Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hodnocení ekonomického vývoje populací ČR Úvod Smysl a úskalí indikátorů subjektivního hodnocení Odraz reálných ekonomických procesů v posunech veřejného.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hodnocení ekonomického vývoje populací ČR Úvod Smysl a úskalí indikátorů subjektivního hodnocení Odraz reálných ekonomických procesů v posunech veřejného."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení ekonomického vývoje populací ČR Úvod Smysl a úskalí indikátorů subjektivního hodnocení Odraz reálných ekonomických procesů v posunech veřejného mínění K interpretaci výsledků

2 Úvod Subjektivní vnímání a hodnocení ekonomického vývoje, očekávání dalšího vývoje, představuje důležitý faktor, který působí na formování postojů a jednání všech účastníků ekonomických procesů. V období po r řada výzkumů přinášela kritické hodnocení ekonomické situace ze strany veřejnosti. Někteří ekonomové a politici to interpretovali jako neopodstatněný, paušální pesimismus veřejnosti a jednu z příčin tehdejších ekonomických potíží.

3 Je na místě hodnotit názory veřejnosti jako pesimistické? Vnímá česká veřejnost ekonomickou realitu systematicky hůře, než jaká doopravdy je nebo jsou převládající kritické postoje a pesimismus více méně realistickým odrazem dobových problémů ekonomiky a nemají charakter trvalých postojů? Na tyto otázky přinášejí odpovědi výsledky výzkumů veřejného mínění.

4 Smysl a úskalí indikátorů subjektivního hodnocení V souvislosti s interpretací dat výzkumů veřejného mínění se vyskytuje klamná představa, že odpovědi dotázaných by měly přímo odrážet objektivní situaci vyjádřenou tvrdými daty, jako míra inflace, či HDP. Pokud odpovědi nenaplňují tuto představu, někteří z toho vyvozují, že dotázaní jsou neinformovaní, či odpovídají na položené otázky špatně. Je přitom známý aforismus, že respondent má vždycky pravdu.

5 I v případě, kdy HDP roste šesti procentním tempem, stejně jako průměrná nominální mzda, při dvouprocentní inflaci a dotázaný na otázku jak se v posledním roce změnila ekonomická situace v zemi odpoví, že rozhodně zhoršila. Vůbec to neznamená, že se mýlí, ale že to z nějakého důvodu tak cítí. Podrobnosti však výzkumník z dotazníku zpravidla nevyčte. V každém případě je těžko se stanoviskem respondenta polemizovat jako s omylem.

6 Respondent může mít různé důvody pro svou odpověď Může odpovídat na základě vlastního povědomí o základních parametrech makroekonomického vývoje. Další dotázaný může do odpovědi promítnout svůj vlastní prožitek nebo zkušenost. Jiný byl svědkem diskuse o těchto otázkách a další porovnává poměry se sousedním Německem. Výzkumníci minimalizují různý výklad, ale u obecněji zaměřených otázek je to vyloučeno. Je potřebné mít na mysli, co jimi lze a nelze zjistit.

7 Z jednotlivého šetření nelze přímo a spolehlivě vyčíst trend Není možné z odpovědí odvozovat ani základní makroekonomické ukazatele. Otázka: „O kolik procent se, podle Vás,v průběhu minulého roku zvýšily ceny?“ je špatně formulovaná. Vyžaduje znalosti makroekonomického vývoje, Kromě toho je otázka sugestivní. Rovnou konstatuje zvyšující se trend. Otázky nemohou přinést odpověď a nemohou zjistit ani to, zda se ekonomika změnila k lepšímu, neměnila se, či se zhoršila.

8 V lednu 2007 CVVM zjišťovalo jak se ekonomika vyvíjela v minulém roce Byla použita pěti bodová škála od rozhodně, spíše zlepšila, přes nezměnila se, po spíše, rozhodně zhoršila. Odpovědi situace se zlepšila uvedlo 23 %, zhoršila se 31 % a nezměnila se 39 % dotázaných. 7 % nedokázalo posoudit. Takový výsledek není vodítkem pro objektivní posouzení ekonomického vývoje, protože ekonomika v daném roce ve většině parametrů rostla, stejně tak jako několik let před tím.

9 Znamená to, že se většina respondentů mýlí? Vůbec to neznamená. Výsledek ukazuje na to, že tato otázka bezprostředně neindikuje objektivní trendy ekonomického vývoje. Odpovědi se stávají smysluplnými, pokud se na ně podíváme podle sociálního a ekonomického postavení respondentů, jejich zaměstnání, vzdělání a životní úrovně domácnosti. Lidé s lepším postavením uvedou, že situace se zlepšila, s horším postavením ve zvýšené míře uvedou zhoršení. Taková otázka měří trendy nepřímo.

10 Odraz reálných ekonomických trendů v posunech veřejného mínění Do března 1996 převažovalo v hodnocení ekonomické transformace pozitivní stanovisko nad negativním, s nejčastějším názorem napůl úspěšná. O rok později se objevilo 61 % kritických stanovisek proti 5 % těch, kteří pokládali transformaci za úspěšnou. V dalších letech, s postupným ekonomickým růstem podíl kritických hlasů ubýval.

11 Ekonomická deprese z 2. poloviny 90.let se promítla í do subjektivního hodnocení životní úrovně V tomto případě byla využita čtyřbodová škála. Byly zjištěny tyto podíly odpovědí dobrá, spíše dobrá: 1996 – 61 %, ,4 %, ,8 %, ,7 %, ,9 %, ,5 %, ,1 %. Údaje korespondují s reálným vývojem ekonomiky. Současně se ukázaly rozdílné výsledky prostřednictvím čtyř a pětibodové škály se středovou odpovědí.

12 V lednu 2003 označilo 49 % dotázaných na pětibodové škále ekonomickou situaci za špatnou. Pozitivně ji hodnotilo jen 7 %. O měsíc později na čtyřbodové škále prohlásilo hospodářskou úroveň za špatnou 53 % oslovených a pozitivně jí hodnotilo 46 % respondentů, tj. o 39 procentních bodů více, než na pětibodové škále.V lednu 2007 se obě otázky objevily současně, Podíl kladných a záporných hlasů byl na 5. bod.škále 26 % : 30 % a 4.bod.škále 71 % : 28 %.

13 Obě zmíněné skupiny kritiků se pochopitelně z velké části prolínaly Z toho lze usuzovat, že pokud by respondenti byli nuceni rozhodovat se na čtyřbodové škále při hodnocení současné ekonomické situace, bez neutrální středové varianty, většina z těch kdo by se jinak řadil do středu, by nejspíše volila pozitivní odpověď. Pětistupňová škála tedy svádí více k středové odpovědi, zatímco čtyřstupňová škála k rovnoměrnému rozložení mezi kladné a záporné hodnocení, podle konkrétní situace.

14 K interpretaci výsledků výzkumu Dostáváme se k odpovědi na otázku, nakolik je česká veřejnost pesimistická. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že není pesimistická. Platí, že názory a postoje, které se podstatným způsobem v průběhu sledovaného období měnily, více méně odrážely reálny trend ekonomického vývoje. Dokonce pozitivní hodnocení životní úrovně na čtyřbodové škály převažovalo i v letech , v době vrcholící „blbé nálady.“


Stáhnout ppt "Hodnocení ekonomického vývoje populací ČR Úvod Smysl a úskalí indikátorů subjektivního hodnocení Odraz reálných ekonomických procesů v posunech veřejného."

Podobné prezentace


Reklamy Google