové povinnosti;

10 3.1 Daňová kvóta Důvody, proč je třeba obezřetně uplatňovat v mezinárodních komparacích i při jiných příležitostech ukazatel daňové kvóty, mohou být následující : 5.realizace daňových výhod v oblasti osvobození příjmů, nezdanitelných částí, slev na dani a úlev z titulu investičních pobídek; 6.vyvádění části pojistného ze mzdy do soukromých fondů, což snižuje výši daňové kvóty; 7.nezdaněné příjmy z titulu tzv. šedé ekonomiky; 8.vládní záruky za půjčky;

11 3.1 Daňová kvóta Důvody, proč je třeba obezřetně uplatňovat v mezinárodních komparacích i při jiných příležitostech ukazatel daňové kvóty, mohou být následující : 9.metodika výpočtu daňových příjmů využívající akruální či inkasní (hotovostní) princip; v případě aktuálního principu, který se uplatňuje ve vyspělých zemích, se k příslušnému roku přiřadí položky účetně související (např. daň z příjmů za rok 2014 patří do roku 2014, i když se platí do nebo ; v případě inkasního principu se do daného statistického období započítávají skutečně inkasované daňové příjmy v tomto období;

12 3.1 Daňová kvóta Důvody, proč je třeba obezřetně uplatňovat v mezinárodních komparacích i při jiných příležitostech ukazatel daňové kvóty, mohou být následující : 10.daně stanovené ze sociálních dávek; v některých zemích se žádné daně ze sociálních dávek neplatí, v některých zemích se zdaňuje pouze důchod z důchodového pojištění nad určitou hranici (ČR), ve Velké Británii je stanovena daň z důchodového pojištění v závislosti na věku důchodce, řada sociálních dávek je zdaněna v Nizozemí, Dánsku a Švédsku, příjemci sociálních dávek z nich platí daně i v USA, Velké Británii A Irsku, atd. Lze konstatovat, že výši daňové kvóty ovlivňují i další faktory, které formují jak daňové systémy a potažmo výši výběru daně a pojistného, tak i úroveň HDP na obyvatele.

13 3.1 Daňová kvóta Struktura daňové kvóty je v mezinárodních komparacích uváděna zpravidla podle metodiky OECD s vymezením 6 skupin (druhů) daní, a to : 1000 Daně z důchodů, ze zisků a kapitálových výnosů 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 3000 Daně z mezd a pracovních sil 4000 Daně majetkové 5000 Daně ze zboží a služeb 6000 Ostatní daně

14 3.1 Daňová kvóta  rozhodujícími zdroji daňových výnosů vyspělých zemí jsou daně z příjmů, daně ze spotřeby a příspěvky na sociální zabezpečení. Ostatní daně mají zpravidla doplňkový charakter, i když mohou být v některých zemích rozhodující.  daňová struktura (tzv. daňový mix) a její vývoj v zemích OECD je evidentní z údajů uvedených v tab. 2;  vyplývá z ní, že daňový mix se příliš v průběhu sledovaného období nemění;

15 3.1 Daňová kvóta  je to dáno především tím, že v různých zemích jsou dodržovány dlouholeté tradice, a to zejména v zemích s výbornou daňovou morálkou, s dlouhodobým vysokým daňovým zatížením důchodů nebo s integrací příspěvků na financování sociálního zabezpečení do důchodové daně;  naopak v zemích s nízkými důchody, s malou ochotou platit daně a špatnou daňovou morálkou převládá úsilí o zvyšování daňového zatížení spotřeby, neboť vlády se raději spoléhají na nepřímé zdanění, které je v takovýchto podmínkách zpravidla účinnější. Tento trend začíná nastupovat i v České republice.

16 3.1 Daňová kvóta Tab. 2 Daňová struktura v prostoru OECD (%) Zdroj : OCDE- Les données statistiques, 2011 Vysvětlivky : 1000 Daň z příjmů celkem (Income tax total)4000 Majetkové daně (Properte taxes) Daň z příjmů fyzických osob (Personal income tax)5000 Daně ze spotřeby celkem (Consumption taxes total) Daň z příjmů právnických osob (Corporate income tax) Daně ze všeobecné spotřeby (General consumption taxes, VAT) 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení (Social security contributions) Selektivní daně ze spotřeby (Specific consumption taxes, ED) 3000 Daně z mezd a pracovních sil (Payroll taxes)6000 Other taxes Daň/Rok (1000-1)(26)(30) (27)(24)(25) (1000-2) (9)(8) (10) (5000-1)(12)(13)(16)(19) (20) (5000-2)(24)(18)(16)(13)(12)(10) Celkem100

17 3.2 Ukazatele globální progresivity daní (Lorenzova křivka)  globální progresivitou rozumíme progresivitu v celém rozsahu zdanitelných důchodů (vyjádřenou jedním ukazatelem);  stupeň globální progrese je měřen změnou průběhu Lorenzovy křivky „před zdaněním“ a „po zdanění“;  Lorenzova křivka znázorňuje kumulativní podíl obyvatelstva (na vodorovné ose) a kumulativní podíl získaného důchodu na svislé ose;  na vodorovné ose jsou skupiny obyvatelstva seřazené podle důchodů od nejnižších po nejvyšší (obyvatelstvo se tak zpravidla metodicky rozděluje do 10 stejně početných skupin, od nejnižší úrovně důchodů po nejvyšší úroveň důchodů); na svislé ose jsou kumulativní hodnoty důchodů pro jednotlivé kvantity obyvatel (v %);

18 3.2 Ukazatele globální progresivity daní (Lorenzova křivka) Graf 1 Lorenzova křivka před zdaněním

19 3.2 Ukazatele globální progresivity daní (Lorenzova křivka) Graf 2 Lorenzova křivka po zdanění

20 3.2 Ukazatele globální progresivity daní (Lorenzova křivka) Co vyjadřuje Lorenzova křivka (Graf 1 – Lorenzova křivka před zdaněním = hrubé důchody) :  bod D – jaký podíl na celkovém důchodu společnosti má 40 % obyvatel s nejnižšími důchody;  bod E – na ose kvadrantu 0C prvních 40 % se podílí právě 40 % na celkovém důchodu společnosti;  čím je Lorenzova křivka vzdálenější od osy 0C směrem dolů, tím je distribuce důchodů nerovnoměrnější;

21 3.2 Ukazatele globální progresivity daní (Lorenzova křivka) (Graf 2 – Lorenzova křivka po zdanění = čisté důchody)  hrubé důchody se snižují nejen o daně důchodové, ale o poplatníky nesené daně nepřímé a majetkové;  jestliže daně způsobí přiblížení křivky k ose kvadrantu 0C, je systém daní progresivní (efektivní daňové sazby jsou progresivní);  čím jsou daně menší, tím více dochází ke zmenšení nerovností v rozdělení důchodu.

22 3.3 GINIHO KOEFICIENT (INDEX) Giniho koeficient je ukazatelem používaným pro měření daňové progresivity, resp. regresivity; je považován za vhodnou míru nerovnoměrnosti rozdělení důchodů, zejména v případě, kdy pro daný celkový důchod vede přesun jednotky důchodu od bohatého k chudému jedinci vždy k poklesu indexu a naopak.

23 3.3 GINIHO KOEFICIENT (INDEX) Lze jej vyjádřit takto : G = ∆ / 2 µ, kde : ∆ je střední diference hodnot důchodů; ∆ = ∑∑ │ x j - x i │ : n (n-1), přičemž : 0≤ ∆ ≤ 2 µ ; kde : x j, x i jsou individuální důchody (i ≠ j) ; µ je průměrný důchod.

24 3.3 GINIHO KOEFICIENT (INDEX) Gini (1914) dokázal, že velikost koeficientu odpovídá veličině vymezené jako dvakrát obsah plochy mezi linií rovné distribuce a Lorenzovou křivkou distribuce důchodů. Tedy platí : G = 2B = 1 – 2A = B/0,5 Musgrave a Thin (1948) navrhli pro měření globální progresivity ukazatel označený M, kde : M = _ 1 - Gx__, kde : 1 – G G je Giniho koeficient před zdaněním, Gx je Giniho koeficient po zdanění.

25


Stáhnout ppt "Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google