Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Benchmarking knihoven 3.4. 2008 Národní knihovna ČR Tel. 603 223 627.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Benchmarking knihoven 3.4. 2008 Národní knihovna ČR Tel. 603 223 627."— Transkript prezentace:

1 Benchmarking knihoven Národní knihovna ČR Tel

2 Hlavní témata  Jak interpretovat a jak využít výsledky benchmarkingu  Turnov – Ústí nad Orlicí  Ostrov – Louny  Jihlava – Chomutov  Cheb – Tábor  Třinec - Třebíč  Diskuse nad dosavadními výsledky projektu  Aktuality, náměty pro pokračování projektu

3 Staňte se lepší knihovnou dříve, než, vaše slabiny odhalí zřizovatel!

4 CO MY DĚLÁME? JAK TO MY DĚLÁME? JAK DOBŘE TO MY DĚLÁME? CO DĚLAJÍ JINÍ? JAK TO DĚLAJÍ JINÍ? JAK DOBŘE TO JINÍ DĚLAJÍ? PŘÍLEŽITOSTI A NÁMĚTY KE ZLEPŠOVÁNÍ SROVNEJTE A UČTE SE Co je BENCHMARKING? Převzato: A. Plášková: Benchmarking. VŠE

5 Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!! V čem vám pomůže projektu? Co musíte udělat sami?

6 K čemu to je užitečné?  Definuje nejlepší výkony  Pružná metoda pro srovnávání – možnost zjistit silné a slabé stránky  Dává včasné varování, pokud knihovna zaostává  Podporuje tvořivé uvažování o vnitřních procesech  Pomáhá rozvíjet spolupráci, navázání nových kontaktů

7 Jaké to má omezení?  Kvantitativní údaje nemají vždy odpovídající vypovídací schopnost  Každá knihovna pracuje v jiném kontextu  Nemusí se vždy podařit najít inspirativní partnery  Napodobování postupů nemusí vždy přinést úspěch  Pokud má být benchmarking užitečný, musíme ho my i celá knihovna vnímat jako něco užitečného

8 SWOT analýza zelené a bílé knihovny

9 Jak to funguje? indikátor 1. knihovna 2. knihovnamin.průměrmax. Podmínky pro činnost knihovny 1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel % obnovy knižního fondu6,8 3,2 2,3 4,3 6,8 3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel8,0 2,9 2,2 4,4 8,0 5. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel0,4 0,3 0,1 0,3 0,9 6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel34,9 19,7 17,4 33,5 96,9 7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel3,3 1,7 0,7 1,6 3,3 8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel0,5 0,4 0,6 0,9 9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů3,3 3,6 2,3 4,4 6,7 10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků0,2 0,3 0,5 12. Počet hodin pro veřejnost týdně36,0 40,0 0,0 39,6 58,0

10 Jak interpretovat a jak využít výsledky benchmarkingu

11 Co je dobré a co špatné  Čím vyšší parametr – tím lepší  Čím vyšší parametr – tím horší  Menší počet pracovníků = vyšší efektivita  Menší % provozních nákladů = vyšší efektivita  Menší celkové provozní náklady na obyvatele = vyšší efektivita  Menší % osobních nákladů = vyšší efektivita 8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel 9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů 10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků 27. % čistých provozních nákladů (bez osobních nákladů a nákladů na knihovní fond) z celkových provozních nákladů 23. Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele 29. % osobních nákladů z celkových provozních nákladů

12 Metoda známkování  Jak vzájemně propojit?  Porovnání dvou vybraných knihoven  Minimum – průměr – maximum v rámci katagorie knihoven  Jak definovat nejlepší výkon?  Metoda známkování – zlepšení čitelnosti výsledků

13 Metoda známkování MinimumPrůměrMaximum KF/1000 obyv % obnovy KF Přírůstek/1000 obyv Periodika/1000 obyv Internet/1000 obyv Plocha/1000 obyv Stud.míst./1000 obyv Úvazky/1000 obyv Úvazky/1000 čten Úvazky/1000 návšť Provozní doba %výdajů/rozp. Města % obsl. Popul % mládeže Návštěvy/obyv % návštěv inter Výpůjčky/čtenář Obrat KF Akce/1000 obyv Inter. Služby Provoz. Nákl/1000 obyv Náklady KF/obyv Náklady EIZ/obyv Náklady KF/výpůjčky %provoz.nákl % nákladů na KF % osobních nákl % získaných dotací % vlast. Příjmů

14 Známkování: Jičín – Pelhřimov Jičín Pelhři mov Počet obyvatel Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel % obnovy knižního fondu5,2144, Objem přírůstků na 1000 obyvatel253,23199, Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel9,2947, Počet internetových stanic na 1000 obyvatel0,6840, Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel45,54373, Počet studijních míst na 1000 obyvatel5,4813, Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel0,7330, Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů4,7543, Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků0,2830, Počet hodin pro veřejnost týdně % výdajů na knihovnu z celkových výdajů zřizovatele0,9541, Registrovaní čtenáři - % z obsluhované populace15,4421, Registrovaní čtenáři do 15 let - % z obsluhované populace mládeže do 15 let34,86353, Počet návštěv na jednoho obyvatele2,5933,32

15 Existují souvztažností a příčinnost mezi jednotlivými zjištěnými údaji?

16 Knihovní fond  Objem knihovního fondu na obyvatele  Velikost přírůstku versus  % obnovy knihovního fondu  Obrat knihovního fondu  Vztah k prostorové situaci  Velký rozsah knihovního fondu  Malý rozsah plochy pro uživatelé, málo studijních a internetových míst  Lze využít plochy pro uložení KF pro služby?

17 Knihovní fond  Výdaje na nákup knihovního fondu na obyvatele  Výdaje na nákup knihovního fondu na výpůjčku  % výdajů na nákup knihovního fondu  % výdajů na nákup el. info. zdrojů Otázky:  Má rozsah a kvalita KF vliv na počet výpůjček, na obsluhovanou populaci  Lze využít úspory v oblasti provozních a personálních výdajů na nákup KF a EIZ?

18 Vazby mezi indikátory  Zvyšovat vlastních příjmů  Je to kontraproduktivní?  % příjmů z dotací a grantů  Má to smysl hodnotit v rámci jednoho roku?  Provozní doba – má vztah k:  Počtu návštěv?  Počtu výpůjček?  Počet vzdělávacích a kulturních akcí má vztah k:  Počtu návštěv?  % obsluhované populace?

19 Jak fungují některé parametry  Jsou všechny údaje spolehlivé?  Počet návštěv knihovny  Počet návštěvníků internetu  Má smysl podporovat nákup EIZ?  Zvýší počet studijních a internetových míst návštěvnost knihovny?

20 Porovnávání výkonů  Turnov – Ústí nad Orlicí  Ostrov – Louny  Jihlava – Chomutov  Cheb – Tábor  Třinec - Třebíč

21 Další údaje o porovnávaných knihovnách TurnovÚstí nad Orlicí Vykonává knihovna regionální funkce? NeAno Provozuje knihovna hudební odd.? Ano částečněAno Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? Ano Počet poboček:51 Počet základních škol64 Počet středních škol53 Počet jiných vzdělávacích zařízení 1 VOŠ1 Počet vysokých škol00 Jiné8MŠ. 1 ZUŠ1 Umístění knihovnyMimo centrumCentrum města Registrační poplatek 120,- dospělí, 200 rodinn. Registrace, 200 instituce, 70 děti, důchodci, studenti, ZTP, žáci 1. tříd zdarma dospělí 130,-; 100 děti, studenti, důchodci

22 Další údaje o porovnávaných knihovnách Český KrumlovRokycany Vykonává knihovna regionální funkce? Ano Provozuje knihovna hudební odd.? NeAno Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? Ano Počet poboček:34 Počet základních škol53 Počet středních škol20 Počet jiných vzdělávacích zařízení 00 Počet vysokých škol00 Jiné0 Umístění knihovnyCentrum města Registrační poplatek 100,- dospělí, 50,- děti, důchodci, studenti dospělí 100,-; děti 35,-; studenti, senioři 50

23 Další údaje o porovnávaných knihovnách OstrovLouny Vykonává knihovna regionální funkce? NeAno Provozuje knihovna hudební odd.? Ano Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? Ano Počet poboček:01 Počet základních škol46 Počet středních škol24 Počet jiných vzdělávacích zařízení 22 Počet vysokých škol00 Jiné4MŠ1 Umístění knihovnyCentrum města Registrační poplatek 150,- dospělí, 30,- děti, 100 důchodci, studenti dospělí 150,-; děti do 15 let zdarma, snížené 100

24 Další údaje o porovnávaných knihovnách JihlavaChomutov Vykonává knihovna regionální funkce? Ano Provozuje knihovna hudební odd.? Ano Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? Ano Počet poboček:31 Počet základních škol139 Počet středních škol158 Počet jiných vzdělávacích zařízení 42 Počet vysokých škol12 Jiné9 Umístění knihovnyCentrum města Registrační poplatek 120,- dospělí, 30,- děti dospělí 150,-; děti 60,-; studenti 120, senioři 100,-; nad 70 let zdarma

25 Další údaje o porovnávaných knihovnách ChebTábor Vykonává knihovna regionální funkce? Ano Provozuje knihovna hudební odd.? NeAno Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? Ano Počet poboček:46 Počet základních škol88 Počet středních škol39 Počet jiných vzdělávacích zařízení 12 Počet vysokých škol1fakulta2 VŠCHT, VC Jiné Umístění knihovnyCentrum města Registrační poplatek60,- dospělí, 30 děti dospělí 100,-; pobočky 50, děti 30

26 Další údaje o porovnávaných knihovnách TřinecTřebíč Vykonává knihovna regionální funkce? Ano Provozuje knihovna hudební odd.? NeAno Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? NeAno Počet poboček:8+MIC2+6 Počet základních škol109 Počet středních škol39 Počet jiných vzdělávacích zařízení 42 Počet vysokých škol01 Jiné2pob. OU1 Umístění knihovnyCentrum města Registrační poplatek 80,- dospělí, 40 děti, důchodci Pobočky polovinu dospělí 120,-; (6 měsíců 80) 50 děti

27 Aktuality, náměty pro pokračování projektu

28 Současný stav projektu  Počet účastníků projektu 60  Aktualizace údaj za rok 2007  Rozšíření počtu účastníků  Přenos projektu na Slovensko  Index nejlepší knihovny  Které indikátory převést do indexu?  Nové údaje pro benchmarking?  Vzdělávání pracovníků knihoven (počet hodin/rok)  Rychlost zpracování dokumentů  Vypustit některé údaje?

29 Staňte se lepší knihovnou dříve, než, vaše slabiny odhalí zřizovatel!

30 Benchmarking knihoven Jičín Národní knihovna ČR Tel

31 Hlavní témata  Co je benchmarking?  Projekt „Benchmarking knihoven“  Kategorizace knihoven  Indikátory pro srovnávání  Databáze „Benchmarking knihoven“  Jak srovnávat výkon a činnost knihoven  Jak vstoupit do projektu?

32 Co je BENCHMARKING? = Metoda vzájemného srovnávání výkonu a činnosti knihoven  Dvě metody srovnávání:  Standard VKIS – podle předem stanovených a dohodnutých parametrů  Benchmarking – podle nejlepší knihovny

33 K čemu potřebujeme srovnávání?  Rozvoj internetu a digitalizace  vznik konkurence, konec tradičního monopolu knihoven  Prokázat, že knihovna je užitečnou a využívanou institucí  Prokázat svou ekonomickou efektivnost  Konkrétní knihovně chybí konkurence v místě  chybí možnost vzájemného srovnávání,  je obtížné zjistit, zda knihovna pracuje efektivně

34 CO MY DĚLÁME? JAK TO MY DĚLÁME? JAK DOBŘE TO MY DĚLÁME? CO DĚLAJÍ JINÍ? JAK TO DĚLAJÍ JINÍ? JAK DOBŘE TO JINÍ DĚLAJÍ? PŘÍLEŽITOSTI A NÁMĚTY KE ZLEPŠOVÁNÍ SROVNEJTE A UČTE SE Co je BENCHMARKING? Převzato: A. Plášková: Benchmarking. VŠE

35 Postup benchmarkingu Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!!

36 V čem vám pomůže projektu? Co musíte udělat sami?

37 K čemu to je užitečné?  Definuje nejlepší výkony  Pružná metoda pro srovnávání – možnost zjistit silné a slabé stránky  Dává včasné varování, pokud knihovna zaostává  Podporuje tvořivé uvažování o vnitřních procesech  Pomáhá rozvíjet spolupráci, navázání nových kontaktů  V ČR používá: veřejná správa, sociální služby, ČD, CzechInvest: Český benchmarkingový index

38 Jaké to má omezení?  Kvantitativní údaje nemají vždy odpovídající vypovídací schopnost  Každá knihovna pracuje v jiném kontextu  Nemusí se vždy podařit najít inspirativní partnery  Napodobování postupů nemusí vždy přinést úspěch  Sdílení strategických informací – může přinést problémy  Pokud má být benchmarking užitečný, musíme ho my i celá knihovna vnímat jako něco užitečného

39 Projekt „Benchmarking knihoven“

40 Hlavní inspirace

41 Co je hotovo?  Spolupracuje 40 knihoven – krajské, městské, obecní  Kategorizace knihoven  Výběr indikátorů pro vzájemné porovnávání  Zpracování definic indikátorů  Vytvoření databáze pro analýzu dat  Metodika srovnávání výkonů knihoven

42 Knihovny zastoupené v benchmarkingu Smilovice u Třince (okr. FM)612 Žabeň606 Jarošov nad Nežárkou1067 Hnojník1427 Řepiště1610 Volyně3190 Paskov3747 Vratimov6554 Kaplice7195 Sedlčany7836 Bystřice pod Hostýnem8727 Třeboň8862 Říčany11329 Rokycany13826 Chodov14454 Ústí nad Orlicí15031 Slaný15070 Jičín16328 Žďár nad Sázavou24030 Vsetín28575 Šumperk28768 Strakonice34545 Třinec38415 Třebíč38785 Prostějov47374 Jihlava50100 Chomutov50251 Děčín52000 Opava60252 Karviná63677 Most67905 Karlovy Vary51807 Zlín79177 Hradec Králové95195 Ústí nad Labem94105 Plzeň Olomouc Brno Ostrava313088

43 Noví účastníci projektu  Český Krumlov  Český Těšín  Domažlice  Jeseník  Havířov  Hodonín  Cheb  Lanškroun  Litomyšl  Louny  Luhačovice  Olomouc - MK  Ostrov  Pelhřimov  Tábor  Turnov  Vamberk  Znojmo

44 Kategorizace knihoven Počet obyvatel obce 1 – Více než Krajská knihovna Krajská knihovna s městskou funkcí Komu je benchmarking určen?  Benchmarking je otevřen všem veřejným knihovnám  Největší přínos může mít ve větších knihovnách  Podmínka: schopnost poskytnout kompletní data pro srovnávání (zejména ekonomická)

45 3 bloky výkonových parametrů= 29 indikátorů  Podmínky pro činnost knihovny  12 indikátorů  Uživatelé, služby  8 indikátorů  Financování, výdaje, efektivita  9 indikátorů

46 Podmínky pro činnost knihovny 1.Podíl financování knihovny na rozpočtu obce 2.Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 3.% obnovy knižního fondu 4.Objem přírůstků na 1000 obyvatel 5.Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel 6.Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 7.Počet studijních míst na 1000 obyvatel 8.Počet internetových stanic na 1000 obyvatel 9.Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel 10.Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů 11.Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků 12.Počet hodin pro veřejnost týdně

47 Uživatelé, služby 1.Registrovaní čtenáři - % z obsluhované populace 2.Registrovaní čtenáři do 15 let - % z obsluhované populace mládeže do 14 let 3.Počet návštěv na jednoho obyvatele 4.% návštěvníků internetu z celkového počtu návštěvníků 5.Počet výpůjček na registrovaného čtenáře 6.Obrat knihovního fondu 7.Kulturní akce na 1000 obyvatel 8.Vzdělávací akce (semináře, kurzy…) na 1000 obyvatel 9.Internetové služby: webová stránka, OPAC…

48 Jaké internetové služby poskytujete uživatelům? Dotazník Má knihovna webovou stránku?Ano - Ne Webová stránka Je webová stránka přístupná přes WAP?Ano - Ne Máte na webové stránce přístup do svého online katalogu?Ano - Ne Nabízíte uživatelům na webu vlastní specializované databáze?Ano - Ne Databáze, elektronické informační zdroje Nabízíte uživatelům licencované el. informační zdroje?Ano - Ne Kolik přes přístup pouze v knihovně? Uveďte počet:Kolik? Kolik přes přístup mimo knihovnu? Uveďte počet:Kolik? Nabízíte virtuální informační službu - Ptejte se knihovny?Ano - Ne Umožňujete komunikaci s uživateli em?Ano - Ne Umožňujete komunikaci s uživateli pomocí SMS?Ano - NeInformace, Zasíláte uživatelům em aktuality o službách a aktivitách knihovny?Ano - Ne komunikace s uživatelem Umožňujete nahlížení do uživatelského konta?Ano - Ne Umožňujete uživatelům objednávání přes webové rozhraní?Ano - Ne Umožňujete uživatelům prolongace přes webové rozhraní?Ano - Ne

49 Financování, výdaje, efektivita 1.Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele 2.Náklady na pořízení knihovního fondu v přepočtu na jednoho obyvatele 3.Náklady na nákup licencí na el. inf. zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele 4.Náklady na pořízení knihovního fondu na výpůjčku 5.% čistých provozních nákladů z celkových provozních nákladů 6.% nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových provozních nákladů z celkových provozních nákladů 7.% osobních nákladů z celkových provozních nákladů 8.% získaných dotací, grantů, vlastních příjmů na celkovém rozpočtu knihovny z celkových příjmů na provoz

50 Databáze „Benchmarking knihoven“

51 Databáze „Benchmarking knihoven“  Zpracovatel a provozovatel: NIPOS  Zadavatel: NK ČR  Obsahuje data 60 knihoven – účastníků projektu  Rok 2006, 2007  Umožňuje:  Propočet výkonových indikátorů z vložených statistických dat  Zjištění minimálních, průměrných a maximálních hodnot indikátorů pro jednotlivé kategorie knihoven  Vzájemné porovnávání výkonových indikátorů vybraných knihoven  Přístup do databáze: pouze pro účastníky projektu

52 Jak to funguje? indikátor 1. knihovna 2. knihovnamin.průměrmax. Podmínky pro činnost knihovny 1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel % obnovy knižního fondu6,8 3,2 2,3 4,3 6,8 3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel8,0 2,9 2,2 4,4 8,0 5. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel0,4 0,3 0,1 0,3 0,9 6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel34,9 19,7 17,4 33,5 96,9 7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel3,3 1,7 0,7 1,6 3,3 8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel0,5 0,4 0,6 0,9 9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů3,3 3,6 2,3 4,4 6,7 10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků0,2 0,3 0,5 12. Počet hodin pro veřejnost týdně36,0 40,0 0,0 39,6 58,0

53 Která knihovna je lepší? Zelená knihovna Bílá knihovna Průměrná hodnota1 1 Nadprůměrná hodnota23 Nadprůměrná hodnota7 Podprůměrná hodnota5 19

54 Další údaje o porovnávaných knihovnách Zelená knihovnaBílá knihovna Vykonává knihovna regionální funkce? Ano Provozuje knihovna hudební odd.? Ano Půjčuje knihovna zvukové dokumenty? Ano Počet poboček:32 Počet základních škol1311 Počet středních škol15 Počet jiných vzdělávacích zařízení 47 Počet vysokých škol11 Jiné9 Umístění knihovnyCentrum města Registrační poplatek 120,- dospělí, 30,- děti dospělí 100,-; děti 50,-; studenti, senioři 70,-; ZTP zdarma; organizace 200,-

55         Nadprůměrné hodnoty Podprůměrné hodnoty 

56                  Nadprůměrné hodnoty Podprůměrné hodnoty

57 SWOT analýza zelené a bílé knihovny

58 Zelená knihovna - Silné stránky  Knihovna má dobrý knihovní fond. Ve vztahu k počtu obyvatel je menší než průměr, ale je bohatě doplňován novou literaturou, a to jak knihami, tak zejména časopisy.  Tomu odpovídá také nadprůměrné procento výdajů na nákup dokumentů.  Fond dokumentů má silně nadprůměrný obrat. Knihovna vykazuje mírně nadprůměrné množství výpůjček na uživatele.  Knihovna má mírně nadprůměrné prostorové podmínky a nabízí přiměřené množství internetových, ale také velké množství studijních míst.  Knihovna pořádá nadprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.  Knihovna je nadprůměrně navštěvována. Nadprůměrná je i návštěvnost internetu.  Knihovna má nadprůměrné množství mladých uživatelů do 15 let.  S ohledem na počet pracovníků je produktivita práce spíše nadprůměrná.  Knihovna má podprůměrný podíl osobních nákladů.  Podíl výdajů knihovny na výdajích obce je nadprůměrný.

59 Zelená knihovna - Slabé stránky  Rozsah provozní doby je podprůměrný, nevyhovuje standardu VKIS.

60 Příležitosti  Knihovna by mohla usilovat o rozšíření provozní doby.  Knihovna by měla usilovat o to, aby si zachovala větší počet uživatelů ve vyšších věkových kategoriích, existuje velký potenciál mladých uživatelů.  Knihovna má mírně nadprůměrné internetové služby, ale je zde potenciál na jejich rozšíření.  Bylo by užitečné zvýšit nabídku elektronických informačních zdrojů.  Knihovna má potenciál ke snižování čistých provozních nákladů.  Knihovna má potenciál k rozšíření příjmů z dotací a grantů a také ze svých vlastních příjmů. Hrozby  Knihovna má nadprůměrné celkové provozní náklady a může existovat riziko jejich snížení.  Mírně nadprůměrné jsou také čisté provozní náklady.  Osobní náklady jsou podprůměrné, může existovat riziko odlivu kvalitních pracovníků a není zde potenciál pro rozšíření provozní doby. Zelená knihovna

61  Knihovna nemá výrazné silné stránky. Většina parametrů se pohybuje na úrovni průměrných a podprůměrných hodnot.  Knihovna má podprůměrné čisté provozní náklady. Bílá knihovna – Silné stránky

62  Knihovna má z hlediska rozsahu podprůměrný knihovní fond, který je také zřejmě zastaralý. Procento jeho obnovy je nízké a podprůměrná je i nabídka časopisů. Podprůměrné je procento výdajů na nákup dokumentů i elektronických informačních zdrojů.  Tomu také odpovídá mírně podprůměrné množství výpůjček i menší obrat knihovního fondu.  Prostorové zajištění knihovny je výrazně podprůměrné.  Počet internetových stanic a studijních míst je průměrný.  Rozsah provozní doby je na úrovni mírného nadprůměru ale nevyhovuje standardu VKIS.  Knihovna pořádá silně podprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.  Knihovna je podprůměrně navštěvována. Silně podprůměrné je využití internetu.  Procento obsluhované populace dospělých i mládeže je podprůměrné.  Knihovna není dobře financována. Výdaje na knihovní fond a čisté provozní náklady jsou podprůměrné, naopak vyšší je procento osobních výdajů. Bílá knihovna – Slabé stránky

63 Bílá knihovna Příležitosti  Zlepšit rozsah a obsah knihovního fondu – knihy, časopisy, elektronické informační zdroje.  Zlepšit prostorové zajištění knihovny.  Rozšířit počet kulturních a vzdělávacích akcí.  Propagovat nabídku veřejného internetu.  Knihovna má podprůměrné množství pracovníků a to jak k počtu obyvatel, tak i k registrovaným uživatelům i návštěvníkům.  Knihovna má potenciál získat další příjmy z dotací a grantů.  Podíl na financování obce je průměrné, existuje zde potenciál, že by obec mohla knihovnu lépe financovat. Hrozby  Podprůměrný knihovní fond a nedostatečné prostorové zajištění může vést k dalšímu poklesu zájmu o služby knihovny.  Riziko poklesu uživatelů (nízký podíl mládeže).  Knihovna vykazuje nadprůměrné procento osobních výdajů na celkových nákladech.

64 Známkování: Jičín – Pelhřimov Jičín Pelhři mov Počet obyvatel Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel % obnovy knižního fondu5,2144, Objem přírůstků na 1000 obyvatel253,23199, Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel9,2947, Počet internetových stanic na 1000 obyvatel0,6840, Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel45,54373, Počet studijních míst na 1000 obyvatel5,4813, Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel0,7330, Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů4,7543, Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků0,2830, Počet hodin pro veřejnost týdně % výdajů na knihovnu z celkových výdajů zřizovatele0,9541, Registrovaní čtenáři - % z obsluhované populace15,4421, Registrovaní čtenáři do 15 let - % z obsluhované populace mládeže do 15 let34,86353, Počet návštěv na jednoho obyvatele2,5933,32

65 Známkování: Jičín - Pelhřimov Jičín Pelhřim ov 17. % návštěvníků internetu z celkového počtu návštěvníků13,0444, Počet výpůjček na registrovaného čtenáře73,23142, Obrat knihovního fondu2,3241, Vzdělávací akce na 1000 obyvatel10,59413, Internetové služby: webová stránka, OPAC, interaktivní funkce, soubor odkazů, virtuální informační služba, elektronické informační zdroje, pro-aktivní informační služby ( , SMS, newsletter) Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele295,882314, Náklady na pořízení knihovního fondu (tradiční dokumenty) v přepočtu na jednoho obyvatele42,66236, Náklady na nákup licencí na el. inf. zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele0,9950, Náklady na pořízení knihovního fondu (tradiční dokumenty) na výpůjčku3,7834, % čistých provozních nákladů (bez osobních nákladů a nákladů na knihovní fond) z celkových provozních nákladů24,12223, % nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových provozních nákladů14,42111, % osobních nákladů z celkových provozních nákladů61,46464, % získaných dotací a grantů na celkovém rozpočtu knihovny z celkových příjmů na provoz2,1944, % vlastních příjmů na celkovém rozpočtu knihovny z celkových příjmů na provoz10,4637,574

66 Co nyní potřebujeme?  Zapojit co nejvíce knihoven do projektu  Využít benchmarking při oceňování knihoven – Knihovna roku, Kamarádka knihovna….?

67 Co dělat, máte-li zájem o účast v projektu?  Mít zájem a odvahu ke vzájemnému srovnávání  Přihlásit se jako účastník projektu  Poskytnout kvalitní a spolehlivá statistická data a další údaje o své činnosti  Poskytnout souhlas pro práci s daty  Spolupracovat s účastníky projektu při vzájemném poznávání  Být připraven poskytnout účastníkům informace a know-how ze své vlastní činnosti  Databáze Benchmarking knihoven je přístupná pouze účastníkům projektu

68 Údaje nezbytné pro benchmarking  Údaje ze statistického výkazu knihovny KULT  Údaje o službách a fondech 15  Ekonomické údaje12  Údaje neuváděné ve výkazu KULT - 3  Náklady na pořízení licencí na el. informační zdroje  Počet dětí do 15 let v obci/městě  Celkové výdaje města/obce v roce 2006  Dotazník k elektronickým službám  Dotazník - komentář k údajům – specifika lokality – např. počet škol, spádovost oblasti, způsob výpočtu indikátoru apod. Odpočet výkonů regionálních funkcí

69 Pokud máte zájem o vstup do projektu: Ozvěte se!  Oslovte knihovny ve svém blízkém i vzdáleném okolí, se kterými se chcete porovnat  Přesvědčte je k účasti na projektu

70 Staňte se lepší knihovnou dříve, než, vaše slabiny odhalí zřizovatel!


Stáhnout ppt "Benchmarking knihoven 3.4. 2008 Národní knihovna ČR Tel. 603 223 627."

Podobné prezentace


Reklamy Google