DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu"— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 5/5 Sada: Československé dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 TÉMA: Československo v letech 1948–1956 PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: abdikace Beneše, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, budovatelské nadšení, kolektivizace, Zdeněk Nejedlý, Rudolf Slánský, uran, pracovní tábory, mukl, PTP, II. sjezd Svazu československých spisovatelů, František Hrubín, Jaroslav Seifert, Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl, Ivan Skála JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

3 Abdikace Beneše květen 1948 – prezident se pokusil komunistům vzepřít – odmítl podepsat novou čsl. ústavu (likvidovala demokracii) 7. června 1948 abdikoval 3. září 1948 zemřel v Sezimově Ústí (hrob v parku jeho vily) „Tento muž potřeboval klid, aby zápolil se svou nemocí. Místo toho se ocitl uprostřed tragédie.“ (pozn. 1)

4 „Dlouho jsem věřil, že alespoň Gottwald mi nelže, ale nyní vidím, že lžou všichni bez výjimky, kdo je komunista, je lhář – je to společný rys všech komunistů, a zejména ruských. Mou největší chybou bylo, že jsem doposledka odmítal věřit, že mne i Stalin chladnokrevně a cynicky obelhával, jak v r. 1935, tak i později, a že jeho ujišťování mně i Masaryka bylo úmyslným a cílevědomým podvodem.“ (pozn. 2)

5 Klement Gottwald zvolen po abdikaci Beneše
= vláda sovětských poradců (vliv zejména na státní bezpečnost, armádu, prokuraturu a soudy) důraz na těžký průmysl násilná kolektivizace zemědělství zaveden monopol komunistické moci na školství, vědu a kulturu politické procesy a vraždy Obr. 1 Obr. 2

6 „Dělnický prezident“ vykonstruované procesy, rozsudky smrti, doživotí a dlouholeté žaláře (přes 100 tis. občanů) Pomocné technické prapory – desítky tisíc „protistátních živlů“ nakonec poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s Rudolfem Slánským

7 Rudolf Slánský po r se aktivně zapojil do politiky a po Gottwaldovi patřil k nejmocnějším mužům v KSČ aktivně se podílel na rozpoutání teroru antipatie s Ant. Zápotockým strmý pád jeho kariéry – jedna z obětí antisionistické politiky SSSR – největší politický proces – 14 obviněných – většina: vysoce postavení lidé židovského původu (11 rozsudků smrti)

8 Akce K (kulak) 1951–1954 z vesnic vystěhováno 3000–4000 rodin do odlehlých a opuštěných krajů rozrušeny širší rodiny s sebou jen nejnutnější majetek vyloučeni studenti SŠ i VŠ absolventi posíláni na tvrdé práce Obr. 3

9 Budování lepších zítřků
budovatelské nadšení Pavel Kohout, Ivan Skála, Vítězslav Nezval atd. tzv. stavby mládeže (brigády zadarmo, se zpěvem na rtech) – nové Lidice, nové bytovky v Mostě a v Litvínově, přehrada mládeže na Váhu u Nosic Ivan Klíma v memoárech „Moje šílené století“ dosvědčuje, že ono nadšení nebylo všude

10 Ivan Skála, Máj země NÁŠ ZPĚV     Je taková doba, že v dějinách celých  nebylo nad ni slavnější.  Deset tisíc ji slaví v svém traktoru, brusce či projektech smělých  a desetitisícíprvý ve verši.    ….   jediná pravda tohoto století,  je jediná pravda v duši.  A tuto pravdu zapsati  třeba za buržujské uši.    … Neoschla ještě na kamení krev,  střelný prach zrady stále ještě třaská.  Ne, nesmí usnout v našich prsou hněv  a nenávist, ne menší nežli láska.     Je orlích srdcí čas a vzklíčí-li  kde zrady pýr, náš zadáví jej plamen.  My epochu tuto v krvi zrodili  a my též si ji uhlídáme.  Neoschla ještě plíseň v našich zdech  a ještě v zádech máme nepřítele.  Však do morku až nás provál horký života dech,  my plamen jeho nadýchli jsme směle.  ….      Což mohly by jinak děti naše prožít  slunečný život, jiný, než my dřív žili?  Ne, v rukou našich pod dláty a noži  zítřek roste a sílí.  …    Dnes netřeba otázku klást,  zda o hodinu se pozdíš jen či o den.  Dnes ptej se, co říká dělnická tvoje vlast,  zda této velké jsi epochy hoden.     Má země, kde najdu sladší oblohy třpyt  a slunce v lidech vycházet tak horce.  Já zvedám tvých dnešků každičkou píď  s pathosem divotvorce.     (pozn. 3)

11 Přehrady – zatopená údolí
Obr. 4: Orlík Obr. 5: Orlík

12 Stalinův pomník na Letné
největší skupinové sousoší v Evropě lidmi přezdívané jako „fronta na maso“ stavěno od r. 1949, slavnostně odhaleno 1955 sochař Otakar Švec ještě před odhalením spáchal sebevraždu zbourán r. 1962 Obr. 6

13 1953 se Gottwald vrátil ze Stalinova pohřbu, o tři dny později zemřel (snad výduť srdeční chlopně) spekulace, že byl v SSSR otráven tělo po Leninově vzoru mumifikováno, vystavováno veřejnosti v letech 1953–1962 Obr. 7

14 Antonín Zápotocký za Gottwalda premiérem 1953–1957 prezidentem
provedl kontroverzní měnovou reformu (53) přezdívky: „Ušaté torpédo“, „Táta dělníků“ ale právě k dělníkům byl velmi tvrdý spolurozhodoval o zatčeních, internacích, podílel se na přípravě politických procesů… StB v době jeho vlády vykazuje prvky a metody policejních složek hitlerovského státu – mučení, popravy, psychologický teror

15 „Vánoční“ projev A. Z. „Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků, jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti?“

16 Děda Mráz „Děda Mráz přijiždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolu celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen. Do Vánoc splníme závazky Stalinovi. Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytyčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásna vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánu.“ (pozn. 4)

17 Měnová reforma provedena bez souhlasu Mezinárodního měnového fondu bez předchozího varování občanů odstranila inflaci a šmelinu zároveň znehodnotila úspory většiny obyvatel v poměru 10 : 1 to vyvolalo velký odpor u obyvatel…, i proto, že prezident 2 dny předtím její přípravy popřel

18 Povstání v Plzni potlačeno armádou, pohraničníky a lidovými milicemi
následovaly hromadné politické procesy „Nelze vytvářet kult dělníka, kterému je vše dovoleno.“ (pozn. 5)

19 Obr. 8

20 Zdeněk Nejedlý velký vliv na kulturu 50. let
v prvních dvou „dělnických“ vládách ministrem školství a osvěty pěstoval Jiráskův kult (spisy v tisícových nákladech), glorifikace husitství zasadil se o ateizaci školství a likvidaci církevních škol ve 20. letech x trestu smrti nyní schvaloval politické procesy autoritářský ješita Obr. 9

21 Pracovní tábory mukl – muž určený k likvidaci
zajatecké tábory pro něm. válečné zajatce: 1946–1950 (celkem 9 táborů v prostorech Příbrami a Jáchymova) tábory nucené práce zřízené podle zákona 247/48 Sb.: 1949–1951 celkem 5 táborů nápravně pracovní tábory: v prostoru Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram, celkem 18

22 Uran tajná smlouva se SSSR již z r. 1945
čsl. vláda ve velkém těží a vyváží uranovou rudu do SSSR zpočátku nasazováni Němci vyjmutí z odsunu dále němečtí váleční zajatci z východní fronty 1949 nahrazeni tisícovkami politických vězňů 1953 na Jáchymovsku v celkem patnácti táborech vězněno politických vězňů, dalších asi v letech 1953–1959 v táborech Vojna a Bytíz celkem zde vězněno přes politických vězňů trvale vystaveni nelidským podmínkám, radioaktivnímu zářením a vdechováním křemenného prachu mnozí zemřeli na rakovinu plic celkem bylo do SSSR vyvezeno tun uranové rudy za vysoce podhodnocenou cenu

23 „Mauthausenské“ schody
pod dolem Svornost v Jáchymově, po kterých vězni slézali do dolu a unavení, zmrzlí a hladoví po šichtě nahoru nosili i vodu lemovány ostnatým drátem v 60. letech zlikvidovány, podobně jako zbývající části tábora, dnes rekonstruována jen část z původních 260 strmých schodů Obr. 10

24 Leo Žídek, autor knihy „Psáno před popravou“
„V létě nás oblékli do takzvaného cvilinku ze slabé látky, jenže na Jáchymovsku a Slavkovsku je léto asi dva měsíce v roce. V zimě jsme nosili lehké spodky, košili, kalhoty, kabát z hrubší hnědé látky, takzvané haliny, a čepici (loďku). Proti vlhku nám mohl v dole sloužit pogumovaný oblek (fáračky). Na nohou jsme měli gumové holinky (často děravé) a v tom onuce (omotanou látku kolem nohou).“ Na Slavkovsku Leo Žídek fáral na dole Barbora. „Neplnil jsem plán, dostával jsem málo jídla. Situace se zlepšila v roce 1954 či 1955, kdy již byl dostatečný příděl chleba. Dříve se na jednotlivé místnosti dostával bochník chleba. Po smrti Stalina a Gottwalda došlo i k určitému uvolnění vězeňských podmínek.“ (pozn. 6)

25 Vojna u Příbrami Obr. 11

26 Klllllllllllllllllll!“_7aw
Obr. 12 Obr. 13 Obr Obr.

27 Pomocné technické prapory
Obr. 17

28 ThDr. Milan Balabán, evangelický farář, judaista
„Byli jsme nevojenské vojsko, které mělo sice kroj, nemělo však žádné výložky, nanejvýš takovou černou pásku a byli jsme určeni pro různé stavební a podobné práce, eventuálně i pro práci v dolech.“ Tento vojenský útvar měl za cíl „vyčistit společnost od pochybných živlů, které mohly způsobit ideovou virózu celého státu a všech jeho součástí. Proto tam byli vojáci každého věku, byli tam vojáci staří šedesát let, kteří už prožili dvě světové války, a bylo na ně řváno při nástupu. Byly tam takzvané klerikální živly, kněží, faráři, popi, rabíni. Tam jsem se setkal se stovkami katolických kněží a řeholníků, mnohdy velmi kvalitních. Tam jsem poznal tuto církev odjinud, jakoby z nitra.“ (pozn. 7)

29 II. sjezd Svazu československých spisovatelů
22. – po klíčovém XX. sjezdu Komunistické strany SSSR (Chruščov – slavný projev o Stalinově kultu) vyvolán polemický dialog umělců o svobodě a vlivu politiky na umění

30 František Hrubín „K důstojnosti člověka patří svědomí. Když volně píši a vydávám, mohu být opravdu spokojen a nechtít víc? Mohu, ale jen tehdy, pokud líc mé volnosti nemá rub umlčování druhého. Já píši a vydávám, ale zdalipak na to měl právo Jiří Kolář, básník mně poetikou odlehlý, kterého si však vážím jako příkladu, jak si nic v životě ani v práci neulehčoval… Kdo z nás si spokojeně chodí, spokojeně píše, spokojeně pobírá honoráře a klidně usíná, kdo se staví, jako by o ničem nevěděl, kdo neřekne nahlas: Zde se děje křivda!, je zakuklený maloměšťácký sobec a ten, kdo se dokáže jen tajně stydět, je zbabělec.“

31 Jaroslav Seifert „Jsem přesvědčen, že naší povinností je přistoupit ihned k odčinění křivd. … Vyzvěte umlčené a neprávem vyloučené spisovatele, kteří jsou ovšem toho jména hodni, k spolupráci. Nečekejte, až přijdou sami a budou prosit. Sotva by přišli, neboť není hodno spisovatele, aby prosil. Dejte jim možnost, aby odpověděli dnes na útoky, na které nemohli odpovědět, když byli vylučováni z literatury, já to sám zažil! Uvažujme o spisovatelích uvězněných, mysleme na jejich lidský osud. Nemám ovšem práva souditi tu jejich vinu… Ale mám právo jako český básník vyslovit domněnku, že pykali dost za své politické viny a omyly…“ (pozn. 8)

32 Jan Zahradníček Dům strach Tak začíná Hodina Bičování. Zde slova nemají smyslu. Zde v barvách hovoří slepí. To napřirozená prostřenost všechno rovná k obrazu svému… … Ale dokud takové domy, takové hrozné domy budou stát v našich ulicích, v našich městech, vychýlen úpěnlivě tak zůstane Kříž Čihošťský. (pozn. 9) Obr. 18 Obr. 19

33 Zdeněk Rotrekl „Když se mě někdo ptá, jestli se to dalo přežít, ten kriminál a všechno ostatní, tak já říkám, že se to přežít přirozeně nedalo, ale my jsme si v tom lágru pořád říkali, že do Vánoc už budeme doma, což byla — kdybychom k tomu přistupovali se zdravým rozumem — vyložená blbost, ale nám ten sebeklam pomáhal žít a přežít. A taky samozřejmě víra v Boha. S želivským opatem Tajovským jsme v Leopoldově tajně sloužili mše.“ Obr. 20

34 Přišel únor 1948 a spadla klec. Kdy se kolem vás začala stahovat smyčka? Končil jsem školu, přišla za mnou kolegyně a nesla mi přihlášku do KSČ. Já jsem ji vykopal ven. Za týden nato jdu na poslední zkoušku, a nedali mi obálku s otázkami — prý telefonovali z akčního výboru, že mě nemohou připustit k závěrečné zkoušce. Šel jsem za děkanem, měl slzy v očích, a to bylo všechno. Za dva dny jsem dostal dopis, že jsem vyloučený ze studia na dva semestry. Mezitím mě vyloučili ze Syndikátu českých spisovatelů pro „nepřátelský postoj k lidově demokratickému zřízení a Sovětskému svazu“. Podepsáni byli Jiří Taufer a Karel Nový, oba národní umělci a umělci také věcí jiných — nevím, jestli Taufer byl kapitán nebo major tehdejšího KGB. Zatčený jsem pak byl o pár měsíců později, 14. dubna Mlátili vás? Nechci o tom mluvit, to je jasný. Ti vyšetřovatelé byli primitivové, ale vám je jedno, jestli vás mlátí blbý nebo chytrý člověk. Měl jsem jenom strach, aby to neodskákaly ledviny, takže jsem si vždycky na tu stranu lehl, když mě knokautovali. Jak probíhal soud? Soud byl vynesen 17. listopadu, proto se u mě tohle datum objevuje v různých textech, ale není to 17. listopad 1989, ale 17. listopad 1949, den vynesení rozsudku, a pak je ještě 17. listopad 1939, protože, když jsem se tehdy dozvěděl, že jsou v Praze demonstrace, tak jsem se sebral a jel jsem tam. Nejdřív byl návrh na trest smrti, ale pak to zaplaťpánbůh končilo na doživotí. Prokurátor se ovšem odvolal kvůli nízké výměře trestu — u mě i u všech ostatních. Byli to samí vysokoškolští funkcionáři. … V Leopoldově mi řezali břicho, měl jsem obrovskou kýlu. Neměli tam ovšem skalpel, tak jsme klukům do zámečnické dílny dali vzkaz, aby tomu našemu felčarovi nabrousili nůž, a s tím mě pak řezal. Ještě když mi z břicha čouhaly špagáty, poslali mě s mladšíma klukama na lágr, na uran, na Bytíz. Pak mě v roce 1961 poslali zpět do rodného Leopoldova. (pozn. 10)

35 Otázky Porovnej básně Jana Zahradníčka a Ivana Skály.
Na základě dosavadních znalostí se pokus charakterizovat prezidenta E. Beneše. Vyjmenuj příklady vazalské závislosti našeho státu na SSSR. Kteří lidé sloužili u PTP? Na základě vzpomínek politických vězňů zkus přemýšlet nad tím, co jim pomáhalo přežít hrůzy lágrů… Jak ovlivnil XX. sjezd KSSS dění v Československu? Postihni odlišnosti v projevech F. Hrubína a J. Seiferta.

36 Poznámky 1. PEROUTKA, Ferdinand. Byl Edvard Beneš vinen?. V České republice 1 vyd. Praha: H, ISBN 2. z rozhovoru s paní Posse-Brázdovou v Sezimově Ústí 19. srpna 1948; Táborský, str. 271, E. Táborský: President Edvard Beneš, in Between East and West 1938–1948 – Stanford, 1981, česky: 1993 3. SKÁLA, Ivan, Křesadlo: Přes práh; Máj země; Fronta je všude. V Praze: Československý spisovatel, Dostupné z: < 4. ZÁPOTOCKÝ, Antonín: Vánoční projev, 1952 [online] [ ]. Dostupné z: < 5. PERNES, Jiří. Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. ISBN S. 92. (česky) 6. ŽÍDEK, Leo. Cílem Stuttgartská univerzita – vězeň A [online] [ ]. Dostupné z: < 7. BALABÁN, Milan. Příběhy 20. století. Post Bellum [online] [ ]. Dostupné z: < 8. BÁRTA, Lukáš. Významné projevy českých spisovatelů [online] [ ]. Dostupné z: < 9. Ukázka ze sbírky Dům strach, ze stejnojmenné básně. Báseň Dům strach je na stranách 23 až 25 třetího vydání sbírky, které v lednu 1986 vydala edice ROZMLUVY, 18 Church Hill, Purley, Surrey, CR2, ENGLAND 10. PLACÁK, Petr. Dobrý den, Zdeněk Rotrekl z Brna. [online] [ ]. Dostupné z: <

37 Literatura KLÍMA, Ivan. Moje šílené století. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009, 526 s., [8] s. obr. příl. Paměť (Academia), sv. 17. ISBN KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 9 pro základní školy: nejnovější dějiny. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2009, 159 s. ISBN

38 Obrázky Obr. 1: Szeder László. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 2: RomanM82. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 3: Jiří Plieštik. Aktron. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 4: Honza Groh. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 5: Richenza. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 6: Miroslav Vopata. Krokodyl. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 7: Aktron. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <

39 Obr. 8: Xenofoncz. [cit. 2013-12-15]
Obr. 8: Xenofoncz. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 9: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 10: Hynek Moravec. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 11: che. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 12: Honza Groh. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 13: Honza Groh. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 14: Honza Groh. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 15: Honza Groh. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 16: Michal Ritter. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 17: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 18: Darwinek. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 19: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 20: OISV. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <