Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2009 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2009 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování."— Transkript prezentace:

1 N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2009 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování a pojišťovnictví VŠFS 1

2 Osnova 1.Platební bilance, struktura, rovnováha a vztah k devizovému trhu 2. Devizový kurs, teorie, fundamentální analýza 3. Systémy devizového kursu / pohyblivý a pevný kurs/ 4. Devizový trh, subjekty, vztah k devizovému kursu 5. Devizové operace 6. Devizová expozice a devizové riziko 7. Mezinárodní investování, přímé investice 8. Mezinárodní finanční a měnové instituce. 9. Evropská měnová a finanční integrace 10.Měnové a finanční krize 2

3 Platební bilance Definice Systematický účetní výkaz veškerých ekonomických transakcí /devizových inkas a úhrad/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok). Devizová (prostá) platební bilance jako systematický, statistický přehled devizových inkas a úhrad, které byly uskutečněny…. 3

4 Platební bilance Význam : Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém obdodobí/ Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření 4

5 Kreditní a debetní položky platební bilance Kreditní - příliv, tvorba deviz, znaménko + Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby od devizových cizozemců. vývoz zboží, získání dědictví, z placení alimentů, z placení alimentů, z kapitálových operací soukromých subjektů i státu. Debetní – vynakládání, odliv deviz, znaménko – Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch devizových cizozemců. dovoz zboží splátky úvěrů turistické pobyty v zahraničí 5

6 Devizoví tuzemci a cizozemci. V české právní praxi jsou za devizové tuzemce s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země 6

7 A. Běžný účet platební bilance struktura Obchodní bilance Bilance služeb Výkonová bilance Bilance výnosů Bilance transferů Běžný účet 7

8 Běžný účet platební bilance 1.Obchodní bilance – export zboží – kredit import zboží- debet členění na suroviny, průmyslové spotřební zboží, zemědělské produkty, výrobní prostředky na straně exportu, i na straně importu. Z hlediska časového je zboží podchycováno v době svého přechodu přes hranice nebo dnem převodu vlastnictví z exportéra na importéra. Z hlediska cenového se nejčastěji využívá cena celní hranice dodavatele, která neobsahuje náklady spojené s pohybem zboží v zahraničí. 8

9 Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby doprava, pojištění, licence a patenty, cestovní ruch, u hospodářsky vyspělých zemí vědeckotechnické informace. příjmy a výdaje spojené s diplomatickým a vojenským zastoupením v zahraničí,, spoje, filmové poplatky atd. V posledních letech celkový objem exportu a importu služeb absolutně i relativně (ve vztahu k zahraničnímu obchodu) roste. Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží. Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží. 9

10 Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance kreditdebet Dílčí saldo Kumulativní saldo Vývoz zboží 120 Dovoz zboží Obchodní bilance -80 Příjmy za služby 230 Výdaje za služby -50 Bilance služeb 180 Výkonová bilance

11 Běžný účet platební bilance Bilance výnosů Důchody – výnosy příjmy (zisky, úroky, dividendy renty) z investovaného kapitálu v zahraničí. příjmy (zisky, úroky, dividendy renty) z investovaného kapitálu v zahraničí. Důchody – náklady výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice, reinvestované zisky, úroky placené do zahraničí Jedná se o položku, která je zpětným odrazem předchozího pohybu dlouhodobého a krátkodobého kapitálu. Jedná se o položku, která je zpětným odrazem předchozího pohybu dlouhodobého a krátkodobého kapitálu. 11

12 Běžný účet platební bilance Bilance běžných převodů Transfery neboli jednostranné platby Transfery neboli jednostranné platby nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Členění na oficiální a soukromé transfery a na převody věcné a finanční. Nejvýznamnější položky remitenze (tzn. Převody pracovních příjmů), hospodářská pomoc, hospodářská pomoc,dary, příspěvky nadnárodním (mezinárodním) institucím, alimenty, zahraniční penze atd 12

13 Dílčí a kumulativní salda běžného účtu kreditdebet Dílčí saldo Kumulativní saldo Výkonová bilance 100 Důchody – výnosy 30 Důchody- náklady -20 Bilance výnosů 10 Transfery – příjmy 20 Transfery – výdaje -10 Bilance transferů 10 A. Běžný účet

14 B. Kapitálový účet platební bilance Zobrazuje kapitálové transfery Čerpání zdrojů z EU Převody majetku migrujícího obyvatelstva Promíjení dluhů Vlastnická práva k základním prostředkům Převody patentů a nehmotných práv 14

15 C. Finanční účet platební bilance Export /kredit/ a import/debet/ dlouhodobého kapitálu Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/ V zahraničí Zahraniční Portfoliové investice V zahraničí Zahraniční Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/ Ostatní kapitál Úvěry poskytnuté Úvěry přijaté 15

16 Dílčí a kumulativní salda platební bilance B. Kapitálový účet, C. Finanční účet, D. Chyby a omyly kreditdebet Dílčí saldo Kumul. saldo A. Běžný účet 120 B. Kapitálový účet 0 Přímé investice - v zahr zahraniční - zahraniční180 Portfoliové invest. - v zahr zahraniční - zahraniční120 Finanční deriváty Ost.kapitál- úvěry poskyt úvěry přijaté - úvěry přijaté20 C. Finanční účet 60 D. Chyby a omyly -10 Platební bilance celk 170 E. Změna dev. rezerv

17 Vyrovnávací položky platební bilance D. Chyby a omyly Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí Celková platební bilance E. Změna devizových rezerv Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). / 17

18 Salda platební bilance Kredit a debet platební bilance Základem vertikální struktury platební bilance je rozdělení všech operací do dvou skupin na kreditní /v platební bilanci značena znaménkem plus/ debetní, v platební bilanci značena znaménkem mínus/ Orientační kritérium členění všech operací na debetní a kreditní - vztah příslušné operace k devizové nabídce a poptávce. kreditní operace vytváří na trhu devizovou nabídku, debetní operace představují devizovou poptávku. 18

19 Salda platební bilance Saldo běžného účtu – ekonomická interpretace /tokový pohled na platební bilanci/ Kladné saldo + : Zvýšení zahraničních pohledávek Snížení zahraničních závazků Akumulace v podobě držby zahraničního majetku Záporné saldo – deficit - : Obrácené efekty /Financování deficitu přílivem nedluhového kapitálu – přímé investice/ Celková investiční pozice: / bilance majetkových pohledávek a závazků/ - stavový pohled 19

20 Salda platební bilance Celkové – owerall-saldo platební bilance – ekonomická interpretace 1. Vyrovnávací položkou /pod čarou salda/ jsou změny devizových rezerv 2. Nulová hodnota salda neznamená automaticky ani střednědobou vnější rovnováhu země / krátkodobý kapitál na běžném účtu – spekulace a nebezpečí destabilizace/ / krátkodobý kapitál na běžném účtu – spekulace a nebezpečí destabilizace/ 20

21 Čistá investiční pozice země Základní typ stavové bilance / k určitém u datu / Součástí je i bilance zahraničního zadlužení Základní pohled na postavení země ve vnějších vztazích – situace domácí ekonomiky k zahraničí 21

22 . Investiční pozice vůči zahraničí rok 2004 v mld Kč Aktiva Pasiva Přímé investice v zahraničí 84,10 Přímé investice zahraničí u nás 1280,60 Portfoliové investice 372,20 381,00 Finanční deriváty 39,70 31,80 Ostatní investice 417,10 680,90 Rezervy ČNB 636,20 Saldo investiční pozice -825,00 22

23 Rovnováha platební bilance Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv 23

24 Rovnováha platební bilance Vyrovnanost není rovnováha! devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance Podmínky rovnováhy schodek běžného účtu plně pokryt přebytkem finančního účtu Přebytek běžného účtu plně vyčerpáván schodkem na finančním účtu. 24

25 Rovnováha platební bilance Příklad: /schodek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na měnovém trhu by dovozci chtěli prodat 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny. Když bude koruna depreciovat, naše zboží bude na zahraničních trzích (vyjádřeno v zahraničních měnách) levnější, a náš vývoz proto poroste. Naopak zahraniční zboží bude na našem trhu (vyjádřeno v korunách) dražší, a náš dovoz bude tudíž klesat. Schodek běžného účtu se bude proto zmenšovat. Jakmile poklesne na 60 mld. Kč, tj. bude pokryt přebytkem finančního účtu, bude na měnovém trhu nabídka korun odpovídat poptávce po korunách a koruna přestane dále depreciovat. Platební bilance bude v rovnováze. 25

26 Rovnováha platební bilance Příklad: /přebytek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je jen 20 mld. Kč, zatímco přebytek finančního účtu je 60 mld. Kč. V tom případě nabízejí naši dovozci na měnovém trhu 20 mld. Kč (za zahraniční měny), zatímco investoři poptávají 60 mld. Kč (za zahraniční měny). Poptávka po korunách na měnovém trhu převyšuje nabídku korun. Koruna bude apreciovat. Apreciace koruny způsobí, že naše zboží bude na zahraničních trzích dražší, a náš vývoz bude proto klesat. Zahraniční zboží bude naopak na našem trhu levnější a náš dovoz bude růst. Schodek běžného účtu se proto bude zvětšovat. Jakmile dosáhne 60 mld., tj. vyrovná se přebytku finančního účtu, přestane koruna apreciovat, protože se na měnovém trhu bude poptávka po korunách rovnat nabíd­ce korun. Platební bilance bude v rovnováze. 26

27 Rovnováha platební bilance Běžný účet a finanční účet jsou „spojené nádoby" - spojené měnovým kurzem, který zajišťuje, že se bilance obou účtů navzájem vyvažují Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz za předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu). Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv. 27

28 Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny tuto bilanci zlepšuje (snižuje její schodek, popř. zvyšuje její přebytek) a apreciace ji naopak zhoršuje. Změna měnového kurzu však mívá na bilanci zboží a služeb jiný vliv v krátkém a v dlouhém období. Poptávka domácích osob po zahraničním zboží, jakož i poptávka zahraničních osob po našem zboží, bývá k krátkém období méně elastická než v dlouhém období 28

29 Rovnováha platební bilance Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou a nás a v zahraničí. Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou a nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek).. 29

30 Rovnováha platební bilance a HDP Růst domácího reálného HDP zvyšuje náš dovoz, a proto zhoršuje naši bilanci zboží a služeb. Naopak růst zahraničního reálného HDP zvyšuje náš vývoz a zlepšuje naši bilanci zboží a služeb /vysvětlení/ 30

31 Rovnováha platební bilance Reálný měnový kurz je nominální měnový kurz násobený poměrem zahraniční a domácí cenové hladiny. P F Re D/F = Ne D/F *---- P D 31

32 Mýtus aktivní platební bilance Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě. 32


Stáhnout ppt "N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2009 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování."

Podobné prezentace


Reklamy Google