Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Inflace, nezaměstnanost Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 3.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Inflace, nezaměstnanost Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 3."— Transkript prezentace:

1 Inflace, nezaměstnanost Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 3

2 Obsah. 4) Peníze 4) Peníze 1. Funkce peněz 2. Historie peněz 2. Historie peněz 3. Soudobí bankovní systém a regulace bank 3. Nabídka peněz. 4. Poptávka po penězích 4. Poptávka po penězích 5. Rovnováha na trhu peněz 6. Kvantitativní teorie peněz (B) 6. Kvantitativní teorie peněz (B)

3 4) Peníze a trh peněz; Funkce peněz prostředek směny – za peníze mohou lidé nakupovat další statky, a směňovat statky.prostředek směny – za peníze mohou lidé nakupovat další statky, a směňovat statky. účetní jednotka/měřítko cen – peníze slouží k vyjadřování cen jednotlivých statků či VF. Cena vyjadřuje jejich vzácnost. (oběživo, platidlo, úvěrový prostředek)účetní jednotka/měřítko cen – peníze slouží k vyjadřování cen jednotlivých statků či VF. Cena vyjadřuje jejich vzácnost. (oběživo, platidlo, úvěrový prostředek) uchovatel hodnoty – peníze mohou být jednou ze složek bohatství, aktivem, které si uchovává svou hodnotu, ovšem za podmínky nízká inflace (majetková funkce).uchovatel hodnoty – peníze mohou být jednou ze složek bohatství, aktivem, které si uchovává svou hodnotu, ovšem za podmínky nízká inflace (majetková funkce).

4 4) Peníze a trh peněz; Historie peněz Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny. Jako první forma peněz se objevily drahé kovy – zlato a stříbro: Jako první forma peněz se objevily drahé kovy – zlato a stříbro: - jsou vzácné, nehrozila inflace ani jiné výkyvy - jsou homogenní, je jedno, který kus dostanete - nepodléhají zkáze, jsou trvanlivé a stálé Zlato a stříbro fungovaly jako peníze proto, že k nim lidé měli důvěru - věděli, že je smění za jakýkoliv statek. Zlato a stříbro fungovaly jako peníze proto, že k nim lidé měli důvěru - věděli, že je smění za jakýkoliv statek.

5 4) Peníze a trh peněz; Historie peněz Bankovky vznikly proto, že ražba mincí byla nákladná: Bankovky vznikly proto, že ražba mincí byla nákladná: - První bankovky byly kryty zlatem nebo jinými aktivy. - Bankovka tedy představovala nárok na určité množství zlata. - Peněžní jednotky, na které bankovky zněly, rovněž představovaly určité množství zlata. Brzy se však přišlo na to, že suma bankovek nemusí odpovídat sumě zlatých/stříbrných mincí, ale že může být vyšší. Brzy se však přišlo na to, že suma bankovek nemusí odpovídat sumě zlatých/stříbrných mincí, ale že může být vyšší. Státní regulace se promítla do toho, že začaly být vydávány státovky. Státní regulace se promítla do toho, že začaly být vydávány státovky.

6 4) Peníze a trh peněz; Historie peněz Konec tohoto krytí a směnitelnosti přinesla první světová válka. Od roku 1971 (1973) nejsou peníze v žádné zemi ničím kryté. Peníze ztratily podobu komoditních peněz. Téměř ve všech vyspělých zemích má právo emitovat peníze pouze za tímto účelem státem speciálně zřízené centrální banky. Téměř ve všech vyspělých zemích má právo emitovat peníze pouze za tímto účelem státem speciálně zřízené centrální banky. V případě Eura, má toto právo Evropská centrální banka. V případě Eura, má toto právo Evropská centrální banka.

7 4) Peníze a trh peněz; Historie bank První banky v Itálii ve 13. století. První banky v Itálii ve 13. století. Se zlatými a stříbrnými mincemi se obtížně manipuluje. Se zlatými a stříbrnými mincemi se obtížně manipuluje. Lepší je jejich úschova a používání potvrzení o úschově a možné směně. Lepší je jejich úschova a používání potvrzení o úschově a možné směně. Potvrzení jsou tedy též založena na důvěře. Potvrzení jsou tedy též založena na důvěře. Mince se do úschovy ukládaly ke zlatníkům z nichž vznikly banky. V 17. století přišli uschovávatelé mincí (bankéři) na to, že nemusí uschovávat vše, neboť výběr je jen občasný. Uschované zlato začali dále půjčovat. Ten, kdo si je půjčil, dostal další potvrzení. K jedné minci, tak vlastnili potvrzení o úschově a právu na vyzvednutí dvě i více osob. Ukázalo se, že potvrzeních může být cca až o 80 % více. Tak se zvýšilo množství oběživa. V Anglii to vedlo k ekonomickému růstu. Mince se do úschovy ukládaly ke zlatníkům z nichž vznikly banky. V 17. století přišli uschovávatelé mincí (bankéři) na to, že nemusí uschovávat vše, neboť výběr je jen občasný. Uschované zlato začali dále půjčovat. Ten, kdo si je půjčil, dostal další potvrzení. K jedné minci, tak vlastnili potvrzení o úschově a právu na vyzvednutí dvě i více osob. Ukázalo se, že potvrzeních může být cca až o 80 % více. Tak se zvýšilo množství oběživa. V Anglii to vedlo k ekonomickému růstu.

8 Soudobý bankovní systém Banky hospodaří s cizími penězi a jiné subjekty (domácnosti, firmy, neziskové organizace apod.) vloží peníze u banky jen, pokud budou mít důvěru, že jim banka bude schopna tyto peníze vrátit. Banky hospodaří s cizími penězi a jiné subjekty (domácnosti, firmy, neziskové organizace apod.) vloží peníze u banky jen, pokud budou mít důvěru, že jim banka bude schopna tyto peníze vrátit. Pro důvěru platí, že se těžko získává, ale lehce ztrácí. Vkladatelé přitom nejsou schopni plně kontrolovat, jak banka s jejich penězi hospodaří. Run (útok) na banku – masivní výběr vkladů.

9 Formy regulace bank Pravidla pro vznik a existenci bank. Pravidla pro vznik a existenci bank. Povinná míra minimálních rezerv. Povinná míra minimálních rezerv. Pravidla obezřetného podnikání (chování) bank. Pravidla obezřetného podnikání (chování) bank. Dohled ze strany státních orgánů, zda banky výše uvedená pravidla dodržují (bankovní dohled). Dohled ze strany státních orgánů, zda banky výše uvedená pravidla dodržují (bankovní dohled). Systém pojištění vkladů Systém pojištění vkladů

10 4) Peníze a trh peněz; ČNB Vznikla k podle zákona č. 6/1993 Sb. jako ústřední banka ČR; Vznikla k podle zákona č. 6/1993 Sb. jako ústřední banka ČR; Správní úřad; hlavní cíl: zabezpečovat stabilitu č. měny; V čele je sedmičlenná bankovní rada, guvernér, dva viceguvernérové a čtyři členové; jsou jmenováni prezidentem republiky na šest roků; ČNB má výhradní právo: –vydávat bankovky a mince, –poskytuje úvěry bankám a přijímá jejich vklady podle pravidel, která určuje pro řízení měnové politiky, –vydává pravidla obezřetného chování bank a vykonává dohled nad jejich činností, –vyhlašuje kurz č. měny k cizím měnám, –spravuje zlatou a devizovou rezervu, –stanovuje způsob provádění platebního a zúčtovacího styku v zemi. –Z dosažených výnosů hradí nezbytné náklady na svou činnost, doplňuje rezervní fond a další rozpočtované fondy, a zbytek zisku odvádí do SR.

11 4) Peníze a trh peněz; Historie centr. bank Centrální banky jsou zvláštní státní instituce, které mají jako jediné právo emitovat peníze. Je snaha, aby centrální banky byly nezávislé (financování a jmenování představitelů) na moci výkonné (vládě) i dalších složkách státní moci. Používání a emitování peněz centrálními bankami je uzákoněno, což vede k důvěře k těmto platebním prostředkům.

12 4) Peníze a trh peněz; Funkce a formy peněz Formy peněz: - zbožové peníze, - zbožové peníze, - kovové peníze. - kovové peníze. - papírové peníze, - papírové peníze, - bankovní peníze, - bankovní peníze, - depozitní (účetní) peníze, - depozitní (účetní) peníze, - peněžní náhražky. - peněžní náhražky.

13 4) Peníze a trh peněz; Peněžní agregáty Agregát M1 je suma emise oběživa a depozita na požádání (vklady na viděnou) (žhavé peníze),Agregát M1 je suma emise oběživa a depozita na požádání (vklady na viděnou) (žhavé peníze), Agregát M2 zahrnuje agregát M1 a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a do 2 let (termínovaní vklady a depozitní směnky),Agregát M2 zahrnuje agregát M1 a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a do 2 let (termínovaní vklady a depozitní směnky), Agregát M3 zahrnuje agregát M2, dále pak akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo operace.Agregát M3 zahrnuje agregát M2, dále pak akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo operace.

14 Vypočítejte peněžní agregáty M1; M2 a „mocné peníze“. Výchozí údaje: Vypočítejte peněžní agregáty M1; M2 a „mocné peníze“. Výchozí údaje: -bankovní rezervy jsou 40 mld. PJ -vklady na běžných účtech 350 mld. PJ -vklady na termínovaných účtech 900 mld. PJ -oběživo 84 mld. PJ r = ? r = ? Příklad – peněžní agregáty S.188/4

15 Vypočítejte peněžní agregáty M1; M2 a „mocné peníze“ (peněžní základna). Výchozí údaje: Vypočítejte peněžní agregáty M1; M2 a „mocné peníze“ (peněžní základna). Výchozí údaje: -R bankovní rezervy jsou 40 mld. PJ -B vklady na běžných účtech 350 mld. PJ -T vklady na termínovaných účtech 900 mld. PJ -M0 oběživo 84 mld. PJ M1 = MO + B = = 434 mld. PJ M1 = MO + B = = 434 mld. PJ M2 = M1 + T = = 1334 mld. PJ M2 = M1 + T = = 1334 mld. PJ mocné peníze = M0 + R = = 124 mld. PJ mocné peníze = M0 + R = = 124 mld. PJ r = ? r = ? Příklad – peněžní agregáty S.188/4

16 4) Peníze a trh peněz; Zdroje tvorby peněz - nákupy vládních cenných papírů centrální bankou od veřejnosti, - úvěry centrální banky komerčním bankám, - nákupy deviz centrální bankou.

17 4) Peníze a trh peněz; Množství peněz Celkové množství peněz je ovlivněno multiplikačním procesem vkladů a pravidly pro obezřetné podnikání komerčních bank. Komerční banky sice musí respektovat mantinely (pravidla), ale v jejich rámci mají určitou volnost, celkové množství peněz, tak není úplně jednoznačné.

18 4) Peníze a trh peněz; Nástroje ČNB Banky udržují pouze povinné minimální rezervy tzv. PMR

19 4) Peníze a trh peněz; Multiplikátor Jednoduchý multiplikátor depozitních peněz: ΔD = ΔR. 1 / v ΔD = /0,02 = / v … multiplikátor nabídky depozitních peněz v … sazba povinných rezerv ( 2%) ΔD … přírůstek depozit (celkový přírůstek vkladů) ΔR … počáteční přírůstek vkladů (100)

20 Příklad – Úvěry, minimální rezervy w2/5 Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik se změní vklady? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz. Jednoduchý depozitní multiplikátor Jednoduchý depozitní multiplikátor Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč r = 0,05 Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč r = 0,05

21 Příklad – Úvěry, minimální rezervy w2/5 Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik se změní vklady? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz. Jednoduchý depozitní multiplikátor Jednoduchý depozitní multiplikátor Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč r = 0,05 Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč r = 0,05 Δ M 1 = Δ MB/r = 1/0,05 = 20 mil. Kč Δ M 1 = Δ MB/r = 1/0,05 = 20 mil. Kč

22 Příklad – Úvěry, minimální rezervy w2/6 Celkové množství vkladů vzrostlo o 1 mil. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik činila změna množství peněz v oběhu? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz. Jednoduchý depozitní multiplikátor Jednoduchý depozitní multiplikátor Přírůstek vkladů je Δ M 1 = 1 mil. Kč r = 0,05 Přírůstek vkladů je Δ M 1 = 1 mil. Kč r = 0,05

23 Příklad – Úvěry, minimální rezervy w2/6 Celkové množství vkladů vzrostlo o 1 mld. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik činila změna množství peněz v oběhu? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz. Jednoduchý depozitní multiplikátor Jednoduchý depozitní multiplikátor Přírůstek vkladů je Δ M 1 = 1 mld. Kč r = 0,05 Přírůstek vkladů je Δ M 1 = 1 mld. Kč r = 0,05 Δ MB = Δ M 1. r = 1.0,05 = 50 mil. Kč

24 Příklad – Úvěry, minimální rezervy w2/7 Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Jaká musí být míra minimálních rezerv r, když celkové množství peněz v oběhu vzrostlo o 500 mil. Kč ? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz. Jednoduchý depozitní multiplikátor Jednoduchý depozitní multiplikátor Přírůstek množství peněz je Δ M 1 = 1 mil. Kč Přírůstek množství peněz je Δ M 1 = 1 mil. Kč Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč r = ? r = ?

25 Příklad – Úvěry, minimální rezervy w2/7 Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Jaká musí být míra minimálních rezerv r, když celkové množství peněz v oběhu vzrostlo o 500 mil. Kč ? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz. Jednoduchý depozitní multiplikátor Jednoduchý depozitní multiplikátor Přírůstek množství peněz je Δ M 1 = 1 mil. Kč Přírůstek množství peněz je Δ M 1 = 1 mil. Kč Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč r = ? r = ?

26 Příklad – Úvěry, minimální rezervy w2/7 Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Jaká musí být míra minimálních rezerv r, když celkové množství peněz v oběhu vzrostlo o 500 mil. Kč ? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz. Jednoduchý depozitní multiplikátor Jednoduchý depozitní multiplikátor Přírůstek množství peněz je Δ M 1 = 500 mil. Kč Přírůstek množství peněz je Δ M 1 = 500 mil. Kč Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč Přírůstek dluhopisů je Δ MB = 1 mil. Kč Míra min. rezerv je r =Δ MB / Δ M 1 =1/500= 0,02 Míra min. rezerv je r =Δ MB / Δ M 1 =1/500= 0,02 r = 2 %

27 Poptávka po penězích Poptávka po penězích je dána množstvím peněz potřebných u ekonomických subjektů (domácnosti, podniky, vláda …) Poptávka po penězích je dána množstvím peněz potřebných u ekonomických subjektů (domácnosti, podniky, vláda …) Motivy držení peněz: Prostředek směny, zúčtovací jednotka, ukazatel hodnoty Druhy poptávky po penězích: 1)Transakční poptávka 2)Majetková poptávka

28 Poptávka po penězích Faktory ovlivňující poptávku po penězích reálný HDP, úroková míra, cenová hladina, rychlost obratu peněz, náklady na výběr a držbu peněz, finanční inovace. čím vyšší je úroková míra, tím nižší je poptávané množství peněz.

29 Poptávka po penězích L = k.Y – h.r, kde: L … reálná poptávka po penězích, L … reálná poptávka po penězích, Y … hrubý domácí produkt HDP, Y … hrubý domácí produkt HDP, r … (reálná) úroková míra, r … (reálná) úroková míra, k … koeficient závislosti poptávky na HDP, k … koeficient závislosti poptávky na HDP, h … koeficient poptávky po úrokové míře. h … koeficient poptávky po úrokové míře. Příčiny posunů poptávkové přímky: změna reálného produktuzměna reálného produktu změna cenové hladinyzměna cenové hladiny

30 Příklad – poptávka po penězích L = k.Y – h.r, Napište rovnici pro hrubý domácí produkt HDP Y =5000 a Y =7000. Jaká je rovnovážná úroková sazba pro peněžní nabídku 2000 ? k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře. h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře.

31 Příklad – poptávka po penězích L = k.Y – h.r, Napište rovnici pro hrubý domácí produkt HDP Y =5000 a Y =7000. Jaká je rovnovážná úroková sazba pro peněžní nabídku 2000 ? k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře. h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře. L 1 = 2500 – 70. r → 2000 = 2500 – 70. r L 2 = 3500 – 70. r → 2000 = 3500 – 70. r Rovnovážná úroková sazba je r 1 = 7,14 %; r 2 = 21,43 %;

32 Rovnováha na trhu peněz Převažuje poptávka: lidé prodávají statky a aktiva (např. dluhopisy), aby peníze získali. Cena aktiv klesá, takže r roste, což vede k poklesu poptávky. Převažuje nabídka: lidé kupují statky a aktiva (např. dluhopisy), aby peníze získali. Cena aktiv roste, takže r klesá, což vede k růstu poptávky.

33 Zvýšená HDP

34 Růst cenové hladiny

35 Příklad – Nabídka a poptávka po penězích w2/9 Znázorněte následující ekonomické jevy: a) pokles cenové hladiny b) růst cenové hladiny c) růst disponibilního důchodu d) pokles disponibilního důchodu e) zvýšení množství peněz v oběhu f) snížení množství peněz v oběhu g) růst Y h) pokles Y i) zvýšení rychlosti obratu peněz j) snížení rychlosti obratu peněz k) rozšíření platebních karet l) rostou důchody obyvatel nebo roste politická stabilita

36 Příklad – Nabídka a poptávka po penězích w2/9 Znázorněte následující ekonomické jevy: a) pokles cenové hladiny b) růst cenové hladiny c) růst disponibilního důchodu d) pokles disponibilního důchodu e) zvýšení množství peněz v oběhu f) snížení množství peněz v oběhu g) růst Y h) pokles Y i) zvýšení rychlosti obratu peněz j) snížení rychlosti obratu peněz k) rozšíření platebních karet l) rostou důchody obyvatel nebo roste politická stabilita

37 Příklad – Nabídka a poptávka po penězích w2/9 Znázorněte následující ekonomické jevy: a) pokles cenové hladiny b) růst cenové hladiny c) růst disponibilního důchodu d) pokles disponibilního důchodu e) zvýšení množství peněz v oběhu f) snížení množství peněz v oběhu g) růst Y h) pokles Y i) zvýšení rychlosti obratu peněz j) snížení rychlosti obratu peněz k) rozšíření platebních karet (lidé nemusí držet tolik peněz) l) rostou důchody obyvatel nebo roste politická nestabilita

38 Příklad – Nabídka a poptávka po penězích w2/9 Znázorněte následující ekonomické jevy: a) pokles cenové hladiny b) růst cenové hladiny c) růst disponibilního důchodu d) pokles disponibilního důchodu e) zvýšení množství peněz v oběhu f) snížení množství peněz v oběhu g) růst Y h) pokles Y i) zvýšení rychlosti obratu peněz j) snížení rychlosti obratu peněz k) rozšíření platebních karet l) rostou důchody obyvatel nebo roste politická stabilita

39 Kvantitativní teorie peněz Kvantitativní teorie peněz předpokládá, že peníze jsou neutrální, pročež změna (růst) množství peněz sama o sobě nevede k růstu HDP, ale jen k růstu cenové hladiny. M.V = Y, M.V = P.Y r kde: M … množství peněz v oběhu/peněžní zásoba, V … rychlost obratu peněz, Y … nominální HDP, Y = P.Y r, Y r = reálný HDP (množství vyprodukovaných statků za dané časové období). P … cenová hladina,

40 Trh peněz a úroková sazba Nominální a reálná úroková sazba K n = K 0 (1+i) 1 /(1+π e ) = K 0 (1+r) (1+i) 1 /(1+ π e ) = (1+r) i= r + π e + r. π e r = (i – π e ) / (1 + π e ) r ≈ i – π e r … reálná úroková mír r … reálná úroková mír i n … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) i n … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) π e … inflace π e … inflace

41 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = ? r = ? Příklad – Reálná úroková míra S.96/2 ?

42 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = ? r = ? Příklad – Reálná úroková míra S.96/2

43 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = 5,37 % r = 5,37 % r ≈ 5,50 % r ≈ 5,50 % Příklad – Reálná úroková míra S.96/2

44 Obsah. 5) Inflace 1. Definice inflace 2. Měření inflace a jeho problémy 3. Druhy a příčiny inflace 4. Protiinflační politika 4. Protiinflační politika 3. Důsledky inflace 6) Nezaměstnanost 1. Definice nezaměstnanosti 2. Příčiny nezaměstnanosti 3. Důsledky nezaměstnanosti 4. Snižování nezaměstnanosti 4. Snižování nezaměstnanosti

45 Obsah. 5) Inflace 1. Definice inflace 2. Měření inflace a jeho problémy 3. Druhy a příčiny inflace 4. Protiinflační politika 4. Protiinflační politika 3. Důsledky inflace

46 5) Inflace; Vymezení z latinského inflatio … nadouvání Pokles hodnoty peněz vyvolaný rozšířením účinné zásoby peněz nad potřeby ekonomiky. Může být důsledkem vyššího množství peněz v oběhu nebo zvýšením obrátky peněz. Jevově znamená zaostávání agregátní nabídky za agregátní poptávkou (inflační mezera)

47 5) Inflace; Vymezení CPI Co je inflace, jak se měří? Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (cca 710) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností.

48 1) Inflace; Vymezení Co je ve spotřebním koši? Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží a zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční).

49 Měření. Jedna z klíčových operací exaktních metod umožňující kvantifikaci předem nadefinovaných charakteristik. Bez měření je obtížné vyhledávat vzájemné souvislosti mezi veličinami, které jsou základem každé kvantitativní analýzy a následného odhalování zákonitostí.

50 Signifikantnost měření. Pro signifikantní měření potřebuji jednotné (stále stejné) měřidlo.

51 Relevantní měřítko cen. Při měření výkonu ekonomiky pomocí HDP je jednotným měřítkem rovnovážné cena. Q P D S P0P0 Q0Q0

52 5) Inflace; Index výrobních cen Mírou inflace je též index výrobních cen. Index výrobních cen PPI: je založen na stejném principu jako CPI, koš indexu výrobních cen ale zahrnuje ceny vstupů producentů. Vzhledem k tomu se uvádí, že změna PPI se za 3-9 měsíců projeví ve změně PPI – nejprve se mění ceny výrobců, následně tuto změnu výrobci zahrnují do cen svých statků, takže roste i CPI.

53 5) Inflace; Míra inflace Míra inflace je tempo růstu cenové hladiny kde: 0 … základní období t … běžné období 0 … základní období t … běžné období P t … cenová hladina v běžném období, P t … cenová hladina v běžném období, P 0 … cenová hladina v základním období P 0 … cenová hladina v základním období

54 5) Inflace; Vymezení Výpočet indexu cenových změn kde: 0 … základní období t … běžné období 0 … základní období t … běžné období v o i … váha i-tého výrobku v koši (v setinách), v o i … váha i-tého výrobku v koši (v setinách), p t i … cena i-tého výrobku v běžném období, p t i … cena i-tého výrobku v běžném období, p 0 i … cena i-tého výrobku v základním období p 0 i … cena i-tého výrobku v základním období

55 5) Inflace; Deflátor Mírou inflace je také deflátor DPH. je podíl nominálního a reálného HDP, tedy podíl HDP vytvořeného v určitém kalendářním období a vyjádřeném v cenách tohoto kalendářního období ku HDP vytvořeném ve stejném období vyjádřeném v cenách minulého základního období. Deflátor HDP tedy měří změnu cen všech statků, což jej činí problematickým, neboť zjištění cen všech statků je komplikované. Proto se deflátor HDP používá s časovým zpožděním - ex post.

56 5) Inflace; Vymezení Deflátor HDP kde: 0 … základní období t … běžné období 0 … základní období t … běžné období q t i … množství i-tého statku v běžném období, q t i … množství i-tého statku v běžném období, p t i … cena i-tého statku v běžném období, p t i … cena i-tého statku v běžném období, p 0 i … cena i-tého statku v základním období p 0 i … cena i-tého statku v základním období

57 5) Inflace; Data ČR makroekonomicke-ukazatele-cr/ /49089/#deflhdpredakce.nsf/i/mira_inflace Míra inflace průměr v % 9,1%8,8%8,5% 10,7 % 2,1%3,9%4,7%1,8%0,1%2,8%1,9%2,5%2,8%6,3%1,0% deflátorv % 10,3 % 8,4%11,1 % 2,8%1,5%4,9%2,8%0,9%4,5%- 0,3% 1,1%3,4%1,8%2,6%

58 5) Inflace; Data ČR Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010, ČSÚ

59 5) Inflace; Data ČR Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010, ČSÚ pokles počtu práceschopného obyvatelstva. vstup do EU vstup do EU významné zahraniční investice zdokonalení institucion. prostř. zdokonalení institucion. prostř. chování bank chování bank otevř. ekon.

60 5) Inflace; Data svět

61 Trh peněz a úroková sazba Nominální a reálná úroková sazba K n = K 0 (1+i) 1 /(1+π e ) = K 0 (1+r) (1+i) 1 /(1+ π e ) = (1+r) i= r + π e + r. π e r = (i – π e ) / (1 + π e ) r ≈ i – π e r … reálná úroková mír r … reálná úroková mír i n … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) i n … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) π e … inflace π e … inflace

62 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = ? r = ? Příklad – Reálná úroková míra S.96/2 ?

63 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = ? r = ? Příklad – Reálná úroková míra S.96/2

64 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = 5,37 % r = 5,37 % r ≈ 5,50 % r ≈ 5,50 % Příklad – Reálná úroková míra S.96/2

65 5) Inflace; Definice Opakování: Co je inflace? Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Příčiny inflace mohou být velmi rozličné. Mezi základní patří inflace poptávková – subjekty mají více peněz než bylo vyprodukováno statků (např. vzrostla zásoba zlata).poptávková – subjekty mají více peněz než bylo vyprodukováno statků (např. vzrostla zásoba zlata). nabídková – růst cen (např. ropy).nabídková – růst cen (např. ropy).

66 5) Inflace; Příčiny inflace Nastartování inflace má různé počáteční příčiny: Inflace tažená poptávkouInflace tažená poptávkou Inflace tlačená nabídkouInflace tlačená nabídkou

67 5) Inflace; Příčiny inflace Inflace tažená poptávkou - roste agregátní poptávka, ale firmy nezvyšují své produkční kapacity (např. nejsou volné zdroje). Na vyšší poptávku reagují růstem cen přičemž nerostou mzdy, neboť se nevyrábí víc.Inflace tažená poptávkou - roste agregátní poptávka, ale firmy nezvyšují své produkční kapacity (např. nejsou volné zdroje). Na vyšší poptávku reagují růstem cen přičemž nerostou mzdy, neboť se nevyrábí víc. Inflace tlačená nabídkou - negativní nabídkový šok posouvá křivka agregátní nabídky doleva nahoru. Klesá vyprodukované množství statků a roste cenová hladina. Dochází k tomu spíše ve výjimečných případech např. zemětřesení, války, při silném růstu základních surovin apod.Inflace tlačená nabídkou - negativní nabídkový šok posouvá křivka agregátní nabídky doleva nahoru. Klesá vyprodukované množství statků a roste cenová hladina. Dochází k tomu spíše ve výjimečných případech např. zemětřesení, války, při silném růstu základních surovin apod.

68 5) Inflace; Deflace Deflace - opak inflace, pokles cenové hladiny. Pokles agregátní poptávky při slabší redukci výroby zboží a služeb vede k mezeře v poptávce (deflační mezera). Přizpůsobení agregátní nabídky způsobí pokles produkce a zaměstnanosti a rozpadu trhu zápůjčních fondů. Dezinflace – snížení tempa růstu míry inflace Akcelerující inflace – nárůst míry inflace Skrytá inflace – inflace, která se nepromítá do inflačních indikátorů. Plíživá (mírná) ; pádivá; vysoká; hyperinflace do 5% 5 až 20 % 20 až 200 % nad 200% do 5% 5 až 20 % 20 až 200 % nad 200%

69 5) Inflace; Deflace Deflace Dezinflace Akcelerující inflace

70 5) Inflace; skrytá inflace Při skryté inflaci je obvykle cenová tržní regulace nahrazena opatřeními státu (např. zmrazení cen aj.), v důsledku čehož vznikají černé trhy, fronty při čekání aj. a hromadí se přebytečné peníze na bankovních kontech;

71 5) Inflace; hyperinflace Příklady hyperinflace: v Něm. po 1. sv. válce klesla hodnota marky v letech 1914–23 na jednu biliontinu původní hodnoty při současném nárůstu množství hotovostních peněz 75miliardkrát. Před měnovou reformou v Něm bylo množství hotovostních peněz jen zhruba 12krát vyšší než v r Peněžní reforma přebytek peněz odstranila. Před měnovou reformou v Něm bylo množství hotovostních peněz jen zhruba 12krát vyšší než v r Peněžní reforma přebytek peněz odstranila. Během hyperinflace v Maďarsku 1945–46 rostly ceny v průměru % měsíčně, dalšími příklady jsou Bolívie (1985 – % ročně) nebo Ukrajina (1993 – % ročně) aj.

72 5) Inflace; stagflace, přehřátí Stagflace [z lat. ze slov stagnace a inflace] situace, kdy klesá, nebo stagnuje reálný HDP a zárove ň roste inflace i nezam ě stnanost. Přeh ř átí konjunktury je to produkce výroby pro který ji ž není odbyt tj. neodpovídá poptávce. je to produkce výroby pro který ji ž není odbyt tj. neodpovídá poptávce.

73 5) Inflace; Účel K čemu se míra inflace používá? Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů a v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace. Inflace patří ke klíčovým makroekonomickým charakteristikám.

74 5) Inflace; Důsledky inflace snižuje kupní sílu peněz, což nutí osoby, aby své peníze co nejdříve utratili i za nepotřebné statky,inflace snižuje kupní sílu peněz, což nutí osoby, aby své peníze co nejdříve utratili i za nepotřebné statky, zvýhodnění dlužníků, znevýhodnění věřitelů, dlužníci věřitelům vrátí nominální hodnotu, avšak reálná hodnota těchto peněz bude nižší. To utlumí půjčky. Lze ovlivnit výší úrokové míry,zvýhodnění dlužníků, znevýhodnění věřitelů, dlužníci věřitelům vrátí nominální hodnotu, avšak reálná hodnota těchto peněz bude nižší. To utlumí půjčky. Lze ovlivnit výší úrokové míry, pokřivení investičního chování,pokřivení investičního chování, šum v cenovém systému,šum v cenovém systému, narušení dlouhodobých plánů: inflace stěžuje strategické rozhodování, dlouhodobé plánování firem i domácností, to se odráží negativně na vývoji HDP i míře nezaměstnanosti,narušení dlouhodobých plánů: inflace stěžuje strategické rozhodování, dlouhodobé plánování firem i domácností, to se odráží negativně na vývoji HDP i míře nezaměstnanosti, vliv na daňový výnos,vliv na daňový výnos, náklady jídelníčku a neefektivní alokace.náklady jídelníčku a neefektivní alokace.

75 5) Inflace; Spirála Inflační spirála - Inflační spirála (téže mzdově cenová spirála) je proces postupného prohlubování inflace vzájemným doplňováním růstu mzdových nákladů a monetární nepřizpůsobivosti. Protiinflační politika Protiinflační politika Poptávkově orientovaná: spočívá v omezení růstu agregátní poptávky restriktivní měnovou politikou. Poptávkově orientovaná: spočívá v omezení růstu agregátní poptávky restriktivní měnovou politikou. Snižování inflačních očekávání se dosahuje: Snižování inflačních očekávání se dosahuje: - šoková terapie, - šoková terapie, - gradualistický přístup, - gradualistický přístup, Účinná může být nákladově orientovaná důchodová politika. Účinná může být nákladově orientovaná důchodová politika. Rozumná regulace mezd a cen. Rozumná regulace mezd a cen.

76 5) Inflace ; skutečná, očekávaná inflace se přizpůsobuje odlišné inflaci skutečné. Zabudováním inflačních očekávání do mezd se inflace v čase přenáší setrvačností (spirála mzdy– ceny). Růst mzdových nákladů, ke kterému dochází, se podniky snaží přenést na poptávku, aby zabránily poklesu zisků.

77 5) Inflace ; širší dopady útěk k věcným hodnotám, útěk k věcným hodnotám, asociální rozdělení důchodu a bohatství (od věřitelů k dlužníkům, od důchodců k výdělečně činným), asociální rozdělení důchodu a bohatství (od věřitelů k dlužníkům, od důchodců k výdělečně činným), ztráta funkcí peněz, ztráta funkcí peněz, pokles hospodářské a politické důvěry, pokles hospodářské a politické důvěry, spojený s rostoucí náchylností k protidemokratickým politickým změnám. spojený s rostoucí náchylností k protidemokratickým politickým změnám.

78 5) Inflace ; protiinflační opatření zajištění ve vnějších hospodářských vztazích, zajištění ve vnějších hospodářských vztazích, zřeknutí se boje o rozdělení důchodů, který ohrožuje stabilitu, zřeknutí se boje o rozdělení důchodů, který ohrožuje stabilitu, restriktivní peněžní politika a fiskální politika oslabující soukromou a státní poptávku. Předpokladem je nezávislá centrální banka a fiskální politika zavázaná k anticyklickému jednání. restriktivní peněžní politika a fiskální politika oslabující soukromou a státní poptávku. Předpokladem je nezávislá centrální banka a fiskální politika zavázaná k anticyklickému jednání.

79 5) Inflace ; důsledky setrvačnosti inflace K setrvačné inflaci dochází tehdy, pokud míra inflace zůstává stejná, ačkoliv pominuly příčiny, které ní. firmám zvyšuje náklady disponují v důsledku setrvačné inflace vyšším příjmem

80 Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala ……… Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových ……… Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala ……… Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových ……… V důsledku inflace …….. kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje …… ……. cenové hladiny. Je-li míra inflace záporná, hovoříme o ……... Doplňte následující tvrzení

81 Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace ….. kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje ……. …… cenové hladiny. Je-li míra inflace záporná, hovoříme o ……….. Doplňte následující tvrzení

82 Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace klesá kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje …… …….. cenové hladiny. Je-li míra inflace záporná, hovoříme o ……... Doplňte následující tvrzení

83 Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace klesá kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje tempo růstu cenové hladiny. Je-li míra inflace záporná, hovoříme o ………. Doplňte následující tvrzení

84 Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace klesá kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje tempo růstu cenové hladiny. Je-li míra inflace záporná, hovoříme o deflaci. Doplňte následující tvrzení

85 V průběhu inflace ……… produkt poroste rychleji než ……… produkt. V průběhu inflace ……… produkt poroste rychleji než ……… produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu, podléhají …….. …….. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace ……. Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci …….. ……... Doplňte následující tvrzení

86 V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu, podléhají ….. …... O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace …….. Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci …….. ……….. Doplňte následující tvrzení

87 V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu, podléhají peněžní iluzi. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace …….. Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci ……. ………. Doplňte následující tvrzení

88 V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu, podléhají peněžní iluzi. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace nulová. Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci ………. ……….. Doplňte následující tvrzení

89 V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu, podléhají peněžní iluzi. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace nulová. Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci tlačenou náklady. Doplňte následující tvrzení

90 Základní příčinou inflace tažené ……… bývá zvýšení některé ze složek ……… ……... Základní příčinou inflace tažené ……… bývá zvýšení některé ze složek ……… ……... Krátkodobá …….. ……. Je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen…… míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi …… a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv..…….. ……... Doplňte následující tvrzení

91 Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Krátkodobá ………. ……… je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi ……….. a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. …….. ………. Doplňte následující tvrzení

92 Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Krátkodobá Phillipsova křivka je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen …….. …….. míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi ……… a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. ……. ………. Doplňte následující tvrzení

93 Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Krátkodobá Phillipsova křivka je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen přirozená míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi inflací a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. …….. ……….. Doplňte následující tvrzení

94 Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. Krátkodobá Phillipsova křivka je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen přirozená míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi inflací a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. skryté inflaci. Doplňte následující tvrzení

95 Indexace mezd znamená, že dohodnutý růst mezd je navýšen o očekávanou inflaci. Indexace mezd znamená, že dohodnutý růst mezd je navýšen o očekávanou inflaci. Za mírnou je považována inflace, pokud míra nepřevyšuje 16 %. Jestliže míra inflace roste, ale nominální úroková míra se nemění, potom reálná úroková míra klesá. Hyperinflace je přirozeným jevem ve vyspělých tržních ekonomikách. Krátkodobá Phillipsova křivka je shodná s přirozenou mírou nezaměstnanosti. Posuďte pravdivost následujících tvrzení

96 Vypočtěte deflátor v ekonomice v níž HDP tvoří jen tři statky. Vypočtěte deflátor v ekonomice v níž HDP tvoří jen tři statky. Příklad – inflace, deflátor

97 Vypočtěte deflátor v ekonomice v níž HDP tvoří jen tři statky. Vypočtěte deflátor v ekonomice v níž HDP tvoří jen tři statky. Příklad - inflace, deflátor

98 Vypočtěte deflátor v ekonomice v níž HDP tvoří jen tři statky. Vypočtěte deflátor v ekonomice v níž HDP tvoří jen tři statky. Příklad - inflace, deflátor

99 O inflaci hovoříme pokud rostou ceny výrobků. O inflaci hovoříme pokud rostou ceny výrobků. Opakem inflace je deflace. Nejkopmlexnějším ukazatelem inflace je index spotřebitelských cen. Důsledkem inflace může být situace, kdy ekonomika nevyrábí na svém potenciálu. Index cen výrobců zahrnuje ceny všech statků, z nichž je složen HDP. Jedním z mikroekonomických dopadů inflace je přerozdělování důchodů. Posuďte pravdivost následujících tvrzení

100 Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Příklad – inflace, index spotřebitelských cen

101 Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Příklad – inflace, index spotřebitelských cen

102 Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Příklad – inflace, index spotřebitelských cen

103 Je-li míra inflace nulová, potom v ekonomice nastala: Je-li míra inflace nulová, potom v ekonomice nastala: a)deflace b)desinflace c)cenová stabilita d)cenová mobilita Příklad – označte správnou odpověď

104 Je-li míra inflace nulová, potom v ekonomice nastala: Je-li míra inflace nulová, potom v ekonomice nastala: a)deflace b)desinflace c)cenová stabilita d)cenová mobilita Příklad – označte správnou odpověď

105 Pokud se nominální HDP zdvojnásobila a cenová hladina rovněž: Pokud se nominální HDP zdvojnásobila a cenová hladina rovněž: a)reálný HDP se nezmění b)reálný HDP klesne c)reálný HDP vzroste d)hodnota zboží a služeb se nezmění Příklad – označte správnou odpověď

106 Pokud se nominální HDP zdvojnásobila a cenová hladina rovněž: Pokud se nominální HDP zdvojnásobila a cenová hladina rovněž: a)reálný HDP se nezmění b)reálný HDP klesne c)reálný HDP vzroste d)hodnota zboží a služeb se nezmění Příklad – označte správnou odpověď

107 Cenový index: Cenový index: a)je postup užívaný k propojení smluvních plateb s cenovou hladinou b)měřítko míry inflace v základním roce c)měřítko míry HDP v běžných cenách d)měřítko cenové hladiny v jednom období jako % její úrovně v předcházejícím období Příklad – označte správnou odpověď

108 Cenový index: Cenový index: a)je postup užívaný k propojení smluvních plateb s cenovou hladinou b)měřítko míry inflace v základním roce c)měřítko míry HDP v běžných cenách d)měřítko cenové hladiny v jednom období jako % její úrovně v předcházejícím období Příklad – označte správnou odpověď

109 Jestliže cenový index ve výchozím roce byl 108 a na konci následujícího roku byl 114, kolik byla míra inflace? Jestliže cenový index ve výchozím roce byl 108 a na konci následujícího roku byl 114, kolik byla míra inflace? a)5,5 % b)5,26 % c)6 % d)9,47 % Příklad – označte správnou odpověď

110 Jestliže cenový index ve výchozím roce byl 108 a na konci následujícího roku byl 114, kolik byla míra inflace? Jestliže cenový index ve výchozím roce byl 108 a na konci následujícího roku byl 114, kolik byla míra inflace? a)5,5 % b)5,26 % c)6 % d)9,47 % Příklad – označte správnou odpověď

111 O inflaci tažené náklady hovoříme jestliže: O inflaci tažené náklady hovoříme jestliže: a)produktivita práce roste rychleji než mzdy b)produktivita práce roste pomalu a mzdy rostou ještě pomaleji c)produktivita práce roste rychle a mzdy rostou mnohem rychleji d)neplatí žádná z uvedených možností Příklad – označte správnou odpověď

112 O inflaci tažené náklady hovoříme jestliže: O inflaci tažené náklady hovoříme jestliže: a)produktivita práce roste rychleji než mzdy b)produktivita práce roste pomalu a mzdy rostou ještě pomaleji c)produktivita práce roste rychle a mzdy rostou mnohem rychleji d)neplatí žádná z uvedených možností Příklad – označte správnou odpověď

113 Neočekávaná deflace vede k: Neočekávaná deflace vede k: a)ztrátě věřitelů b)poklesu míry skutečné inflace c)poklesu míry přirozené nezaměstnanosti d)ztrátě dlužníků e)Platí a) i b) Příklad – označte správnou odpověď

114 Neočekávaná deflace vede k: Neočekávaná deflace vede k: a)ztrátě věřitelů b)poklesu míry skutečné inflace c)poklesu míry přirozené nezaměstnanosti d)ztrátě dlužníků e)Platí a) i b) Příklad – označte správnou odpověď

115 Jestliže míra inflace je 2% a reálný produkt stagnuje, pak: Jestliže míra inflace je 2% a reálný produkt stagnuje, pak: a)cenová úroveň klesá b)nominální produkt roste o 2 % c)deflátor musí dosahovat záporných hodnot d)počet položek spotřebního koše klesl o 2 % e)až na c) je všechno správně Příklad – označte správnou odpověď

116 Jestliže míra inflace je 2% a reálný produkt stagnuje, pak: Jestliže míra inflace je 2% a reálný produkt stagnuje, pak: a)cenová úroveň klesá b)nominální produkt roste o 2 % c)deflátor musí dosahovat záporných hodnot d)počet položek spotřebního koše klesl o 2 % e)až na c) je všechno správně Příklad – označte správnou odpověď

117 Nezaměstnanost; Vymezení Počet nezaměstnaných osob. Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO (Mezinárodní organizace práce) - nebyly zaměstnané, - byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, - v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů. Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky.

118 Nezaměstnanost; Vymezení Neumístění uchazeči o zaměstnání, registrovaní nezaměstnaní Podle platných zákonů mohou být vedeni v evidencích úřadů práce jako neumístění uchazeči o práci občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Data o neumístěných uchazečích se přebírají z Ministerstva práce a sociálních věcí. Data o neumístěných uchazečích se přebírají z Ministerstva práce a sociálních věcí. Krátkodobá nezaměstnanost – do 6 měsíců Dlouhodobá nezaměstnanost – nad 6 měsíců

119 Nezaměstnanost; Vymezení Ekonomicky neaktivní Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil. Ekonomicky neaktivní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v referenčním období nepatřily do kategorie "pracovních sil", tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané. Např. studenti, důchodci, invalidi, dlouhodobě nezaměstnaní ….

120 Struktura obyvatel ČR 2009 Obyvatel ČR Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let Pracovní síla ČR Obyvatelstvo ČR ve věku 14 až 64 let Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let Neaktivní v produktivním věku zaměstnaní nezaměstnaní

121 Nezaměstnanost; Vymezení Nezaměstnaný je ten člověk, který nemá práci a aktivně ji hledá. Zjišťuje se absolutní i relativní nezaměstnanost (tj. podíl nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních obyvatel). Nezaměstnaný je ten člověk, který nemá práci a aktivně ji hledá. Zjišťuje se absolutní i relativní nezaměstnanost (tj. podíl nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních obyvatel). Výpočet míry nezaměstnanosti: Výpočet míry nezaměstnanosti: u = 100. U/(L+U), u … míra nezaměstnanosti, u … míra nezaměstnanosti, U … počet nezaměstnaných, U … počet nezaměstnaných, L … počet zaměstnaných (včetně osob samostatně výdělečně činných apod.) L … počet zaměstnaných (včetně osob samostatně výdělečně činných apod.) Součet L+U je ekonomicky aktivní obyvatelstvo Součet L+U je ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla země). (pracovní síla země).

122 Příklad – nezaměstnanost W6/11 -Vypočítejte míru nezaměstnanosti u: a) nezaměstnaných osob je 50, U = 50 zaměstnaných osob je 300 L = 300 zaměstnaných osob je 300 L = 300 u = U/(L+U) = u = U/(L+U) = b) nezaměstnaných osob je 10, U = 10 zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je …… osob. u = U/(L+U) = u = U/(L+U) =

123 Příklad – nezaměstnanost W6/11 -Vypočítejte míru nezaměstnanosti u: a) nezaměstnaných osob je 50, U = 50 zaměstnaných osob je 300 L = 300 zaměstnaných osob je 300 L = 300 u = U/(L+U) = 50/(50+300) = 14,3 % b) nezaměstnaných osob je 10, U = 10 zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je …. osob. u = U/(L+U) = u = U/(L+U) =

124 Příklad – nezaměstnanost W6/11 -Vypočítejte míru nezaměstnanosti u: a) nezaměstnaných osob je 50, U = 50 zaměstnaných osob je 300 L = 300 zaměstnaných osob je 300 L = 300 u = U/(L+U) = 50/(50+300) = 14,3 % b) nezaměstnaných osob je 10, U = 10 zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je 500 osob. u = U/(L+U) = u = U/(L+U) =

125 Příklad – nezaměstnanost W6/11 -Vypočítejte míru nezaměstnanosti u: a) nezaměstnaných osob je 50, U = 50 zaměstnaných osob je 300 L = 300 zaměstnaných osob je 300 L = 300 u = U/(L+U) = 50/(50+300) = 14,3 % b) nezaměstnaných osob je 10, U = 10 zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je 500 osob. u = U/(L+U) = 10/(10+490) = 2 % u = U/(L+U) = 10/(10+490) = 2 % Podíl zaměstnaných je 490/(10+490)=98 %

126 Nezaměstnanost; Data ČR

127 Příklad – nezaměstnanost

128

129

130

131

132

133

134

135

136

137 Nezaměstnanost; Vymezení Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost souvisí s nedokonalým využitím kapacit a s potenciálním produktem. Souvisí s tím, co nezaměstnanost nezachycuje do ekonomicky aktivního obyvatelstva nejsou započítány osoby, které se rezignovaly na hledání práce (žijí např. ze sociálních dávek)do ekonomicky aktivního obyvatelstva nejsou započítány osoby, které se rezignovaly na hledání práce (žijí např. ze sociálních dávek) nezapočítává se efekt zkrácené pracovní doby: člověk by rád pracoval na plný úvazek, musí ale pracovat na zkrácenýnezapočítává se efekt zkrácené pracovní doby: člověk by rád pracoval na plný úvazek, musí ale pracovat na zkrácený záleží na metodicezáleží na metodice skryté rezervy - práceschopné osoby, které jsou při odpovídající poptávce po pracovních silách ochotny vykonávat výdělečnou činnost, ale z důvodu minimální šance získat práci nebo z jiných důvodů nehledají aktivně pracovní místo. Značná část propuštěných zaměstnanců, zvl. ženy, se stávají skrytými rezervami (skrytá nezaměstnanost).

138 Nezaměstnanost; Druhy Frikční : přirozené důvody – změna bydliště, ukončení školy, snaha změnit práci v níž se daná osoba neosvědčila, organizační změny. Výši ovlivňují: podpory v nezaměstnanosti, mobilnost pracovní síly (trh s byty), zákonné normy apod. Strukturální – kvalifikační a regionální nesoulad nezaměstnaných osob a volných míst vyvolaný zejména strukturálními změnami. Profesní příprava neodpovídá poptávce. Chybí spolehlivá profesní diagnostika. frikční + strukturální = přirozená u* Souvislosti: - nedostatečné vzdělání: Mám malé schopnosti - příliš odborné vzdělání: Mohu být odborníkem, ale jen v úzké oblasti.

139 Nezaměstnanost; Cyklická nezaměstnanost Je způsobena krátkodobými výkyvy vývoje HDP. Pokud klesá HDP nebo dochází k významné substituci práce technikou, stačí obvykle k produkci statků menší počet osob. - klasická ekonomie předpokládá neustálou rovnováhu na trzích práce a tím neexistenci cyklické nezaměstnanosti. - klasická ekonomie předpokládá neustálou rovnováhu na trzích práce a tím neexistenci cyklické nezaměstnanosti. - keynesiánská interpretace pracuje s nepružnou nominální mzdovou sazbou W způsobující krátkodobou cyklickou nezaměstnanost. HDP nezaměstnanost

140 Nezaměstnanost; Vymezení Plná zaměstnanost Nastala by nastala při plném využití faktoru práce. Což může nastat jen dílčím způsobem. PZ by nastala v tržním hospodářství, např. při vysoké poptávce po pracovně náročné výrobě, v rostoucí ekonomice. PZ by byla vázána na rovnováhou na trzích práce. V centrálně řízených ekonomikách je často vykoupena ztrátou produktivity (skrytá nezaměstnanost) a nedostatečným využitím jiných VF. Při přirozené zaměstnanosti u* je ekonomika na svém produkčním potenciálu Y*.

141 Nezaměstnanost; Vymezení Přirozená míra zaměstnanosti Při u* je produkován potenciální produkt Y* u = u* → Y = Y* V opačném případě u < u* → Y < Y* Dlouhodobě ekonomika inklinuje k přirozené míře nezaměstnanosti u*, při níž se trh práce nachází ve stavu všeobecné rovnováhy hystereze trhů - neobnovení rovnováhy po poruše zvl. setrvání vysoké nezaměstnanosti i po uplynutí konjunkturního poklesu;

142 Nezaměstnanost; Užitečnost Kohn: „Mám šílený starosti.“ Roubíček: „Já nemám žádný starosti.“ Kohn: „Jak to, že nemaj starosti? Je vůbec možný nemít starosti?“ Roubíček: „Jasně, že je to možný.“ Kohn: „A jak je to možný?“ Roubíček: „Stačí si na starosti pořídit tajemníka.“ Kohn: „A kolik platěj tomu svýmu tajemníkovi?“ Roubíček: „Padesát tisíc měsíčně.“ Kohn: „A kde seženou tolik peněz?“ Roubíček: „To je jeho první starost.“

143 Nezaměstnanost; Okunův zákon Při cyklické nezaměstnanosti dochází ke ztrátě produkce v rozsahu: Klesne-li Y pod Y* o1% vzroste u nad u* též o1% současně dochází ke ztrátě kvalifikace osob dočasně vyřazených z pracovního procesu. 2 % 1,5 % 3,5 % HDP nezaměstnanost

144 Nezaměstnanost; Příčiny Mezi příčiny nezaměstnanosti patří: pojištění v nezaměstnanosti, sociální dávky,pojištění v nezaměstnanosti, sociální dávky, vysoká ochrana zaměstnanců, vysoká moc odborůvysoká ochrana zaměstnanců, vysoká moc odborů minimální mzdaminimální mzda progresivní zdanění práce – může být demotivačníprogresivní zdanění práce – může být demotivační nedostatečně rozvinutý lidský kapitálnedostatečně rozvinutý lidský kapitál asymetrie informací – nedokonalosti trhu práceasymetrie informací – nedokonalosti trhu práce teorie efektivnostních mezd – udržování nad tržních mezdteorie efektivnostních mezd – udržování nad tržních mezd strnulé mzdystrnulé mzdy stejné postavení studentů jako ostatních osobstejné postavení studentů jako ostatních osob požadavek stejné mzdy za stejnou práci – regionální difer.požadavek stejné mzdy za stejnou práci – regionální difer. globalizaceglobalizace

145 Nezaměstnanost; Důsledky Důsledky nezaměstnanosti jsou: Ekonomické – chybí produkce, zůstává spotřeba, náklady na solidarituEkonomické – chybí produkce, zůstává spotřeba, náklady na solidaritu Psychologické – ztráta motivace, stres, deprese, úpadek, onemocnění, sebevraždy. Dopady se šíří i na okolí nezaměstnaného.Psychologické – ztráta motivace, stres, deprese, úpadek, onemocnění, sebevraždy. Dopady se šíří i na okolí nezaměstnaného. Sociální – ekonomické a psychologické dopady narušují vztahy mezi lidmi v rodinách i dalších seskupeních. Narůstají sociálně negativní a kriminální jevy.Sociální – ekonomické a psychologické dopady narušují vztahy mezi lidmi v rodinách i dalších seskupeních. Narůstají sociálně negativní a kriminální jevy.

146 Nezaměstnanost; Trh práce Nominální mzda w … výše mzdy Reálná mzda w/P… jaké množství statků si při dané mzdě lze koupit Agregátní poptávka po práci v sobě zahrnuje souhrnné množství osob, které při dané reálné mzdě (nominální mzdě) mohou zaměstnavatelé zaměstnat. Jde o klesající křivku.

147 Nezaměstnanost; Trh práce Přístupy k fungování trhů práce se liší: Klasicko-neoklasický přístup - předpokládá, že mzdy jako ceny práce jsou pružné, čili, že nemůže docházet k nedobrovolné nezaměstnanosti.Klasicko-neoklasický přístup - předpokládá, že mzdy jako ceny práce jsou pružné, čili, že nemůže docházet k nedobrovolné nezaměstnanosti. Keynesiánský - mzdy na trhu práce jsou v krátkém období nepružné zejména směrem dolů což vede k nezaměstnanosti.Keynesiánský - mzdy na trhu práce jsou v krátkém období nepružné zejména směrem dolů což vede k nezaměstnanosti. MonetaristikýMonetaristiký Neoklasická syntézaNeoklasická syntéza

148 Nezaměstnanost; Trh práce Přístupy k fungování trhů práce se liší: Monetaristiký - pracující nemají dokonalé informace o vývoji cenové hladiny. Pokud roste, domnívají se, že rostou jejich mzdy a jsou ochotni nabízet větší množství práce, než je poptáváno. Naopak při poklesu cenové hladiny se domnívají, že klesají pouze jejich mzdy. To vede ke snižování nabízeného množství práce a k poklesu HDP. Časem však pracující jak při růstu cenové hladiny, tak při jejím poklesu přijdou na to, že se nemění jejich ceny, ale cenová hladina, takže se nabízené množství práce vrátí na původní úroveň.Monetaristiký - pracující nemají dokonalé informace o vývoji cenové hladiny. Pokud roste, domnívají se, že rostou jejich mzdy a jsou ochotni nabízet větší množství práce, než je poptáváno. Naopak při poklesu cenové hladiny se domnívají, že klesají pouze jejich mzdy. To vede ke snižování nabízeného množství práce a k poklesu HDP. Časem však pracující jak při růstu cenové hladiny, tak při jejím poklesu přijdou na to, že se nemění jejich ceny, ale cenová hladina, takže se nabízené množství práce vrátí na původní úroveň.

149 Nezaměstnanost; Trh práce Přístupy k fungování trhů práce se liší: Neoklasická syntéza - připouští, že mzdy mohou být v krátkém období strnulé, zejména směrem dolů i to, že ceny dalších vstupů i výstupů mohou být neměnné a nejspíš nebude docházet k jejich poklesu a konečně i to, že dochází k mylnému chápání pohybu cenové hladiny jak pracujícími, tak firmami. To vše může v krátkém období způsobovat jak nezaměstnanost, tak nižší nabídku práce než je poptávka.Neoklasická syntéza - připouští, že mzdy mohou být v krátkém období strnulé, zejména směrem dolů i to, že ceny dalších vstupů i výstupů mohou být neměnné a nejspíš nebude docházet k jejich poklesu a konečně i to, že dochází k mylnému chápání pohybu cenové hladiny jak pracujícími, tak firmami. To vše může v krátkém období způsobovat jak nezaměstnanost, tak nižší nabídku práce než je poptávka. V dlouhém období však tyto faktory mizí a nezaměstnanost by se měla ustálit na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.

150 Nezaměstnanost; Trh práce Zobrazení nabídkové a poptávkové křivky po práci: w/P = reálná mzda, w min /P 0 = minimální reálná mzda (stanovena zákonem), w 0 /P 0 = rovnovážná reálná mzda, L = počet zaměstnaných, S L = křivka nabídky práce, D L = křivka poptávky po práci. Pro W min /P 0 > W 0 /P 0 je S L 1 -D L 1 počet nezaměstnaných.

151 Příklad – nezaměstnanost W6/12 Znázorněte co se stane s křivkami nabídky a poptávky po práci pokud: a) dojde k masové imigraci do dané země, b) dojde k masové emigraci z dané země, c) dojde k technickému pokroku, d) vláda masivně zvýší příspěvky v nezaměstnanosti, e) vláda masivně sníží příspěvky v nezaměstnanosti, e) vláda masivně sníží příspěvky v nezaměstnanosti, f) dochází k hospodářskému růstu, f) dochází k hospodářskému růstu, g) dochází k hospodářskému růstu. g) dochází k hospodářskému růstu.

152 Nezaměstnanost; Trh práce a) dojde k masové imigraci do dané země, do dané země, b) dojde k masové emigraci z dané země, z dané země, c) dojde k technickému pokroku, pokroku, d) vláda masivně zvýší příspěvky v nezaměstnanosti, příspěvky v nezaměstnanosti, e) vláda masivně sníží příspěvky v nezaměstnanosti, příspěvky v nezaměstnanosti, f) dochází k hospodářskému růstu, růstu, g) dochází k hospodářskému poklesu.

153 Nezaměstnanost; Snižování Aktivní politika zaměstnanosti: -cyklickou nezaměstnanost lze -snižovat stimulací poptávky např. tvorba společensky účelných pracovních míst, financování veřejně prospěšných prací, -stimulací rozvoje ekonomiky, -podporou vědy a výzkumu, -cílevědomou perspektivní personální činností, -Vhodnou volbou povolání. -strukturální nezaměstnanost lze ovlivnit -profesním poradenstvím a odpovídající rekvalifikaci, -podporou migrace obyvatel. - snižování přirozené míry nezaměstnanosti.

154 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Inflace, nezaměstnanost Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 3."

Podobné prezentace


Reklamy Google