Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

E DUCOLAND 1. SETKÁNÍ : ( SEBE ) REFLEXE V PRÁCI UČITELE Blanka Pravdová, Kateřina Lojdová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "E DUCOLAND 1. SETKÁNÍ : ( SEBE ) REFLEXE V PRÁCI UČITELE Blanka Pravdová, Kateřina Lojdová."— Transkript prezentace:

1 E DUCOLAND 1. SETKÁNÍ : ( SEBE ) REFLEXE V PRÁCI UČITELE Blanka Pravdová, Kateřina Lojdová

2 O BSAH KURZU 1) Očekávání účastníků 2) Koncepce praxí a diskuse 3) Zkušenosti s novou koncepcí praxí 4) Zkušenosti s reflexí v práci se studenty učitelství a se sebereflexí (volné psaní Já jako cvičný učitel)

3 K DYŽ SE ŘEKNE SEBEREFLEXE …

4 C O JE TO SEBEREFLEXE ? vnitřní komunikace se sebou samým introspektivní poznávání sebe sama východisko formování vlastní osobnosti a procesu učení

5 REFLEXE VERSUS SEBEREFLEXE Korthagen (2011) chápe reflexi jako „mentální proces spočívající ve snaze strukturovat nebo restrukturovat určité zkušenosti, problém nebo stávající znalosti či vhledy.“ Sebereflexe nám umožňuje uvědomit si, co pro nás reflexe znamená, jak nás ovlivňuje. Sebereflexi lze rovněž chápat jako konfrontaci našeho reálného Já a ideálního Já. V procesu sebereflexe vedeme sami se sebou vnitřní dialog, „rozdvojujeme se“ na Já pozorující (I-self) a Já pozorované (Me- self). Někdy jsou oba pojmy zaměňovány.

6 STĚŽEJNÍ ROLE CVIČNÉHO UČITELE „Když za mnou na konci hodiny přišel učitel a já viděla tu jednu stranu v jeho sešitě, byla jsem více než potěšena. Uviděla jsem asi osm plusů v kroužku, označujících pozitiva. No zkrátka paráda!“ (Ariana)

7 Ú SKALÍ V PRÁCI CVIČNÉHO UČITELE Třídu studentovi otevírá cvičný učitel „ Ve třídě jsem vzbudila pozornost. Učitel žákům nevysvětlil moji přítomnost, a tak během hodiny zvědavě zírali, co dělám, co si píšu.“ (Anna) Diskuse: experiment – učitelem bez formální autority Cvičný učitel studentovi „kryje záda“ „Nekázeň způsobilo hned několik faktorů. Paní učitelka českého jazyka byla celý týden mimo školu, žáci si mysleli, že jim nemůžu dát poznámku nebo špatnou známku, a proto si dovolili se bavit.“ (Alena)

8 Ú SKALÍ V PRÁCI CVIČNÉHO UČITELE Cvičný učitel jako záchranář „Vše bylo v pořádku do chvíle, než Toníček na tabuli namalovat marihuanu. Samozřejmě jsem mu nařídila, ať to smaže. Jiný žák ze třídy to udělal a Tonda se rozhodl, že si daný obrázek namaluje znova. Problém byl, že již neměl žádnou křídu. Rozhodl se tedy jít do vedlejší devítky a vzít si ji od nich. To jsem mu samozřejmě zatrhla. Na chodbě jsme naštěstí potkali mojí paní učitelku, která Tondovi dovolila si křídu vzít až poté, co jí slíbil, že na tabuli nenamaluje nic nevhodného a dohodli se na tom, že může namalovat smajlíka.“ (Ariana) Kdy a jak poskytovat zpětnou vazbu? Reflektovat nebo mentorovat? „Žáci určili podle mě správně přítomný čas u slovesa, když se do toho vložila paní učitelka, jestli je to opravdu přítomný čas. Docela mě zaskočila, připadala jsem si jako u zkoušky.“ (Amálie)

9 S TRUKTURA ZPĚTNÉ VAZBY

10 C O REFLEKTOVAT : TŘI OBLASTI 1. DIDAKTICKÁ OBLAST: CO A JAK UČIT Při vstupu do praxe studenti často upřednostňují reflexi v didaktických otázkách. Jinými slovy ptají se a hledají odpovědi na to, co a jak mají učit. V začátcích je třeba studentům ukázat, že „reflexe není o hledání správných a špatných odpovědí“ (Moon, 2013, s. 99).

11 2. S OCIÁLNÍ OBLAST : CO SE DĚJE KOLEM „Přežila jsem, nicméně jsem chtěla chvílemi opravdu utéct“ (Astrid). Přestože didaktická oblast je jádrová pro celý proces vyučování, nelze opomenout, že se tento proces odehrává v sociálním kontextu, který didaktickou oblast ovlivňuje. Jinými slovy, pokud učitel „nezvládne“ třídu například z hlediska kázně, těžko může naplnit svoje didaktické cíle. Se sociální dimenzí praxe tak do pozadí ustupuje vzdělávací obsah a naopak převládají hlediska obecnější, pedagogická, sociologická a psychologická.

12 3. OSOBNOSTNÍ OBLAST: JÁ Tato rovina reflexe je zaměřena na vnímání sebe sama, srovnání skutečného a ideálního Já. Jaký bych chtěl být učitel? V edukační realitě se samozřejmě didaktická, sociální a osobnostní oblast prolínají. Reflexe však přináší možnost tyto tři oblasti analyticky oddělit a lépe tak porozumět edukační realitě, což je nezbytným předpokladem efektivního vyučování.

13 J AK REFLEKTOVAT ? F ÁZE REFLEXE ALACT MODEL, podle KORTHAGENA

14 ALACT MODEL - zkratka pochází z počátečních písmen názvů jednotlivých fází - popisuje ideální proces reflexe - rozlišuje pět fází procesu: (1) akci, (2) pohled zpět na akci, (3) uvědomění si základních aspektů, (4) vytváření alternativních postupů v jednání, (5) pokus, který je zároveň novou akcí, a proto i startovací čárou nového cyklu. Reflexe se provádí v krocích 2,3 a 4 pomocí tří základních otázek: 2. krok: Co se stalo? 3. krok: Co pro mne bylo důležité? 4. krok: Co si stanovím pro další kroky?

15 NEDOKONČENÝ PROCES REFLEXE

16 R EFLEKTIVNÍ PSANÍ Cvičení dle J. Moon Navazující cvičení: Analýza situace se studentem

17 C O POTŘEBUJEME UMĚT K SEBEREFLEXI popisovat a hodnotit své myšlení a způsoby jednání stanovit si jasný cíl a vytvořit soubor kritérií hodnocení srovnávat stav aktuálního „já“ s ideálním a požadovaným „já“ odhalovat příčiny sledovaných jevů vyvozovat závěry pro své zdokonalování klást si sebereflektivní otázky nalézat odpovědi

18 J AK NA TO ? S KRZE SEBEREFLEKTIVNÍ OTÁZKY 1. Popisné otázky si učitel klade o učivu, žácích, metodách, způsobech jednání v pedagogických situacích, svých emocionálních prožitcích. 2. Hodnotící otázky se týkají názorů, postojů, způsobech jednání ve vyučovací hodině. 3. Kauzální otázky směřují k odhalení příčin a zdrojů postojů a způsobů jednání (proč). 4. Rozhodovací otázky vedou ke změně postupů, způsobů jednání (jak).

19 N ÁSTROJE SEBEREFLEXE  psaná sebereflektivní výpověď (popis, analýza, interpretace)  učitelův deník  videozáznam hodiny  zpětná vazba od kolegy (hospitace)  zpětná vazba od žáků  diagnostické metody, dotazníky

20 U KÁZKA DIAGNOSTIKY : D OTAZNÍK INTERAKČNÍHO STYLU Termín interakce znamená vzájemné působení. Interakce je vždy dvojstranná, zúčastňuje se jí učitel i žák a chování jedné strany ovlivňuje chování druhé Každý učitel inklinuje k určitému způsobu interakce, který u něho převládá v rozlišných interakčních epizodách, takže můžeme hovořit o jeho interakčním stylu. Interakční styl je relativně stabilní charakteristika učitele

21 D OTAZNÍK INTERAKČNÍHO STYLU

22 O SM SEKTORŮ UČITELOVA INTERPERSONÁLNÍHO STYLU

23 V YHODNOCENÍ DOTAZNÍKU

24 C VIČENÍ : POSTUPY V REFLEXI : od popisu po reflektivní záznam od žádných otázek přes otázky po odpovědi na otázky; identifikace a postupně efektivnější zacházení s vlivem emocí; v „odstupu od události”; v sebetázání, zpochybňování vlastních myšlenek; v rozpoznání důležitosti předchozí zkušenosti; v braní v úvahu názorů ostatních lidí směrem k metakognici – přezkoumávání vlastních reflektivních procesů

25 C VIČENÍ Analýza výukové situace

26 C VIČENÍ Analýza hospitace

27 S HRNUTÍ. P ROČ ( SEBE ) REFLEXE V PRÁCI UČITELE ? učitelé mají při plnění úkolů svého povolání značnou svobodu volby a velký prostor pro vlastní soud; situace se proměňují a musí se stále znovu vyhodnocovat předpoklad efektivního rozhodování předpoklad řešení problémových pedagogických situací jedna z klíčových pedagogických kompetencí součást profesního rozvoje učitele

28 S HRNUTÍ : K DO JE ( SEBE ) REFLEKTIVNÍ UČITEL ? (Sebe) reflektivní učitel je takový učitel, který upřímně a současně efektivně kriticky reflektuje pedagogickou praxi, obzvláště pak vlastní myšlení, jednání a důsledky vlastní činnosti. Já jako (sebe)reflektivní učitel…

29 P OUŽITÉ ZDROJE Brezinka, W. (1996). Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon. KAŠPAROVÁ, Eva. SWOT analýza jako nástroj kvalifikované sebereflexe učitele. Metodický portál: Články [online] , [cit ]. Dostupný z WWW:. ISSN Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B. & Wubbels T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido. Kyriacou, CH. (2008). Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, Pravdová, B. Virtuální hospitace - Výchova k občanství: Práva dítěte. Metodický portál: Články [online] , [cit ]. Dostupný z WWW:. ISSN Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů : problémy a inspirace. Brno: Paido. Švec, V. (2004). Sebereflexe učitelova výchovného působení. In S. Střelec (ed.) Studie z teorie a metodiky výchovy I. Brno: PdF MU.

30 D ĚKUJEME ZA POZORNOST A PŘEJEME MNOHO ÚSPĚCHŮ NEJEN V PRAXÍCH


Stáhnout ppt "E DUCOLAND 1. SETKÁNÍ : ( SEBE ) REFLEXE V PRÁCI UČITELE Blanka Pravdová, Kateřina Lojdová."

Podobné prezentace


Reklamy Google