Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek. 1.Charakteristika vytrvalosti (V), V jako faktor sportovních výkonů. 2.Biologické základy V. 3.Členění vytrvalostních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek. 1.Charakteristika vytrvalosti (V), V jako faktor sportovních výkonů. 2.Biologické základy V. 3.Členění vytrvalostních."— Transkript prezentace:

1 VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek

2 1.Charakteristika vytrvalosti (V), V jako faktor sportovních výkonů. 2.Biologické základy V. 3.Členění vytrvalostních schopností – druhy V. 4.Charakteristika dlouhodobé V a metodika tréninku. 5.Specifika tréninku V u dětí. 6.Diagnostika V. Osnova přednášky

3 Schopnost provádět déletrvající pohybovou činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou po stanovenou dobu nebo vzdálenost. VYTRVALOST (V)

4 VYTRVALOST Vytrvalostní výkon je ovlivněn fyziologickými charakteristikami, ale i úrovní techniky a psychickou připraveností.Vytrvalostní výkon je ovlivněn fyziologickými charakteristikami, ale i úrovní techniky a psychickou připraveností. Odlišné požadavky v odvětvích a disciplínách.Odlišné požadavky v odvětvích a disciplínách. V řadě sportovních výkonů patří k rozhodujícím faktorům.V řadě sportovních výkonů patří k rozhodujícím faktorům. Vztah k dalším motorickým schopnostem.Vztah k dalším motorickým schopnostem. Zvyšuje zatížitelnost organizmu (nárůst objemu TZ), stabilitu techniky.Zvyšuje zatížitelnost organizmu (nárůst objemu TZ), stabilitu techniky.

5 Východisko pro trénink: -specifické požadavky a význam ve sportovním odvětví -vysoká adaptabilita systémů podmiňujících V VYTRVALOST

6 Vytrvalostní výkon je ovlivněn především: -metabolismem (vytváření zásob, uvolňování a způsob obnovy energie, enzymatický systém…) BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY

7 ZAPOJENÍ METABOLICKÝCH SYSTÉMŮ PŘI MAXIMÁLNÍ PRÁCI

8 ANAEROBNÍ ZISK – ATP GLYKOGEN A GLUKÓZA ATP + LAKTÁT ATP + LAKTÁT 300 – 500 g Pyruvát Pyruvát 3 ATP 2 ATP : RYCHLÁ, ale NEHOSPODÁRNÁ cesta k získání ATP

9 Vytrvalostní výkon je ovlivněn především: -typy svalových vláken (zastoupení SO a FOG ve svalech) -nervovou soustavou (souhra agonistů a antagonistů - význam relaxace antagonistů) -výkonností pulmonárního a kardiovaskulárního systému (výměna O 2 a CO 2, transport O 2 do činných svalů) BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY

10 Typy svalových vláken  TYP I. – pomalá (slow oxidative)  TYP I. – pomalá (slow oxidative) - vyšší obsah myoglobinu -větší počet mitochondrií, enzymy aerobního metabolismu -odolávají únavě, vysoce kapilarizované  TYP II. A – rychlá oxidativní (fast oxidative)  TYP II. A – rychlá oxidativní (fast oxidative) - -snižuje se obsah myoglobinu -vyšší počet glykolytických enzymů než v I. -méně kapilarizovaná  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic) -vysoká koncentrace a aktivita glykolytických enzymů -rychle unavitelná generovat svalovou sílu -vysoká schopnost generovat svalovou sílu

11 Vytrvalostní výkon je ovlivněn především: -úrovní osvojení realizované pohybové činnosti (automatizace pohybových dovedností) -souhrou agonistů a antagonistů (relaxace antagonistů) -volními vlastnostmi… BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY

12 AEROBNÍ ZISK ENERGIE sacharidy, lipidy, proteiny proteiny Pyruvát KREBSŮVCYKLUS mitochondrieATP CO 2 H 2 O ACETYL Co-A

13 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2

14 PULMONÁLNÍSYSTÉM  zvyšuje se síla a celková výkonnost dýchacích svalů  zlepšuje se propustnost membrány sklípků a kapilár pro O 2  v mladším věku se zvyšuje i VC  zlepšená ekonomika dýchání  zvýšená extrakce O 2 z alveolárního vzduchu

15 KARDIOVASKULÁRNÍSYSTÉM  Zvýšení tepového objemu  Zvýšení minutového objemu srdečního  Pokles SF v klidu i během submaximálního zatížení  Zvýšení transportní kapacity krve pro O 2  Zvýšení objemu krevní plazmy…

16 ZMĚNY V PERIFERNÍ OBLASTI  Zvětšení počtu a velikosti mitochondrií  Zvýšení zásob glykogenu, zlepšení lipidového metabolismu  Zvýšená aktivita oxidativních enzymů a koncentrace myoglobinu  Zlepšená kapilarizace a prokrvení svalových vláken  Zlepšená extrakce O 2

17 málo specifickéNěkteré adaptace na vytrvalostní podněty jsou málo specifické, aktivují se bez ohledu na druh cvičení - hlavně v dýchacím a kardiovaskulárním systému! BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY

18 cvičení s vysokou mírou specifičnosti - specifickáU trénovaných sportovců upřednostňovat cvičení s vysokou mírou specifičnosti - značná část adaptací vyvolaných V tréninkem probíhá ve svalových vláknech a nervové soustavě a je specifická (lokální energetické rezervy, kapilarizace svalu, enzymatická činnost, nitrosvalová i mezisvalová koordinace)! BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY

19 Specifičnost aerobního tréninku Zvyšuje aktivitu oxidativních enzymů Neovlivňuje aktivitu enzymů ATP-cyklu a aktivitu glykolytických enzymů  Fyziologické změny vzniklé v důsledku tréninku jsou vysoce specifické a závislé na typu tréninku!

20 DRUHY VYTRVALOSTI Základní (aerobní) vytrvalost Základní (aerobní) vytrvalost – schopnost provádět dlouhotrvající pohybovou činnost především v režimu aerobní glykolýzy. NESPECIFICKÁ NESPECIFICKÁ - není zaměřena na zvyšování výkonnosti v konkrétní disciplíně důležitá složka kondice, resp. tělesné zdatnosti

21 pozitivně ovlivňuje: -toleranci na zatížení, -odolnost proti únavě (prevence chyb, zranění), -zotavovací procesy… trénink nepřerušovanými a intervalovými metodami ZÁKLADNÍ (AEROBNÍ) VYTRVALOST

22 DRUHY VYTRVALOSTI Speciální vytrvalost Speciální vytrvalost – schopnost odolávat specifickému zatížení určovanému požadavky dané disciplíny Podmiňuje dosažení maximálního sportovního výkonu (realizace techniky, taktiky…). Podmíněna především úrovní globální vytrvalosti, aerobní kapacity, úrovní silových a rychlostních schopností, nervosvalovou koordinací…

23 Dělící kritériumDruh vytrvalostní schopnosti Způsob energetického krytí  aerobní  anaerobní Doba trvání pohybové činnosti  rychlostní  krátkodobá  střednědobá  dlouhodobá Charakter pohybové činnosti  cyklická (lokomoční)  acyklická Zapojení svalstva  celková (globální)  lokální Druh svalové činnosti  dynamická  statická DRUHY SPECIÁLNÍ VYTRVALOSTI

24 1. RYCHLOSTNÍ 2.KRÁTKODOBÁ 3. STŘEDNĚDOBÁ 4. DLOUHODOBÁ (do s) (do s) (do 2-3 min) (do 2-3 min) (do 8-10 min) (do 8-10 min) (od 8-10min) (od 8-10min) DRUHY SPECIÁLNÍ VYTRVALOSTI

25 DLOUHODOBÁ >10 min AF GL, GLU, LA, Lip GL, GLU, LA, Lip STŘEDNĚDOBÁ 8–10 min AF + AG GL, GLU, LA GL, GLU, LA KRÁTKODOBÁ 2–3 min AF + AG GL, GLU, LA RYCHLOSTNÍ 20–30 s ATP-CP, AG, AF 20–30 s ATP-CP, AG, AF ATP, GL, GLU, LA ATP, GL, GLU, LA AF – aerobní fosforylace; GL – glykogen; GLU – glukóza; LA – laktát; AG – anaerobní glykogenolýza, CP – kreatin fosfát; ATP – adenosintrifosfát; Lip – lipidy. VYTRVALOSTČAS ZISK ATP

26 1. RYCHLOSTNÍ (RV) – specifická vytrvalostní schopnost, která se uplatňuje při cyklických sprintérských disciplínách (cca 7-35 s ). maximální nároky na anaerobní systém trénink intervalovými metodami (zatížení cca 5-35 s, zotavení cca 3-4 x delší) - intenzita co nejvyšší vzhledem k intervalu zatížení, celkově vysoký počet opakování DRUHY SPECIÁLNÍ VYTRVALOSTI

27 2. KRÁTKODOBÁ (KV) –schopnost vykonávat kontinuální pohybovou činnost co možná nejvyšší intenzity do 2 min. nároky na aerobní i anaerobní systém (dle trvání) trénink intervalovými metodami (intenzita co nejvyšší vzhledem k intervalu zatížení - cca 90-95% maxima) systematický trénink před pubertou není vhodný DRUHY SPECIÁLNÍ VYTRVALOSTI

28 3. STŘEDNĚDOBÁ (SV) – specifická vytrvalostní schopnost pro cyklické vytrvalostní disciplíny, kde doba trvání činí 2-10 min. nároky na aerobní i anaerobní systém (dle trvání) trénink intervalovými metodami (intenzita co nejvyšší vzhledem k intervalu zatížení - cca 90-95% maxima) systematický trénink před pubertou není vhodný DRUHY SPECIÁLNÍ VYTRVALOSTI

29 4. DLOUHODOBÁ (DV) – specifická vytrvalostní schopnost pro cyklické činnosti v trvání 10 a více min. maximální nároky na aerobní systém často dále členěna dle doby trvání výkonu DRUHY SPECIÁLNÍ VYTRVALOSTI

30 Úroveň DV (ale i dalších druhů vytrvalosti) je ovlivněna především dvěma funkčními charakteristikami: A)Maximální aerobní výkon (VO 2 max) - nejvyšší možná spotřeba kyslíku v tkáních (v ml/min/kg) při práci velkých svalových skupin. -především spolehlivým ukazatelem maximálního potenciálu aerobní produkce energie -vhodným ukazatelem regeneračních schopností DLOUHODOBÁ VYTRVALOST

31 B) Aerobní kapacita - využívání co největší možné části VO 2 max po delší dobu, v podstatě co nejdéle (funkčně se jedná o činnost v setrvalém stavu). Efektivní rozvoj DV vyžaduje zaměření na obě složky! DLOUHODOBÁ VYTRVALOST

32 VO 2 max: tréninkem lze zvýšit o 20% (zvýšení spotřeby kyslíku hlavně ve svalových vláknech typu I, při tréninku vyšší intenzitou i II, nejlépe mezi lety). Srovnání VO 2 max u různých sportovců vyžaduje vypočítat relativní VO 2 max (ml∙kg -1 ∙min -1 ). Maximální aerobní výkon

33 Zlepšení VO 2 max především intervalovými metodami -optimální intenzita 80-90% VO 2 max nebo na úrovni VO 2 max, -trvání vzhledem k individuální době, kterou je sportovec schopen intenzitu udržet, -odpočinek 1:1 (efekt již při frekvenci 1x týdně). Typické hodnoty VO 2 max pro jednotlivé sporty. Maximální aerobní výkon

34 Maximální spotřeba kyslíku - VO 2 max : běžci na lyžích ml/min/kg : cyklisti silniční ml/min/kg : plavci ml/kg/min : tenisti ml/min/kg : gymnasti ml/min/kg : netrénovaní ???? ml/min/kg

35 VO 2 max koresponduje s cca 95% srdeční frekvence (SF) a s 80% maximální rychlosti. Řídit intenzitu tréninkového zatížení pomocí % VO 2 max je obtížné, používá se proto jeho odhadů. Maximální aerobní výkon a rozvoj DV

36 POSOUZENÍ INTENZITY PŘI TRÉNINKU DV: 1.odhad vyjádřením % maximální SF - využívá zjištění, že křivka spotřeby O 2 a SF se v rozmezí cca 40-80% maxima shoduje 2.odhad na základě znalosti rychlosti prováděné činnosti (běh, jízda na kole…) při VO 2 max 3.odhad na základě znalosti vztahu mezi % maximální rychlosti a % VO 2 max. Maximální aerobní výkon a rozvoj DV

37 Zlepšení především metodami nepřerušovaného zatížení. Využívá se delší doby zatížení a nižší intenzity. Aerobní kapacita a rozvoj DV

38 Pro efektivní rozvoj DV se používá širšího pásma zatížení v rozsahu cca 60-90% VO 2 max. Trénink na spodní hranici ovlivňuje více aerobní kapacitu. Trénink na horní hranici ovlivňuje více aerobní výkon. A a B jsou částečně nezávislé, částečně se mohou kompenzovat! METODIKA TRÉNINKU DV

39 V praxi se využívá poznatků o: 1. Aerobním prahu (AP) 2. Anaerobním prahu (ANP) METODIKA TRÉNINKU DV

40 AP - odpovídá takové intenzitě zatížení, při které hladina laktátu dosáhne hranice cca 2 mmol laktátu na l krve. Od dosažení této hranice je potřebná energie doplňována anaerobně laktátovým štěpením energetických rezerv a hladina laktátu se začíná zvyšovat. Dosaženo cca 70–75 % maximální srdeční frekvence (SFmax) METODIKA TRÉNINKU DV

41 ANP - intenzita, při níž jsou kladeny vysoké nároky na O 2 systém, ale acidóza zůstává v mezích tolerance a cvičení lze provádět delší dobu (dosaženo maximálního laktátového setrvalého stavu). ANP se nachází u trénovaných v pásmu cca 80-90% VO 2 max (85-90% SFmax), u netrénovaných níže. METODIKA TRÉNINKU DV

42 Koncept ANP je v současnosti zpochybňován: koncentrace laktátu v krvi je závislá na genetických předpokladech, je variabilní, a nelze z ní usuzovat na koncentraci ve svalech! Hodnoty ANP je třeba určovat pro rozdílné pohybové činnosti zvlášť. METODIKA TRÉNINKU DV

43 Intenzita, při které dochází k porušení dynamické tvorbou spotřebou rovnováhy mezi tvorbou a spotřebou laktátu IZ laktát VO mmol/l,,Anaerobní“ práh (ANP),,Anaerobní“ práh (ANP) Laktátový práh (LP)

44 Aerobní výkonnost - limitující faktory KVS MSV (Q=SF x SV ) ANP (LP) Ekonomikapohybu MOŽNOSTI ŘEŠENÍ

45 ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ANP POMOCÍ SRDEČNÍ FREKVENCE SRDEČNÍ FREKVENCE 1.ANP muži = (220 – věk) x ANP ženy = (225 – věk) x 0.85 přesněji: 2. ANP = (SFmax – SFklid) x SFklid Stanovení SFmax: Orientačně výpočtem: 220 – věk Laboratorními a terénními testy. METODIKA TRÉNINKU DV

46 1.Metody nepřerušovaného zatížení Tréninkový efekt: především rozvoj aerobní kapacity. a) Rovnoměrná (souvislá) – intenzita cca 60-80% SF max, objem 25–60 min (vytrvalostních disciplín i více). b) Střídavá – intenzita se plánovitě mění (mírná až vysoká), variantou je fartlek (hra s rychlostí), střídání intenzit podle subjektivních pocitů (ovlivňuje i anaerobní procesy, rychlost odstraňování laktátu). METODIKA TRÉNINKU DV

47 100% 90% 80% 70% 6-10 min do min do 120 min od 8-10min 60% cca 200 min Intenzita činnosti v % SFmax a možná doba provádění při rozvoji vytrvalosti To v tréninku není možné opakovat, proto se uplatňují intervalové metody (viz dále).

48 2. Metody přerušovaného zatížení Tréninkový efekt: především aerobní výkon (zapojeno více druhů vláken). Intervalové metody – využívají neúplného intervalu zotavení, interval zatížení 10 s - 15 min, -intenzita % SFmax  vysoký nárůst laktátu (LA) kompenzovat aktivním odpočinkem intenzitou do 60% VO 2 max (do této hodnoty lineární závislost mezi činností a odstraňováním LA). METODIKA TRÉNINKU DV

49 a)Intervalové metody intenzivní a)Intervalové metody intenzivní - krátký interval zatížení - cca do 2 min, vyšší intenzita. b) Intervalové metody extenzivní b) Intervalové metody extenzivní - dlouhý interval zatížení – cca 2-8 (15) min, nižší intenzita. mnoho variantExistuje mnoho variant intervalových metod. Efekt:Efekt: zlepšení využívání O 2 ve svalech, zlepšení tolerance na zplodiny anaerobního metabolismu, urychlení jejich odstraňování… Využití:Využití: stimulace všech druhů vytrvalosti. METODIKA TRÉNINKU DV

50 Kruhový trénink Kruhový trénink – zapojeno mnoho svalových skupin po krátkou dobu→menší efektivita (změny v oxidativních enzymech nejsou vyvolány). Pro rozvoj V zařazovat více cviků na velké svalové skupiny a delší dobu cvičení na stanovištích (dále viz téma „Kruhový trénink“). METODIKA TRÉNINKU DV

51 Řízení tréninku DV podle % HRmax Zóna CvičeníEfektPoznámka 50-60% 50-60%Rychlá chůzeZdravotní Trénink - zahájení, ukončení 60-70% 60-70% JoggingZdravotní, hl. korekce váhy Až 85% energie z tuků 70-80% 70-80% Běh-stření intenzity funkční kapacita 50% energie z tuků i z cukrů 80-90% 80-90%Běh vysoké intenzity Sportovní výkonnost Cv. na ANP, trvání limitováno od 90% Intervalový běh Sportovní výkonnost Krátkodobé cv., riziko zranění

52 Předpoklady dětského organizmu pro vytrvalostní činnost: vysoká hodnota VO 2 max vysoký stupeň ekonomizace cyklických pohybů dýchací a oběhový systém pracuje méně ekonomicky (vyšší srdeční a dechová frekvence) - kompenzováno rychlejší aktivizací aerobního metabolismu na počátku zatížení, vyšší ekonomičností energetických systémů, lepším krevním zásobením a energetickými zásobami ve svalech. SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ

53 kratší dobaDětskému organizmu vyhovuje především kratší doba trvánícvičení (nejlépe herní forma trvání cvičení (nejlépe herní forma). širokého spektra cvičeníVyužívat širokého spektra cvičení, měnit vzdálenosti a trvání – trénink by měl být pestrý a zábavný. Srdeční frekvence 160/ min.Srdeční frekvence by měla dosahovat minimálně 160/ min. SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ

54 Srdeční frekvence 160/ min, avšak vysoká intenzita je zbytečnáSrdeční frekvence by měla dosahovat minimálně 160/ min, avšak vysoká intenzita je zbytečná – např. při SF kolem 200/min nízký tepový objem (pokles schopnosti přenosu kyslíku a glukózy pro svalovou práci) SFmaxSFmax lze orientačně zjistit výpočtem: SFmax = 210 – věk (dívky) SFmax = 207 – věk (hoši). SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ

55 Využívá se: 1) terénních a laboratorních testů měří se: a) čas potřebný k splnění pohybového úkolu b) překonaná vzdálenost za stanovený čas c) doba (vzdálenost) udržení předepsané intenzity. 2) funkčních zkoušek ( 2) funkčních zkoušek (VO 2 max) DIAGNOSTIKA

56 1. Chodecký test 1. Chodecký test VO 2 max = 132,85-(0,016×kg)-(0,39×věk) +(6,32×P)- (3,26×min)-(0,16×SF) P – 1 pro muže, 0 pro ženy 2. Člunkový běh (Legerův test) 3. Cooperův test VO 2 max = 22,36 × km -11,29 Odhad hodnotyVO 2 max podle terénních testů

57 Laboratorní stanovení VO 2 max

58 Stanovení VO 2 max u plavců tunely s protiproudem

59 1.Charakterizujte V jako motorickou schopnost a její význam ve sportu. 2.Objasněte bioenergetické základy V. 3.Jaké druhy V lze rozlišit? 4.Objasněte základy tréninku dlouhodobé V. 5.Objasněte specifika tréninku V u dětí. 6.Jak lze provádět diagnostiku V? Kontrolní otázky


Stáhnout ppt "VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek. 1.Charakteristika vytrvalosti (V), V jako faktor sportovních výkonů. 2.Biologické základy V. 3.Členění vytrvalostních."

Podobné prezentace


Reklamy Google