Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právní vztahy, organizace a řízení v právu sociálního zab. Sociální pojištění Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta ZČU v Plzni

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právní vztahy, organizace a řízení v právu sociálního zab. Sociální pojištění Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta ZČU v Plzni"— Transkript prezentace:

1 Právní vztahy, organizace a řízení v právu sociálního zab. Sociální pojištění Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta ZČU v Plzni

2 Rozlišují se dva základní významy organizace práva sociálního zabezpečení : 1. Vlastní organizace Organizací sociálního zabezpečení se rozumí jeho institucionální uspořádání. 2. Samotné řízení Řízením se rozumí realizace práv a povinností subjektů vstupujících do těchto vztahů, včetně konkrétních dávkových nároků.

3 Orgány a působnost Vrcholovým orgánem sociálního zabezpečení je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Ministry of Labour and Social Affairs), toto ministerstvo přímo řídí Českou správu sociálního zabezpečení ( dále jen ČSSZ) a Úřad práce ČR. Výjimka pro bezpečnostní sbory (MSP, MO, MV, BIS atd). V oblasti zdravotního pojištění a poskytované péče je vrcholovým orgánem Ministerstvo zdravotnictví (Ministry of Health) – zdravotnická zařízení a pojišťovny

4 ZS  Právní vztahy, organizace a řízení v právu sociálního zabezpečení v České republice  Sociální pojištění (nemocenské, důchodové, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)  Vyměřovací základ zaměstnance  Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ  Vyměřovací základ osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění  Penále  Sankce za neplnění povinností v sociálním zabezpečení

5 Další členění sociálních úřadů  ČSSZ zřizuje v územních obvodech shodných s okresy okresní správy sociálního zabezpečení, to kromě jiného pro dávky důchodového a nemocenského pojištění.  Úřad práce ČR pro ostatní dávky je členěn na Krajské pobočky a kontaktní pracoviště  Příslušníci Policie ČR, vězeňské služby a vojáci z povolání své žádosti o důchod a nemocenské dávky však směřují útvaru (úřadu) zřízeného u příslušného ministerstva – vnitra, spravedlnosti a obrany.

6 Dvoustupňové řízení u těchto úřadů: Řízení v SZ jsou vlastně procesní pravidla a postupy, jejichž prostřednictvím se realizují práva a povinnosti. Výsledkem těchto řízení je vydání meritorního rozhodnutí, přičemž výrok v něm většinou upravuje existenci dávkového nároku a jeho výše, ale i doplatku pojistného či sankce ve formě penále či pokuty. V zásadě platí známý systém ze správního řádu (Administrative law) s mnoha odchylkami (lex specialis) – zkrácené správní řízení a námitkové řízení

7 Dvoustupňové řízení  Správní rozhodnutí – meritorní rozhodnutí o existenci dávkového nároku a jeho výši, doplatku pojistného či sankce ve formě pokuty  Proti rozhodnutí územní složky okresní správy sociálního zabezpečení je možno se odvolat k České správě sociálního zabezpečení (regionální referát v sídle každého kraje)  Autoremedura u rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění, tato rozhodnutí vydává celostátně Česká správa sociálního zabezpečení Mgr. Ilona Kostadinovová

8 Schéma řízení

9 Příklad - poodávání žádostí o důchod a rozhodnutí o důchodu Žádost sepisuje okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení, u příslušníků ozbrojených sil a sborů u příslušného útvaru či orgánu sociálního zabezpečení v resortu Ministerstva obrany či spravedlnosti Rozhodnutí o důchodu – vždy písemně, Česká správa sociálního zabezpečení doručuje do vlastních rukou, součástí je osobní list důchodového pojištění, musí obsahovat poučení o možnosti podat proti němu námitky – řádný opravný prostředek do 30 dnů – kdo podává, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy a v čem je rozhodnutí nesprávní a co se navrhuje Proti rozhodnutí o námitkách lze podat žalobu ke krajskému soudu v rámci soudního přezkumu podle soudního řádu správního – z. č. 150/2002 Sb. ve správním soudnictví, ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí – lze namítat nesprávné zhodnocení skutkového i právního stavu Proti pravomocnému rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě 2 týdnů od doručení rozhodnutí krajského soudu – nezákonnost, vady v řízení

10 Správní soudnictví, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění § 2 - Ochrana veřejných subjektivních práv fyzických i právnických osob. Jednají a rozhodují krajské soudy (specializované senáty a specializovaní samosoudci) a Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně Soustavu soudů ve správním soudnictví tvoří jednak krajské soudy, u nichž je správní soudnictví od další pravomoci odděleno pouze vnitřní organizací příslušného soudu, a jednak Nejvyšší správní soud, který je soudním orgánem specializovaným výlučně pro oblasti správního soudnictví. Soustavu soudů ve správním soudnictví tvoří jednak krajské soudy, u nichž je správní soudnictví od další pravomoci odděleno pouze vnitřní organizací příslušného soudu, a jednak Nejvyšší správní soud, který je soudním orgánem specializovaným výlučně pro oblasti správního soudnictví. Nejvyšší správní soud, jako soud především kasační, dbá v rámci své činnosti o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech směřujících proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení napadených rozhodnutí. Tato ochrana proti nezákonným rozhodnutím správního orgánu je dále nově doplněna o ochranu před jeho nečinností a před nezákonnými zásahy správního orgánu.

11 Posouzení zdravotního stavu Pro rozhodování ve věcech sociálních dávek a služeb je rozhodující posouzení zdravotního stavu, pokud se občan – žadatel nepodrobí posouzení zdravotního stavu, řízení se odloží popř. zastaví. Na rozhodnutí o posouzení zdravotního stavu ošetřujícím lékařem se správní řád prvotně nevztahuje vůbec, a proto je nutno řešit rozpor v souladu s §§ 93 až 97 zákona 372/2011 Sb. o zdravotních službách. V ostatních případech je rozhodující posouzení od lékařské posudkové služby, která je součástí ČSSZ.

12 Hodnocení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu Vychází z mezinárodního konceptu hodnocení Activity of daily living (ADL), při posuzování stupně závislosti se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat 10 základních životních potřeb a věcně souvisejících oblastí každodenního života, jak pacient zvládá základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost (ne pro mladší 18 let).

13 Základní právní vztahy SZ Za základní právní vztahy SZ je možno považovat: 1.právní vztahy, které vznikají při poskytování zdravotní péče 2.právní vztahy s nemocenským pojištěním 3.právní vztahy s důchodovým pojištěním 4.právní vztahy s úrazovým pojištěním 5.právní vztahy s podporou v nezaměstnanosti 6.právní vztahy vznikající při poskytování státní sociální podpory a dávek pěstounské péče 7.právní vztahy při poskytování sociální pomoci v hmotné nouzi a dávek a služeb sociální péče pro osoby zdravotně postižené/OZP

14 Prameny práva  Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění/SŘ (lex generali)  Soudní řád správní, z. č. 150/2002 Sb., v platném znění/SŘS  Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění  Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění  Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění  Vyhláška č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

15 Právo ES / EU Zpočátku sociální oblast neřešená  ES – 3 ekonomické společenství (1951)  1950 – zaručena rovnost příjmů mužů a žen  již v 70. letech rovnost mezi muži a ženami, ochrana práce  1992 vznik EU (Lisabonská smlouva) – sociální oblast – jedna z velmi důležitých – využívána i tzv. otevřená metoda koordinace (hodnocení ukazatelů). Touto metodou rozvíjenou od konce 90. let 20. stol. má být dosaženo překonání různorodosti sociálních systémů členských zemí a jejich postupného přiblížení k jednotnému sociálnímu modelu.

16 Prameny práva Evorpské unie  Nařízení Rady (EHS) 1408/71 a prováděcí 574/72  Nařízení EP a Rady č. 883/2004 a prováděcí č. 987/2009 – viz samostatná prezentace

17 Koordinace sociálního zabezpečení/SZ Účelem – vyšší standard na území Evropy než jaký je v Úmluvě č.102 MOP o minimálních normách SZ  Zdravotní péče  Dávky v nemoci  Dávky v nezaměstnanosti  Starobní důchod  Dávky v případech pracovních úrazů a nemocí z povolání  Rodinné dávky  Dávky v mateřství  Invalidní důchod  Dávky pozůstalých

18 Informace o řízení před Soudním dvorem EU Řízení před Soudním dvorem se zahajuje na žádost vnitrostátního soudu o zodpovězení předběžné otázky týkající se výkladu nebo platnosti práva Evropské unie. Pro Nejvyšší správní soud platí zásada uvedená v čl. 267 třetím pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie), podle kterého vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie. Pro Nejvyšší správní soud platí zásada uvedená v čl. 267 třetím pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie), podle kterého vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie. čl. 267čl. 267 Výjimkou jsou pouze situace, kdy výklad práva Evropské unie ve svém kontextu nečiní problémy (acte clair) nebo kdy výkladová nejasnost již byla překonána judikaturou Soudního dvora (acte éclairé). V prvních čtyřech letech členství ČR v Evropské unii NSS nepředložil Soudnímu dvoru žádnou předběžnou otázku. V několika případech dovodil, že posuzovaná otázka má významný aspekt práva Společenství, odpověď na posuzovanou otázku je nicméně natolik zřejmá, že není zapotřebí obracet se na Soudní dvůr.

19 Soudní dvůr EU Court of Justice of the European Union lex.europa.eu/JURISIndex.do?ihmlang=cs lex.europa.eu/JURISIndex.do?ihmlang=cs bodies/index_cs.htm bodies/index_cs.htm Významné rozsudky v oblasti zdravotnictví a hrazené péče ze zdravotního pojištění při úhradě péče zdravotní poskytované v jiném členském státě EU. Řízení o předběžné otázce ČR 84&j=33&k=3438&o=23 84&j=33&k=3438&o=23

20 Doporučená literatura:  ŽENÍŠKOVÁ, Marta. Pojistné na sociální zabezpečení. Olomouc: ANAG 2014, 160 s., ISBN  ČERVINKA, Tomáš. Zdravotní pojištění, Olomouc: ANAG 2014, 176 s. ISBN

21 POJISTNÉ  Pojistný princip – pravidelné placení příspěvku, který vybírá ČSSZ (více než třetina příjmů státního rozpočtu)  Od se již nerozlišují plátci podle počtu zaměstnanců na organizace a malé organizace, ale zaveden jednotný pojem ZAMĚSTNAVATEL  Zahrnuje platby na: a)Důchodové pojištění b)Nemocenské pojištění c)Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

22 Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti  Nemocenské a důchodové pojištění jsou částí sociálního zabezpečení, které jsou financované z příspěvků účastníků těchto subsystémů, přímá účelová platba na ně je označována jako pojistné, jehož součástí je i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.  Tvorba zdrojů financování je upravena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.  Přestože jsou systémy označeny jako pojištění, jsou přímé účelové platby na ně určené součástí státního rozpočtu, platby na důchodové pojištění jsou vedeny jako samostatná položka státního rozpočtu.  V případě nedostatku prostředků bude deficit vyrovnán z ostatních příjmů státního rozpočtu (z daní), naopak v případě vyššího výběru pojistného, než činí výdaje, je pojistné použito na úhradu jiných výdajů. Mgr. Ilona Kostadinovová

23 § 3 z. č. 589/1992 Sb.  Musí se rozlišovat účast na nemocenském pojištění, účast na důchodovém pojištění a povinnost platit pojistné.  Má-li osoba příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, je podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinna přispívat na úhradu výdajů nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti.

24 Povinnost platit pojistné  Je nerozhodné, zda z placení pojistného samy osobně něco budou mít, či nikoliv.  Dávky nemocenského pojištění náleží též zaměstnancům, za které zaměstnavatel pojistné neodvedl.  Pojistné musí platit i pracující poživatel starobního důchodu, který vykonává takovou činnost, která zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Přispívá tím i na úhradu výdajů na důchody, včetně důchodu, který pobírá. Pojistné na sociální zabezpečení nemá tedy povahu pojistného v komerčním pojištění.  PŘÍJEM ZAPOČITATELNÝ do VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

25 Platba pojistného  Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí a u OSVČ kalendářní rok  Povinnost platit pojistné mají:  I. Zaměstnavatelé  II. Zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodové pojištění  III. Osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ  IV. Osoby, které se dobrovolně důchodově pojistily

26 Účel pojistného I. Na sociální zabezpečení a nezaměstnanost Pojistné na sociální pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) je určeno na úhradu výdajů na: a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) provádění nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti (na správní výdaje). Penále ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, promlčení po 10 letech ode dne splatnosti II. Na zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci – z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Sankcí za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené pojistné v nižší výši, resp. za pozdní placení, je ze zákona penalizace ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, pojistné se promlčuje za 10 let Mgr. Ilona Kostadinovová

27 Účast na pojistném, vyměřovací základ  Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ je u OSVČ kalendářní rok, u všech ostatních poplatník pojistného je jím kalendářní měsíc.  Přesně definovaný okruh pracovních příjmů, které jsou zohledňovány při výpočtu pojistného. Příklady a pojmy: Němec, který má trvalé bydliště v SRN, pracuje ve společnosti s ručením omezeným v pracovním poměru uzavřeném podle zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od do na výpomoc v restauraci od do hod. za odměnu 1.500,- Kč. Novou dohodu o pracovní činnosti se stejným zaměstnancem uzavřel na stejnou práci na dobu od do 7. 5 za odměnu 4.500,- Kč. Příležitostné zaměstnání malého rozsahu: Zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost je tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něho nedosahuje ani 2.000,- Kč za kalendářní měsíc.  Viz word příloha aktuální údaje ČSSZ pro rok 2014 a Zdravotní poj Mgr. Ilona Kostadinovová

28 SAZBY POJISTNÉHO 2009 PoplatníkSazba Nemocenské pojištění Důchodové pojištění St.pol.zaměstnanosti Zaml 25 % 2, 3 % 21, 5% 1, 2 % Zamec Zahr. zamec 6,5 % -1,4% 0, 4 % OSVČ 29, 2 % je-li účastna 1, 4 % je-li účastna 1, 4 % 28 % 1, 2 % Osoba dobrovolně účastná na důch. poj. 28 % Mgr. Ilona Kostadinovová

29 Sociální pojištění 2014  Plátce pojistného (zaměstnavatel) nadále odvádí na důchodové pojištění za zaměstnance, který není účasten důchodového spoření, 28 % (6,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu a za zaměstnance účastného důchodového spoření 25 % (3,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu.  Toto pojistné zaměstnavatel platí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).  Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli za zaměstnance zůstává ve výši 2,3 %, v některých případech 3,3 %, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 %. Pojistné musí být na účet příslušné OSSZ připsáno nejpozději 20. dne následujícího měsíce, za které se pojist né odvádí.

30 Pojistné osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)  V roce 2014 se OSVČ, jako každý rok, mění minimální zálohy na důchodové pojištění, měsíční vyměřovací základ a s ním související záloha na pojistné.  OSVČ, které nejsou účastny důchodového spoření, budou v roce 2014 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve stejné výši, tj. 29,2 % z vyměřovacího základu. OSVČ, které budou účastny důchodového spoření, budou odvádět 31,2 % - z toho 26,2 % tvoří povinné pojistné na důchodové pojištění a budou jej odvádět příslušné OSSZ.

31 Dobrovolné důchodové pojištění – II. pilíř důchodové spoření  Minimální měsíční pojistné osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění činí v roce 2014 nově Kč (tj. 28 % z ¼ průměrné mzdy) v případě, že není účastna důchodového spoření, a u osoby účastné důchodového spoření pak Kč (tj. 30 % z ¼ průměrné mzdy). Pojistné se hradí přímo příslušné OSSZ. Pouze u osoby účastné důchodového spoření převede OSSZ část pojistného na důchodové spoření na účet vedený u Specializovaného finančního úřadu.

32 PLÁTCE POJISTNÉHO  Subjekt, který je povinen vypočítat pojistné a odvést ho na účet příslušné správy sociálního zabezpečení.  Pojistné za zaměstnance odvádí jeho zaměstnavatel.  Zaměstnavatel je povinen vypočítat výši pojistného za zaměstnance a strhnout je ze zaměstnancovy mzdy (platu – zákonná srážka ze mzdy – viz § 147 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění  Zaměstnavatel je současně povinen vypočíst výši svého pojistného.  Celkové pojistné je potom zaměstnavatel povinen odvést na účet příslušné správy sociálního zabezpečení.  Pojistné odvádí v den, který je určen jako výplatní termín za příslušný kalendářní měsíc.  Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede (§ 10 zákona č. 589/1992 Sb.).  Je-li úhrn zúčtovaných dávek vyšší, požádá zaměstnavatel příslušnou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu (§ 9 zákona č. 589/1992 Sb.).  OSVČ platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti formou záloh na pojistné a doplatku pojistného (§ 13 z. 589/1992 Sb.  Osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění platí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Mgr. Ilona Kostadinovová

33 Postup určení výše pojistného u zaměstnavatele:  Zaměstnavatel stanoví vyměřovací základ za kalendářní měsíc u každého jednotlivého zaměstnance a vypočte z něj pojistné ve výši 6,5%. Výslednou částku pojistného u každého jednotlivého zaměstnance zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, který je vyměřovacím základem zaměstnavatele, vypočte pojistné za sebe ve výši 25%. Výslednou částku pojistného zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Poté sečte pojistné za sebe a pojistné za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet OSSZ/PSSZ/MSSZ u České národní banky.

34 Podnikatel – 20 zaměstnanců, průměrný příjem ,- Kč  1 zaměstnanec: 6,5% z ,- Kč=1.300,- Kč  Za všech 20 zaměstnanců: 20x 1.300,- Kč=26.000,- Kč  Za zaměstnavatele: 25% z 20x20.000,- Kč=25% ze ,- Kč= ,- Kč  Celkové pojistné zaměstnavatele bude ,- Kč za měsíc

35 Vyměřovací základ zaměstnance  ZAMĚSTNANEC je pro účely pojistného definován šířeji, rozumí se jím nejen zaměstnanec v základním pracovním poměru ve smyslu zákoníku práce, ale i v jiných právních vztazích, které jsou pro účely této povinnosti kladeny na roveň pracovnímu poměru za předpokladu, že zakládají účast na nemocenském pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.  Mezi zaměstnance pak patří podle § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 až 13: - Mgr. Ilona Kostadinovová

36 Zaměstnanec pro účely pojistného  Podle § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 až 13 zákona č. 589/1992 Sb.: 1. zaměstnanci v pracovním poměru a dále osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik 2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti 3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni 4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni 5. soudci 6. poslanci PS, senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu zvolení na území ČR 7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům zastupitelstva Mgr. Ilona Kostadinovová

37 Zaměstnanec pro účely pojistného (pokračování) 8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, 9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby 10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních 11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě 12. státní zaměstnanci podle služebního zákona (od ) 13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů Mgr. Ilona Kostadinovová

38 Vyměřovací základ zaměstnance  Úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění.  Max. vyměřovací základ pro rok 2009 je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (23.550,- Kč), tj ,- Kč.  Více pracovních poměrů – vrácení přeplatku na pojistném ve výši 6,5% z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů ze všech zaměstnání a maximálním vyměřovacím základem. Mgr. Ilona Kostadinovová

39 Osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ  Osoba, která začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (x držitel živnostenského oprávnění)  Oznamuje zahájení, ukončení samostatné výdělečné činnosti/SVČ  Kdo je OSVČ: osoba, která ukončila povinnou školní docházku, je jí alespoň 15 let a vykonává SVČ nebo spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

40 OSVČ hlavní – výkon SVČ  Podnikání v zemědělství  Provozování živnosti  Činnost společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s.  Výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů  Výkon jiné výdělečné činnosti podle zvl. předpisů nebo na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, jsou-li konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění  Výkon jiných činností vykonávaných vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.  Za výkon se nepovažuje pronájem nemovitostí a movitých věcí.

41 OSVČ vedlejší – výkon SVČ  Od 1. ledna 2009 z důvodu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění zaměstnance, a to ve všech kalendářních měsících, kdy výkon zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc nebo po dobu, kdy je vykonávána SVČ.  K výši příjmu se nepřihlíží.  V roce 2008 – výkon zaměstnání a příjem z něj dosáhl alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy, tedy ,- Kč.

42 OSVČ vedlejší – výkon SVČ  Nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, přiznán starobní důchod.  Nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství či nemocenské, péče o osobu mladší 10 let závislé na péči jiné osoby ve stupni I.,II., III.,IV., je-li to osoba blízká, jinak žije-li s OSVČ ve společné domácnosti.  Byla nezaopatřeným dítětem (studium).

43 Vyměřovací základ OSVČ  50% rozdílu mezi příjmy a výdaji, kterých OSVČ dosáhla v roce 2008  29,6% z vyměřovacího základu  Minimální měsíční vyměřovací základ činí v roce 2009 po podání přehledu za rok 2008 pro OSVČ hlavní SVČ 5.889,- Kč, pro OSVČ vedlejší SVČ 2.356,- Kč.  Maximální vyměřovací základ, § 15a odst. 1 z. č. 589/1992 Sb., je 48 násobek průměrné mzdy, v roce 2009 tedy ,- Kč.

44 Osoba samostatně výdělečně činná/ OSVČ  Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ určí, tzv. zálohy. Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu, pokud zaplatila více, je jí přeplatek do 1 měsíce vrácen.  U hlavní samostatné výdělečné činnosti činí nejméně částku stanovenou jako polovinu průměrné mzdy, minimálně 1.574,- Kč.  U vedlejší samostatné výdělečné činnosti činí nejméně 10% průměrné mzdy, minimálně 630,- Kč.  Na nemocenské min. 56,- Kč měsíčně.  Maximální vyměřovací základ - § 15a odst. 1 z. č. 589/1992 Sb. – 48 násobek průměrné mzdy. Mgr. Ilona Kostadinovová

45 Osoba samostatně výdělečně činná/ OSVČ  Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná vždy za příslušný kalendářní měsíc, § 14 zákona č. 589/1992 Sb.  Záloha je splatná od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne měsíce následujícího.  Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána práce neschopnou po celý měsíc nebo jí byla nařízena karanténa, event. pobírala peněžitou pomoc v mateřství. Mgr. Ilona Kostadinovová

46 Vyměřovací základ osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění  Částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1. lednu kalendářního roku.  Od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 činí nejnižší vyměřovací základ 5.889,- Kč a minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění tak činí 28% z této částky, tedy 1.649,- Kč.  Aktuální částky – viz word příloha 2014

47 Povinnosti a sankce  Sankce lze rozdělit podle adresátů, vůči nimž jsou namířeny – více sankcí je určeno poplatníkům pojistného (penále, přirážka k pojistnému, pokuty), jedna správám sociálního zabezpečení (zaplatit úrok při opožděném vrácení přeplatku na pojistném - § 17 z. č. 589/1992 Sb.).  Sankcí za nesprávné placení pojistného je penále ve výši 0, 05 % dlužné částky za každý den prodlení.  Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení podle § 21 z. č. 589/1992 Sb. může být uložena organizaci nebo malé organizaci za porušování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, její výše může činit až 5 % z jejich vyměřovacího základu. Mgr. Ilona Kostadinovová

48 Penále  Není-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je uhrazeno v nižší výši než mělo být, je dlužník povinen platit penále za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá, ve výši 0,05% dlužné částky.  Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Jsou-li splátky povoleny, penále z takového dluhu se vždy ode dne první splátky dluhu stanoví jako 0,025% dlužný částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.  Na povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách není právní nárok.  V rozhodnutí o povolení dle návrhu je určena výše splátek dluhu a doba splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců

49 Pokuty  Za porušení povinností mohou být ukládány pokuty  Dle zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění  Dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění  Dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, § 22

50 Vazba na jiné oblasti právních úprav Správní právo – z. č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád) -Subsidiární platnost -Platí teprve tehdy, neexistuje-li zvláštní procesní úprava -Z. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení - § 108 použití správního řádu, § 104g vyloučení správního řádu v případě řízení o vydání výkazu nedoplatků na dlužné pojistné a penále Mgr. Ilona Kostadinovová

51 Vazba na jiné právní odvětví  Trestní právo - § 147 trestního zákona, z. č. 140/1961 Sb., nově z. č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, sb-trestni-zakonik/ sb-trestni-zakonik/ sb-trestni-zakonik/  – postih za neodvedení pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti  Kdo jako plátce ve větším rozsahu neodvede za poplatníka pojistné – odnětí svobody 6 měsíců až 3 léta nebo peněžitý trest Mgr. Ilona Kostadinovová

52 Příklady, opakování: Započtení příjmu do vyměřovacího základu: -ubytování -ošatné -plnění poskytnutá k životnímu jubileu -vstupní prohlídky -služební vozidlo Klíčové pojmy: zaměstnanec, zaměstnavatel, OSVČ, osoba dobrovolně účastná důchdového pojištění -pojistné,plátce pojistného, poplatník pojistného, promlčení pojistného -penále, sankce Okresní správa sociálního zabezpečení rozhodla platebním výměrem o povinnosti zaměstnavatele zaplatit přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení, protože jeho výrobní zařízení nevyhovuje zdravotnickým předpisům. Zaměstnavatel se domnívá, že mu přirážka byla stanovena neprávem. 1) Může se zaměstnavatel proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení bránit? 2) Který orgán bude rozhodovat o odvolání a bude jeho rozhodnutí konečné? Mgr. Ilona Kostadinovová

53 Průměrný výdělek, hrubá mzda, superhrubá mzda -Slouží pro výpočet tzv. náhrad mzdy za pracovní volno -Započítává se základní mzda a případné odměny, mzda z práci přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek -Zohledňují se příjmy za poslední 3 měsíce -Srážky: Hrubá mzda - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy zaměstnance - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy zaměstnance Superhrubá mzda je součtem pojistného plus hrubé mzdy a tvoří základ pro výpočet zálohy na daň – 15%. Mgr. Ilona Kostadinovová

54 Příklad pro výpočet Mzda , - Kč Osobní ohodnocení 2 000, - Kč 10 hodin přesčasů – příplatek za práci přesčas činí 25% Výpočty odvodů na sociální zabezpečení a daní doporučuji na portále: Mgr. Ilona Kostadinovová

55 Ilona Kostadinovová Děkuji za pozornost a přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne.


Stáhnout ppt "Právní vztahy, organizace a řízení v právu sociálního zab. Sociální pojištění Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta ZČU v Plzni"

Podobné prezentace


Reklamy Google