Populační teorie a politika

Prezentace na téma: "Populační teorie a politika"— Transkript prezentace:

1 Populační teorie a politika

2 Populační teorie První písemné památky o problémech demografického myšlení jsou z oblastí zemědělských populací. Pro jejich celé období jsou charakteristické propopulační názory (Chammurapi, Chetité, Persie, Egypt, Konfucius, Judea)

3

4 Např. Chammurapiho zákoník (1792 - 1750 př. n. l
Např. Chammurapiho zákoník ( př. n. l.) - jako by právní předpisy směřují k podpoře a udržení rodiny a ke zvýšení počtu obyvatelstva: bezdětné manželství opravňovalo muže k rozvodu, ochrana plodu - přísné tresty za způsobený potrat, ochrana manželství a práv dětí pol. 2. tis. př. n. l. u Chetitů: např.trest smrti za cizoložství nebo mezi bratrancem a sestřenicí a sourozenci, existoval levirát - povinnost sňatku ovdovělé ženy s bratrem bývalého muže. Celkově se oslabuje pozice ženy, upevňuje se právo rodiny a nastává výsadní postavení muže.

5 Persie, Egypt - potřeba bojeschopného obyvatelstva - mužů - důraz na vysokou plodnost (1 000 př. n. l.). Podobně v údolí Indu - příkazy k zachování pokolení, povinnost ženy dát syna. Čína - Konfucius (6 - 5 st. př. n. l.) - úvahy o populačním optimu v souvislosti s hledáním ideálního vztahu mezi velikostí zemědělské půdy a potřebným počtem obyvatelstva  nadměrný růst obyvatelstva snižuje výdělek zemědělského rolníka - vede k chudobě  nucené přesuny a migrace obyvatelstva do méně obydlených oblastí (regulace jen vysoká úmrtnost a hladomory). Izrael - výrazně pronatalitní, např. 1. kap. Genese “Ploďtež se a naplňte zemi a podmaňte ji”.

6

7

8 Antické Řecko a Řím první soustavné úvahy o populačních problémech v řecké filozofii (Platón, Aristoteles), rozdílnější podmínky - jen málo úrodné půdy  větší impulsy pro nezemědělskou činnost  rozvoj obchodu  větší individualizace  mořeplavci, kupci, řemesla  středem života městský stát  funkci náboženství přebírá stát  otázka počtu obyvatel se řešila s ohledem na potřeby státu - regulace jeho rozmnožování: pronatalitní - vojenské účely - převaha, ve Spartě ztráta občanských práv muže, který se do určitého věku neoženil, daňové úlevy otcům většího počtu synů, protinatalitní - v období nedostatku prostředků obživy (běžné potraty).

9

10

11

12 Ve 4. stol. př. n. l.: problémy přelidnění země, složitý proces kolonizace na pobřeží a ostrovech Středomoří, relativní přelidnění  koncentrace majitelů půdy  koncentrace majetků  roste městský proletariát. To vše se odráží v demografickém myšlení (Platón, Aristoteles) - idealizace zemědělství  odpor ke změně  utopický obraz o uspořádání ideální obce  rozmnožování lidstva ano, ale musí být regulováno (“děti nebudou ploditi nad své poměry, z bázně před chudobou a válkou”).

13 V obcích a městech  strážci - budou bdít nad počtem uzavíraných sňatků (manželé plodí dvě děti - děvče a chlapce), přebytečné do kolonií. Otázka kvality populace - rodit jen ti, kteří mají nejvhodnější sňatkový věk (ženy let, muži do 55 let). Podobně Aristoteles - regulace přespočetné populace (zejména chudé) řešit uzákoněnými potraty v časné době těhotenství, zabíjení neduživých dětí (plodný věk - ženy od 18 let, muži až od 37 let).

14 Římané - cíl zvýšení sňatečnosti a pozvednutí prestiže rodiny
Římané - cíl zvýšení sňatečnosti a pozvednutí prestiže rodiny. Caesarovy populační zákony - potlačování rozvodů, omezení stěhování (občan mezi lety se nesměl vzdálit z Itálie na dobu delší 3 let). Za císaře Augusta (v roce 4 n. l.): - odměňování plodných manželství, znevýhodnění celibátu, bezdětní a svobodní - vyšší daně.

15 Křesťanství a islám před renesancí
Posuzuje populační otázky především z etických a morálních hledisek, manželství a rodinný život není nejvyšší hodnotou - tou je Bůh. 4. st. n. l. - manželství věc nečistá, křesťanský ideál virginity a mnišství je zde na vrcholu, svět je přelidňován, strach z hladomoru. Křesťanství je v té době vážným depopulačním činitelem.

16 Postupná změna názorů, později v 10. - 13
Postupná změna názorů, později v století - manželství povyšuje na svátost a činí je nerozlučitelným. Jeho účelem je zplození dětí jako smír pohlavního hříchu. Vyvyšování celibátu (záruka nedělitelnosti a nezcizitelnosti církevního majetku). Konečně v 2. polovině 13. století je církevní myšlení důležitým propagátorem intenzivního početního růstu obyvatelstva.

17

18 Dynamizace společenského vývoje od období renesance
Konec 14. stol. - konec 18. stol. - velké změny ve společnosti, kultuře, vědě  období renesance. Vznikají národní státy, dochází k významným vědeckým objevům, mezinárodní směna a obchod, objevitelské cesty. Niccolo Machiavelli ( ) - počet obyvatelstva závisí na produktivnosti půdy, pak nutná kolonizace  pak nemoci, celkově je pro početné obyvatelstvo = hospodářská síla. Thomas More ( ) - ve své Utopii (1516) - utopický stát, maximálně 6 tis. rodin, každá rodina má předepsanou velikost (min. 10, max. 16 dětí), není-li tomu tak, přerozdělování dětí v rodinách, pak kolonizace  v Anglii úspěšné myšlenky.

19 Merkantilismus (od pol. 16. stol
Merkantilismus (od pol. 16. stol.) - orientace na hospodářskou politiku. Základem je cíl: dosažení moci a bohatství shromážděním peněžního bohatství a vzácných kovů, rozvojem obchodů, trhů, zejména zahraničních. Jejich populační myšlení: početnější obyvatelstvo představuje potenciální možnost zvýšit bohatství státu, ale i přelidnění škodí, je nutná regulace podle prostředků obživy, také doporučuje kolonizaci (příklad Nizozemí, Francie v 17. stol., Francie 20 mil obyvatel, Anglie 8 mil. obyvatel - jen jevová stránka velký počet = velké bohatství).

20 Další dvě staletí - teze evropských vlád - více obyvatel - mocnější hospodářství i politika.
Z nich v pol. 18. stol. - fyziokraté - základem myšlení “přírodní pořádek” a hlavním ekonomickým aspektem byla úloha zemědělské půdy = je rozhodující. Tyto myšlenky měly vliv hlavně ve Francii: zhoršení situace francouzského zemědělství  útěk do měst  roste městský proletariát  sociální neklid  francouzská buržoazní revoluce - sociální nerovnosti, celkově populační optimismus.

21 Období klasické politické ekonomie
Anglie 18. stol. - nástup průmyslové revoluce - ve značném předstihu před Francií. J. Graunt - zakladatel demografie, populační otázky do popředí. Celkově základní teze anglické politické ekonomie = početní růst obyvatelstva veličina proměnná závislá na množství prostředků obživy (bohatí rodí málo dětí, chudí hodně, ale reguluje je vysoká úmrtnost). Naproti tomu francouzské osvícenství (Voltair, Rousseau) v Anglii - jiné názory. Např. W. Godwin (1793) sociální bída pramení ze špatného sociálního uspořádání společnosti  rozdělit národní důchod spravedlivěji  odstraní se kořeny chudoby.Pokroky vědy, schopnosti  víra ve všemocnost lidského rozumu  3/4 Země neobydleny a nevyužity  populační růst ano.

22 1798 - T. R. Malthus - v populačních teoriích 100 x ano + 100 x ne
T. R. Malthus - v populačních teoriích 100 x ano x ne. Odmítá ideální spravedlivé společnosti (základní vlastností člověka je mj. lenost, pasivita k práci, člověk je složitý, rozum není vždy rozhodující). Základ - obyvatelstvo roste rychleji (exponenciálně), zdroje obživy pomaleji (lineárně), v určitém stadiu byl růst populace, = přírodní zákon = determinismus. Důsledky populačního růstu vždy dopadnou na chudé vrstvy, jejich situace nemůže být zlepšena chudinskými zákony, ale populačními opatřeními: odkládat sňatky na dobu, kdy lidé mají prostředky na založení rodiny, zvýšená úroveň úmrtnosti, neřesti (snižují plodnost). Čili chudí jsou sami zdrojem svých problémů (proč se tak množí?) - zastánci teorie pochopitelně z bohatších kruhů společnosti - vyzdvihuje zde ale důležitý rys - individualismus - v člověku sílí vědomí odpovědnosti. Rozpor: mezi dva společenské jevy (reprodukce výroby a existence chudoby) se vkládá početní růst obyvatelstva jako důsledek rostoucí výroby a zároveň příčina této chudoby. Cesta ven: mravní zdrženlivost (přísná manželství), nemůže-li ho založit (obživa), má ho odložit, početí v manželství je správné, sňatky by neměli uzavírat chudí (i zákony pro chudé byly přísnější pro založení manželství v 1. polovině 19. století).

23 Hospodářská situace té doby odráží tyto názory: Anglie - v průběhu 18
Hospodářská situace té doby odráží tyto názory: Anglie - v průběhu 18. století se zvýšil počet obyvatelstva o 57 %, rozvoj průmyslové revoluce, pokles obyvatelstva pracujícího v zemědělství - poprvé ve světě pod 40 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, zemědělství postiženo řadou neúrod, v důsledku války s Francií zastaven dovoz potravin z Evropy. Význam Malthusových myšlenek: formuluje vztah populace x prostředky obživy v platnou zákonitost.

24 Pokračovatelé a kritici Malthusova populačního myšlení
Propagace: David Ricardo (reprezentant klasické politické ekonomie) - zákony řídící úroveň a trendy produkce a distribuce mezi mzdami, úroky, rentami a zisky. Početní růst obyvatelstva je závisle proměnná: na velikosti mzdy, snaze dělníků zlepšit si bezprostředně hmotnou situaci Počet obyvatelstva - tržní cena práce vyšší než její přirozená cena - postavení dělníka skvělé - vyšší počet dělníků - mzda klesá - strádání - úmrtí - a znovu. Kapitál roste - roste poptávka po práci - obyvatelstvo roste.

25 Přirozená cena práce (vyjádřena v potravinách) a v prostředcích nutných k životu není neměnná.
Celkově: v mnoha zemích tehdy v 19. století snahy o stanovení populačního optima - rovnovážný stav mezi ekonomickým vývojem země a počtem jejich obyvatel = malthusiánské pozice.

26 Kritikové: zdůrazňují vliv technologického pokroku, dělby práce, rozšíření obchodu, výroby, vlastní demografické poznání - populační trendy, lepší společenská organizace (utopičtí socialisté), možnosti lepšího využití půdy, zábranou vzrůstu počtu obyvatelstva není nedostatečné bohatství přírody, ale nedostatečný důchod určitých společenských vrstev - dělnictvo, existuje jen relativní přelidnění - hospodářské příčiny, ne biologické.

27 Marxismus populační zákon, je to jen přelidnění relativní, až bude socialismus, nebude nerovnost, zmizí relativní přelidnění. U Marxe tři formy relativního přebytku populace či nezaměstnanosti: pohyblivý (lidé vytlačováni z výroby stroji a změnami v průmyslu), latentní (zemědělská populace - je na pokraji migrace do měst v důsledku pronikání kapitálu do zemědělství), stagnující (dělníci, kteří mají nejnižší životní úroveň), jeho populační zákon je zákonem ekonomickým - nesprávná aplikace - např. v kapitalismu nižší porodnost než v socialismu.

28 Pozitivismus a eklekticismus v demografické teorii
Pozitivisté (August Comte ) - omezení jen na jednu stránku skutečností (poznání nemá smysl). Představitel H. Spencer - zakladatel bioorganické teorie. Čím složitější organismus, tím větší má schopnost sebezáchovy, ale tím méně mu zbývá energie na rozmnožování Člověk dospěl nejdále, oslabil svou reprodukční sílu. Výsledek: stacionární stav obyvatel - vede ke stadiu harmonie (vliv Darwina - přirozený výběr partnerů a zákon boje o existenci.

29 Další teorie Dumont ( ) - autor tzv. teorie sociální kapilarity - porodnost v civilizovaných zemích klesá v důsledku tužby lidí po sociálním vzestupu, bohatství, dokonalosti; teorie blahobytová - bohatí nebo chudí, chudoba plodí četné potomstvo; teorie racionalizační - pokles porodnosti vlivem rozdílů duševních vlastností jedinců: plození je určeno rozumovými úvahami, rostoucí individualitou a racionalizací. teorie matematické a biologické (např. logistické křivky).

30 populační teorie mezi válkami: ovlivněny - poklesem porodnosti, hospodářskou krizí; zvyky a praktiky omezující záměrně plodnost existovaly a existují, - přibývá plánování rodiny, jednota biologického a společenského v populačních procesech, demografická reprodukce jako široká součást společenského vývoje, urbanizační teorie (pokles porodnosti ve městech).

31 Globální zákonitosti populační reprodukce
Dnes je vývoj populace celosvětovým problémem v největší míře, co lidstvo poznalo, rozdíly se zvětšují: Rozdíly ve společenském, ekonomickém a populačním vývoji mezi zeměmi světa se neustále zvětšují Budoucí populační vývoj světa je problém globální Rozdílné vlivy ekonomické, společenské, urbanizace atd. v zemích s rozdílným společenským zřízením Vysvětlování změn procesů demografické reprodukce: - porodnosti, úmrtnosti.

32 DEMOGRAFIE A POPULAČNÍ POLITIKA
Populační politika - jako součást sociální politiky. V užším pojetí: opatření přijaté společností výhradně za tím účelem, aby působila na populační reprodukci nebo na rozmístění obyvatelstva a migraci V širším pojetí: všechna opatření, která mají nějaký populační efekt Teorie populační politiky - součást demografie, geodemografie se zabývá studiem opatření populační politiky Cíle populační politiky: - ekonomickou a sociální reprodukci přizpůsobit reprodukci populační, nesnažit se o opak, jsou mezi nimi kvalitativní rozdíly Časovou jednotkou populační reprodukce je délka ženské generace (delší než průměrná časová jednotka reprodukce ekonomické)

33 Populační politiku můžeme chápat v užším nebo širším pojetí:
užší pojetí je omezeno na opatření přijatá za účelem ovlivnit počet a rozmístění obyvatelstva, zahrnujeme do nich opatření působící přímo na demografickou reprodukci resp. na migrace širší pojetí zahrnuje všechna opatření populační politiky, bez ohledu na jejich deklarované cíle (např. zvyšování životní úrovně, cenová politika, dotace školských zařízení).

34 Nástroje k dosažení cílů:
přímé – např. placená mateřská dovolená, porodné, interrupční zákon nepřímé – zkvalitňování lékařské péče, dotace školských zařízení, novomanželské půjčky, sociální dávky

35 Cíle populační politiky mohou být stanoveny v oblasti úmrtnosti, porodnosti, rozmístění obyvatelstva a migrace a celkového početního růstu. V oblasti úmrtnosti je snaha u všech společností o snížení intenzity úmrtnosti a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. V oblasti porodnosti můžeme rozlišit politiku pronatalitní ( snaha o zvýšení plodnosti) a politiku antinatalitní (snaha omezit početní růst populace snížením plodnosti).

36 V současné době se u většiny vyspělých zemí setkáváme s nepřímým zaměřením populační politiky – prostředky se investují formou různých sociálních dávek. Vlády většiny zemí, v nichž dosud nebyla ukončena demografická revoluce, se snaží o snížení populačních přírůstků, obyvatelstvo řady těchto zemí však setrvává u tradičních názorů (děti jsou zárukou péče o rodiče ve stáří, vliv náboženství). Rychleji se daří snižovat úmrtnost pomocí investic rozvinutých zemí do zdravotnictví .

37 Populační politika působí na populační klima, tj
Populační politika působí na populační klima, tj. část společenského vědomí působícího při populační reprodukci (postoje k počtu dětí, věku rodičů při jejich narození i hodnoty dítěte v rodině i ve společnosti). Nemusí být vždy v souladu s populační politikou státu, ale je touto politikou ovlivňováno.