Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008."— Transkript prezentace:

1 Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008

2 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Obsah A Obecná část  1. Sociální práce a teologie – uvedení do problematiky  2. Praktická teologie, pastorace a sociální práce – mezioborové souvislosti  3. Biblické kořeny sociální práce  4. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím  5. Služba potřebným – diakonie jako konstitutivní prvek praxe církve  6. Pastorační koncept B Speciální část  7. Mládež  8. Senioři  9. Osoby se zdravotním postižením  10. Bezdomovci  11. Uživatelé drog  12. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody  13. Nemocní  14. Nemocní v terminálním stadiu  15. Etnické menšiny  16. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce

3 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Terminologie V roce 1980 schválila Mezinárodní organizace WHO mezinárodní klasifikaci vad, postižení a znevýhodnění:  impairment (vada, porucha),  disabilita (postižení, změněná schopnost),  handicap (znevýhodnění). V některých zemích (např. v USA) se objevují kritické hlasy, které odmítají jakékoli třídění či označování osob se zdravotním postižením, protože je považují apriori za diskriminaci. V současnosti se užívá pojmu osoby se specifickými potřebami (persons with special needs). Postižení tak přestává být posuzováno podle norem majority, ale je definováno na základě potřeb – jejich saturace je právem každého jedince.

4 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Problém minorit Naše společnost se nachází v tzv. etapě preventivně- integračních postojů. Pro toto období jsou základními a podstatnými hodnotami svoboda, nezávislost, nevylučování. Důraz je kladen na aplikaci Listiny lidských práv, dosažení plné nezávislosti a v péči o osoby se zdravotním znevýhodněním je prosazován postoj partnerství. Kde je jádro problému intaktní majority a zmiňované minority, když společnost dospěla k takovým hodnotám, jako jsou svoboda, nezávislost a lidská práva? Obecným problémem postmoderní společnosti je neakceptace existenciálních daností lidské existence, kterými jsou zranitelnost, závislost, křehkost a smrtelnost. Zde leží i současný základní problém vztahu intaktní majority a minority osob se zdravotním postižením. Se znevýhodněním, postižením či nemocí úzce se v našem vědomí úzce pojí ztráta moci, jsme uvedenými skutečnostmi vrženi v bezmoc, čili závislost. Závislost chápeme jako nesvobodu, neslučitelnou s naší představou „moderního“ nezávislého, výkonného jedince.

5 Práva osob s postižením Asi 10 % světové populace (= 700 mil. lidí) má nějaké postižení; z nich asi 80 % žije v rozvojových zemích. V 70. letech se pojmu lidská práva pro osoby s postižením začalo dostávat širšího mezinárodního uznání. Deklarací práv mentálně postižených osob (1971) a Deklarací práv tělesně postižených osob (1975) zavedlo Valné shromáždění normy pro rovnocennou péči o tyto osoby a jejich rovnocenný přístup ke službám. Díky tomu došlo k urychlení integrace postižených do společnosti. V průběhu Mezinárodního roku osob s postižením (1981) přijalo Valné shromáždění Světový akční program pro osoby s postižením, který představuje základní strategickou koncepci na podporu práv postižených osob. Program vytyčil dva hlavní cíle: rovné možnosti a plné zapojení postižených osob do společenského života a rozvoje. Velkým úspěchem Dekády OSN pro osoby s postižením ( ) bylo přijetí Standardních pravidel pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Tento dokument slouží jako nástroj pro tvorbu strategií a jako základ technické a ekonomické spolupráce v této oblasti. V roce 1991 Valné shromáždění přijalo nový soubor pravidel na ochranu mentálně postižených osob – Zásady ochrany a zlepšování zdraví osob s mentálním postižením. 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

6 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Roku 2003 rozhodlo Valné shromáždění zahájit práce na Komplexní a úplné mezinárodní úmluvě o ochraně a podpoře práv a důstojnosti osob s postižením, která má přispět k plné účasti osob s postižením na společenském životě a rozvoji a jejich rovnosti. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením:  Přijata 13. prosince 2006 v New Yorku  Jménem ČR podepsána v New Yorku dne 30. března  Po ratifikaci Parlamentem a podpisu prezidenta ČR vstoupila v platnost dne 28. října  Vyhlášena 12. února 2010 byla ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 10/2010. Zásadní změny:  zrušení speciálních škol pro děti s postižením,  zrušení institutu zbavování způsobilosti k právním úkonům  zrušení překážky výkonu volebního práva pro lidi, kteří jsou způsobilosti zbaveni. 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

7 Národní rada osob se zdravotním postižením ČR NRZP ČR vznikla na ustavujícím shromáždění zástupců organizací zdravotně postižených dne Důvodem vzniku byla snaha o nalezení co nejefektivnějšího způsobu spolupráce organizací zdravotně postižených v rámci ČR. NRZP ČR je dnes uznávaným iniciativním a koordinačním orgánem pro obhajobu, prosazování a naplňování práv a zájmů zdravotně postižených. NRZP ČR je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a zastupuje občany se zdravotním postižením v dalších významných organizacích, jako je např. Svaz měst a obcí ČR. Je rovněž členem mezinárodních organizací Disabled Peoples´ International, Rehabilitation International a European Disability Forum. NRZP ČR má celostátní působnost s organizačními jednotkami s krajskou působností. Pro řešení společných otázek života osob se zdravotním postižením jsou ustaveny odborné komise sociální, legislativní, pro zaměstnávání, pro životní prostředí, pro problematiku zdravotně postižených dětí. K měla NRZP ČR celkem 114 kolektivních členů, ve kterých bylo sdruženo přes 250 tis. fyzických osob. NÁRODNÍ PLÁN VYTVÁŘENÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA OBDOBÍ 2010 – Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

8 9 8 Zdravotní postižení a spiritualita Spiritualita v úzkém slova smyslu a v souvislosti s problematikou uvedené minority je jedním z nástrojů realizace společenské integrace. Pro proces začleňování do společnosti jsou nezbytné tři předpoklady:  1. bazální důvěra  2. schopnost komunikace  3. schopnost dodržovat mravní normy Předpokladem procesu integrace, a dá se říci, že úplným východiskem a počátkem tohoto procesu je akceptace postižení. Proces vyrovnávání se se získaným postižením má charakteristický průběh:  1. Fáze šoku a popření  2. Fáze postupné akceptace a vyrovnávání s problémem  3. Fáze realismu V souladu s psychologií osob v procesu akceptace zdravotního postižení můžeme v oblasti spirituální předpokládat krajní polohy ve vztahu k transcendentnu. Tedy vztah plné důvěry k Bohu a na straně druhé absolutní odmítnutí, ignoraci či vědomé popření Boha. Tyto jevy je opět nutné označit za vývojové, procesuální, které úzce souvisí s procesem akceptace získaného postižení.

9 Zdravotní postižení v Bibli – SZ Samozřejmá součást Božího stvoření  Ex 4,11: Hospodin mu však řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin? Trest za hřích  Dt 28: 15 Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení: 22 Hospodin tě bude bít úbytěmi a zimnicí, palčivou horečkou, mečem, obilnou rzí a snětí; ty tě budou pronásledovat, dokud nezanikneš. 27 Hospodin tě raní egyptskými vředy a boulemi, svrabem a prašivinou, které nebudeš moci vyléčit. 28 Hospodin tě raní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli. 35 Hospodin tě raní na kolenou i na stehnech, od chodidla až po temeno zlými vředy, které nebudeš moci vyléčit. Zástupné utrpení Božího vyvoleného  Iz 53, 3-6: Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

10 Zdravotní postižení v Bibli - SZ Zpochybnění konceptu trestu za hřích  Job 10, 2-7: Řeknu Bohu: Za svévolníka mě nepokládej, dej mi vědět, proč vedeš spor se mnou. K čemu je ti dobré, že mě týráš? Zprotivil se ti výtvor tvých rukou, že dáváš zářit záměrům svévolníků? Cožpak máš tělesné oči, což se díváš stejně jako člověk? Jsou tvoje dny jako dny člověka, léta tvá jako dny muže, že vyhledáváš můj přečin a že pátráš po mém hříchu? Vždyť víš, že svévolník nejsem a že nikdo nevysvobodí z tvé ruky. Uzdravení jako znamení spásy  Iz 35, 4-6: Řekněte nerozhodným srdcím: „Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit.“ Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

11 Zdravotní postižení v Bibli – NZ Naplnění proroctví o spáse  Mt 11, 3-5: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. Odmítnutí teorie trestu za hřích  Jan 9, 2-3: Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. I s postižením lze smysluplně žít  2 Kor 12, 7-9: A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

12 Teologické interpretace Působení protibožské moci Výzva a úkol (pedagogický aspekt) Výraz ohraničenosti a pomíjivosti lidského bytí Součást dobrého stvoření, dar, charisma 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

13 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Zralá religiozita Podle B. Groma (1981) existuje sedm alternativních způsobů vyjádření religiozity:  1. A/ Religiozita přijímaná věděním a znalostmi: vychází z myšlenkového zážitku, jde o uspokojení tlaku vědění, ne o vlastní angažovanost. B/ Religiozita motivovaná zážitkem a chováním: v tomto případě se stává náboženství důležitým faktorem seberegulace.  2. A/ Religiozita přijímána vzdáleně k obsahu: motivem bývá náležení ke skupině, touha po bezpečí či získání materiálních výhod. Vnitřní konfrontace a vyrovnání se spirituálním rozměrem chybí. B/ Religiozita určována potřebou příslušnosti: obsahové zdůvodnění víry i materiální a praktická pomoc směrem odstředivým.  3. A/ Religiozita přijímaná ze strachu: jde zde o tzv. poslušnou zbožnost. B/ Religiozita motivovaná pocitem naplnění: náboženství je hledáním smyslu, naděje a útočiště.  4. A/ Religiozita vztažená k sobě samému: náboženství má být nástrojem k uspokojování vlastních přání a potřeb, prostředkem úspěchu. B/ Religiozita schopná odevzdání se: je zde vztah úcty a touha po následování.  5. A/ Před-dialogová religiozita: nacházíme zde již důvěru k Božskému, v život, ale není zde osobní kontakt. B/ Dialogová religiozita: komunikace a vděčnost Tvůrci života.  6. A/ Religiozita spojená se situací: člověk se chová jako křesťan jen v určitých situacích – tradiční účast na slavení atd. B/ Religiozita otevřená situacím: určující pro život jsou náboženské vzory myšlení a chování.  7. A/ Religiozita překrývaná zážitky: jedinec žije s Bohem, ale různé okolnosti ho přivádějí do situací, kdy ztrácí důvěru v Boha. B/ Religiozita zakořeněná v zážitku: tato religiozita dokáže připustit konflikty, realitu situace a brát je v potaz. Dovede pomoci v konfliktních situacích. Je žádoucí usilovat o alternativy typu B. Z psychologicko-humanitního hlediska je třeba usilovat o religiozitu prožitku, která je motivována obsahem, naplněním a je schopna odevzdání (alternativy 1-4 B). Z náboženského hlediska je třeba se snažit o religiozitu zakořeněnou v dialogu, v otevřenosti situacím a o religiozitu, která má své zakotvení v hluboké osobní a pravdivé zkušenosti s Bohem (alternativy 5-7 B). Pokud je religiozita správným způsobem formována, může se stát zralou a pak se stává skutečnou pomocí v životě člověka.

14 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Zaměření sociální a pastorační práce Oblasti, do kterých má být zaměřeno úsilí sociální či pastorační péče, pokud má přinést osobnostní rozvoj jedince se zdravotním postižením a následně vyšší kvalitu života:  1. Pozitivní ladění osobnosti, s optimistickými myšlenkovými paradigmaty náhledu situací  2. Postoj důvěry k životu a vztahům  3. Široká frustrační tolerance se schopností odolnosti vůči diktátu okamžiku  4. Emoční kázeň, projevující se ve všech třech rovinách lidské osobnosti  5. Komunikační dovednosti obsahující trpělivost, toleranci a vlídnost.  6. Osobnost projevující se postoji zralé religiozity, umožňující situační odstup a nadhled  7. Schopnost otevřenosti a přejícnosti ve vztazích  8. Schopnost odvrácení od svého vlastního prožívání a ochota sdílet radosti a strasti druhých.  9. Schopnost přirozených a pravdivých postojů k sobě i druhým  10.Schopnost být svobodný od hodnocení a mínění okolí o své vlastní osobě.

15 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Typy sociální a pastorační práce Sociální a pastorační práce s osobami se zdravotním postižením:  1. Poskytování technických (kompenzačních) pomůcek včetně souvisejících služeb  2. Služby osobní asistence  3. Služby řešící dopravu žáků a osob se zdravotním postižením  4. Pečovatelské služby  5. Chráněné bydlení  6. Respitní (odlehčovací) péče (podpora rodin s dětmi se zdravotním postižením)  7. Ústavy a domovy sociální péče pro občany se zdravotním postižením  8. Penziony a domovy pro seniory a občany se zdravotním postižením  9. Poradenské služby  10. Raná péče  11. Centra denních služeb Křesťanské církve v ČR realizují svůj diakonický rozměr v této oblasti tím, že zřizují charitativní organizace, které nabízejí většinu uvedených služeb. Jde především o Charitu Česká republika (katolická církev), Diakonii Českobratrské církve evangelické a Diakonii a misii Církve československé husitské.

16 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Souhrn 1. Pro současnou společnost, zaměřenou na autonomii individua, je náročné přijmout existenciální danosti lidské existence, jakými jsou zranitelnost, závislost, křehkost a smrtelnost. Jakékoliv označování osob se zdravotním postižením je považováno za stigmatizaci a diskriminaci. Zdravotní postižení se proto nově definuje na základě potřeb, neboť jejich saturace je právem každého jedince. Pro osoby s postižením se zavádí označení „osoby se specifickými potřebami“. 2. V procesu akceptace zdravotního postižení lze předpokládat krajní polohy ve vztahu k transcendentnu: vztah plné důvěry k Bohu nebo odmítnutí, ignoraci či vědomé popření Boha. Zralá religiozita se může stát významnou pomocí v procesu akceptace zdravotního postižení, při společenské integraci osob se zdravotním postižením i v jejich úsilí o harmonický rozvoj a dosažení optimální kvality života.

17 9 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Použitá literatura GROM, B., Religionspädagogische Psychologie, Düsseldorf-Göttingen: Familie Lernort des Glaubens. Im: Kat Bl 108 (1983), s HENRIKSEN, J. O., VETLESEN, A. J., Blízké a vzdálené. Etické teorie a principy práce s lidmi, Albert, Brno-Boskovice 2000, s , JANKOVSKÝ, J., Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, Triton, Praha 2001, s MATOUŠEK O. a kol., Sociální práce v praxi, Portál, Praha 2005, s MICHALÍK, J., Postižení, společnost, právo. in Speciální pedagogika, Univerzita Palackého, Olomouc 2003, s. 69. NOVOSAD, L., Základy speciálního poradenství, Portál, Praha 2000, s. 57. ŘÍČAN. P., Psychologie náboženství, Portál, Praha 2002, s VÁGNEROVÁ. M., Psychologie handicapu, Karolinum, Praha 2001, s VÁGNEROVÁ. M., Psychopatologie pro pomáhající profese, kap. 6, 8, 10.Portál, Praha VOTAVA, J.,Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením, Karolinum, Praha 2005, s.9-13.


Stáhnout ppt "Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008."

Podobné prezentace


Reklamy Google