Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Světová obchodní organizace Mezinárodní organizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Světová obchodní organizace Mezinárodní organizace."— Transkript prezentace:

1 Světová obchodní organizace Mezinárodní organizace

2 Historie obchodu 16. st. – počátky současného ekonomického systému  Merkantilismus – ekonomické myšlení do průmyslové revoluce  Spojený s protekcionismem a kolonialismem 18./19. st. – vliv myšlenek A. Smithe a D. Ricarda  Vzestup obchodníků jako nové společenské třídy

3 Historie obchodu A. Smith: vláda by neměla zasahovat do obchodu (přístup laissez faire – neviditelná ruka trhu) D. Ricardo: komparativní výhoda = světový trh (ne vlády) by měl určit, na co se mají státy specializovat. Mezinárodní obchod rostl po r. 1846, kdy byly odvolány britské obilné zákony.  Došlo k jednostrannému snížení cel na zemědělské produkty Průmyslová a technologická revoluce diverzifikovala produkty, se kterými se obchodovalo

4 Historie obchodu Od 40. let se začínají uzavírat mnohostranné smlouvy mezi státy  Snižování cel, omezené používání kvót  Obsahují i doložku nejvyšších výhod Od 80. let 19. století návrat protekcionismu  Německo zvyšuje celní tarify na mnoho dovážených produktů  V 90. letech se přidává Francie a také zvyšuje cla  Výjimkou např. Holandsko

5 Historie obchodu Meziválečné období  Růst protekcionismu  Ochrana průmyslu a obchodu Velká hospodářská krize → posílení protekcionismu  USA: Smoot-Hawley Act (1930) – zvýšení cel na více než 50 % u dovozu  Protekcionismus prohloubil krizi Omezení mezinárodního obchodu → i během 2. světové války

6 Brettonwoodský systém Během a po 2. světové válce snaha řešit problém protekcionismu a vytvořit liberální ekonomický řád (zájem USA a VB)  tzv. Atlantická charta (1941): USA a VB deklarují, že vytvoří systém, který by všem státům umožnil přístup ke světovému obchodu za rovnocenných podmínek.  USA prosazují, aby se po 2. světové válce odstranila diskriminační opatření v obchodu (cla, kvóty)

7 Brettonwoodský systém 1944: konference v Bretton Woods  Cíle: obnova válkou zničeného hospodářství podpora světového obchodu. Snížení překážek světového obchodu  Rozvoj obchodu mezi státy může zabránit další válce  Do systému se mohly zapojit vítězné i poražené státy

8 Brettonwoodský systém Vlády se zavázaly k liberálním principům v mezinárodním obchodu. Zároveň vzájemně uznaly, že mají své národní hospodářské zájmy a právo regulovat vlastní ekonomiku. Zavazují se ale participovat na mezinárodních jednání a koordinovat své aktivity. Tři pilíře:  Ekonomický rozvoj  Monetární stabilita  Obchod

9 Brettonwoodský systém Ekonomický rozvoj a monetární politika byly zakotveny ve Světové bance a MMF Obchod měl být zakotven v Mezinárodní obchodní organizaci (ITO), o níž se vedla jednání. Jedno z nejdůležitějších se konalo v Ženevě v r. 1947, stanoveny 3 cíle:  vypracovat Chartu ITO  vypracovat rozvrh jednání o snížení obchodních překážek  vypracovat mezinárodní smlouvu, která by obsahovala obecné principy, na kterých měl být založen světový obchod  Výsledkem bylo přijetí Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)

10 Brettonwoodský systém GATT byl implementován bez čekání na vznik ITO prostřednictvím Protokolu o provizorní aplikaci GATT platném od 1. ledna 1948 O konečném ustavení ITO se jednalo v r v Havaně. Zde došlo k přijetí charty ITO. Charta ale nebyla ratifikována v americkém kongresu (republikánská většina). Kritika, že Charta nedostatečně chrání americký průmysl a dělníky, obava, ze ztráty suverenity (USA by neměly právo veta nad rozhodnutími ITO) V r prezident Truman oznámil, že nebude dále usilovat o schválení Charty ITO v kongresu.

11 GATT Mezivládní dohoda o regulaci mezinárodních obchodních vztahů členy byly smluvní strany GATT každoročně se konala jednání smluvních stran sídlo bylo v Ženevě mezinárodní režim, ale měl i prvky i mezinárodní organizace (sídlo), ale neměl:  Členy – smluvní strany  Chartu – GATT tudíž neměla právní subjektivitu, neměla právně zakotvené mechanismy a organizační strukturu od začátku byla chápána jako provizorní řešení → to podrývalo autoritu GATT

12 GATT Zakotvila liberální principy ve světovém obchodu, ale ty byly omezené  Liberalismus, ale zároveň zachování dostatečné národní suverenity v domácí obchodní politice  Smluvní strany si mohly ponechat v platnosti legislativu, která platila před přijetím GATT, i když s dohodou nebyla v souladu (tzv. grandfathers‘ rights) Hlavním cílem bylo snížení cel a kvót – tzv. tarifních překážek obchodu Vztahovala se na průmyslové zboží

13 GATT Principy:  Nediskriminace (princip doložky nejvyšších výhod — všem stranám je poskytováno stejné zacházení)  Národní zacházení (v přístupu na trh není činěn rozdíl mezi domácími a zahraničními dodavateli)  Předvídatelnost, stabilita a transparentnost (obchodní partneři se mohou spolehnout na právní závaznost a dlouhodobou neměnnost obchodních pravidel)  Rozvojový princip (podpora rozvoje a ekonomických reforem)

14 GATT Mechanismus řešení sporů  Rozhodovací panely – nezávislí experti, kteří vyšetřili spor a učinili doporučení  Doporučení schvalovala Rada GATT Hlavní problém: tzv. pozitivní konsensus Pro ustavení panelu i finálního doporučení bylo nutné dosáhnout konsensu členů Rady GATT  Možnost uplatnit práva veta (rostlo od 80. let, především citlivé oblasti – dumping, zavádění jednostranných odvetných opatření)  Hrozba veta ovlivňovala i zprávy expertů – diplomatická řešení sporů Nebyly také stanoveny pevné termíny jednotlivých fází řešení sporů (odkládání, prodlužování)

15 GATT O snižování překážek se jedná v tzv. kolech (rounds)  Hlavním nástrojem se stala doložka nejvyšších výhod = smluvní strany musely zacházet s ostatními stejně (pokud se učinila výhoda jednomu, musela se rozšířit na ostatní členy) → vyloučení diskriminace  Preferenční zacházení povoleno v rámci zón volného obchodu a celní unie

16 GATT Nastavený pro země s tržní ekonomikou komunistické státy se jednání neúčastnily Kola: vliv největší obchodní země – dlouhodobě USA a ES/EU

17 GATT Hlavním cílem prvních šesti kol bylo snížit tarifní překážky obchodu (cla a kvóty), což se podařilo  V r dovozní clo na zboží činilo 40 % dovozní ceny výrobku, v r jen cca 3 % Tokijské a Uruguayské kolo řešily netarifní překážky obchodu, které je těžší identifikovat a jednat o nich (státní podpory, národní regulační opatření)  Byla zavedena pravidla omezující míru státní podpory a antidumpingová opatření  Dohoda o stanovování národních standardů → standardy nesmí být využívány jako obchodní bariéry, nesmí být přísnější než minimální mezinárodní standardy, musí se uznávat standardy ostatních členů Výsledkem Uruguayského kola byl vznik WTO Závěrečný akt byl podepsán v dubnu 1994 v Marrakéši (Maroko)

18 WTO Problémy GATT:  Nedostatečný rámec, od začátku se jednalo o provizorium  Pravidla urovnávání sporů se vytvářela ad hoc → samotný proces byl chaotický a komplikovaný  GATT nebyla dostatečnou autoritou pro řešení sporů  Na každém kole jednání GATT se řešily institucionální problémy  Mandát byl omezený (průmyslové výrobky, mimo zemědělství, služby)

19 WTO Začala fungovat v lednu 1995 Sídlo v Ženevě, mezivládní organizace 153 členů (mimo např. Rusko) Zvláštní pozici má Evropská unie  Za členské státy vstupuje do jednání Komise v rámci společné obchodní politiky Přijetí nových členů je komplikovaný proces  Přijetí musí odsouhlasit 2/3 Konference ministrů, v praxi se uplatňuje konsensus (nikdo nemůže být proti)

20 WTO Cíle:  vytvářet místo pro jednání členských států  řešit obchodní spory mezi členskými státy  monitorovat obchodní politiky členských států  spolupracovat v případě potřeby s MMF a SB WTO má na rozdíl od GATT právní subjektivitu Pravidla jsou závazná pro všechny členy. Nelze se již odvolávat na grandfathers‘ rights. Původní mandát GATT byl rozšířen na zemědělské produkty, služby a ochranu duševního vlastnictví.

21 WTO Organizační struktura  Konference ministrů Vrcholný orgán složený z ministrů obchodu členských zemí Setkává se nejméně jednou za dva roky, dlouhodobé strategické plánování  Generální rada Orgán, který zasedá mezi zasedáními Konference ministrů Schází se ve třech formacích:  Generální rada  Těleso pro řešení sporů  Těleso dohlížející na obchodní politiky členů Dále pod ní spadají specializované rady a komise

22 WTO  Sekretariát: Generální ředitel (Pascal Lamy) a čtyři zástupci Generální ředitel je volený Konferencí ministrů, která také určuje jeho pravomoci Generální ředitel hraje významnou roli při jednání WTO, při sestavování agendy, působí jako mediátor experti, kteří analyzují obchodní politiky členských států a sledují, zda plní normy a dohodnutá pravidla neutrální těleso, hájí zájmy světového obchodu, snaha denacionalizovat obchod

23

24 WTO Financování se odvíjí od podílu člena na celkovém obchodu mezi členy WTO  nad rozpočtem dohlíží Generální rada  rozpočet je připravovaný Generálním ředitelem a komisí pro rozpočet Rozhodovací mechanismy:  Hlavním rozhodovacím mechanismem je konsensus – rozhodnutí je přijato, pokud žádný člen není proti  Hlasování většinou (mohou být stanoveny 2/3 nebo ¾ většina)  Každý stát má jeden hlas

25 WTO Má mechanismus řešení sporů (Ujednání o řešení sporů)  Umožňuje vymáhání pravidel  Urovnáváním sporů je pověřen Těleso pro řešení sporů (Dispute Settlement Body, DSB)  DSB má pravomoc zřizovat skupiny odborníků (tzv. panely), kteří případ posuzují. Žádný člen nemůže vetovat ustavení panelu.  Nález a doporučení činí a přijímá panel.  Pokud daná země nesplní nález a doporučení, může DSB povolit přijetí protiopatření žalující stranou.

26 WTO Hlavní změny v porovnání s GATT:  Stanovení deadlinů jednotlivých fází řešení sporu  Eliminace veta jak při ustavení panelu, tak při přijímání závěrečné zprávy  Uplatňuje se tzv. negativní konsensus (zpráva je přijata, pokud není konsensus na tom, aby nebyla přijata)  Zavedení možnosti odvolání

27

28 WTO Neformální konzultace: snaha najít řešení vznikajícího sporu mezi stranami. Pokud selže, poškozená strana žádá o formální konzultaci. První fáze: Konzultace (až 60 dnů): strany se snaží nalézt řešení mezi sebou. Mohou požádat generálního tajemníka WTO o mediaci. Druhá fáze:  ustavení panelu (45 dnů): poškozená země žádá o ustavení panelu. Ustavuje ho Těleso pro řešení sporů. Žalovaná strana může blokovat ustavení panelu jednou, ale podruhé ne (xGATT)  Vyšetření sporu a vypracování zprávy (6 měsíců) Třetí fáze: Postoupení závěrečné zprávy členům WTO (3 týdny) Čtvrtá fáze: Rozhodnutí o zprávě Tělesem pro řešení sporů – negativní konsensus, aby zpráva nebyla přijata, museli by se vyslovit všichni proti. Po přijetí je rozhodnutí právně závazné.

29 WTO Odvolání (Odvolací těleso):  Odvolací těleso – 7 expertů, 4letý mandát  Mohou se odvolat obě strany sporu  Rozhoduje se jen o interpretaci práva, nezkoumají se důkazy, nepředkládají se nové důkazy  Může potvrdit, změnit, anulovat závěry panelu  Rozhodnutí max. do 90 dnů

30 WTO Implementace  Strana, která prohrála spor, by měla učinit nápravu v souladu s rozhodnutím panelu  Do 30 dnů od rozhodnutí musí deklarovat vůli učinit nápravu – pak je poskytnut „rozumný čas“ na nápravu  Nedojde k nápravě: Jednání s protistranou o kompenzacích Pokud není protistrana spokojená s kompenzacemi, může požádat Těleso pro řešení sporů o povolení odvetných opatření (rozhodnutí do 30 dnů) Sankce se primárně musí týkat oblasti sporu, ale je možné uložit sankce i v jiných oblastech Sankce mají podobu např. cel, zákazu dovozu, kvót

31 WTO Rozvojové kolo z Dohá  Začalo v listopadu r v Doha  Prosazeno rozvinutými zeměmi, které chtěly liberalizovat další oblasti obchodu  EU od r prosazovala jednání o tzv. Singapurských bodech (hospodářská soutěž, investice, zadávání veřejných zakázek a usnadnění obchodu)  USA a Kanada chtěly posílit transparentnost mechanismu řešení sporů. USA chtěly jednat o pracovních standardech  Rozvojové země obecně nechtěly začít nové kolo jednání.

32 WTO Agenda jednání:  liberalizace v zemědělství  liberalizace obchodu s nezemědělskými výrobky  duševní vlastnictví  životní prostředí  usnadňování obchodu (celní procedury)  pravidla mnohostranného obchodu (antidumping, preferenční dohody a subvence a vyrovnávací opatření)

33 WTO V r jednání v Cancúnu → neúspěch  rozpory mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými (EU, USA)  hlavní problém bylo zemědělství, Singapurské body a bavlna  zemědělství – rozvojové země v čele s Brazílií a Indií chtěly širokou liberalizaci v zemědělství → radikální snížení domácích podpor zemědělcům (více než byly ochotny připustit EU a USA)  Singapurské body – rozvojové země odmítly tyto body jako celek  Bavlna → některé africké země prosazovaly odstranění domácích podpor pěstitelům bavlny (x USA)

34 WTO V r jednání na nižší úrovni v Ženevě → snaha dohodnout o snížení podpor pro zemědělce ve vyspělých zemích výměnou za lepší přístup na trhy rozvojových zemích V r → jednání v Paříži → dohoda suspendována kvůli opozici Francie V r → jednání v Hong Kongu → slabá dohoda o ukončení podpory farmářů do r. 2013

35 WTO 2008 – jednání v Ženevě  Jednání ztroskotala na otázce tzv. zvláštních ochranných opatření (SSM) pro rozvojové země  Konflikt mezi USA a Indií s Čínou  Bavlna a výše domácích podpor v USA.


Stáhnout ppt "Světová obchodní organizace Mezinárodní organizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google