Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pohled právníka na překlady práva Evropské unie a vůbec na její jazykový rozměr Filip Křepelka Masarykova univerzita, Brno

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pohled právníka na překlady práva Evropské unie a vůbec na její jazykový rozměr Filip Křepelka Masarykova univerzita, Brno"— Transkript prezentace:

1 Pohled právníka na překlady práva Evropské unie a vůbec na její jazykový rozměr Filip Křepelka Masarykova univerzita, Brno

2 Představení Doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra mezinárodního a evropského práva (od roku 1997) Výuka: právo Evropské unie, práva světové hospodářské integrace a zdravotnického práva. Výzkum: jazykový režim EU, federalismus a EU, obchod službami, integrace zdravotnictví v EU, právo zdravotnického výzkumu, dříve právo státních podpor, nyní konzulární ochrana Bývalá vedlejší zaměstnání: -asistent soudce Ústavního soudu ( ) -specialista na Nejvyšším správním soudu ( )

3 Povaha práva Evropské unie – základní připomenutí Právo EU (resp. donedávna ES/EU) je nadnárodní právní řád, odlišný od vnitrostátních právních řádů stejně jako od mezinárodního právního řádu. Právo EU je silnější než mezinárodní právo, avšak slabší než federální vnitrostátní právo. Přímý účinek (rozsudek van Gend en Loos) – obecně přijat členskými státy. Přednost (rozsudek 6-64 Costa/ENEL) se rovněž obecně přijímání, nikoli však úplně a vždy. Zde se ale střetává představa soudnictví EU (rozsudek Internationale Handelsgesellschaft) s představou soudnictví členských států.

4 Pohled na právo EU skrze vnitrostátní právo členských států Právo EU postupně vstupuje do všech odvětví vnitrostátního práva, nejvýraznější je však ve správním právu. Právo EU tak má stovky zajímavých témat (seminární práce, diplomové práce). Právo EU uplatňují úřady, soudy a zohledňují soukromé osoby a instituce jenom výjimečně. Právo EU je „vzácné a rozmanité koření“. „Vařit se vzácným a rozmanitým kořením“ se učíme dlouhodobě, nemáme totiž příležitosti.

5 Pohled přes znalosti jazyků Čeština - mateřský jazyk – přesto více a více cítím určité dílčí nedostatky Angličtina – publikace, soustavná výuka Němčina – studium v Německu, publikace Ruština – řada let studia, neužíváno Polština – spontánní pasivní osvojení Francouzština – určité studium, četba Italština, španělština – bez studia Nikdy neřeknu, že žádný cizí jazyk ovládám dokonale. Nikdy jsem se nesvedl pustit do skutečně cizího jazyka. V roce 2004 jsem měl možnost asistovat zde při výběru překladatelů pro překladatelskou službu.

6 Uvědomění si míry znalostí cizích jazyků obyvatelstvem a odborníky My zde bychom si měli uvědomovat obecnou situaci. Poměrně malé znalosti odborné, natož širší veřejnosti. Starší generace neměla možnost osvojit si jazyky a do značné míry je vůbec neovládá. Výuka na základních a středních školách není účinná. Většina studentů na vysokých školách – nejen na technikách - jazykové vzdělávání „přetrpí“, zvláště muži. Nárůst počtu studentů vedl na řadě škol včetně PrF MU k upuštění od dvou povinných jazyků. Tendence „English only“ mezi žáky, studenty, má politickou a žurnalistickou podporu.

7 Nešťastná angličtina jako obecný komunikační jazyk v oboru právo Angloamerické právo je v zemích práva západního civilizačního okruhu nejvíce odlišné svými koncepty a způsobem svého uplatňování. Anglická slova jsou běžně vícevýznamová, nepřekrývají se jednoznačně s českými slovníkovými ekvivalenty. Odborné psaní v angličtině trvale doprovází pochyby, jaké slovo je vhodné. Příklad: zákon = law / act / statute? Německá právní terminologie je daleko jednoznačnější, česká právní terminologie je podle její rakouské verze modelována. Příklad: zákon = s Gesetz.

8 Odborná literatura Křepelka F., Mnohojazyčnost Evropské unie a její důsledky pro českou právní praxi, Masarykova univerzita, Brno, Tomášek M., Překlad v právní praxi, 1. a 2. vydání, Linde, Praha,... Hojná zahraniční literatura, zejména německá a ze zemí, které jsou vícejazyčné či mají menšiny (Španělsko).

9 Úzký vztah jazyka a práva Právo se vyjadřuje mluveným a psaným slovem přirozeného jazyka. Lidé jej zachycují při jeho vytváření (zákonodárce) a při jeho soudním stejně jako úředním uplatnění včetně zásahů na místě. Vyjadřování zcela mimojazykové je v právu zcela nepředstavitelné. Mimojazykové prostředky pro vyjadřování právní regulace nicméně existují: číslice, shodné jednotky, symboly, značky, kódy.

10 Souběžnost řady jazyků Jakékoli kontakty mezi lidmi různých (jazykově vymezených) národů si žádá překonávání jazykové bariéry. Překonávat jazykovou bariéru umožňuje: -Znalost více jazyků (má své meze) -Překládání a tlumočení (je nákladné) -Používání mimojazykových prostředků: číslic, shodných jednotek, symbolů, značek, kódů v míře větší než prostoru s jedním jazykem. -Situaci usnadňuje také stejné písmo.

11 Autenticita a originalita různých znění právních textů V právu se musí vyjasnit otázka postavení jednotlivých jazykových znění textů – autenticita neboli jejich rozhodnost Autenticita není totéž, co originalita neboli původnost z hlediska překládání. Více- či mnohojazyčné zachycení právní úpravy nebo uplatnění práva se zakládá obvykle na jednom původním znění, ze kterého se překladem vytvářejí další znění. Z politických a psychologických důvodů se nicméně staví znění na roveň či jinak upravuje jejich postavení.

12 Náboženské texty I – trvání na originále Západní svět tradičně odvozuje pravidla chování (ortopraxe) a myšlení (ortodoxie) od posvátných textů (kanonických textů). Tóra a korán – duchovní judaismu a islámu odmítají překládání, resp. se k němu stavějí velmi zdrženlivě. Překládání se považuje za problematické, neboť zastírá řadu významů zprostředkovaných příslušným posvátným jazykem. Překlad koránu se považuje za jeho výklad. Pracuje se proto s originálním hebrejským, resp. arabským zněním. Studium těchto jazyků se považuje za potřebné pro řádné pochopení příslušné teologie.

13 Náboženské texty II – vyhotovování překladů Křesťanská protestantská reformace a katolická reakce na tuto reformaci postupně položila důraz na překlady. Používání originálu při neznalosti původních jazyků věřícími se důvodně považuje za nebezpečné, neboť hrozí bezobsažný rituál. Překlady se dělají opakovaně, neboť národní jazyky se vyvíjejí a starší překlady by nemusely být srozumitelné. Při překladech se zohledňují původní texty a klasické překlady, vliv mají nicméně také náboženské koncepty. Jednotlivé denominace se nemusejí shodnout na vhodnosti jednotlivých překladů, přestože se shodují na textu originálu.

14 Náboženské texty III – práce se svatými písmy Některé fundamentalistické směry si neuvědomují nebezpečí používání konkrétních překladů bez zohlednění vývoje chápání jednotlivých konceptů. Poučené náboženské směry si uvědomují původní znění a jeho překlady stejně jako posun ve vnímání různých teologických konceptů. Je nicméně svoboda náboženství. Každý si může vybírat zdroje svého náboženství sám a vykládat si je jak chce. Tím se svaté texty odlišují od práva, které je nezbytné vykládat jednotně.

15 Klasická literatura I – Shakespeare Pro kulturní obohacení se překládají do dalších jazyků významná slovesná kulturní díla: knihy, hry, písně. Překlad by měl zachovávat původní sdělení, zároveň však musí být umělecký. Naplnění těchto požadavků není většinou možné v plném rozsahu. Vedle sebe může existovat více vhodných překladů určitého uměleckého díla. Umělecký překlad se proto zásadně odlišuje od odborného překladů včetně překladu právního. Zaujal mě projekt kolegů z FF MU, kteří vytvářejí databanku českých překladů Shakespeara „Kapradí“.

16 Klasická literatura II – Švejk Dokonce též poměrně nová kniha nemusí být stoprocentně srozumitelná čtenářům. Osudy dobrého vojáka J. Švejka za světové války jako „kultovní literatura“. Vhodnost znalosti cizích jazyků, nejen němčiny, ale také polštiny, maďarštiny. Informace o celé řadě tehdejších vědeckých poznatků, politických událostí a v neposlední řadě o právním rámci. Během následujících desetiletí se mohlo vytratit porozumění jednotlivých slov a vět. Příklad „čestné dluhy“. Překlady Švejka do jiných jazyků jsou překlady pro čtenáře s jiným očekáváním.

17 Jednojazyčné Česko a jeho právo Ústava ČR neobsahuje zakotvení státního jazyka. Listina základních práv a svobod hovoří jenom o menšinových jazycích. OSŘ ani TŘ nestanoví, že čeština je soudní jazyk. Pouze nový SŘ tak stanoví. Relativně malá pozornost se postavení češtiny věnuje též ve školské legislativě. V České republice je čeština jediný státní (úřední) jazyk de facto, nicméně se zcela nezpochybnitelným postavením, možná proto není třeba zakotvení de jure.

18 Jedno- či dvoujazyčné Československo? Československo bylo od počátku v roce 1918 do konce 1992 dvoujazyčným státem. Politicky se jazyk označoval nejdříve jako československý, posléze jako dva samostatné. Po roce 1945 se právo soustavně zveřejňovalo ve dvou jazykových verzích. Dvoujazyčné zachycení práva si však skoro nikdo neuvědomoval. Je minimum dokladů rozporů mezi jazykovými verzemi a jejich řešení. Oba jazyky jsou totiž vzájemně srozumitelné. Jak se tato srozumitelnost projevuje při překládání práva a další dokumentace EU do češtiny a slovenštiny?

19 Dávná minulost: dominance jiných jazyků za Rakouska-Uherska V 19. století byla v rakouské části Rakouska-Uherska dominantní němčina. Říšské právo bylo oficiálně jednojazyčné, přestože se do značné míry překládalo též do dalších jazyků. Této skutečnosti si byli právníci vědomi při výkladu OOZ (ABGB) ještě za první republiky, nezřídka zohledňovali německou jazykovou verzi. Česká právní terminologie je modelovaná podle rakousko-německé. Omezená znalost němčiny odstřihává po roce 1945 české právníky od dvou blízkých vyspělých právních řádů – německého a rakouského.

20 Členství ČR v EU: zásadní změna nebo jenom zvýraznění vstupu dalších jazyků? České právo bylo v posledních desetiletích postupně otevřené mezinárodnímu právu. Vícestranné a mnohostranné mezinárodní smlouvy jsou běžně rozhodné v jiných jazycích, český úřední překlad je významný jenom pro vnitrostátní použití, jakkoli též zde se zdůrazňuje přednost znění rozhodného. Právo EU jako nadnárodní právo se pouze ve srovnání s mezinárodním právem používá více jak přímo, tak zprostředkovaně. Jeho mnohojazyčný ráz je také patrnější.

21 Národní státy s jedním jazykem jako standard Stát = území + obyvatelstvo + státní moc Státní moc se může ustavit a přetrvat, jsou-li určité společenské síly pro spojení obyvatel. Jistě: mohou zde být ještě další podmínky: společné náboženství, resp. kultura. Takovou silou je však mnohdy jazyk. Proto běžné zaměňování přívlastků státní, resp. národní. Jiné státy jsou právě pro nepřítomnost pojítek omezeně funkční.

22 Autoritativní a demokratické státy a jejich jazykový režim ohledně jazykových menšin Autoritativní státy se snaží státnost vybudovat prosazováním státního jazyka proti užívaným jazykům. Řada států potlačovala užívání menšinových jazyků. Jazykové menšiny často vůči státům ale nebyly loajální. Soudobé liberální státy musejí nicméně jazykové menšiny přinejmenším snášet, roste tlak a zájem na jejich podpoře. V Evropě vytváření společného standardu: Charta menšinových jazyků Rady Evropy. Leckde v Evropě i ve světě je nicméně stále fenomén menšinových jazyků politickou zátěží.

23 Vícejazyčné státy a jejich právo Ve světě existuje jenom několik skutečně vícejazyčných států (2-4 jazyky). Tyto jazyky se používají společně (byť nikoli nutně stejně silně), mají přinejmenším formálně rovné postavení. Právo se zachycuje vícejazyčně. Pro leckteré tyto státy představuje vícejazyčnost trvalou politickou zátěž (Belgie, Kanada, Španělsko). Jazykovému režimu se proto věnuje značná právní a politická pozornost. Jenom některé vícejazyčné státy (Švýcarsko, Singapur, Lucembursko) mají dobrý a pevný ne-jazykový základ své státnosti.

24 Mnohojazyčné státy a jejich právo Ve světě je minimum mnohojazyčných států, ve kterých se používá řada jazyků při výkonu státní moci a ve veřejném prostoru. V těchto státech se obvykle 1-2 nejvýznamnější jazyky dostávají do postavení společných jazyků, ve kterých působí ústřední stát a které slouží mezinárodní (interetnické) komunikaci. Společné právo se vyjadřuje či uplatňuje zejména či výhradně v těchto jazycích. Jediným dobrým příkladem je Indie (hindština, angličtina a více než 20 dalších „národních“ jazyků). Dříve Sovětský svaz (ruština a 14 dalších svazových jazyků), jeho rozpad při demokratizaci je dokladem obtížnosti udržení takového státu. Do jaké míry je z hlediska jazykového EU srovnatelná?

25 Rozhodné (autentické) jazyky mezinárodních smluv Světové společenství států je nutně mnohojazyčné. Demokratizace bezděčně potlačila používání společných jazyků elit (v Evropě latina, později francouzština). Dvoustranné mezinárodní smlouvy se sjednávají v jazyce či jazycích obou stran. Vícestranné a mnohostranné smlouvy se sjednávají jenom ve vybraném či vybraných pro smluvní strany důležitých jazycích. Jenom v těchto jazycích jsou mezinárodní smlouvy rozhodné (autentické). Překlady do úředních jazyků států, jejichž státní jazyky nebyly vybrány, jsou rozhodné jen pro vnitrostátní úřední a soudní použití, upozorňuje se také na tuto skutečnost.

26 Úřední jazyky mezinárodních organizací Zakládající členské státy mezinárodních organizací s vyšším počtem členských států vybírají jako úřední jazyky těchto organizací pouze jazyky nejvlivnějších členských států nebo jazyky sdílené řadou států. Takto lze vysvětlit jazykový režim např. OSN, WTO, RE, NATO, AU. Pro provoz těchto mezinárodních organizací a pro jejich styk se členskými státy takový jazykový režim stačí. Jazykový režim jednotlivých mezinárodních organizací odráží mezinárodní smlouvy sjednané na jejich půdě.

27 Komunikační jazyky elitních skupin dříve a nyní V minulosti v Evropě stejně jako v jiných částech světa se užívalo několik jazyků jako jazyků interetnické komunikace (lingua franca) elit (diplomatů, vědců, univerzitních učitelů) a profesionálů potřebujících se domluvit (pilotů, personálu lepších hotelů apod.). Příklady: řečtina, latina, arabština, malajština, francouzština, španělština, němčina, ruština, svahilština, angličtina. Angličtina se během 20. století stala prvním globálním jazykem interetnické komunikace elit a profesionálů. Dopad pro angličtinu?

28 Jazyky mezinárodních hospodářských styků Lidé používají jazyky, které znají. Pro obchodní kontakty se běžně používá jenom vybraný jazyk, často je jím jazyk interetnické komunikace, během posledních let všude ve světě ve stále větší míře angličtina. Takto se běžně sjednávají obchodní smlouvy a vytváří další potřebná dokumentace. Úřady a soudy (s výjimkou soudů rozhodčích a některých odborných úřadů) však v případě řízení trvají na překladech a tlumočení.

29 Jazykový režim EU - připomenutí EU má nyní 27 členských států a 23 úředních (v širokém slova smyslu) jazyků. Velká většina členských států tedy přinesla do EU vlastní jazyk. Též výjimky kladou důraz na vlastní terminologii („rakouský protokol“ v roce 1995) Každé předpokládané rozšíření přinese další nové jazyky: není představitelné vzdání se užívání národního jazyka. Některé státy (Španělsko) dokonce žádají zavedení dalších svých jazyků do provozu EU.

30 Rozlišení rozhodných jazyků primárního a sekundárního práva Rozhodné (autentické) jazyky zřizovacích smluv – jazyky, ve kterých byly sjednány, resp. za které byly prohlášeny po přistoupeních jejich překlady – nyní 23. Rozhodné (autentické) jazyky nařízení, směrnic, rozhodnutí a dalších aktů EU, resp. ES – nyní 23 s určitými výjimkami. Všechna jazyková znění jsou si formálně rovná, bez ohledu na stáří a význam. Faktický význam jednotlivých jazyků je samozřejmě různý.

31 Jazyky řízení před institucemi EU Zde mnohojazyčný režim není potřebný a byl by neúnosně nákladný. Řízení v případech jednotlivých států, jejich soudů (řízení o předběžné otázce) a jednotlivců se děje v příslušném jazyce. Rozhodující jednotlivci nebo tělesa tak nemusejí vždy znát jazyk, ve kterém vedou řízení s příslušným účastníkem a ve kterém nakonec vydávají rozhodnutí. Originální znění (hledisko překladatelské a tlumočnické) tak nemusí být alespoň jedním z autentických znění (hledisko právní). Toto je zvláštní situace s dosud nezváženými hrozbami.

32 Pracovní jazyky a jejich postavení Formálně jsou pracovní jazyky institucí všechny úřední jazyky EU, nyní tedy všech 23 jazyků. Fakticky jsou pracovními jazyky institucí EU angličtina, francouzština a němčina. Tyto jazyky se jako pracovní etablovaly spontánně, není a nebude žádné politické rozhodnutí. Jejich postavení není stejné. Angličtina začíná převažovat, francouzština si zachovává své výsadní postavení, němčina se poněkud vytrácí. Jsou to jazyky nejvýznamnějších evropských států, resp. jazyky běžně vyučované jako cizí jazyky ve školách. Význam pracovních jazyků pro studium práva EU.

33 Politická nezbytnost formálně rovné mnohojazyčnosti EU EU, resp. donedávna EU/ES má dlouhodobě ambici působit přímo vůči jednotlivcům. Právo EU má přímý účinek vůči jednotlivcům. Nedostatečná jazyková integrace – nízké znalosti jazyků ze strany obyvatelstva většiny evropských zemí - vylučují výběr 1-3 jazyků jako jazyků působení celku. Nedostatečně schopné a všeobecně neochotné přijmout takový výběr jsou také členské státy, zvláště ty, jejichž jazyky by byly opomenuty.

34 Ekonomická integrace a mnohojazyčnost EU Volný oběh zboží je vesměs neomezován jazykovou rozmanitostí v Evropě. Právo EU však s ohledem na jazykové poměry připouští požadavky členských států, ba dokonce požaduje označování v jednotlivých národních jazycích. Jazykově vázané zboží (noviny, časopisy, knihy, většina nahrávek) se omezuje na jazykově vymezené trhy. Jazyková rozmanitost představuje zásadní překážku migrace za prací a podnikání včetně doprovázejících rodinných příslušníků. Jazyková rozmanitost představuje překážku mezistátního poskytování leckterých služeb.

35 Administrativní a justiční integrace a mnohojazyčnost EU Jazyková rozmanitost a nedostatečná jazyková integrace Evropanů znesnadňuje a znemožňuje rozsáhlejší koncentraci správy, soudnictví působících vůči jednotlivcům. Obvykle je optimální, aby výkon práva EU zabezpečovaly právě kvůli jazykové rozmanitosti úřady a soudy členských států. Platí to dokonce tehdy, když by koncentrace přinesla zásadní úspory nebo zlepšení kvality činnosti příslušné správy. Nemožná je koncentrace ozbrojených sil členských států – zde chybí též politické vedení.

36 Politická integrace a mnohojazyčnost EU Nedostatečná jazyková integrace znemožňuje vytvoření unijního politického prostoru. Evropský parlament není skutečný parlament. Evropská komise není skutečná evropská vláda. Evropské politické strany jsou pouze volné asociace politických stran členských států. Evropské volby jsou neevropské, týkají se národních témat. Chybí celoevropská politická debata. Chybí nástroj komunikace. Evropští politici tedy nemají odpovídající legitimitu.

37 Nezměnitelnost jazykového režimu EU podle současného práva Zřizovací smlouvy stanoví požadavek jednomyslnosti pro jakoukoli změnu jazykového režimu EU. Přes veškeré posilování Evropského parlamentu si kompetenci ke změnám jazykového režimu vyhrazuje Rada jako orgán reprezentující členské státy. Je politicky a společensky nepředstavitelné, že by se členský stát vzdal užívání svého státního jazyka a znevýhodnil by tak vlastní občany.

38 Troskotání projektu unijního patentu jako příklad Považuje se za užitečné, aby se zavedl jednotný patent vedle patentů ve členských státech. Světové a evropské mechanismy pro usnadnění mezinárodního patentování vynálezů. Podpořilo by to údajně evropskou vědu a tak hospodářský rozvoj. Členské státy se nicméně opakovaně nedokáží dohodnout na výběru jazyků, ve kterých se bude zveřejňovat patentová dokumentace, resp. tzv. patentové nároky. Překládání je poměrně náročné, desítky stran. Státy s opomenutými jazyky záměr opakovaně odmítají připustit, přičemž si nenechaly vzít právo veta.

39 Odbočka pro zamyšlení: umělé a klasické jazyky a EU Mnohojazyčnost je pro EU natolik vyčerpávající, že nikdy nikdo neprosazoval některý umělý jazyk vytvořený idealisty pro interetnickou komunikaci, např. esperanto. Pro radost lze vyzdvihnout zábavný projekt europanto, smíšený eurokratický slang. Tam, kde je potřeba slovní vyjádření, avšak není možné použití více jazyků, se používá latina: curia, consilium.

40 Čísla, kódy, symboly předpokládané právem EU Administrativní a justiční spolupráce úřadů a soudů členských států zahrnující koordinaci institucemi EU se běžně opírá o výměnu informací s menším užitím přirozených jazyků. Běžně se vytvářejí průkazy, formuláře a dokumenty se standardizovaným obsahem, užívají se čísla, kódy, ba grafika. Takto se potlačuje užívání jednotlivých jazyků a z něj vyplývající potřeba překladů.

41 Eurobankovka jako dokonalá výpověď o EU Eurobankovky neobsahují žádné typické texty, pouze označení jednotné měny a zkratky Evropské centrální banky. Proč? Eurobankovky nezdobí žádné osobnosti ani konkrétní místa. Proč? Název jednotné měny?

42 Skepse ohledně překladu včetně právního Žádný překlad není ideální. Příčinou je – překladatelům bezpochyby dobře známá – neúplná ekvivalence. Slovníkové ekvivalenty nemají stejný, ale jenom podobný význam. Proto také překládání odolává automatizaci Přitom computer assisted translation překlad usnadňuje. Výskyt chyb nebo méně vhodných řešení lze angažováním vhodných překladatelů a poradců a odpovídajícími kontrolami výrazně zmenšit, ale nikoli zcela vyloučit.

43 Teorie mezinárodního práva Vídeňská úmluva o smluvním právu. Čl. 33 Zdůraznění výsadního postavení rozhodných verzí vůči překladům. Rozhodné jazykové verze mají rovné postavení, ledaže smlouva sama stanoví Ekvivalenty se mají vykládat stejně. Nemají se tedy hledat umělé rozdíly mezi rozhodnými jazykovými verzemi. V případě neodstranitelného rozporu se má sledovat smysl a účel právní úpravy.

44 Praxe mezinárodního práva Mnohostranné mezinárodní smlouvy mají zpravidla 5-6 rozhodných jazyků: angličtina, francouzština, španělština, ruština, čínština a arabština (nikoli němčina). Západní odborníci na mezinárodní právo poukazují na minimální zohledňování tří posledních jazykových verzí. Znalost těchto jazyků je totiž ve světovém diplomatickém prostředí poměrně omezená.

45 Srovnávání jazykových verzí vícejazyčného vnitrostátního práva Ve vícejazyčných státech se právo vytváří souběžně ve více jazycích. Vnitrostátní právo se používá soustavně a často. Vysoce postavení činitelé ve všech složkách veřejné moci běžně znají používané jazyky. Používané termíny se všeobecně považují za přesné ekvivalenty, byť ve stejných jazycích mimo vícejazyčné státy mohou mít jiný význam. Je málo dokladů nesouladu mezi jazykovými verzemi vícejazyčně zachyceného práva a jejich řešení soudy.

46 Představy Soudního dvora ohledně srovnání jazykových verzí práva EU Soudní dvůr opakovaně připomíná mnohojazyčné vyjádření práva EU, resp. ES. Má se přihlížet k jazykovým verzím. Nejznámější rozsudek: 283/81 CILFIT, který se jinak věnuje pokládání předběžných otázek. Přitom se má brát v potaz, že právo EU, resp. ES je svébytný nadnárodní právní řád, který je odlišný od právních řádů členských států stejně jako práva mezinárodního. Soudní dvůr nikterak nezdůrazňuje zásadu souladného výkladu ekvivalentů použitých v jednotlivých verzí, patrně se bere za samozřejmou.

47 Stálost představ ve světle růstu počtu jazyků EU Soudní dvůr zdůrazňuje potřebnost srovnávání jazykových verzí opakovaně. Počet jazykových verzí narostl od 70. let ze 4 na 23. Soudní dvůr přestal zdůrazňovat, že se musejí srovnávat „všechny“ jazykové verze. Nemůže ovšem pochopitelně připustit, že stačí srovnávat jenom některé jazykové verze, naopak takové návrhy příležitostně zavrhuje – rozsudek C-295/96 EMU Tabac SARL. Na nemožnost srovnávání všech jazykových verzí nicméně poukázal generální advokát k věci C-461/03 Gaston Schul.

48 Význam dalších výkladových metod pro výklad práva EU Zohledňování jednotlivých jazykových verzí více- či mnohojazyčně zachyceného práva napomáhá kvalitnímu slovnímu (gramatickému) výkladu práva EU. Soudní dvůr od počátku existence ES kladl mnohokrát důraz na další výkladové metody, zejména metodu smyslovou (účelovou, teleologickou). Smysl dovozoval nezřídka odvážně. Soudní dvůr je typický aktivistický soud. Jeho judikatura je předmětem četné kritiky. Případné rozdíly mezi jazykovými verzemi tak nemusejí být pro Soudní dvůr rozhodující.

49 Srovnávání jazykových verzí samotným Soudním dvorem Soudní dvůr vydal desítky rozsudků, v jejichž odůvodnění lze nalézt srovnávání některých nebo řady jazykových verzí zřizovacích smluv, nařízení, směrnic, rozhodnutí a dalších aktů ES/EU. Příklady srovnávání: rozsudek 29/69 Stauder, rozsudek 816/79 Mecke. Jen výjimečně srovnával před rokem 2004 všechny jazykové verze: C-375/97 GMC v. Yplon. Po roce 2004 jsem nedohledal jediný doklad srovnávání všech jazykových verzí, jenom výjimečně Soudní dvůr srovnává – nejedná-li se o věc nového členského státu – nové jazykové verze.

50 Srovnávání soudy, popř. úřady členských států Ve veřejně dostupných databankách (JuriFast Asociace státních rad a nejvyšších správních soudů) je málo dokladů srovnání jazykových verzí práva EU. V české judikatuře vysokých soudů lze toto srovnání nicméně dohledat. Jenom výjimečně se však jedná o užitečné srovnání, naznačující a řešící napětí mezi jazykovými verzemi. Obvykle se zmíní učiněné srovnání, jakkoli z něj nic nevyplývá. Takové srovnání nemá žádný smysl, mohlo by se provádět vlastně kdykoli.

51 Překládání práva EU jako neúplně zvládnutý domácí úkol Překládání práva EU do jazyků kandidátských států nebylo jednoznačně upraveno v dohodě o přidružení ani během vyjednávání v mezinárodní smlouvě. Kandidátské státy přijaly jako svůj „domácí úkol“, že právo EU přeloží do vlastních jazyků (ukázání vůle a schopnosti zájemce o členství, snadné získání překladatelů, pomoc přizpůsobení vnitrostátního práva) ČR podobně jako další kandidátské státy nezvládly překládání včas v odpovídající jakosti, EU se rozhodla pro dodatečnou revizi překladů, což se nestihlo včas. Zveřejnily se tehdy dostupné verze. Co bylo příčinou? Patrně přehnaný outsourcing soukromým překladatelským agenturám a zpožděné slaďování terminologie státem.

52 Námitky opožděné publikace práva EU v nových jazycích Námitek proti opožděnému zveřejnění práva EU v jazycích nových členských států nebylo po roce 2004 mnoho. Většinou se námitky týkaly nezveřejnění nařízení o celní politice EU. Podstatná část práva EU totiž nezakládá jednotlivcům povinnosti, neuplatňuje se přímo, popř. se uplatňuje jenom výjimečně. Orgány nových členských států stejně jako orgány EU se spoléhaly na dostupné pracovní překlady a dočasné překlady.

53 Kauza C-161/06 Skoma-Lux z osobní zkušenosti Jak vznikla kauza? Kdo ji ve skutečnosti inicioval? Jak postupoval příslušný soud a jaké nápomoci se mu dostalo? Existovala nějaká prejudikatura nebo doklady srovnatelných problémů v jiných členských státech? Na co se ptát? Jak se před Soudním dvorem vyjádřily dotčené a nedotčené státy a Evropská komise? Jak rozhodl Soudní dvůr, co zmínil a co zamlčel v odůvodnění?

54 Zjišťování informací o právu obecně a právu EU zvlášť – formální a faktické zdroje Proč bylo poměrně málo námitek opožděného zveřejnění práva EU v nových úředních jazycích včetně češtiny? Formální zdroje se rozešly s faktickými zdroji právních informací. Lidé právo hledají jinde než ve Sbírce zákonů a Úředním věstníku EU. Používají se nejrozmanitější elektronické databanky. Informace o relevantní právní úpravě pro adresáty práva se běžně zprostředkovávají v odborném tisku a dalších informačních kanálech. V případě práva EU lze počítat a je vlastně nutné vyhledávání zdrojů v jiných jazycích. Pro porozumění je často potřeba odborná literatura.

55 Jak přijít na překladovou neobratnost nebo chybu? Všechny dále uvedené příklady jsou příklady, na které jsem přišel ve své vlastní praxi nebo jsem byl upozorněn jiným na jeho praxi. Důsledky překladové neobratnosti nebo chyby je třeba pocítit při řešení konkrétní právní kauzy. Moc nevěřím na to, že by se většinou daly vyhledat prostou četbou jednotlivých jazykových verzí práva EU.

56 Jiné chápání slov úzkým kroužkem a širší veřejností – příklad příslušnosti, pravomoci působnosti a kompetence Příslušnost a pravomoc (a působnost): termíny mají v české právní teorii a v některých odvětvích jednoznačný význam. Příslušnost: místní nebo osobní Pravomoc: oprávnění jednat určitým způsobem, vydávat soudní rozsudky či správní rozhodnutí na určité instanci. Působnost: věcná, na určitém úseku. Navíc mnozí čeští právníci rozlišení dostatečně nezapamatovali, nelze vyloučit, že již při výuce práva je pedagogy vyvolán zmatek. Širší veřejnost, politici, novináři vůbec nerozlišují. Jiné jazyky toto rozlišují méně: jurisdiction nebo compétence. Nelze se potom při nedokonalém překladu divit, že terminologie nařízení 44/2001 se odlišuje od dosavadní terminologie mezinárodního práva soukromého (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním).

57 Hledání vhodné formulace – svoboda usazování pro podnikání Znalci na překlad poukazují na nemožnost dokonalého překladu s ohledem na nestejný význam slov. Právo / svoboda usazování nebo podnikání? Co znamená E establishment, D e Niederlassung, F établissement? Je to usazení nebo podnikání? Jedna ze základních hospodářských svobod EU (čl. 49 SFEU). Občané členských států a obchodní společnosti a družstva založené podle práva členských států a se sídlem v nich se mohou usadit za účelem podnikání. Dobrý překlad z hlediska srozumitelnosti by tedy byl právo/svoboda usazování za účelem podnikání.

58 Nalezení méně vhodné formulace – zakázané poplatky nebo dávky Čl. 30 SFEU: … poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány … Co jsou to poplatky podle české právní terminologie? Soudní, správní a místní poplatky, které přispívají na financování veřejné činnosti prospívající poplatníkovi. Zde se však může jednat o nejrozmanitější odvody a platby, ze kterých plátce nic nemá. Nebyly by vhodnější slova? Např. dávky? Používá to teorie finančního práva. Slovo „dávky“ se objevovalo v akademických překladech SES jako předchůdce SFEU. Nicméně slovo „poplatky“ už bylo ve srovnatelné klausuli dohody o přidružení.

59 Příklad zjevné chyby a její překonávání Nařízení 44/2001 o příslušnosti soudů ve věcech civilních a komerčních a uznávání jejich rozsudků Určení příslušnosti soudu ke sporu o výživné (čl. 5): Česká verze: ve věcech týkajících se výživného u soudu místa, kde má oprávněná osoba k výživě bydliště nebo místo obvyklého pobytu, Slovenská verze: vo veciach výživného na súdoch podľa bydliska alebo obvyklého pobytu výživou povinnej osoby Jak překonat chybu slovenské verze – nejen pohled do dalších verzí, ale též zohlednění generality a speciality Skutečnost: opakované odmítání žalob slovenskými a českými soudy a prodlužování sporů ve velmi citlivé věci. Náprava oficiální opravou textu (corrigendum).

60 Příklad svedení přílišným důrazem na jednu jazykovou verzi Nařízení č. 852/2002 o hygieně potravin. (Příloha II, bod 9): Vyžaduje-li to hygiena, musí být zajištěna vhodná příslušenství pro převlékání pracovníků. Co to znamená? Stačí šatník, věšák, botník, nebo je potřeba zvláštní místnost – tedy šatna? Pravděpodobně překlad anglického changing facility, naopak opomenutí německého Umkleiderraum anebo francouzského vestiaire. Jaké to má důsledky pro provozovatele potravinářských maloobchodů? Poměrně zásadní. Samozřejmě je otázka, zda je to opravdu potřebné.

61 Příklad úplného překroucení významu cizího slova Dvoustranná česko-německá smlouva o sociálním zabezpečení. Příslušná ustanovení přebírá právo EU. Ze zásady rovnosti se vyjímají tzv. Fremdrenten. Jsou to opravdu důchody cizinců? Nikoli, jedná se o důchody za zahraniční rozhodné doby naopak právě pouze v případě německých občanů – přesídlenců. Zcela nesprávný překlad zatemňuje povahu výjimek a přispívá k zásadnímu nepochopení řešení zvláštních důchodových situací včetně mediálně známých kauz tzv. československých důchodců (C-399/09 Landtová, nyní před Soudním dvorem)

62 Nemožnost dobrého překladu jedním slovem a vyhýbání se souslovím Rozsudek Optigen C-354,355,484/03. Tzv. kolotočové podvody při výběru daně z přidané hodnoty při obchodu mezi členskými státy. Popis transakcí v odůvodnění rozsudku. Je opravdu „defaulting trader“ v autentickém anglickém znění totéž co „chybějící subjekt“? Německé znění opisuje celou vedlejší větou „bei der es sich um den Händler handelt, der seinen Verpflichtungen nicht nachkommt“. Výsledkem je velmi obtížné porozumění fenoménu, na který reagují členské státy a jejich reakci do mezí stanovených právem EU koriguje Soudní dvůr.

63 Neuvědomění si souvislostí díky nedokonalé formulaci české verze přístupové smlouvy a zanedbaná legislativní reakce Vymezení rozsahu uplatnění dosavadního celního práva nových členských států na případy týkajících se dovozů před vstupem. Akt o podmínkách přistoupení, příloha IV, č. 5 bod 14. – nepříliš šťastná formulace jednotlivých jazykových verzí. Český zákonodárce, který přijal „euronovelu“ celního zákona, omezil použití dosavadního práva na běžící celní řízení. Žádost o vrácení cla kvůli reklamačnímu vrácení zboží se projednává v novém řízení.

64 Závěr o vhodném překládání při přípravě vstupu a nyní Vydařený překlad právních předpisů si žádá trojí odbornost: - lingvistickou - právnickou - expertní Lze toto očekávat od jednotlivce? Podle mého názoru v řadě případů nikoli. V případě práva EU je na místě několik lingvistů s ohledem na mnohojazyčnost výchozích textů. Do jaké míry mohou právní a expertní odbornost lingvistům nahradit databankami?

65 Vydařený právní překlad Každé slovo může být v právu rozhodující. Potřebná je proto pečlivost. Informace by měly být srozumitelné na pozadí terminologie Proto je na místě soustavné úsilí o zachování jednotnosti terminologie. Naopak, nejde o krásu překladu a dojem, který překlad vyvolává na čtenáře. Práce překladatele práva je nevděčná: překladatelsky drobné pochybení svede vyvolat špatný dojem. Proto si překladatelé práva EU zaslouží ocenění a chválu!!! Většina překladů je správných a dobrých!!!


Stáhnout ppt "Pohled právníka na překlady práva Evropské unie a vůbec na její jazykový rozměr Filip Křepelka Masarykova univerzita, Brno"

Podobné prezentace


Reklamy Google