Vlajka znak. Hlavní město Jugoslávie je Belgrade. Další města:Subotiva,Novi Sad,Bitolj, Split, Cubrovnik,Cetyje.

Prezentace na téma: "Vlajka znak. Hlavní město Jugoslávie je Belgrade. Další města:Subotiva,Novi Sad,Bitolj, Split, Cubrovnik,Cetyje."— Transkript prezentace:

1 vlajka znak

2 Hlavní město Jugoslávie je Belgrade. Další města:Subotiva,Novi Sad,Bitolj, Split, Cubrovnik,Cetyje.

3 MEZI NÁRODNÍ TRESTNÍ TRIBUNÁL

4 LETECKÉ MUZEUM LETECKÉ MUZEUM

5 AN 26

6 UNIVERZITA UNIVERZITA

7 DIVADLO

8 Sousedé Sousedé Maďarsko,Rumunsko,Bulharsko,Makedonie, Albánie,Bosna a Hercegovina,Chorvatsko a z jihozápadu ho omývá Jaderské moře.

9

10 Rozloha Rozloha 102 173km2. Rozloha 102 173km2. Využití plochy 40% orná půda, Využití plochy 40% orná půda, 21% pastviny,17% lesy,22% ostatní 21% pastviny,17% lesy,22% ostatní

11 NÁRODNOST Jihoslovanů84,3%,Němců4%,Maďarů4%, Jihoslovanů84,3%,Němců4%,Maďarů4%, Albánců4%,Rumunů1,5%,Italů0,8%. Albánců4%,Rumunů1,5%,Italů0,8%. Čechoslovanů150 000. Čechoslovanů150 000. Počet obyvatel 10.760.000 Počet obyvatel 10.760.000

12 MĚNA Dinár Dinár

13 Jazyky Jazyky Serbochorvatské,Slovinské, Jazyky Serbochorvatské,Slovinské, Makedonské. Makedonské.

14 Náboženství Pravoslavných 41%,Katolíky 38%, Mohamedů 11%,Židů 0,5%.

15

16 KATEDRÁLA ST SAVA

17

18 PODNEBÍ Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje povrch vrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, 2 656 m n. m.), Durmitor (2 522 m n. m.), Šar planina (Ljuboten, 2 496 m n. m.). Velké plochy krasu (jeskyně, pole, ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Skadarské (391 km2, na hranici s Albánií). Podnebí je mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na jihozápadě bohaté na srážky (až 4 500 mm ročně). Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy. Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje povrch vrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, 2 656 m n. m.), Durmitor (2 522 m n. m.), Šar planina (Ljuboten, 2 496 m n. m.). Velké plochy krasu (jeskyně, pole, ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Skadarské (391 km2, na hranici s Albánií). Podnebí je mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na jihozápadě bohaté na srážky (až 4 500 mm ročně). Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy.

19

20

21 VODSTVO Lim,Sáva,Drina,Tisa,Morava. Lim,Sáva,Drina,Tisa,Morava. Nejdelší řeka Dunaj (2 850km) Nejdelší řeka Dunaj (2 850km)

22 PŘÍSTAV A SÁVA PŘÍSTAV A SÁVA

23 Prezident Prezident Jugoslávie:Vojislav Koštunica

24 HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělsko-průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím. Výrazné regionální rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje. Hospodářství postiženo válkou na Balkáně a mezinárodním embargem. V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. Významná těžba rud neželezných kovů (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro). Zemědělsko-průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím. Výrazné regionální rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje. Hospodářství postiženo válkou na Balkáně a mezinárodním embargem. V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. Významná těžba rud neželezných kovů (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro).

25

26 PRŮMYSL strojírenský, potravinářský, hutnický, chemický, textilní. strojírenský, potravinářský, hutnický, chemický, textilní.

27 SPORTY Fotbal,Tenis,Basketbal,Házená. Fotbal,Tenis,Basketbal,Házená.

28 HISTORIE Po německé invazi Jugoslávie a SSSR, jugoslávské lidé mobilizovali velkou partyzánská armáda odrazit okupační síly. Partyzán odpor byl organizován a vedl Josip Broz Tito a Komunistické strany Jugoslávie. Po jejich vítězství nad německým okupantům, lidé Jugoslávie odmítla re-vytvořit pravidlo monarchie v rámci exilového krále Petra. Spolková People's Republic Jugoslávie byla založena a Tito byl zvolen prezidentem národa krátce poté. Po německé invazi Jugoslávie a SSSR, jugoslávské lidé mobilizovali velkou partyzánská armáda odrazit okupační síly. Partyzán odpor byl organizován a vedl Josip Broz Tito a Komunistické strany Jugoslávie. Po jejich vítězství nad německým okupantům, lidé Jugoslávie odmítla re-vytvořit pravidlo monarchie v rámci exilového krále Petra. Spolková People's Republic Jugoslávie byla založena a Tito byl zvolen prezidentem národa krátce poté.

29 Josip Broz Tito Josip Broz Tito (azbukou: Јосип Броз Тито (7 nebo 25 července 1892 - 4 května 1980) byl revoluční jugoslávské a státník. že ho-General (pozdější prezident) ze Svazu komunistů Jugoslávie (1939 -80), a pokračoval jako vedoucí světové války jugoslávské hnutí odporu, jugoslávské nestraníků (1941-45). Po válce byl autoritářský [premiér (1943 -53) a později předseda (1953-80) ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ). Od roku 1943 do své smrti v roce 1980 zastával hodnost maršál Jugoslávie, které slouží jako vrchní velitel jugoslávské armády, Jugoslávská lidová armáda (JNA). Tito byl hlavním architektem "druhé Jugoslávie", socialistické federace, která trvala od druhé světové války až do roku 1991. Přesto, že je jeden ze zakladatelů Kominforma, on byl také první (a jediný úspěšný) Kominforma člen vzdorovat sovětské hegemonie. Podporovatel nezávislé cesty k socialismu (někdy označovaná jako "národní komunismus" nebo "Titoism"), byl jedním z hlavních zakladatelů a podporovatelů non- nevyrovnaného pohybu, a jeho první tajemník-generál. Jako takový, on podporoval politiku nonalignment mezi dva znepřátelené bloky ve studené válce. Josip Broz Tito (azbukou: Јосип Броз Тито (7 nebo 25 července 1892 - 4 května 1980) byl revoluční jugoslávské a státník. že ho-General (pozdější prezident) ze Svazu komunistů Jugoslávie (1939 -80), a pokračoval jako vedoucí světové války jugoslávské hnutí odporu, jugoslávské nestraníků (1941-45). Po válce byl autoritářský [premiér (1943 -53) a později předseda (1953-80) ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ). Od roku 1943 do své smrti v roce 1980 zastával hodnost maršál Jugoslávie, které slouží jako vrchní velitel jugoslávské armády, Jugoslávská lidová armáda (JNA). Tito byl hlavním architektem "druhé Jugoslávie", socialistické federace, která trvala od druhé světové války až do roku 1991. Přesto, že je jeden ze zakladatelů Kominforma, on byl také první (a jediný úspěšný) Kominforma člen vzdorovat sovětské hegemonie. Podporovatel nezávislé cesty k socialismu (někdy označovaná jako "národní komunismus" nebo "Titoism"), byl jedním z hlavních zakladatelů a podporovatelů non- nevyrovnaného pohybu, a jeho první tajemník-generál. Jako takový, on podporoval politiku nonalignment mezi dva znepřátelené bloky ve studené válce.(azbukou:jugoslávskéstátník.Svazu komunistů Jugosláviesvětové válkynestraníkůautoritářský[premiérpředsedaSocialistické federativní republiky Jugosláviemaršál Jugoslávie,Jugoslávská lidová armádaKominforma, "Titoism"),non- nevyrovnaného pohybu,(azbukou:jugoslávskéstátník.Svazu komunistů Jugosláviesvětové válkynestraníkůautoritářský[premiérpředsedaSocialistické federativní republiky Jugosláviemaršál Jugoslávie,Jugoslávská lidová armádaKominforma, "Titoism"),non- nevyrovnaného pohybu,

30 Rozpad Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie byla federací Černé Hory a Srbska, která vznikla na zbytku území Jugoslávie (SFRJ) 27. dubna 1992 po odtržení Slovinska, Chorvatska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Jejím hlavní městem byla srbská metropole Bělehrad. Federace byla transformována 4. února 2003 ve volnější soustátí Srbsko a Černá Hora. Toto soustátí poté zaniklo 3. června 2006 rozpadem na dva samostatné státy Srbsko a Černá Hora. Svazová republika Jugoslávie byla federací Černé Hory a Srbska, která vznikla na zbytku území Jugoslávie (SFRJ) 27. dubna 1992 po odtržení Slovinska, Chorvatska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Jejím hlavní městem byla srbská metropole Bělehrad. Federace byla transformována 4. února 2003 ve volnější soustátí Srbsko a Černá Hora. Toto soustátí poté zaniklo 3. června 2006 rozpadem na dva samostatné státy Srbsko a Černá Hora.federací Černé HorySrbskaJugoslávieSFRJ27. dubna1992SlovinskaChorvatskaMakedonie Bosny a Hercegovinyhlavní městemmetropoleBělehrad4. února2003Srbsko a Černá Hora3. června2006SrbskoČerná Horafederací Černé HorySrbskaJugoslávieSFRJ27. dubna1992SlovinskaChorvatskaMakedonie Bosny a Hercegovinyhlavní městemmetropoleBělehrad4. února2003Srbsko a Černá Hora3. června2006SrbskoČerná Hora

31