Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Srovnání příjmu potravy u plovavých (A) a potápivých kachen (B).

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Srovnání příjmu potravy u plovavých (A) a potápivých kachen (B)."— Transkript prezentace:

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11 Srovnání příjmu potravy u plovavých (A) a potápivých kachen (B).

12

13

14  Kachna divoká, zvaná březňačka, je naše největší plovavá kachna.  V prostém šatu je samec zbarven velmi podobně jako samice, rozdíl je hlavně ve zbarvení zobáku (samec - žlutý, samice – hnědý). samec v prostém šatu

15

16  Hnízdo bývá na březích vod a na ostrůvcích.  Kachňata se líhnou dokonale vyvinuta, velmi dobře běhají a plavou.

17

18  Kachna divoká hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. Potrava je z 90% rostlinná.  Kachna divoká je předkem kachny domácí.

19

20

21 Čírky jsou všežravci, potravu vyhledávají v mělké vodě, přičemž plavou s hlavou ponořenou pod vodou. Nejmenší z evropských plovavých kachen. Patří mezi nejšikovnější letce mezi našimi kachnami.

22

23

24  Polák velký je hojně rozšířená potápivá kachna.  Jako všechny potápivé kachny se objevuje na souši jen zřídka a z hladiny vzlétne jen po mohutném rozběhu.

25  Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen.  Pod vodou požírá zejména některé druhy měkkýšů, malé druhy rybek i vodní rostliny.  Poláci velcí se dokážou potopit až do hloubky 4 metry.

26  Hnízdo si buduje převážně v rákosinách, co nejblíže vodě, aby v případě nebezpečí mohla samice odplavat.  Mláďata se už během prvního dne začínají potápět a druhý den si sama vyhledávají potravu na dně.

27

28

29  Vyskytuje se na vodách s dostatečně zarostlými břehy (zejména rákosím).  Samec i samice jsou zbarveni stejně. Mladí ptáci jsou žlutí.

30  Za potravou se často vydává i na podmáčené louky a pole.  Živí se téměř výhradně rostlinnou stravou, zejména různými druhy travin, obilím, bramborami a bobulemi.

31  Zatímco husa sedí na vejcích, houser hnízdo z bezpečné vzdálenosti sleduje. Přiblíží-li se k němu nepřítel, houser brání snůšku syčením, máváním křídel a klováním.

32  Husa velká je výchozí formou husy domácí.

33  Žije v trvalých párech, které se často sdružují do početných hejn. Od září do konce října odlétají středoevropské husy na jih. Vracejí se počátkem března.

34 Jeden z největších a nejtěžších létajících ptáků, největší vodní pták.

35

36

37 Mláďata labutí jsou šedá, zcela zbělají ve chvíli, kdy pohlavně dospívají.

38

39 Párek labutí je věrný svému hnízdišti, které labuťák urputně brání před ostatními labutěmi. Přitom lítá spousta peří a může dojít i k vážným zraněním. Jindy krotké labutě mohou při hnízdění napadnout i člověka, vztyčují se co nejvýše a hrozivě při tom bijí křídly.

40 Živí se zejména vodními rostlinami, které labuť otrhává díky dlouhému krku z hloubky, kde jí nemohou konkurovat kachny.

41

42 Ptáci u vody řád Vrubozobí: zobák s vroubky – k procezování potravy (vodní bezobratlí ) z vody a bahna a k uštipování rostlin na nohou - plovací blány nad ocasem - tuková žláza  nesmáčivé peří mláďata - samostatná  kachny a) plovavé: potápí se výjimečně, při vyrušení vzlétnou - kachna divoká, čírka obecná - pohlavní dvojtvárnost b)potápivé: při vyrušení se potápí - polák velký  husy – velcí plovaví ptáci, býložravci husa velká - tažná, v ČR – j. Čechy a j. Morava labuť velká - největší vodní pták

43


Stáhnout ppt "Srovnání příjmu potravy u plovavých (A) a potápivých kachen (B)."

Podobné prezentace


Reklamy Google