Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Estonština I výslovnost. Vokály (samohlásky) a, e, i, o, u, ä, ö, ü, õ Všechny mohou být krátké i dlouhé a: kala, vana, saar, e: tema, ema, teema, keel.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Estonština I výslovnost. Vokály (samohlásky) a, e, i, o, u, ä, ö, ü, õ Všechny mohou být krátké i dlouhé a: kala, vana, saar, e: tema, ema, teema, keel."— Transkript prezentace:

1 Estonština I výslovnost

2 Vokály (samohlásky) a, e, i, o, u, ä, ö, ü, õ Všechny mohou být krátké i dlouhé a: kala, vana, saar, e: tema, ema, teema, keel i: liha, liiv, silm, kiirus o: poja, looma u: kuhu, suu, puu

3 ä: ära, äär, kääred, kära, särk, käsi ö: mörin, öö, töö, sööma ü: küla, üür, müük, üks õ: kõne, mõtle, õhtu, võõras, rõõm, lõhn, põõsas, õli, õlu, õde, õpik, põsk, mõõtma

4 Diftongy: laev, laul, käima, saun, sein, taevas, taim, kuiv, kiunuma, päike, päev, poeg, koer, sai, lai, soe, teos, näite, toit, naer, köis, öelda, nõu, jõe, mõista, lõi, õis, jõudma, sõid Delší kombinace vokálů: iial, laiad, luuad, hoius, haua, jõuan müüa, süüa (výslovuje se vždy s -j-)

5 Konsonanty (souhlásky) p, m, v, (f), s, t, n, l, r, (š), k, h, j Mohou být jednoduché a gemináty (krátké a dlouhé) käsi, kassa kava, kavva tema, homme kala, mulla kana, konna paari, surra keha, kehha maja, majja

6 Konsonanty cizího původu: šokolaad, tšehh, garaaž, želee, faas, šeff

7 Konsonanty p, t, k mají 3 způsoby zápisu: b, p, pp g, k, kk d, t, tt b, d, g se vyslovují nezněle tuba, õpik, ligi, rikas kaduma, natuke Při zdvojeném zápisu (pp, tt, kk) se vyslovuje celá slabika se zvláštním důrazem: tuppa, rikka, lattu

8 I když jsou b, d, g ve slovech cizího původu, nevyslovují se zněle: gümnaasium, giid, buss, büroo, diivan, direktor Proto se stejně vyslovují slova: dušš a tušš ball a pall gaas a kaas

9 Před –i jsou konsonanty s, t, n, l palatalizované (změkčené) kass : kassi, buss, bussi kott : kotti kann : kanni x kann : kannu hall : halli x hall : halla

10 Na procvičení: sööma, sõi, süüa, sõber, võin, võõras, võidukas, võidurõõm, võie, võigas, läti, lõigata, kübar, sõita, taganeda, tüdruk, vabiseda, vedelda, õppida, hüppama, sadam, sageneda, tõttu, nokk, hakkasin, nõmm, buss, lõpp

11 Přízvuk a délka slabik Dlouhé vokály, konsonanty, diftongy jsou v estonštině jen v 1. slabice mööduda, liigutama V neprvní slabice bývají (v domácích slovech) jen krátké i, u, a, e Přízvuk je na 1. slabice. võidurõõm, neljapäev, õunapuu -slova složená ze 2 slov

12 V přejatých slovech, která mají pro estonštinu netypické dlouhé neprvní slabiky např. garaaž, šokolaad, želee, büroo, banaan bývá přízvuk na této neprvní dlouhé slabice: Garaaž, šokolaad, želee, büroo, banaan

13 Dlouhé přízvučné slabiky jsou v estonštině dvojího druhu: důrazné a nedůrazné (tzv. 2. a 3. délka, dlouhé a předlouhé) koti : kotti důraznost dlouhé přízvučné slabiky paki : pakki se zapisuje zdvojeným kk, pp, tt sepa : seppa linna : linna ale v jiných případech ji z písma laulu : laulu nepoznáme kassi : kassi


Stáhnout ppt "Estonština I výslovnost. Vokály (samohlásky) a, e, i, o, u, ä, ö, ü, õ Všechny mohou být krátké i dlouhé a: kala, vana, saar, e: tema, ema, teema, keel."

Podobné prezentace


Reklamy Google