Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právě začíná cesta do minulosti Země, překleneme časovou propast mnoha set miliónů let a poznáme jednotlivá období vývoje života na Zemi – od samotných.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právě začíná cesta do minulosti Země, překleneme časovou propast mnoha set miliónů let a poznáme jednotlivá období vývoje života na Zemi – od samotných."— Transkript prezentace:

1

2

3 Právě začíná cesta do minulosti Země, překleneme časovou propast mnoha set miliónů let a poznáme jednotlivá období vývoje života na Zemi – od samotných počátků života přes království trilobitů, vládu plazů, majestát mamutů až k neandrtálskému člověku.

4 Schematická tabulka PRAHORYSTAROHORYPRVOHORYDRUHOHORY TŘETIHORYČTVRTOHORY PREKAMBRIUM 4600 – 545 mil. let KAMBRIUM mil. let TRIAS mil. let PALEOGÉN 65–24 mil.let NEOGÉN 24-1,8 mil. let PLEISTOCÉN 1,8-0,01 mil. let ORDOVIK mil. let JURA mil. let PALEOCÉNMIOCÉNHOLOCÉN od 0,01 mil. let SILUR 440 – 417 mil.let KŘÍDA mil. let EOCÉNPLIOCÉN DEVON mil. let OLIGOCÉN KARBON mil. let PERM mil. let

5 PREKAMBRIUM V tomto období se na Zemi objevily první živé praorganismy. Byly to primitivní, velmi jednoduché mikroorganismy, které ještě neměly pevnou kostru, uměly však důležitou věc – dokázaly zvýšit obsah kyslíku v atmosféře, zasloužily se o to hlavně mikroskopické řasy. Trvalo ještě víc než miliardu let, než se k bakteriím a sinicím připojily i první organismy s buněčným jádrem, potom první vodní rostliny a následně i první mnohobuněční živočichové. Ani ti však ještě neměli „pevné obaly“, které by měly šanci se po jejich smrti zachovat. Naštěstí se objevily otisky těl těchto „tvorů“ na jílovitých dnech tehdejšího moře. -nejstarší období vývoje Země -zrod nové planety -ztuhnutí zemské kůry -naplnění oceánů vodou -vznik prvních organismů

6 KAMBRIUM V tomto období se objevily nové formy živých organismů, dokonalejší a vyspělejší, začala éra prvohor. Hned na začátku se v mořích objevila celá řada nových živočichů. Za všechny jmenujme dobře známé trilobity. Tito drobní členovci zaplnili všechna světová moře i oceány. Kromě nich v kambrických mořích lezli a plavali další živočichové. Například největší dravec kambria – členovec anomalokaris. Pokrokem vývoje života byly pevné části těl živočichů. Nebyly to jen pevné krunýře, ulity a schránky, ale i vnitřní podpůrné kostry. Právě tyto pevné části těl kambrických živočichů měly naději stát se zkamenělinami a zachovat se. Ale to všechno se dělo pouze ve vodě. Na suchou zem zatím život neproniknul. -prudký rozvoj organického světa -trilobiti -objevuje se ochrana těla (pevné schránky a krunýře)

7 ORDOVIK Pevnina zůstává stále ještě pustá, bez života. V severní Evropě, na Sibiři, Severní Americe, Austrálii, v Antarktidě bylo tepleji než v Africe a Jižní Americe. Dnešní Saharu pokrýval ledovec. V mořích se objevují nové dokonalejší formy živočichů, mezi nimi stále kralují členovci a trilobiti. Spolu s nimi se zde zabydleli i živočichové, jejichž potomky můžeme vidět i v dnešních mořích. Například jablovci, terčovci, plošáci a pralilijice. Žili na mořském dně, k němuž byli pevně přirostlí. Dodnes žijí v mořích ramenonožci. Objevují se první rostliny. - další mohutný rozvoj organického světa - trilobiti na vrcholu rozvoje - první pokusy rostlin o přežití na souši

8 SILUR Jedno z nejkratších období prvohorní éry. Mohutné tlaky a síly, vycházející ze zemského nitra, vyzdvihly vysoká horstva, sopky chrlily žhavou lávu a moře často zaplavovalo nízko položené části pevnin. V jeho teplých vodách bylo živo, dařilo se zde korálům a bezobratlým, zejména loděnkovití hlavonožci byli v té době na vrcholu svého rozvoje. Z dalších druhů jsou to např. ostnokožci. Velký význam má nástup obratlovců, jednalo se o primitivní rybovité obratlovce, s tělem vřetenovitého tvaru, ze stran zploštělého. Protože neměli čelisti, říká se jim bezčelistní. - převaha korálnatců - tvorba korálových útesů - loděnkovití hlavonožci - primitivní bezčelistní obratlovci

9 DEVON Nejmladší období starších prvohor bylo věkem ryb. Objevili se první tvorové s čelistmi. Byly to doslova „obrněné ryby“, neboť měly tělo pokryto kostěnými deskami.Objevili se i předci žraloků a ryby kostnaté. Ty stály i u zrodu prvních rybovitých obojživelníků, kteří začali pronikat na pevninu. Ploutve vyztužené kostmi se později přeměnily v kráčivé končetiny. Na Zemi bylo v té době teplo, což vyhovovalo zejména obratlovcům, kteří žili ve vodách tehdejších řek, jezer, močálů a mělkých mořských lagun. Jejich břehy porostlé bujnou vegetací, byly ideálním prostředím pro vývoj tvorů, schopných dýchat vzduch. Většina života ale stále zůstává pod vodní hladinou. - období ryb - první obratlovci pronikají na pevninu - hmyz začíná létat - vznikají pralesy

10 KARBON V tomto období bylo na severní polokouli velmi teplé a vlhké podnebí. Močály i delty velkých řek zarůstaly bujnou vegetací, v níž převládaly zejména kapraďorosty a to přesličky, plavuně a kapradiny, které dorůstaly do výšky stromů. Odumřelé kmeny karbonských stromů, zapadlé do písku a bahna se staly základem pozdějších uhelných slojí. Celá jedna čtvrtina světových zásob uhlí pochází právě z karbonského období. Ideálních podmínek pro život na souši využili i členovci. Na pevnině se zabydleli roztoči, štíři, pavouci, stonožky, mnohonožky a zejména hmyz. V karbonu ovládli pevninu obojživelníci. Ti první byli velmi primitivní a jejich hlavu, někdy i hřbet kryl pevný pancíř – proto jméno - krytolebci. - rozvoj stromovitých kapradin, přesliček a plavuní - tvorba slojí černého uhlí - rozvoj obojživelníků - krytolebci

11 PERM Oproti karbonu se na celé Zemi oteplilo a podnebí se stalo výrazně sušším, pevnina se měnila v poušť, pomalu mizely plavuně, přesličky a kapradiny. Obojživelníkům se zhoršily životní podmínky. V novém prostředí se rozvíjeli plazi, jejich schopnost žít a rozmnožovat se mimo vodní prostředí jim usnadnila cestu do nitra pevnin a na místa,do nichž vlhkomilní obojživelníci nikdy nepronikli. - změna životních podmínek - suché pouštní klima - ústup kapraďorostů - ubývá obojživelníků - nástup plazů - koncem permu největší celosvětové vymírání

12 TRIAS, JURA, KŘÍDA Na začátku druhohor byly kontinenty spojeny v jednu velkou pevninu. Změnilo se podnebí a změnil se i život. Začali se objevovat noví živočichové a rostliny. Plazi (dinosauři) postupně ovládli souš, vodu i vzduch. V jurském období Zemi postihla celosvětová mořská záplava a podnebí se stalo vlhčím. Největšímu zájmu se mezi druhohorními plazy těší dinosauři – ryboještěři ve vodě, veleještěři na souši, ptakoještěři ve vzduchu. Poslední období druhohor bylo pojmenováno podle bílé psací křídy, která v tomto období vznikla, vytvořila se nahromaděním velkého množství úlomků schránek mořských mikroorganismů. Během křídového období se zvýšila hladina světového oceánu o 250 m. Na pevnině se objevily první kvetoucí rostliny. V této době žili tyranosauři a rohatí dinosauři. - vymírání primitivních obojživelníků - začátek slavné éry plazů – nástup dinosaurů - začátek vývoje savců - celosvětová mořská záplava (jura) - život v moři – amoniti (jura) - první praví ptáci (jura) - pokračování vývoje savců (jura) - vymírání primitivních ryb (křída) - koncem křídy mizejí dinosauři, amoniti

13 PALEOGÉN,NEOGÉN Po rozsáhlém vymírání koncem druhohor, začali do uvolněných prostor pronikat noví tvorové, zejména savci, kteří se rychle vyvíjeli. Po krátkodobém ochlazení se počátkem třetihor dočasně oteplilo. Vznikly všechny hlavní skupiny savců.V mladších třetihorách se už krajina hodně podobala té dnešní. Ale byla to doba i nebezpečných dravců, zejména kočkovitých šelem, postrachem byli „šavlozubí tygři“ - chladnější podnebí - explozivní rozvoj savců - gigantická zvířata - vývoj primátů - kontinenty dostávají současnou podobu - rostlinstvo se blíží dnešnímu - přibývá savců - objevují se předchůdci lidí - ke konci neogénu se začíná ochlazovat - mizí pralesy

14 PLEISTOCÉN, HOLOCÉN Třetina souše byla v té době pokrytá ledem. Tehdy začaly ledové doby. Těmto podmínkám se museli přizpůsobit i tehdejší obyvatelé této krajiny. Dokázali to mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní medvědi, lvi, hyeny. Na našem území žil lev jeskynní, jedna z našich největších kočkovitých šelem. V tomto období získávají primáti znaky, které je posouvají na vyšší příčku vývojového žebříčku (stavba prstů končetin, zvětšená mozkovna, redukce zubů), postupně se z australopiteka stává člověk zručný – aktivní lovec, následuje člověk vzpřímený – používá oheň,člověk moudrý a po neandrtálci (dokázal přežít i drsné podmínky poslední doby ledové) konečně člověk současný. - ochlazení – nástup ledových dob - stěhování savců - objevují se mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní medvědi, jeskynní lvi - pokračuje vývoj člověka - první zástupci člověka vzpřímeného (pleistocén) - další etapy vývoje člověka (holocén)

15 Četli jste pozorně ?

16

17 VIDEO

18 Výukový projekt – Informační technologie I. Vypracovala: Hana Müllerová Učitelství pro 1.stupeň – kombinované studium Literatura : Cesta do pravěku – Zdeněk Burian, Bořivoj Záruba Putování po pravěku : Zdeněk Burian, Bořivoj Záruba


Stáhnout ppt "Právě začíná cesta do minulosti Země, překleneme časovou propast mnoha set miliónů let a poznáme jednotlivá období vývoje života na Zemi – od samotných."

Podobné prezentace


Reklamy Google