Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Slide 0 3. PENÍZE A INFLACE. slide 1 Obsahem přednášky je…  Klasická teorie inflace  příčiny  důsledky  společenské náklady  “Klasická” – předpokládá,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Slide 0 3. PENÍZE A INFLACE. slide 1 Obsahem přednášky je…  Klasická teorie inflace  příčiny  důsledky  společenské náklady  “Klasická” – předpokládá,"— Transkript prezentace:

1 slide 0 3. PENÍZE A INFLACE

2 slide 1 Obsahem přednášky je…  Klasická teorie inflace  příčiny  důsledky  společenské náklady  “Klasická” – předpokládá, že ceny jsou pružné a trhy se čistí  Platí v dlouhém období

3 USA: inflace a její trend, slide 2 0% 3% 6% 9% 12% 15% Dlouhodobý trend % změna v CPI oproti situaci před 12 měsíci

4 slide 3 Souvislost mezi penězi a cenami  Míra inflace = procentní změna průměrné cenové hladiny.  Cena = množství peněz, potřebné k nákupu zboží.  Protože jsou ceny měřeny v peněžních jednotkách, musíme vzít v úvahu podstatu peněz, nabídku peněz, a jak je kontrolována.

5 slide Co jsou peníze?

6 slide 5 Peníze: Definice Peníze jsou zásobou aktiv, které lze okamžitě použít k úhradě transakcí. Pink Floyd (1973): „Money so they say Is the root of all evil today“

7 slide 6 Peníze: funkce  prostředek směny používáme je na nákup zboží  uchovavatel hodnoty transfer kupní síly ze současnosti do budoucnosti  účetní jednotka společná jednotka, kterou každý měří ceny a hodnoty

8 slide 7 Peníze: typy 1. nekomoditní peníze, peníze s nuceným oběhem (fiat money)  nemají vnitřní hodnotu  příklad: papírové peníze 2. komoditní peníze  mají hodnotu samy o sobě  příklady: zlaté mince, cigarety ve vězení

9 slide 8 Diskusní otázka Co z toho jsou peníze? a. Oběživo b. Šeky c. Zůstatky na běžných účtech (“zůstatky na požádání”) d. Kreditní karty e. Zůstatky na termínovaných účtech (“termínovaná depozita”)

10 slide 9 Nabídka peněz a monetární politika  nabídka peněz je množství peněz, které je k dispozici v ekonomice.  monetární politika je kontrola nabídky peněz  Monetární politiku provádí centrální banka.

11 slide 10 Měření nabídky peněz, US, květen 2007 $7227 M1 + krátkodobé termínované vklady, spořící účty, vzájemné fondy a depozitní účty peněžního trhu M2 $1377 C + vklady na požádání, cestovní šeky a ostatní šekovatelné vklady M1 $755oběživoC množství ($ billions) Druh aktivsymbol

12 slide Kvantitativní teorie peněz

13 slide 12 Kvantitativní teorie peněz  Jednoduchá teorie, která spojuje míru inflace a tempo růstu nabídky peněz.  Začneme s pojmem rychlost obratu…

14 slide 13 Rychlost obratu  Základní myšlenka: rychlost s jakou peníze obíhají v ekonomice  Definice: kolikrát změní průměrná koruna svého majitele za určité časové období  příklad:  500 mld. v transakcích  nabídka peněz = 100 mld.  Průměrná koruna byla použita v pěti transakcích  Tudíž rychlost obratu = 5

15 slide 14 Rychlost obratu, pokr.  Z předchozího se pak nabízí následující interpretace: kde V = rychlost obratu T = hodnota všech transakcí M = nabídka peněz

16 slide 15 Rychlost obratu, pokr.  Pokud použijeme nominální HDP jako proxy proměnnou pro všechny transakce, potom kde P = cena výstupu (deflátor HDP) Y = množství výstupu (reálný HDP) P  Y = hodnota výstupu (nominální HDP)

17 slide 16 Rovnice směny  Rovnice směny M  V = P  Y vyplývá z předchozích definic rychlosti obratu  Je to identita: platí už z definice proměnných

18 slide 17 Poptávka po penězích a rovnice směny  M/P = reálné peněžní zůstatky, kupní síla peněžní nabídky  Jednoduchá funkce poptávky po penězích: (M/P ) d = k Y kde k = kolik peněz si lidé přejí držet na každou korunu svých příjmů. (k je exogenní)

19 slide 18  Poptávka po penězích: (M/P ) d = k Y  Rovnice směny: M  V = P  Y  Spojitost mezi nimi: k = 1/V  Pokud lidé drží hodně peněz relativně ke svým příjmům (k je vysoké), potom lidé pomalu otáčejí peníze (V je nízké). Poptávka po penězích a rovnice směny

20 slide 19 Zpátky ke kvantitativní teorii…  Začneme s rovnicí směny  předpokládejme, že V je konstantní a exogenní:  S tímto předpokladem, může být rovnice směny přepsána do tvaru:

21 slide 20 Kvantitativní teorie peněz, pokr. Determinace cenové hladiny:  Pokud je V konstantní, potom nabídka peněz determinuje nominální HDP (P  Y ).  Reálný HDP je determinován zásobou K, L a produkční funkcí  Cenová hladina je P = (nominální HDP)/(reálný HDP).

22 slide 21 Odbočka: dva užitečné aritmetické triky pro práci s procentními změnami Př.:Pokud vaše hodinová mzda vzroste o 5% a zároveň budete pracovat o 7% hodin více, potom váš mzdový příjem vzroste přibližně o 12%. 1. Pro dvě proměnné X a Y, procentní změna (X  Y )  procentní změna X + procentní změna Y

23 slide 22 Odbočka: dva užitečné aritmetické triky pro práci s procentními změnami Př.:Deflátor HDP = 100  NHDP/RHDP. Pokud NHDP vzroste o 9% a RHDP vzroste o 4%, potom míra inflace je přibližně 5%. 2. Procentní změna (X/Y )  procentní změna X  procentní změna Y

24 slide 23 Kvantitativní teorie peněz, pokr.  Tempo růstu součinu se rovná součtu temp růstu Kvantitativní teorie předpokládá, že V je konstantní, proto ΔV/V = 0

25 slide 24 Kvantitativní teorie peněz, pokr.  označuje míru inflace: Na předchozím slajdu bylo: Vyřešením pro  dostaneme:

26 slide 25 Kvantitativní teorie peněz, pokr.  Normální ekonomický růst vyžaduje určité množství růstu nabídky peněz, aby se pokryl nárůst transakcí.  Růst nabídky peněz nad toto množství vede k inflaci.

27 slide 26 Kvantitativní teorie peněz, pokr.  Y/Y závisí na růstu výrobních faktorů a na technologickém pokroku (což všechno nyní předpokládáme jako dané). Proto tedy Kvantitativní teorie předpovídá vztah 1:1 mezi změnami v růstu peněz a v míře inflace.

28 slide 27 Empirické testy KTP Kvantitativní teorie peněz implikuje: 1.Země s vyššími tempy růstu peněz by měly vykazovat vyšší inflaci. 2.Dlouhodobý trend vývoje míry inflace by měl být podobný dlouhodobému trendu v tempu růstu nabídky peněz. Jsou data konzistentní s těmito závěry?

29 slide 28 Mezinárodní srovnání míry inflace a růstu nabídky peněz Singapore U.S. Switzerland Argentina Indonesia Turkey Belarus Ecuador

30 USA: inflace a míra růstu peněz slide 29 0% 3% 6% 9% 12% 15% Míra inflace Tempo růstu M2 V dlouhém období se inflace a růst peněz pohybují společně, podle předpokladů kvantitativní teorie.

31 slide Ražebné

32 slide 31 Ražebné (seignorage)  Vláda může více utrácet bez toho, aniž by musela zvýšit daně nebo vydat dluhopisy, začne tisknout peníze.  “Příjem” z tisku peněz se nazývá ražebné  Inflační daň: Tisk peněz za účelem zvýšení vládních příjmů způsobí inflaci. Inflace funguje jako daň uvalená na lidi, kteří drží peníze.

33 slide Inflace a úrokové sazby

34 slide 33 Inflace a úrokové sazby  Nominální úroková sazba i neočištěná o inflaci  Reálná úroková sazba r očištěná o inflaci: r = i  

35 slide 34 Fisherův efekt  Fisherova rovnice i = r +   Opakování: S = I determinuje r.  Proto zvýšení  způsobí adekvátní zvýšení i.  Tento vztah 1:1 se nazývá Fisherův efekt.

36 Inflace a nominální úrokové míry USA: percent per year slide 35 Míra inflace Nominální úroková míra -3% 0% 3% 6% 9% 12% 15%

37 slide 36 Inflace a nominální úrokové sazby Mezinárodní srovnání Switzerland Germany Brazil Romania Zimbabwe Bulgaria U.S. Israel

38 slide 37 Příklad: Předpokládejte, že V je konstantní, M roste tempem 5% za rok, Y roste tempem 2% za rok a r = 4. a.Vyřešte pro i. b.Pokud CB zvýší tempo růstu peněz o 2 procentní body za rok, jaká bude  i ? c.Předpokládejte, že tempo růstu Y klesne na 1 % za rok.  Co se stane s  ?  Co musí CB udělat, pokud chce udržet  konstantní?

39 slide 38 Řešení: a.Nejprve vypočítejte  = 5  2 = 3. Potom i = r +  = = 7. b.  i = 2, stejně jako zvýšení tempa růstu peněz. c.Pokud CB nic neudělá  = 1. Aby CB zabránila zvýšení inflace, musí snížit tempo růstu peněz o jeden procentní bod za rok. V je konstantní, M roste 5 % za rok, Y roste 2 % za rok, r = 4.

40 slide 39 Dvě úrokové sazby   = skutečná míra inflace (neznámá, dokud nenastane)   e = očekávaná míra inflace  i –  e = ex ante reálná úroková míra: reálná úroková míra, kterou lidé očekávají v čase, kdy kupují obligaci nebo si berou půjčku i –  = ex post reálná úroková míra: reálná úroková míra, která se skutečně realizovala

41 slide Nominální úroková sazba a poptávka po penězích

42 slide 41 Poptávka po penězích a nominální úroková sazba  Podle kvantitativní teorie peněz, poptávka po reálných peněžních zůstatcích závisí pouze na reálném důchodu Y.  Další determinant poptávky po penězích: nominální úroková sazba, i.  náklad příležitostí držby peněz (namísto dluhopisů nebo jiných aktiv, které nesou úrok).  Proto  i   poptávka po penězích.

43 slide 42 Funkce poptávky po penězích (M/P ) d = reálná poptávka po penězích, závisí  negativně na i i náklady příležitosti držby peněz  pozitivně na Y Vyšší Y  vyšší výdaje  proto je potřeba více peněz (“L” je užíváno pro funkci poptávky po penězích, protože peníze jsou nejlikvidnějším aktivem.)

44 slide 43 Funkce poptávky po penězích Když se lidé rozhodují o tom, zda držet peníze nebo obligace, nevědí, jaká bude konečná inflace. Proto, nominální úroková sazba relevantní pro poptávku po penězích je r +  e.

45 slide 44 Rovnováha Nabídka reálných peněžních zůstatků Poptávka po reálných peněžních zůstatcích

46 slide 45 Co determinuje co… proměnnádeterminace (v dlouhém období) Mexogenní (CB) rpřizpůsobuje se, tak aby S = I Y P přizpůsobuje se, tak aby

47 slide 46 Jak P reaguje na  M  Pro dané hodnoty r, Y, and  e, změna v M způsobí, že P se změní o stejné procento – tak jak předpovídá kvantitativní teorie peněz.

48 slide 47 A co očekávaná inflace?  V dlouhém období lidé konzistentně nenadhodnocují nebo nepodhodnocují inflaci, proto v průměru  e = .  V krátkém období se  e může změnit, pokud lidé dostanou nové informace.  Př: CB ohlásí, že příští rok zvýší růst M. Lidé budou očekávat zvýšení růstu P, proto se  e zvýší.  To ovlivní P nyní, i když se M ještě vůbec nezměnilo …

49 slide 48 Jak P reaguje na   e  Pro dané hodnoty r, Y, a M, (Fisherův efekt) (aby se snížilo M/P a obnovila rovnováha)

50 slide Náklady inflace

51 slide 50 Otázka… Proč je inflace špatná?

52 slide 51 Typická dezinterpretace  Typická dezinterpretace: inflace snižuje reálné mzdy  To platí pouze v krátkém období, kdy jsou nominální mzdy fixní díky kontraktům.  V dlouhém období je reálná mzda determinována nabídkou práce a mezním produktem práce a nikoliv cenovou hladinou nebo mírou inflace.  Podívejme se na data…

53 Průměrné hodinové výdělky a CPI USA hourly wage CPI ( = 100) $0 $2 $4 $6 $8 $10 $12 $14 $16 $18 $ wage in current dollars wage in 2007 dollars CPI (right scale) slide 52

54 slide 53 „Klasické“ pojetí inflace  Klasické pojetí: Změna cenové hladiny je pouze změna v jednotce měření. Proč je tedy inflace problém?

55 slide 54 Náklady inflace …lze rozlišit na: 1. náklady očekávané inflace 2. náklady neočekávané inflace

56 slide 55 Náklady očekávané inflace: 1. Náklady ošoupaných podrážek (shoeleather cost)  Definice: náklady a nepohodlí lidí způsobené snahou snížit držbu peněžních zůstatků, aby se tak vyhnuli inflační dani.    i   reálné peněžní zůstatky  Důležité: V dlouhém období inflace neovlivní ani reálné důchody, ani reálné výdaje.  Proto stejné měsíční výdaje ale nižší průměrná držba peněz znamenají častější cesty do bank k výběru menších objemů hotovosti.

57 slide 56 Náklady očekávané inflace: 2. Náklady jídelníčku  Definice: náklady změny cen.  Příklady:  náklady vytištění nových menu  náklady na vytištění a rozeslání nových katalogů  Čím vyšší je inflace, tím častěji firmy musí měnit své ceny a zaplatit tyto náklady.

58 slide 57 Náklady očekávané inflace: 3. Distorze relativních cen  Firmy čelící nákladům jídelníčku mění ceny nepravidelně.  Příklad: Firma vydává nový katalog každý leden. Pokud roste agregátní cenová hladina v průběhu celého roku, relativní ceny firmy poklesnou.  Různé firmy mění své ceny v různých časech, což vede k distorzím relativních cen…. …což způsobuje mikroekonomickou neefektivitu v alokaci zdrojů.

59 slide 58 Náklady očekávané inflace: 4. Nespravedlivé daňové odvody Některé daně nejsou přizpůsobeny k inflaci. Příklad:  1. leden: koupíte akcie za  31. prosinec: prodáte akcie za , proto Váš nominální zisk je 1000 (10%).  Předpokládejme  = 10% během roku. Váš kapitálový reálný zisk je 0.  Ale vláda Vás přinutí zaplatit daň z Vašeho nominálního zisku 1000!!

60 slide 59 Náklady očekávané inflace: 5. Celkové nepohodlí  Inflace ztěžuje vzájemné porovnávání nominálních hodnot z odlišných časových období.  To komplikuje dlouhodobé finanční plánování.

61 slide 60 Náklady neočekávané inflace: Arbitrární redistribuce kupní síly  Řada dlouhodobých smluv není indexována, ale založena na  e.  Jestliže se ukáže, že  je odlišné od  e, potom někteří získají na úkor jiných. Příklad: věřitelé & dlužníci  pokud  >  e, potom (i   ) < (i   e ) a kupní síla je přesunuta od věřitelů k dlužníkům.  pokud  <  e, potom je kupní síla přesouvána od dlužníků k věřitelům.

62 slide 61 Dodatečné náklady neočekávané inflace: Zvýšená nejistota  Pokud je inflace vysoká, je více variabilní a obtížněji predikovatelná:  se častěji liší od  e a rozdíly bývají větší (ačkoliv nikoliv systematicky pozitivní nebo negativní)  Arbitrární přerozdělování bohatství se stává pravděpodobnější  To vytváří vyšší nejistotu a snižuje tak blahobyt lidí, kteří jsou averzní k riziku.

63 slide 62 Jeden přínos inflace  Nominální mzdy zřídka klesají, i když klesá rovnovážná reálná mzda. To blokuje čištění trhu práce.  Inflace umožňuje, aby reálné mzdy dosáhly rovnovážné úrovně, bez toho aniž by musely klesat mzdy nominální.  Proto mírná inflace zlepšuje fungování trhů práce.

64 slide Hyperinflace

65 slide 64 Hyperinflace  def:   50% měsíčně  Všechny náklady mírné inflace popsané výše se během hyperinflace stanou OBROVSKÝMI!  Peníze přestávají plnit funkci uchovovatele hodnot a mohou ztrácet i své další funkce (účtovací jednotka, prostředek směny).  Lidé pak mohou přecházet na barter nebo na substituci pomocí nějaké stabilní zahraniční měny.

66 slide 65 Co způsobuje (hyper) inflaci?  Milton Friedman: „Inflation is always and everywhere a monetary phenomenon“  Thomas Sargent: „Inflation is always and everywhere a fiscal pehonomenon.“

67 slide 66 Co způsobuje hyperinflaci?  Hyperinflace je způsobena nadměrným růstem peněžní zásoby:  Pokud centrální banka tiskne peníze, cenová hladina roste.  Pokud tiskne peníze dostatečně rychle, výsledkem je hyperinflace.

68 slide 67 Několik příkladů hyperinflace Růst peněz (%) Inflace(%) Izrael, Polsko, Brazílie, Argentina, Peru, Nikaragua, Bolívie,

69 slide 68 Proč vláda vytváří hyperinflaci?  Pokud vláda nemůže zvýšit daně nebo prodat obligace, musí financovat zvýšené výdaje pomocí tisku peněz.  Teoreticky je vyřešení hyperinflace je jednoduché: zastavení tisku peněz.  V realitě to znamená drastické a bolestné fiskální omezování.

70 slide 69 Klasická dichotomie Reálné veličiny: Měřeny ve fyzických jednotkách – množství a relativní ceny, například:  množství vyrobeného výstupu  reálná mzda: výstup vyrobený za hodinu práce  reálná úroková sazba: výstup vydělaný v budoucnu vydělaný půjčením jedné jednotky výstupu dnes. Nominální veličiny: Měřeny v peněžních jednotkách, např.,  nominální mzda: množství Kč za hodinu práce  nominální úroková sazba: množství Kč vydělaných v budoucnosti půjčením jedné koruny dnes.  cenová hladina: množství Kč, které je potřeba na nákup reprezentativního koše zboží.

71 slide 70 Klasická dichotomie  Klasická dichotomie: teoretické oddělení reálných a nominálních veličin v klasickém modelu, které implikuje, že nominální veličiny neovlivňují reálné veličiny.  Neutralita peněz: Změny v nabídce peněz neovlivňují reálné veličiny. V reálném světě, peníze jsou přibližně neutrální v dlouhém období.

72 Shrnutí Peníze  zásoba aktiv používaná k uskutečnění transakcí  slouží jako prostředek směny, uchovavatel hodnot a účetní jednotka.  komoditní peníze mají vlastní hodnotu, nekomoditní peníze nikoliv.  centrální banka kontroluje nabídku peněz. Kvantitativní teorie peněz předpokládá stabilitu rychlosti obratu peněžní jednotky, z toho pak vyplývá, že tempo růstu peněžní zásoby determinuje míru inflace. slide 71

73 Shrnutí Nominální úroková sazba  = reálná úroková sazba + míra inflace  náklady příležitosti držby peněz  Fisherův efekt: nominální úroková míra se pohybuje v poměru jedna ku jedné vůči očekávané inflaci. Poptávka po penězích  Závisí pouze na důchodu podle KTP  Také závisí na nominální úrokové sazbě  Pokud platí, změny v očekávané inflaci ovlivňují současnou cenovou hladinu. slide 72

74 Shrnutí Náklady inflace  Očekávaná inflace náklady ošoupaných podrážek, náklady jídelníčku, daně a distrorze relativních cen, nepohodlí úpravy cen o inflaci  Neočekávaná inflace všechno uvedené plus arbitrární přerozdělování bohatství mezi dlužníky a věřiteli slide 73

75 Shrnutí Hyperinflace  je způsobená rychlým růstem peněz, kdy peníze jsou tištěny k pokrytí vládních rozpočtových deficitů  její zastavení vyžaduje fiskální reformy k eliminaci vládní potřeby tisku peněz slide 74

76 Shrnutí Klasická dichotomie  V klasické teorii, peníze jsou neutrální – to znamená, že neovlivňují reálné veličiny.  Proto můžeme studovat determinaci reálných veličin, bez toho abychom museli využívat nominální veličiny.  Potom, rovnováha na trhu peněz determinuje cenovou hladinu a všechny nominální veličiny.  Většina ekonomů věří, že takto ekonomika funguje v dlouhém období. slide 75

77 slide 76 Literatura Mankiw (2010): Chapter 4: Money and inflation. Holman (2010): Kapitola 5: Peníze, trh peněz a inflace. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich.) slide 76

78 slide 77 Nabídka peněz a poptávka po penězích

79 slide Nabídka peněz

80 slide 79 V této kapitole se naučíte …  Jak bankovní systém “vytváří” peníze  Tři způsoby, kterými centrální banka řídí (ovlivňuje) nabídku peněz a proč to nemůže dělat přesně  Teorie poptávky po penězích  Teorie portfolia  Transakční teorie: Baumol-Tobinův model

81 slide 80 Role bank v nabídce peněz  Nabídku peněz představuje oběživo plus depozita na požádání (vklady): M = C + D  Protože nabídka peněz zahrnuje depozita na požádání, bankovní systém zde hraje významnou úlohu.

82 slide 81 Pár definic…  Rezervy (R ): část depozit, které banky neposkytly ve formě úvěrů.  Pasiva banky se skládají z depozit, aktiva zahrnují rezervy a poskytnuté úvěry.  Bankovnictví se 100% rezervami: bankovní systém, ve kterém banky drží veškerá depozita jako rezervy.  Bankovnictví s částečnými rezervami: systém, ve kterém banky drží pouze část svých depozit jako rezervy.

83 slide 82 SCÉNÁŘ 1: žádné banky Bez bank, D = 0 and M = C = $1000.

84 slide 83 SCÉNÁŘ 2: systém se stoprocentními rezervami  Po vkladu C = $0, D = $1,000, M = $1,000.  100%-rezervní bankovnictví nemá žádný vliv na nabídku peněz „První banka“ rozvaha AktivaPasiva rezervy $1,000vklady $1,000  Na začátku: C = $1000, D = $0, M = $1,000.  Nyní předpokládejte, že domácnost uloží $1,000 u “První banky”

85 slide 84 „První banka“ rozvaha AktivaPasiva rezervy $1,000 rezervy $200 půjčky $800 SCÉNÁŘ 3: systém s částečnými rezervami Nabídka peněz je nyní $1,800:  Vkladatel má $1,000 na vkladovém účtu  Vypůjčitel (dlužník) má $800 v hotovosti vklady $1,000  Předpokládejte, že banky drží 20% vkladů jako rezervy, zbytek poskytne jako půjčku  První banka poskytne $800 ve formě půjček.

86 slide 85 SCÉNÁŘ 3: systém s částečnými rezervami reserves $200 loans $800 deposits $1,000 Takže v bankovním systému s částečnými rezervami, banky vytvářejí peníze. „První banka“ rozvaha AktivaPasiva rezervy $200 půjčky $800 vklady $1000 Nabídka peněz je nyní $1,800:  Vkladatel má $1,000 na vkladovém účtu  Vypůjčitel (dlužník) má $800 v hotovosti

87 slide 86 „Druhá banka“ rozvaha AktivaPasiva rezervy $800 půjčky $0 rezervy $160 půjčky $640 SCÉNÁŘ 3: systém s částečnými rezervami  Druhá Banka poskytne ve fromě půjček 80% těchto depozit. vklady $800  Předpokládejte, že vypůjčitel (dlužník) uloží peníze $800 u „Druhé banky“  Původní rozvaha Druhé banky je:

88 slide 87 SCÉNÁŘ 3: systém s částečnými rezervami „Třetí banka“ rozvaha AktivaPasiva vklady $640  Pokud je těchto $640 nakonec uloženo u „Třetí banky“  Potom Třetí Banka si nechá 20% jako rezervy a zbytek půjčí: rezervy $640 půjčky $0 rezervy $128 půjčky $512

89 slide 88 Jaké je celkové množství peněz: Původní vklad = $ půjčky První banky= $ půjčky Druhé banky = $ půjčky Třetí banky= $ další půjčky… Celková nabídka peněz = (1/rr )  $1,000 kde rr = podíl rezerv vůči vkladům (rezervní poměr) V našem příkladě, rr = 0.2, takže M = $5,000

90 slide 89 Vytváření peněz v bankovním systému Bankovní systém s částečnými rezervami vytváří peníze, ale nikoliv bohatství. : Bankovní půjčky poskytují vypůjčitelům nějaké nové peníze a zároveň dluh ve stejné výši.

91 slide 90 Model nabídky peněz  Peněžní báze, B = C + R Kontrolována CB  Poměr rezerv a depozit, rr = R/D Závisí na bankovním dohledu a regulaci  Poměr oběživa a depozit, cr = C/D Závisí na preferencích domácností exogenní veličiny

92 slide 91 Řešení pro nabídku peněz: kde

93 slide 92 Peněžní multiplikátor  Pokud rr 1  Pokud se peněžní báze změní o  B, potom  M = m   B  m je peněžní multiplikátor, zvýšení nabídky peněz vyvolané jednotkovým zvýšením peněžní báze. kde

94 slide 93 Příklad Předpokládejme, že se domácnosti rozhodnou držet větší podíl svých peněz jako oběživo a menší podíl ve formě depozit na požádanou. 1. Určete dopad na nabídku peněz. 2. Vysvětlete intuici za tímto výsledkem. kde

95 slide 94 Řešení Dopady zvýšení poměru oběživa ku rezervám  cr > Zvýšení cr zvýší jmenovatel m proporcionálně více než čitatel. Proto m klesá, což způsobí pokles M. 2. Pokud domácnosti ukládají méně svých peněz, banky nemohou tolik půjčovat, proto bankovní systém nebude schopen „vytvořit“ tolik peněz.

96 slide 95 Tři nástroje monetární politiky 1. Operace na volném trhu 2. Povinné rezervy 3. Diskontní sazba

97 slide 96 Operace na volném trhu  definice: Nákupy nebo prodeje vládních dluhopisů centrální bankou.  Jak to funguje: Pokud CB nakupuje dluhopisy od veřejnosti, platí za ně novými korunami, zvyšuje tak B a tím pádem M.

98 slide 97 Povinné minimální rezervy  definice: Nařízení centrální banky -- minimální výše rezerv (v poměru ke vkladům), které banky musí držet  jak to funguje: Povinné minimální rezervy ovlivní rr a m: Pokud CB sníží povinné minimální rezervy, potom banky mohou poskytnout více půjček a „vytvořit“ více peněz z každé koruny vkladu.

99 slide 98 Diskontní sazba  definice: Úroková sazba, kterou si centrální banka účtuje u půjček komerčním bankám  jak to funguje: Když si komerční banky půjčují od CB, jejich rezervy vzrostou, což jim umožní poskytnout více půjček a „vytvořit“ více peněz. Centrální banka může zvýšit B snížením diskontní míry, čímž přiměje banky půjčovat si více rezerv od CB.

100 slide 99  Repo sazba (v současnosti 0.05 %)  Diskontní sazba (0.05 %)  Lombardní sazba (0.25 %)  Nejdůležitější je (2 týdenní) repo sazba. Stanovuje ČNB na zasedání bankovní rady.  Od repo sazby je odvozená mezibankovní sazba (PRIBOR/PRIBID). Tu CB ovlivňuje operacemi na volném trhu. Úrokové sazby v ČR

101 slide 100 Který nástroj je používán nejčastěji?  Operace na volném trhu: nejčastěji používaný, zejména repo operace (2 týdenní, kryté kolaterálem)  Změny povinných minimálních rezerv: nejméně používaný

102 slide 101 Proč CB nemůže přesně kontrolovat M?  Domácnosti mohou změnit cr, čímž změní m a M.  Banky často udržují přebytečné rezervy (rezervy nad požadované minimum). Pokud banky změní objem svých přebytečných rezerv, potom se rr, m, a M změní. kde

103 slide 102 PŘÍPADOVÁ STUDIE: Krachy bank během Velké krize  Od 1929 do 1933,  Přes 9,000 bank zavřeno.  Nabídka peněz spadla o 28%.  Tento pokles nabídky peněz mohl způsobit Velkou krizi...  nebo alespoň přispěl k její hloubce a délce trvání.

104 slide 103 PŘÍPADOVÁ STUDIE: Krachy bank během Velké krize  Ztráta důvěry v banky   cr   m  Banky se staly obezřetnějšími   rr   m kde

105 slide 104 PŘÍPADOVÁ STUDIE: Krachy bank v 30. letech 19. století March 1933% change – cr 0.14rr 3.7m – R 3.9C 7.1B – –28.3% 22.6D 3.9C 26.5M August 1929

106 slide Poptávka po penězích

107 slide 106 Poptávka po penězích Dva typy teorií  Portfoliové teorie  Zdůrazňují funkci “uchovovatele hodnot”  Relevantní pro M2 (M3)  Není relevantní pro M1. (Jako uchovatel hodnot je M1 „převážena“ jinými aktivy.)  Transakční teorie  Zdůrazňují funkci “prostředek směny”  Také relevantní pro M1

108 slide 107 Jednoduchá teorie portfolia kde r s = Očekávaný reálný výnos akcií r b = Očekávaný reálný výnos dluhopisů  e = Očekávaná míra inflace W = Reálné bohatství

109 slide 108 Baumol-Tobin Model  Transakční teorie poptávky po penězích  značení: Y = celkové výdaje uskutečněné během jednoho roku i = úroková míra na spořícím účtu N = počet cest do banky, které spotřebitel učiní k vybrání peněz ze svého spořícího účtu F = náklad cesty do banky (např. pokud cesta trvá 15 minut a mzda spotřebitele je = 120 Kč/hod, potom F = 30 Kč)

110 slide 109 Držba peněz během roku N = 1 Y Držba peněz Čas 1 Průměr = Y/ 2

111 slide 110 Držba peněz během roku Držba peněz Čas 1 1/2 Průměr = Y/ 4 Y/ 2Y/ 2 Y N = 2

112 slide 111 Držba peněz během roku Průměr = Y/ 6 1/32/3 Držba peněz Čas 1 Y/ 3Y/ 3 Y N = 3

113 slide 112 Náklady držby peněz  Obecně, průměrná držba peněz = Y/2N  Obětovaný úrok = i  (Y/2N )  Náklad N cest do banky = F  N  Proto,  Pokud jsou dány Y, i, a F, spotřebitel zvolí N tak, aby minimalizoval celkové náklady

114 slide 113 Nalezení N, které minimalizuje náklady N*N*

115 slide 114 Nalezení N, které minimalizuje náklady  Vezměme derivaci celkových nákladů podle N a položme ji rovno nule:  Vyřešme N*, které minimalizuje náklady

116 slide 115 Funkce poptávky po penězích  Hodnota N minimalizující náklady:  K získání funkce poptávky po penězích, vložíme N* do rovnice pro průměrnou držbu peněz:  Poptávka po penězích závisí pozitivně na Y a F, a negativně na i.

117 slide 116 Poptávka po penězích  Poptávka po penězích v Baumol-Tobinově modelu: Jak se tato funkce poptávky po penězích liší od standartní:  B-T ukazuje, jak F ovlivňuje poptávku po penězích  B-T implikuje: důchodová elasticita poptávky po penězích = 0.5, úroková elasticita poptávky po penězích =  0.5

118 slide 117 Příklad: Dopad bankomatů na poptávku po penězích Po roce 1990 došlo ke značnému rozšíření bankomatů. Jak tato změna ovlivnila N* a poptávku po penězích? Vysvětlete.

119 slide 118 Finanční inovace, near money a opuštění peněžních agregátů  Příklady finančních inovací:  Mnoho běžných účtů vyplácí úrok  Je velmi snadné prodávat a kupovat aktiva  Podíly v investičních fondech je snadné přeměnit na peníze  Nemonetární aktiva, které mají určitou likviditu se nazývají „skoro peníze“ (near money).  Peníze a „skoro peníze“ jsou blízkými substituty a přechod od jednoho ke druhému je snadný.

120 slide 119 Finanční inovace, near money a opuštění peněžních agregátů  Rozšíření „skoro peněz“ činí poptávku po penězích méně stabilní a komplikuje monetární politiku.  1993: Fed v USA přešel od cílování peněžních agregátů k cílování úrokové sazby.  Tato změna může pomoci vysvětlit, proč byla ekonomika USA tak stabilní ve zbytku devadesátých let.

121 slide 120 Shrnutí 1.Bankovnictví s částečnými rezervami tvoří peníze, protože každá koruna rezerv generuje mnoho korun depozit. 2.Nabídka peněz závisí na  Peněžní bázi  Poměru oběživa a vkladů  Míře bankovních rezerv 3.CB může kontrolovat nabídku peněz pomocí  operací na volném trhu  míry povinných minimálních rezerv  diskontní sazby slide 120

122 slide 121 Shrnutí 4.Portfoliové teorie poptávky po penězích  zdůrazňují funkci „uchovavatele hodnot“  tvrdí, že poptávka po penězích závisí na riziku/výnosu peněz a alternativních aktiv 5.Baumol-Tobin model  transakční teorie poptávky po penězích, která zdůrazňuje funkci peněz jako prostředku směny  poptávka po penězích závisí pozitivně na výdajích a negativně na úrokové sazbě a pozitivně na nákladech přeměny nemonetárních aktiv na peníze slide 121

123 slide 122 Literatura Mankiw (2010): Chapter 19: Money Supply, Money Demand and Banking System. Holman (2010): Kapitola 5: Peníze, trh peněz a inflace. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich.) slide 122


Stáhnout ppt "Slide 0 3. PENÍZE A INFLACE. slide 1 Obsahem přednášky je…  Klasická teorie inflace  příčiny  důsledky  společenské náklady  “Klasická” – předpokládá,"

Podobné prezentace


Reklamy Google