Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD. Oddělení molekulární biologie a patologie buňky, 3. LF UK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD. Oddělení molekulární biologie a patologie buňky, 3. LF UK."— Transkript prezentace:

1 Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD. Oddělení molekulární biologie a patologie buňky, 3. LF UK

2 Neinvazivní:  Biochemický screening  Prevence určitých těžkých VVV  Vyšetření séra  Prvotrimestrální vs druhotrimestrální screening  UZ vyšetření Invazivní  Biopsie choriových klků (I. trimestr)  Amniocentéza (II. trimestr)  Kordocentéza (III. trimestr)

3 VyšetřeníMísto biosyntézy markerů Embryo a plod Alfa-fetoprotein (AFP) Žloutkový vak, gastrointestinální systém, játra embrya a plodu, ledviny a placenta (v malém množství Placenta hCGSyncytiotrofoblast (během celé gravidity) PAPP-ASyncitiotrofoblast (syntéza prokázaná od začátku gravidity do 20. týdne gravidity Nekonjugovaný estriol (uE 3 ) Fetoplacentární jednotka (během celé gravidity) Hájek Z, Kulovaný E, Macek M. Grada Publishing, spol. s. r. o., 2000

4  Syntéza prokazatelná od 29. dne po početí  Syntéza ve žloutkovém vaku, gastrointestinálním traktu – především v játrech, méně v ledvinách a placentě  Hladina AFP: prudký nárůst do 10. – 13. týdne, prudký pokles po 16. a 32. – 34. t. gravidity  - plodová voda - odpovídá vývoji syntézy u plodu - v séru – pozvolný vzestup do 28. – 32. týdne, poté prudký pokles ( ↑ propustnost placenty pro AFP v průběhu gravidity)  Fce: imunoregulace, ochrana plodu před IS matky AFP je jediný marker, který odráží především poruchy metabolismu plodu a poruchy vývoje placenty

5  2 podjednotky: α a β  Pro diagnostiku: degradační produkty β-hCG podj.  „nicked hCG – částečné rozevření řetězce β podj. → β-core hCG - finální degradační produkt  Syntéza: syncytiotrofoblast  hCG - ↑ do 11. t., pokles o 80%, na této úrovni do konce g.  Hladina obou volných podjednotek hCG - 0,5% hladiny hCG  Alfa-podjednotka – nárůst hladiny v průběhu celé g.  β-podjednotka – ↑ do 10. t., ↓ do 22. t., mírný ↑ do 32. t., poté pokles do konce gravidity  Fce: udržení syntézy progesteronu v corpus luteum, podpora syntézy testosteronu fetálních varlat  Vyšetření v séru, ale i moči těhotných

6  Nejperspektivnější marker pro prvotrim. screening  Syntéza: syncytiotrofoblast  Hladina: ↑ od 5. do 18. týdne

7  Syntéza fetoplacentární jednotkou, odráží metabolickou aktivitu f. j.  Většina estriolu - konjugace v játrech matky  Diagnostika: nekonjugovaná frakce (~ 10% z estriolu), 60 – 70% vázána na protein (sex hormone binding globulin)  Kouření snižuje hladiny uE 3 o 15% iphy4480tsai/fet-matunit.jpg

8  MoM (multiples of median) Nejprve stanovení hladin jednotlivých biochemických markerů v průběhu fyziolog. gravidity → u postižených plodů – stanovení výše odchylky od normy, vyjádřeno v násobcích hodnot mediánu (MoM)  Percentily – porovnání hodnoty jedince s hodnotami referenční populace Např.: pravděpodobnost 0,98 (98. percentil) - v referenční populaci jsou pouze 2 % jedinců s hodnotami vyššími.

9  Prosáknutí záhlaví plodu = nuchální translucence (NT)  Přítomnost nosní kůstky  Zkrácení délky femuru  Změna 5. prstu rukou  Téměř 50% - srdeční vada Obr.: Prosáknutí záhlaví plodu tzv. nuchální translucence je nejvýznamnějším znakem rizika postižení plodu Downovým syndromem (http://www2.ocn.ne.jp/~baba/us-NT.htm).

10 Typ vadySpontánní zánik plodu (%) Trizomie 2130 Trizomie 1868 Monozomie X75 47, XXX0 47, XXY8 47, XYY3 Vyvážené strukturální aberace3 Jde o údaje o vývoji těhotenství, která se – přes prokázaný vývoj plodu s chromozomálními aberacemi – rodiče rozhodli nepřerušit (Hook et al., 1978)

11  Screening v I. Trimestru a časných fázích II. trimestru (11. – 13. t. – jen spec. centra)  AFP, free beta-hCG, nově PAPP-A  Snížení stresu pro ženy  Screening ve II. Trimestru – dostupný všude  Triple test: AFP, hCG, uE 3

12  Záchyt Downova sydromu  ↑ β-hCG, nejcennější marker do 14. t. (sérum, moč) PAPP-A, do 14. t., v kombinaci s věkem matky záchyt až 71 %  ↓ PAPP-A, do 14. t., v kombinaci s věkem matky záchyt až 71 %  ↓ AFP - 18% gravidit s Downovým syndromem, širší rozptyl hladin MarkeryDiagnostická efektivita (%) AFP32 uE 3 36 β-hCG57 PAPP-A50 Diagnostická efektivita bioch. markerů u m. Down, 11. – 14. týden gravidity

13  Kombinace poz. screeningu PAPP-A a beta-hCG s věkem matky záchyt až 62 – 82% případů Downova syndromu při 5% limitu falešné pozitivity + kombinace se zvýšenou nuchální translucencí – záchyt až 90% gravidit s těžkými chr. pod. vadami (11. – 14. t.)  Příklad záchytu Downova syndromu screeningem ve 13. t. gravidity ↑ NT…………………………… 2,5 mm > 97. percentil ↑ Beta-hCG………………… IU/ml = 95. percentil ↓ PAPP-A …………………. 5 mg/ml = 5. percentil

14  Trizomie 18 PAPP-A  ↓ PAPP-A  ↓ beta-hCG, x Downův syndrom  Trizomie 13, trizomie chr. X a triploidie PAPP-A  ↓ PAPP-A

15  Spolehlivější oproti prvotrimestrálnímu screeningu  Využití screeningových počítačových programů  Stanovení rizika aneuploidie:  Triple test v 15. – 20. týdnu ↓ AFP ↑ hCGuE 3 ↓ AFP ↑ hCG ↓ uE 3 + věk → záchyt až 60,2% ± 7,4% Downův syndrom:  ↑ β-hCG in serum β-core hCG v moči – nejcitlivější mezi 17. – 21. t., až 80% efektivita záchytu  ↑ β-core hCG v moči – nejcitlivější mezi 17. – 21. t., až 80% efektivita záchytu

16  Ostatní aneuploidie  ↓ AFP  ↑ hCG  ↑ β-hCG u triploidií, Turnerova syndromu  Trizomie 18  ↓ uE 3 - nejspolehlivější test vývoje plodu s trizomií 18  ↓ β-hCG  ↓ β-core hCG v moči

17  Poruchy uzávěru nervové trubice – nejčastější VVV  Anencefalie, exencefalie, iniencafilie, encefalokéla, hydrocefalus, meningokéla, meningomyelokéla  Frekvence 1-8/1000 NOVOROZENCŮ  Většina těchto VVV děděna multifaktoriálně (stav matky, výživa, léky) s genetickým rizikem okolo 3%  Často provázeny postižením plodu chromozomálními aberacemi  ↑ AFP v séru – patologicky zvýšená propustnost fetoplacentární bariéry, kombinace s UZ diagnostikou  Optimálně v 16. t. (16. – 18. t.)  Prevence: vitamin D, riboflavin, vitamin C a kys. listová

18  ↑ hCG  Porucha uzávěru přední stěny břišní (IUGR, hypertenze těhotné, zánik plodu)  Hydrops plodu  ↓ hCG  Ektopická gravidita, hrozící potrat  ↑ hCG  Riziko vývoje karcinomu dělohy, varlat, vaječníků atd.

19  Anomálie CNS – obvykle zjevné před 24. t.  Anencefalie – nejčastější (1 - 4:1000), důsledek selhání uzavření neurální trubice  Srdeční vady plodu  Vrozené vady uropoetického traktu  Vady cervikální oblast, hrudníku a zažívacího traktu  Defekty přední dutiny břišní  VV skeletu plodu  Další malformity

20  Těhotenstvím podmíněná hypertenze s proteinurií a případně edémy po 20. týdnu gravidity  Postihuje až 7% gravidit  Diagnostika obvykle až po nástupu klinických příznaků  ! Včasná diagnostika  Etiologie: 1. Porucha exprese adhezivních molekul cytotrofoblastu → nedostatečná invaze trofoblastu do děložních spirálních artérií → průsvit cév v myometriu úzký → snížení uteroplacentární perfuze 1. Ischemická placenta poškozuje plod, uvolněné toxické látky a regulační faktory (TXA 2 ) i matku

21  ↓ PP-13 (placental protein 13) – slibný marker predikce placentárních dysfunkcí  ↓ ADAM 12  ↓ PAPP-A Sérová koncentrace PP-13 v I. trimestru (Chafetz et al., 2007)

22  Angiogeneze – patologický oxidační stav souvisí s inhibicí angiogeneze Klíčová mlkla: VEGF-A (vaskulární endoteliální růstový faktor A), aktivace 2 receptorů tyrozinkinázy:  VEGFR1 = sFlt-1 (fms-like tyrosinkinása 1) – ↑ produkce, antagonistou proangiogenních VEGF (endoteliální faktor), PIGF (placentální růstový faktor) U PET – ↑ sFlt-1, ↓ PIGF – až několik týdnů před onsetem, včetně I. trimestru oproti fyziologickým graviditám

23  Zisk biologického materiálu pro vyšetření  Vyšetření chr. abnormalit  Defektů neurální trubice  Biochemická onemocnění, infekcí a HON  Riziko 0,5 – 1% potratu plodu

24  Indikace pro cytogenetické vyšetření:  Věk matky nad 35 let  Narození dítěte s chr. aberací v předchozí graviditě  Pozitivní biochemický screening v I. a II. trimestru  Zvýšené hodnoty NT v 10. – 14. týdnu a další patologické výsledky UZ  Nevysvětlené poruchy reprodukce  Opakované spontánní potraty  Porod dítěte s mnohočetnými VVV v předchozí graviditě  Patologický průběh gravidity (gestóza, IUGR)  Expozice rodičů mutagenům  Porod dítěte se syndromem lomivosti chromozomů nebo se syndromem fragilního chromozómu X

25  Odběr plodové vody z amniální dutiny Na tvorbě plodové vody se podílejí:  Mateřská plazma přímou filtrací  Fetální plazma průnikem kůží plodu  Sekret z tracheobronchiálního kmene  Ledviny plodu  Filtrace z pupečníku  Zdroj buněk pro cytogenetickou analýzu: pokožka těla plodu  Základní metoda PD, v ČR 90,2% výkonů v letech (Víšková a Calda, 2004)  Klasické provedeni 15. – 16. týden, časná mezi 11. – 14. týdnem  Transabdominálně pod UZ kontrolou Schéma amniocentézy ve II. Trimestru těhotenství pod kontrolou UZ. (http://amniocentesis.upmc.com/Images/Sub/ImageAmnio.jpg)

26  Indikace:  Riziko X-vázaných onemocnění a  Riziko monogenně dědičných VVV  Konec I. trimestru – od 10. – 13. týdne  Transabdominální CVS, bezpečnější a praktičtější než dříve používaná transcervikální CVS calendars.net/images/cvs.jpg

27  Přímý odběr fetální krve z pupečníku (v. umbilicalis)  Obvykle až po 20. t., nevhodná po 34. t., pod kontrolou UZ  Diagnostické indikace:  Rychlá karyotypizace plodu (IUGR, selhání cytodiagnostiky po CVS a AMC, suspektní VVV)  Suspektní infekce plodu (parvovirus)  Závažná Rh-aloimunizace plodu (diagnostika fetální anémie: stanovení Rh faktoru plodu, krevní obraz) – často přechází do výkonu terapeutického  Terapeutické indikace:  Intraumbilikální transfuze plodu při Rh-aloimunizaci  Aplikace léků plodu (sedativa při terapeut. výkonech, aplikaci léků či intravaskulární transfuzi plodu)

28 Neinvazivní prenatální diagnostika založená na přítomnosti extracelulárních nukleových kyselin v mateřské cirkulaci

29 Placenta: obousměrný prostup mezi matkou a plodem  Placenta – není nepropustná  Přes placentu prochází buňky  Prostup buněk – fetální vs maternální mikrochimérizmus  Fetální extracelulární NK v mateřské cirkulaci – základ pro NIPD

30 Fetální mikrochimérizmus (prostup fetálních buněk přes placentu do mateřské cirkulace)  Erytroblasty (jediné neperzistují, ale problém identifikace)  Buňky trofoblastu  Kmenové buňky hematopoetického a mezenchymálního původu  Přihojení v kostní dřeni matky, osídlení řady mateřských tkání, tkáňová diferenciace v místě určení  Podíl na reparaci poškozené tkáně? (Wang et al., 2004)

31 Fetální mikrochimérizmus  ? Role v patogenezi některých autoimunitních onemocnění nebo spíše podíl na reparaci poškozené tkáně? ↑ výskyt fetálních buněk a/nebo DNA v mateřských tkáních a/nebo v PK (systémová sklerodermie, Gravesova choroba, revmatoidní artritida) Hromadnikova et al. Joint Bone Spine 2008; 75: 563 – 566.  Protektivní účinek proti rozvoji karcinomu prsu a dalších maligních onemocnění ↓ výskyt fetálních buněk v PK (real-time PCR, DYS-14) Gadi et al. Microchimerism and Cancer 2008.

32 Fetální mikrochimérizmus – komplikace pro využití v NIPD  Ideální cíl pro karyotypizaci ALE:  Problém separace buněk  Malé množství buněk – pouze 1 buňka/1 ml mateřské PK  Specifický fetální marker  Perzistence do dalších gravidit – až desítky let  Kromě erytroblastů, problém specifického markeru Velice technicky náročné → využití fetálních extracelulárních NK (DNA a RNA) v NIPD

33

34

35

36

37

38

39  Hlavní podíl cffDNA je ve fragmentech o velikosti bp a bp bp a bp  Zkoncentracování fetální DNA v jednotlivých frakcích frakce bp 4,2x (0,8 – 16,7x) frakce bp 2,5x (0-8,1x)  Separace pomocí gelové elektroforézy ale není vhodná pro rutinní účely – riziko kontaminace biologického materiálu, pracnost a časová náročnost  Experimentální využití např. u neinvazivní detekce fetálních bodových mutací (achondroplázie, β- talasémie)

40

41 1. Průkaz přítomnosti fetální DNA v plazmě při stanovení paternálních alel u plodu 2. Kvantifikace u placentárních dysfunkcí

42 Fetální DNA (~1% celkové DNA) Mateřská DNA(~99% celkové DNA) Fetální DNA (beze změny) Mateřská DNA (rozštěpená)

43

44 Ng et al., 2003

45 Rutinní (v některých evropských zemích)  Detekce Rh faktoru plodu - RHD a RHCE genotypizace: riziko fetální erytroblastózy a HON u aloimunizovaných gravidit (anti-D, anti-c, anti-C, anti-E)  Určení pohlaví plodu - detekce SRY genu: riziko výskytu X-vázaných chorob a kongenitální adrenální hyperplázie u plodu

46 Experimentální  NIPD chromozomálních aneuploidií u plodu - Trisomie 21, Trisomie 18, Trisomie 13  Detekce onemocnění asociovaných s monogenní mutací - paternální AD nebo AR dědičnost: achondroplázie, β-talasémie, Huntingtonovo chorea)  Kvantitativní analýza extracelulárních nukleových kys. - zvýšené množství u placentárních dysfunkcí (preeklampsie, IUGR) a dalších komplikací těhotenství


Stáhnout ppt "Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD. Oddělení molekulární biologie a patologie buňky, 3. LF UK."

Podobné prezentace


Reklamy Google