Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Všeobecný přehled Trestní právo Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Všeobecný přehled Trestní právo Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO."— Transkript prezentace:

1 Všeobecný přehled Trestní právo Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO

2 Trestní právo Doporučená literatura: CIBULKA, K. Trestní právo. Brno : Sokrates, 2005, s ISBN (http://www.knihkupectvi.net/trestni-pravo)http://www.knihkupectvi.net/trestni-pravo ÚZ č.622 – Trestní předpisy

3 Právo Normativní systém (systém norem) Jiné normativní systémy

4 Právo veřejné a soukromé Publicum ius est quod ad staatum rei romanae spectat; privatum singulorum utilitatem (Ulpianus) Právo veřejné je právo římského státu; právo soukromé sleduje prospěch jedince

5 Právo veřejné a soukromé Veřejné – VP metoda regulace Rozdílné postavení subjektů Soukromé – SP metoda regulace Rovné postavení subjektů Někteří autoři hovoří o administrativně právní metodě regulace – typická pro správní právo

6 Právo veřejné a soukromé Veřejné Ústavní Trestní Finanční Správní Soukromé Občanské Obchodní Pracovní Rodinné

7 Trestní právo Trestní právo hmotné – obecná část Trestní právo hmotné – zvláštní část Trestní právo procesní Trestaní mladistvých pachatelů Neprávní disciplíny Kriminologie, kriminalistika, penologie neprávní disciplíny

8 Historie TP Personalita TP – příslušnost jedince ke společenské vrstvě Absence kodifikace TP – prostor pro volný (i svévolný) výklad norem Obvyklý postup tzv. ordály (boží soudy) iracionální důkazní prostředek, používaný od starověku až do 18.stol.(1776 MT); rozhodnutí o vině či nevině bylo vloženo do rukou vyšší mocí ordál ohněm (šarijá dodnes), vodou (čarodejnice), soubojem (šlechta) (v VB i žena, pokud mečem muž byl zakopán po pás v jámě), přísahou aj.vykonával zpravidla rychtář Poslední ordál cca 1830 v VB

9 Ordál ohněm

10 Historie TP V 16.stol. Začíná se prosazovat TORTURA V širším slova smyslu mučení V užším podrobení vyslýchaného právu útrpnému – tj. mučení v přesně vymezeném právním schématu během vyšetřování a výslechu V současné době v zemích OSN zakázáno

11 Tortura (palečnice, španělská bota)

12 Historie TP Feudální absolutismus již reflektuje zásadu oficiality Podstatou je zahájení procesu orgánem k tomu kompetentním Dále se objevuje zásada písemnosti a inkvizice 1576 vydán Koldínův zakoník Byla velmi partikulární – stavovská úprava Hrdelní tresty – jejich forma spočívala v druhu trestné činnosti, za kterou trest následoval Stětí mečem. Oběšení, čtvrcení těla, lámání kolen, pohřbívání zaživa, utopení Nejčastějšími pachateli byli čeledíni a poddaní z vesnic (rvačky, podvody aj.)

13 Hrdelní tresty

14 Historie TP Constitutio Criminalis Carolina 1768 Stále zachovával torturu Tři stupně mučení – drcení prstů, španělská bota, stržení žebříkem Přetrvával prvek MSTY na odsouzeném Všeobecný zákoník o zločinech a trestech za ně 1787 Poprvé se objevuje zásada přiměřenosti trestu Nejvýznamnější trest odnětí svobody Josefínský zákoník 1803 Specifikoval způsoby výkonu trestu Rozdíly mezi žalář – těžký žalář – nejtěžší žalář

15 Historie TP Zákon trestní o zločinech, přečinech a přestupcích 1852 Dva stupně vězení Domácí vězení Velmi intenzivní ochrana státu a jeho orgánů Článek IV. zákona z roku 1852 stanovil, že „podle tohoto trestního zákona může se …jen to za zločin, za přečin nebo za přestupek pokládati a trestati, co se v něm výslovně za zločin, za přečin nebo za přestupek prohlašuje.“ Korektiv ve smyslu úmyslnosti i nebezpečnosti byl dán formulací: „Ke zločinu vyžaduje se zlého úmyslu“, dále podrobněji rozvedenou. Podle § 4 „Zločin pochází ze zlomyslnosti pachatelovy, nikoliv z povahy toho, na němž se spáchá. Zločin tudíž spáchati lze i na provinilcích, na bezesmyslných, na dětech, na spících a též na takových osobách, které samy škody si přejí nebo k ní svolují.“

16 Historie TP Za první republiky snahy o jeho modernizaci, ale pouze novely Po nástupu komunismu přijat zákon č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky specifikoval některé TČ Nový trestní zákon přijat v roce 1950 jako z.č. 86/1950 Sb. Ideologicky podbarven Další přijat v roce 1961 jako z.č. 140/1961 Sb. – ten platí dodnes Dílčí novely po r Problémy – systematika zákona aj.

17 Politické procesy

18 Prameny trestního práva Ústava ČR – zákon č. 1/1993 Sb. LZPS – zákon č. 2/1993 Sb. Trestní zákon – zákon č. 140/1961 Sb. Trestní řád – zákon č. 141/1961 Sb. Rejstřík trestů – zákon č. 269/1994 Sb. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže – zákon č. 218/2003 Zákon o výkonu trestu – zákon 169/1999 Sb. A jiné…

19 Základní zásady TP Čl. 6 odst.2 LZPS – Nikdo nesmí být zbaven života Čl. 6 odst.3 LZPS - Trest smrti se nepřipouští Čl. 7 odst.2 LZPS – Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu Čl. 8 odst.2 LZPS trestní stíhání jen na základě zákonných důvodů (proti svévoli st. moci) Čl. 8 odst.3 LZPS – zadržení – jen zákonné důvody (obviněný, podezřelý) – ihned seznámení s důvody + výslech do 48hodin předat soudu nebo propustit na svobodu – soud do 24 hodin vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo propustit Čl. 39 LZPS – jen zákon stanoví co je TČ a jaké tresty, event. jiné ujmy lze uložit

20 Základní zásady TP Základní zásady (principy) – vůdčí ideje právního odvětví Nullum crimen sine legem; nula poena sinne legem Žádný trestný čin bez zákona; žádný trest bez zákona Zákaz analogie k tíži pachatele Princip individuální trestní odpovědnosti (TZ nezná kolektivní odpovědnost!) – výjimka z pravidla návrh trestní odpovědnosti právnických osob Zásada humanismu Zásada odpovědnosti za zavinění (výslovně požadován úmysl – nestačí-li nedbalost)

21 Trestní odpovědnost Základem trestní odpovědnosti je TRESTNÝ ČIN (PROVINĚNÍ) Povinnost strpět za spáchaný TČ sankce (nejenom tresty!) stanovené trestním zákonem v rámci trestně právního vztahu Trestně právní vztah vzniká spácháním TČ mezi pachatelem a státem Trestně procesní vztah vzniká mezi obviněným a orgány činnými v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud)- v rámci těchto vztahů vzniká (např.právo na obhajobu)

22 Vysvětlení pojmů Trestný čin (materiálně – formální pojetí) je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti

23 Vysvětlení pojmů TČ se rozumí i příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod pomoc

24 Vysvětlení pojmů Provinění Původně – se jednalo o méně závažné, zpravidla majetkové a občanskoprávní delikty – projednávaly je Místní lidové soudy, od r se projednávaly jako tzv. přečiny od r – přestupek, event. některé TČ Trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá provinění Upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže 218/2003 Sb.

25 Znaky trestného činu

26 Vysvětlení pojmů Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění jeho pohnutkou

27 Stupně nebezpečnosti Mimořádně vysoký stupeň n. Velmi vysoký stupeň n. Menší stupeň n. Malý stupeň n. Nepatrný stupeň n.

28 Věk pachatele Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný. (§11 TZ) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.

29 Příčetnost Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný A) Nemůže rozpoznat nebezpečnost B) Nemůže ovládat své jednání Stačí jedna ze složek, ale v době spáchání TČ Nejde o stav, kdy osoba trpí duševní poruchou, ale může a) i b)

30 Objekt trestného činu Společenské vztahy Zájmy a hodnoty Chráněné trestním právem Např. vlastnické vztahy, život, zdraví, majetek, ústavní zřízení, ústavní zřízení bezpečnost republiky,obranyschopnost Souvisí s ochrannou funkcí TP – TP krajní prostředek ochrany spol. – nejpřísnější prostředek – tam kde ostatní právní odvětví neúčinné – prostředek poslední instance ULTIMA RATIO

31 Vysvětlení pojmů – subjektivní stránka Zavinění – vnitřní (psychický) vztah člověka ke skutečnostem, které zakládají trestný čin I.) úmysl (dolus) A) úmysl přímý (d.directus) (chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem) (např. bytová krádež) B) úmysl nepřímý /eventuální/ (d.eventualis) (věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn) (např. pachatel neplatil výživné, přičemž věděl, že tím může u vyživované osoby způsobit stav nouze)

32 Vysvětlení pojmů Zavinění II.) nedbalost (culpa) A) nedbalost vědomá věděl, že může způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí (pachatel nedodržuje dopravní předpisy a spoléhá na to, že nedojde k nehodě a následnému zranění) B) nedbalost nevědomá nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (na rozdíl od náhody) (např. lékař zvolil pro konkrétního pacienta způsob léčby, který vzhledem ke zdravotním problémům pacienta, o nichž lékař nevěděl, vedl k poškození zdraví pacienta, přičemž tento lékař měl možnost uvedené informace ještě před stanovením léčby zjistit)

33 Druhy trestů Účel trestu Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. Upuštění od potrestání Od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě. Upustil-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

34 Druhy trestů 1. odnětí svobody, 2. obecně prospěšné práce, 3. ztrátu čestných titulů a vyznamenání, 4. ztrátu vojenské hodnosti, 5. zákaz činnosti, 6. propadnutí majetku, 7. peněžitý trest, 8. propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, 9. vyhoštění, 10. zákaz pobytu 11. výjimečný trest: let nebo doživotí

35 Ochranná opatření ochranné léčení ochranná výchova – jen mladistvý zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty (Nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty)

36 Systematika zvláštní části Hlava I. § Trestné činy proti republice, cizímu státu nebo mezinárodní organizaci Hlava I. Hlava II. § Trestné činy hospodářské Hlava II. Hlava III. § aTrestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Hlava III. Hlava IV. § Trestné činy obecně nebezpečné Hlava IV. Hlava V. § aTrestné činy hrubě narušující občanské soužití Hlava V. Hlava VI. § bTrestné činy proti rodině a mládeži Hlava VI. Hlava VII. § Trestné činy proti životu a zdraví Hlava VII. Hlava VIII. § Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti Hlava VIII. Hlava IX. § Trestné činy proti majetku Hlava IX. Hlava X. § Trestné činy proti lidskosti Hlava X. Hlava XI. § eTrestné činy proti brannosti Hlava XI. Hlava XII. § Trestné činy vojenské Hlava XII.

37 Vlastizrada § 91  Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin (není rozhodující, zda má i jiné občanství)  rozvracení republiky (§ 92),  teroru (§ 93),  teroristického útoku (§ 95),  záškodnictví (§ 96) nebo  sabotáže (§ 97),  bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem.

38 Vlastizrada § 91 Subjektem může být jen občan České republiky Objektem je  Ústavní zřízení (uspořádání státních orgánů, orgánů samosprávy a politických organizací a pravidla jejich fungování dle Ústavy)  Obranyschopnost (způsobilost odvrátit vnější útok nepřítele),  Samostatnost (právo rozhodovat o všech otázkách vnitřní a vnější politiky bez závislosti na cizí moci – výjimka plnění povinností z mezinárodních závazků např. NATO),  Územní celistvost České republiky (jednota státního území, které představuje jednolitý celek, hranice dány ústavními zákony)

39 Vlastizrada Spojení s cizí mocí  Přímý nebo i nepřímý kontakt – na jehož formě nezáleží – schůzka, telefonát, atd. Není rozhodující kdo kontakt inicioval Musí reálně existovat (jednorázově, opakovaně) s cílem spáchat, některý z trestných činů Cizí mocí je každý stát mimo ČR nebo vojenská a jiná seskupení reprezentovaná diplomaty, rozvědčíky, vojáky apod. Cizím činitelem fyzická nebo právnická osoba, která není orgánem cizího státu, ale která má významný vliv na dění ve své zemi (opoziční politik, publicista, novinář, lobbystická společnost)

40 Vlastizrada Subjektivní stránka vyžaduje úmysl

41 Vlastizrada Neplést s velezradou!!! jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu Čl. 65 odst.2) Ústavy ČR Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt

42 Stav ohrožení státu Vyhlašuje na návrh vlády Parlament ČR je-li bezprostředně ohrožena celistvost státu, jeho svrchovanost nebo demokratické základy K přijetí je zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců a všech senátorů

43 Válečný stav Vyhlašuje Parlament Je-li ČR napadena Nebo je-li nutné plnit mezinárodní závazky

44 Služba v cizím vojsku Objekt – obrana státu, účast občanů ČR v armádě ČR Konání služby pro cizí mocnost bez povolení – výjimka povolení prezidenta na základě žádosti občana (pokud dvojí občanství bez žádosti) Vojsko cizí moci – jakékoliv vojsko vč. Cizinecké legie Subjekt jen občan ČR Fakt výkonu služby pro spojence ČR nebrání materiální stránce – nebezpečnosti TČ

45 Cizinecké legie Elitní jednotka francouzské armády Založena 1831 Složena z cizinců Po 3leté službě smí požádat o fr.občanství Francouzem se nestává krví přijatou, ale objetovanou

46 Trestné činy proti životu a zdraví Objekt TČ – život a zdraví člověka Objektivní stránka – jednání pachatele jak konání tak opomenutí Z hlediska následku 1. Usmrcení 2. Těžká újma na zdraví 3. Ublížení na zdraví Subjektivní stránka – úmysl i nedbalost Svolení poškozeného – nevylučuje trestní odpovědnost

47 Trestné činy proti životu a zdraví Diametrální rozdíly ve společenské nebezpečnosti činů § 219 vražda § 220 vražda novorozeného dítěte matkou § 225 rvačka § 226 ohrožování pohlavní nemocí § 230 účast na sebevraždě

48 § 219 Vražda 1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let. 2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dvou nebo více osobách, b) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, c) opětovně, d) na těhotné ženě, e) na osobě mladší než patnáct let, f) na veřejném činiteli při výkonu nebo pro výkon jeho pravomoci, g) na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo h) v úmyslu získat majetkový prospěch nebo v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, anebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky.

49 § 219 Vražda Objekt lidský život Počátek a konec života!! Začátek porodu Biologická smrt mozku – celebrální smrt – obnovení životních funkcí – vyloučeno Pokud dojde ke klinické smrti následkem útoku proti životu, ale včasným lékařským zákrokem se podaří obnovit životní fce, jedná se o pokus TČ vraždy Okamžik smrti důležitý – např. transplantace – orgán lze odebrat jen mrtvému (nevratná zástava krevního oběhu, nevratné ztráty fce celého mozku atd.) Čin spáchaný na mrtvole s cílem usmrtit člověka je pokusem TČ vraždy! Objektivní stránka – usmrcení – jedna bodná rána i dlouhodobé zlé nakládání

50 § 219 Vražda Zvlášť surový nebo trýznivý způsob provedení –znak kvalifikované skutkové podstaty Extrémně vysoká míra brutality nemusí být zvýšená trýzeň poškozeného Pozvolné udušení, svázání a ukrytí pod peřiny a zanechání bez pomoci

51 Orgány činné v trestním řízení orgány činné v trestním řízení jsou soud, státní zástupce policejní orgán, pokud provádějí úkony trestního řízení

52 Pojmy proces Adhezní řízení (z lat. adhaere = lnout;) protože je souběžně vedeno jiné (hlavní) řízení, lze věc projednat s nižšími procesními náklady v jeho rámci např. nárok poškozeného


Stáhnout ppt "Všeobecný přehled Trestní právo Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO."

Podobné prezentace


Reklamy Google