Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PLOŠTICE HETEROPTERA Petr KMENT Národní muzeum, Praha.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PLOŠTICE HETEROPTERA Petr KMENT Národní muzeum, Praha."— Transkript prezentace:

1 PLOŠTICE HETEROPTERA Petr KMENT Národní muzeum, Praha

2 řád : HEMIPTERA, podřád : HETEROPTERA (PLOŠTICE) celosvětově 7 infrařádů, přes druhů Velikost: 0,5–120 mm. Velká tvarová rozmanitost, někdy napodobují jiné skupiny hmyzu (mravence, brouky – potápníky, dřepčíky); často dorzoventrálně zploštělé. HLAVA: dobře oddělená, nepříliš pohyblivá, vždy s vyvinutou GULOU (= hrdlem, tj. sklerotizovanou ventrální oblastí hlavy na bázi ústního ústrojí); PROGNÁTHNÍ – ú. ú. směřuje dopředu (primární stav) nebo HYPOGNÁTHNÍ – ú. ú. směřuje šikmo dozadu TYKADLA: Základní stav – 4 články, možná redukce na 3, nebo sekundární zvýšení počtu na 5 (dospělci nadčelei Pentatomoidea) SLOŽENÉ OČI: dobře vyvinuty. JEDNODUCHÁ OČKA (ocelli): 2 nebo chybí (přítomnost ocellů může být variabilní uvnitř druhu – vyvinuty i dlouhokřídlé formy, chybějící u bezkřídlé formy).

3 Morfologie I

4 Ústní ústrojí BODAVĚ SAVÉ (článkované rostrum (bodec, sosák) tvořené LABIEM a částečně LABREM (to je dobře vytvořeno např. u Nepidae – je trojúhelníkovité a slouží k namíření bodce) Uvnitř rostra bodavé stylety vzniklé přeměnou mandibul a maxill; mezi maxillami dva kanálky k vylučování slin do potravy a nasávání tekuté potravy. Bodec u fytofágů tenký a dlouhý, v klidu přitisknut na spodní straně hlavy v žlábku mezi kyčlemi; u zoofágů krátký a mohutný, obloukovitě prohnutý. Sliny obsahují různé enzymy – u štěnic antikoagulin, u fytosugních enzym štěpící škrob (určitá forma mimotělního trávení), u zoosugních toxické látky zabíjející kořist. V tělní dutině přítomny symbiotické bakterie podílející se na trávení (např. u hematofágů).

5 Morfologie III

6 Morfologie IV: podélný řez hlavou maxilární a mandibulární stylety cibariální svaly segmenty rostra

7 PŘEDOHRUĎ vytváří na hřbetní straně ŠTÍT (PRONOTUM), za ním následuje obvykle dobře viditelný trojúhelníkovitý ŠTÍTEK (SCUTELLUM) tvořený středohrudí (vzácně je překryt štítem nebo naopak překrývá shora celý zadeček). NOHY většinou kráčivé (původní typ) popřípadě běhavé, s 3 (1-4) článkovými chodidly s drápky, mezi nimi mohou být vytvořena arolia. Modifikace : nohy plovací, hrabavé, skákací, uzpůsobené k pohybu po hladině nebo loupeživé. PACHOVÉ ŽLÁZY. U dospělců zadohrudní p. žlázy ústící zpravidla na bocích zadohrudi mezi středními a zadními kyčlemi; u larev dorsoabdominální p. žlázy na hřbetě zadečku (u dospělců d.p.ž. redukované nebo pouze s feromonální funkcí). Tato unikátní kombinace pachový žláz je SYNAPOMORFIÍ ploštic; pokud jsou pachové žlázy redukované, je to vždy sekundární stav. – Páchnoucí sekret primárně odpuzuje predátory, je směsí aldehydů, esterů a dalších organických látek (i více než 100 u jednoho druhu), má-ale i další funkce – antimikrobiální, fungicidní, komunikační. Pach pro člověka většinou nepříjemný – Dolycoris, Palomena; v některých případech voní po skořici (Corizus hyoscyami), hyacintech, citrusech (některé klopušky), etc.

8 Na hrudi 2 páry křídel: Přední pár většinou se specifickou stavbou – POLOKROVKY (HEMELYTRAE) : přední část (cca 2/3) je tuhá, víceméně silně sklerotizovaná (podobně jako krovky brouků), lze na ní rozlišit několik částí – vždy CLAVUS a CORIUM (vždy), u některých skupin dále CUNEUS (hladěnkovití, klopuškovití) a EMBOLIUM (hladěnkovití); zadní část (cca 1/3) je blanitá (MEMBRANA). U bazálních skupin ploštic může být první pár křídel nerozlišený, tegminální (např. Gerridae). Polokrovky vznikly nezávisle u různých ploštic, nejsou synapomorfií Heteroptera. Zadní pár křídel blanitý, v klidu skrytý pod polokrovkami. V klidu křídla složena ploše na zadečku. Na rozdíl od krovek brouků se polokrovky aktivně podílejí na letu (mají větší význam než druhý pár křídel, proto je dobře vyvinutá středohruď); některé druhy s vyvinutými polokrovkami jsou ale neschopné letu díky zakrnělým létacím svalům (Nepomorpha). U některých skupin tendence ke zkracování křídel (brachypterie, mikropterie až apterie – např. štěnicovití). PTERYGOPOLYMORFIZMUS (např. Gerridae) – rozdílná délka křídel mezi jedinci jednoho druhu (souvisí s rozdílnou mezi energetickou investicí do potomstva a/nebo migrace).

9 Morfologie II POLOKROVKY (HEMELYTRAE) - CLAVUS - CORIUM - EMBOLIUM - CUNEUS - MEMBRANA

10 ZADEČEK má většinou 10 článků, poslední 2 jsou redukovány, 8 a 9 článek se podílejí na stavbě genitálií. Samčí pohlavní orgány komplikované, někdy asymetrické; nápadné jsou různě tvarované paramery; často jsou klíčový determinační znak. Samičky některých čeledí mají vyvinuté šavlovité kladélko (původní), u jiných je redukováno do podoby destiček. U samic některých čeledí z podřádu Cimicomorpha (štěnice, lovčice, hladěnky) chybí vnější genitálie - tzv. TRAUMATICKÁ INSEMINACE - samec proráží tělní stěnu samice a injikuje spermie do tělní dutiny samice. Vejcorodé, štěnice vejcoživorodé (snesená vajíčka obsahují již embryo). Vajíčka kladou na rostliny, do jamek v zemi, formy s kladélkem do pletiv rostlin. Častá péče o potomstvo - např. Acanthosomatidae (samice hlídá snůšku), Belostomatidae (samice lepí vajíčka na záda samce). U nás většinou 1-2 generace ročně. Larva se nazývá NYMFA. Zpravidla 5 larválních instarů. Jednoduchá PAUROMETABOLIE (nymfy se postupně více a více podobají dospělcům, zvětšují se jim křídelní pochvy, živí se stejnou potravou). Přezimují zpravidla jako dospělci nebo vajíčka, vzácně jako nymfy.

11 STRIDULACE : Vydávání zvuku třením různých částí těla, zvuky zpravidla nejsou slyšitelné. Např. klešťanky podčeledi Corixinae třou trny na vnitřní straně předních stehen o hrany vpředu na hlavě; u podčeledi Micronectinae jsou zvuky normálně slyšitelné a jsou vydávány rotací samčí genitální kap-sule; zákeřnice třou špičkou bodce o stridulační plošku na středohrudi, atd. VODNÍ PLOŠTICE: Vesměs nektonní dravci; zadní, popř. i střední nohy často upraveny k plování, přední často loupeživé; dýchají vzdušný kyslík pomocí obnovitelné vzduchové bublinky pod křídly, popř. plastronu na spodní straně těla, celým povrchem těla dýchají larvy a v dospělosti pouze klešťanky z podčeledi Micronectinae. PLEUSTONNÍ (semiakvatické) PLOŠTICE: Nohy upraveny k pohybu po hladině, některé tropické druhy žijí i na hladině moře; výhradně dravci; častý je pterygopolymorfizmus nebo různé redukce křídel. TERRESTRICKÉ PLOŠTICE. Fytofágové (polyfágové; oligofágové – 1 čeleď nebo rod rostlin; monofágové – 1 druh rostliny; často semena – seed predators); mycetofágové; zoofytofágové (vysávají rostliny i živočichy); zoofágové; hematofágové. Osidlují břehy vod, v detritu od vlhkých lokalit po skalní stepi, na bylinné i stromové vegetaci, vzácně i pod kůrou, v hnízdech obratlovců, v termitištích a mraveništích, v jeskyních, v přílivové zóně moře.

12 podřád : HETEROPTERA 7 infrařádů: ENICOCEPHALOMORPHA DIPSOCOROMORPHA GERROMORPHA NEPOMORPHA LEPTOPODOMORPHA CIMICOMORPHA PENTATOMOMORPHA V ČR dosud zjištěno 863 druhů ploštic.

13 „Hemipteroidní komplex“

14 ENICOCEPHALOMORPHA 2 čeledi; 2-15 mm hlava za očima zaškrcená labium má nejprimitivnější polo- hu (většinou namířeno dopředu) polokrovky pouze membranózní unikátní typ předních loupeži- vých nohou (mezi tarsus a holeň) tvoří kopulační roje za soumraku, v letu připomínají Nematocera tropy a subtropy celého světa, semiedafičtí Hymenocoris brunneocephalis

15 v ČR 2 čeledi; 1-2,6 mm; slabě sklerotizovaní 1. a 2. tykadlový článek krátký a tlustý, dva koncové články (3. a 4.) štíhlé s dlouhými setami, mnohem delší než oba široké bazální články polokrovky nemají jasně diferencovanou membránu, zřetelná kostální fraktura složitá stavba samčích genitálií s přídavnými pohlavními háčky (symetrické i asymetrické) břehy vod (ripikolní); tlející rostlinné zbytky, detrit (semiadafické); porosty rašeliníku a mechů (sfagnikolní) DIPSOCOROMORPHA

16 v ČR 2 rody; 3 druhy hluboká kostální fraktura samčí genitálie asymetrické C. alienum: štěrkové náplavy čistých řek a jezer bohatých na kyslík; období zaplavení přeží- křehuška žilkovaná - Cryptostemma alienum genitální kapsule samce Křehuškovití - Dipsocoridae vá díky plastro- novému dýchání kostální fraktura DIPSOCOROMORPHA

17 8 čeledí a ca druhů (v ČR 5 čeledí a 19 druhů) tykadla delší než hlava (shora dobře viditelná), 4-článková hlava dorzálně se 3 páry trichobothrií (dlouhé tenké sety vsazené v hlubokých kutikulárních jamkách) blízko vnitřního okraje složených očí přední křídla bez klavální komisury, nerozlišená na jasně ohraničené korium, klavus a membránu,tegminální křídla často zkrácená, zakrnělá nebo chybí; pterygopolymorfizmus tělo vespod vždy alespoň částečně s hustým stříbřitým, hydrofobním ochlupením (microtrichia) metathorakální žlázy často s nepárovým vývodem uprostřed břišní strany zadohrudi GERROMORPHA

18 výhradně dravci na hladině sladkých vod (pleuston) na hladině brakických vod, v mangrovových porostech i na otevřeném oceánu na rozhraní hladiny a břehu, hygropetrické, ve vlhkém mechu a vlhkých terestrických habitatech (tropy) pouze 2 druhy rodu Nieserius Zettel, 1999 (Hebridae, jv. Asie) jsou subakvatické GERROMORPHA

19 malé až velmi malé druhy ( mm), obvykle žlutavé až hnědavé, za živa zelenavé tykadla 4-článková rostrum dlouhé a tenké, na bázi není kryto bucculae makropterní forma má vyvinuty ocelli, mesoscutellum (u apterní formy chybí); přední křídla s redukovanou žilnatinou GERROMORPHA Nártnicovití - Mesoveliidae

20 v ČR 1 druh – nártnice evropská (Mesovelia furcata) bohatě zarostlé stojaté vody (zejména rostliny s plovoucími listy, do nichž kladou vajíčka) obvykle apterní GERROMORPHA Nártnicovití - Mesoveliidae Mesovelia sp.

21 malé až velmi malé ploštice (1,3-3,7 mm) tělo matné, tmavé, hustě kryté sametovými hydrofobními microtrichiemi tykadla 4-článková, 4 článek někdy dlouhý, uprostřed membranózní a zaškrcený, takže tykadla vypadají jako 5-článková (Hebrus) rostrum dlouhé a tenké, v rýze na spodní straně těla, báze kryta párem destičkovitých bucculae nohy krátké a statné GERROMORPHA Rašelinatkovití - Hebridae

22 v ČR 2 druhy primárně terestrické - při březích stojatých vod, v mokřadech, podmáčených místech, prameništích a rašeliništích (vlhké trsy rašeliníku); Nieserius GERROMORPHA Rašelinatkovití - Hebridae rašelinatka drobná - Hebrus pusillus

23 tělo a hlava čárkovitě protáhlé, oči oddélené od předního okraje pronota 2,7-22 mm, tmavé a matné nohy dlouhé, stejnoměrné; tykadla a rostrum dlouhé; bucculae vyvinuty v ČR 2 druhy (10-15 mm); obvykle mikropterní u zarostlých břehů vod; některé tropické terestrické (vlhká opadanka) GERROMORPHA Vodoměrkovití - Hydrometridae vodoměrka štíhlá - Hydrometra stagnorum

24 velmi malé až malé ploštice (1,0-10,5 mm) tělo tmavé, celé kryto sametovými microtrichiemi ocelli chybí; tykadla 4-článková hruď relativně krátká, zřetelně tečkovaná nohy krátké a robustní, střední a zadní kyčle oddálené většina druhů s křídelním dimorfizmem (makropterní a apterní forma) převážně sladkovodní (stojaté i tekoucí vody); některé mořské (Haloveliinae) či terestrické (v tropech) v ČR 2 rody a 4 druhy (Velia - 2, Microvelia - 2) čeleď je v tomto pojetí parafyletická, Gerridae jsou její vnitřní skupinou GERROMORPHAHladinatkovití – „Veliidae“

25 GERROMORPHAGERROMORPHA VeliidaeVeliidae hladinatka člunohřbetá - Velia caprai hladinatka pobřežní - Microvelia reticulata cca 7 mm; na klidných úsecích tekoucích vod cca 2 mm; při březích stojatých vod

26 GERROMORPHABruslařkovití - Gerridae malé až dosti velké ploštice (1,6-36 mm) tělo vřetenovité, mírně dorzo-ventrálně sploštělé, středohruď prodloužená; hruď vždy bez teček přední pár nohou krátký, oddálený (uchopování potravy), zadní 2 páry dlouhé a tenké přední a zadní kyčle kyčle sblížené, v rámci páru daleko od sebe pohyb - „skoky“ po hladině při současném pohybu obou noh v páru přední křídla membranózní

27 GERROMORPHABruslařkovití - Gerridae bruslařka obecná - Gerris lacustris nejrůznější sladkovodní habitaty (stojaté i tekoucí vody); brakické vody i otevřený povrch tropických oceánů; několik druhů hygropetrických pterygopolymorfizmus - rozdílná délka křídel v rámci druhu v závislosti na typu habitatu (stabilitě), který osidluje v ČR 3 rody; 10 druhů

28 GERROMORPHA Bruslařkovití - Gerridae: Gerrinae bruslařka obecná - Gerris lacustris

29 GERROMORPHABruslařkovití - Gerridae: Halobatinae Halobates micans rod Halobates apterní, redukovaná hruď, nepatrný zadeček tvořený teleskopickými články; 46 druhů žije v tropech od ústí řek přes mangrovy a příbojovou zónu až pelagicky na hladině moří (5 druhů); ovipozice na driftující dřevo

30 NEPOMORPHA 11 čeledí, přes 2000 druhů (v ČR 6 čeledí, 42 druhů) velmi malé až velmi velké druhy ( mm) tykadla kratší než hlava, shora nejsou viditelná, ukrytá v jamce na spodu hlavy hlava dorzálně bez trichobothrií u vnitřního okraje očí rostrum obvykle silné, zřetelně 3-článkové nohy často modifikované, přední loupeživé, zadní sploštělé a lemované plovacími brvami přední křídla modifikovaná jako polokrovky

31 NEPOMORPHA většinou subakvatické ploštice – nekton; některé druhy halofilní (ne mořské!) a hygropetrické v tropech a subtropech se 2 čeledi vrátily k suchozemskému životu dravci, některé klešťanky jsou snad polyfágní dýchají pomocí tzv. fyzikálních žaber v podobě vzduchové bublinky nebo pravého plastronu; vzduchovou zásobu udržují pod polokrovkami, které jsou proto zachovány i u forem neschopných letu (s nevyvinutými létacími svaly)

32 NEPOMORPHA Mohutnatkovití - Belostomatidae Lethocerus patruelis velikost až mm krátký dýchací sifon tropy a subtropy (severně po Balkán) dravci, anglicky toe biters - bolestně bodají, létají i na světlo v jv. Asii se pojídají (např. smažené v těstíčku jako řízek) + výroba kořeněné omáčky samec nosí vajíčka na zádech

33 Lethocerus americanus NEPOMORPHA Mohutnatkovití - Belostomatidae

34 NEPOMORPHA Splešťulovití - Nepidae: Nepinae splešťule blátivá - Nepa cinerea v ČR 2 druhy velcí dravci (tělo mm) loví strategií sit-and-wait, přední nohy jsou výrazně loupeživě utvářené Střední a zadní nohy nemodifikované, kráčivé (víceméně neplavci!) ve stojatých a pomalu tekoucích vodách vzduchovou bublinu pod polokrovkami obnovují pomocí dlouhého sifonu z 8. zadečkového článku

35 NEPOMORPHANepidae: Ranatrinae jehlanka válcovitá - Ranatra linearis v případě ohrožení upadají splešťulovití do stavu strnulosti – katalepse pachové žlázy nejsou vyvinuty jehlanka na rozdíl od splešťule preferuje zarostlé vody, napodobuje větvičku nebo část stonku

36 NEPOMORPHANepidae: Ranatrinae jehlanka válcovitá - Ranatra linearis

37 NEPOMORPHABodulovití - Naucoridae bodule obecná - Ilyocoris cimicoides 5-21 mm; v ČR 1 druh (cca 12 mm) tělo oválné, membrána bez žilnatiny přední nohy loupeživé (stehno nápadně zduřelé) zadní nohy často plovací nemají dýchací sifon tvarem těla se některé skupiny podobají potápníkovitým broukům – konvergence aktivní nektonní dravci „vodní včela“ - bolestivě bodá

38 NEPOMORPHAhlubenkovití - Aphelocheiridae hlubenka skrytá - Aphelocheirus aestivalis 6,5-11, mm (v ČR 1 druh; cca 10 mm) tělo silně zploštělé přední nohy nejsou loupeživé, zadní nejsou veslovité bentičtí, rheofilní dýchání plastronem (mikrochlopupky na spodině těla, délka 1,5 μm, hustota 4 miliony na mm 2 ; spirakula zakončená rozetami) polokrovky obvykle zakrnělé, makropterní jedinci vzácní při obraně bodá

39 NEPOMORPHA hlubenkovití - Aphelocheiridae hlubenka skrytá - Aphelocheirus aestivalis

40 NEPOMORPHA Znakoplavkovití - Notonectidae znakoplavka obecná - Notonecta glauca 3,4-18 mm (v ČR 7 druhů; mm) plavou břichem vzhůru, tlo loďkovité (plochá černá břišní část těla; kýlovitě vyklenutý, často světlý hřbet; membrána se 2 laloky) břišní část těla s dlouhými chlupy tvořícími vzduchové komory pomáhající dýchání zadní nohy plovací, obrvené aktivní nektonní dravci, brání se bodáním zejména stojaté vody Rod Anisops má hemoglobin

41 NEPOMORPHA Znakoplavkovití - Notonectidae znakoplavka obecná - Notonecta glauca znakoplavka – Anisops deanei

42 NEPOMORPHA Člunovkovití - Pleidae člunovka obecná - Plea minutissima Velmi malé (1,5-3,3 mm) v ČR i Evropě 1 druh hlava a hruď vzájemně nepohyblivé (u příbuzné tropické čeledi Helo- trephidae je vyvinut cephalothorax) tělo vyšší než širší, povrch těla s typickou tečkovanou skulpturou polokrovky koleopteroidní (membrána není odlišitelná) v hustě zarostlých stojatých vodách plavou břichem k hladině

43 NEPOMORPHA Klešťankovití - Corixidae hlava široká, silně hypognáthní, její zadní okraj kryje přední okraj pronota rostrum trojúhelníkové, nepohyblivé, nesegmentované, obvykle příčně rýhované tarsus předních nohou 1- článkový (pala) s dlouhými chlupy, pohlavně dimorfní střední nohy dlouhé, s párem drápků; zadní nohy veslovité přední nohy slouží při sbírání potravy a při stridulaci, prostředním párem se při odpočinku přichycují k podkladu, zadní pár je plovací Sigara lateralis

44 NEPOMORPHACorixidae Sigara striata přední noha pala stridulační trny oko plectrum hlava z boku strigil zadeček shora zadní segmenty zadečku a genitálie samců silně asymetrické, obvykle dorzálně nesou strigil Dravci nebo polyfágové preferující živočišnou potravu v ČR 32 druhů

45 NEPOMORPHA Klešťanky – Corixidae: Corixinae v ČR 28 druhů větší, 3-15 mm tělo protáhlé, boční strany rovnoběžné hřbetní strana těla hnědá se žlutavou (příčnou) kresbou tykadla 4-článková scutellum překryto pronotem pala u samic nesplývá s tibií; pala samců lžícovitá s druhově specifickými řadami zubů samci a někdy i samice stridulují, obvykle třením políček trnů na předních stehnech o hranu (plectromu) na boku hlavy před očima obvykle stojaté vody

46 NEPOMORPHA Klešťanečky – Corixidae: Micronectinae v ČR 4 druhy malé, mm (v ČR 1-2 mm) tělo více oválné hřbetní strana těla světle hnědá s nepravidelnou tmavou kresbou tykadla 3-článková scutellum volné pala u samic splývá s tibií v tibiotarsus; pala samců lžícovitá stridulují pouze samci rotací genitální kapsule, zvuky lze slyšet „pouhým uchem“ stojaté i tekoucí vody dýchají celým povrchem těla klešťanečka - Micronecta scholtzi

47 NEPOMORPHAŽabovkovití - Gelastocoridae žabovka Gelastocoris sp. tropy a subtropy mimo Evropu 5-11 mm tělo „bradavičnaté“ druhotně suchozemské (břehy vod i daleko od vody, mangrovy)

48 LEPTOPODOMORPHA velmi malé či malé ploštice (1-7,4 mm) tvar těla od téměř kulovitého po oválný či protáhlý, slabě dorzo-ventrálně zploštělý hlava dorzálně bez 3 páru trichobothrií u vnitřního okraje očí tykadla dlouhá, 4-článková, viditelná shora jednoduchá očka sblížená, umístěna mezi velkýma, klenutýma, ledvinovitýma složenýma očima přední křídla ve formě polokrovky, membrána se 3-5 podélnými, uzavřenými políčky nohy kráčivé, zadní pár může sloužit ke skoku

49 LEPTOPODOMORPHA 4 čeledi, cca 350 druhů (v ČR 2 čeledi, 18 druhů) pozemní formy, velmi aktivní, za teplého počasí dobře létají břehy sladkých vod i moře, příbojová zóna, vnitrozemská slaniska a mokřady, tundra, na suchých kamenitých lokalitách pod kameny a na skalách dravci

50 LEPTOPODOMORPHAPobřežnicovití - Saldidae pobřežnice obecná - Saldula saltatoria v ČR 17 druhů; 3-7 mm tělo různě ochlupené, ale nikdy s tuhými ostnovitými chlupy dobře běhají, skáčou i létají obývají holé břehy stojatých i tekoucích vod, slaniska a mokřady

51 v ČR 7 čeledí abdominální sternity bez trichobothrií tykadla 4-článková, 3. a 4. článek tykadel často bičíkovitý jednoduchá očka leží blízko zadního okraje očí, za očima nebo chybí většinou bez spermatéky, nebo je spermatéka nefunkční pro příjem spermií, vznik traumatické inseminace obvykle slabě sklerotizovaní široká škála potravních specializací: fytofágové, fytozoofágové, predátoři, fakultativní a obligátní krevsající ektoparaziti CIMICOMORPHA

52 Zákeřnicovití - Reduviidae celosvětově velmi početná čeleď cca s 24 podčele- děmi v ČR 13 druhů; 5-20 mm labium krátké, silné, zahnuté, prosternum se stridulační rýhou dravé, tropická podčeleď Triatominae je krevsající (přenašeči Trypanosoma cruzi) hranatka obecná - Phymata crassipes

53 CIMICOMORPHAZákeřnicovití - Reduviidae zákeřnice červená - Rhynocoris iracundus Triatoma nigromaculata zákeřnice komáří - Empicoris culiciformis

54 CIMICOMORPHAKlopuškovití - Miridae Capsodes gothicus v ČR 310 druhů; 2-12 mm ocelli chybí (excl. Isometopinae) výrazný cuneus membrána s 1-2 krátkými, uzavřenými políčky slabě sklerotizované fytofágní, fytozoofágní i zoofágní řada ekonomicky významných škůdců

55 CIMICOMORPHAKlopuškovití - Miridae klopuška hnědožlutá - Leptopterna dolobrata Phytocoris sp. klopuška skákavá - Halticus apterus klopuška mravenčí - Myrmecocoris gracilis t klopuška chlupatá - Lygus rugulipennis klopuška měnlivá - Deraeocoris ruber

56 CIMICOMORPHASíťnatkovití - Tingidae síťnatka hadincová – Dictyla echii v ČR 60 druhů; 2-5 mm pronotum má vytvořena paranota a zadní výběžek kryjící scutellum 1. a 2. tykadlový článek krátké síťovitá (tzv. tingoidní) skulptura povrchu těla, často vytvářející bizarní struktury (např. různé kýly) fytofágové

57 CIMICOMORPHA Síťnatkovití - Tingidae Corythucha ciliata Hyalochiton komaroffii Galeatus spinifrons

58 CIMICOMORPHALovčicovití - Nabidae lovčice oválná - Nabis rugosus v ČR 18 druhů; 5-15 mm sosák dlouhý, obloukovitý; dravci ocelli přítomny polokrovky slabě sklerotizované samci mají paramery uloženy vně po stranách zadečku traumatická inseminace paramery

59 CIMICOMORPHAHladěnkovití – Anthocoridae s.l. hladěnka hajní - Anthocoris nemorum v ČR 42 druhů; 2-4 mm chodidla a labium 3-členné ocelli přítomny na krovkách je vyvinuto embolium a cuneus slabě sklerotizované, zploštělé dravci, rod Orius je využíván k biologickému boji proti drobným škůdcům, zejména třásněnkám

60 CIMICOMORPHAHladěnkovití – Anthocoridae s.l. hnízdovka - Lyctocoris campestris hladěnkovití žijí na vegetaci, specialisté i pod kůrou, v kompostu, v mraveništích, v hnízdech ptáků Lyctocoris je fakultativně haematofágní, jsou známy i případy napadení člověka

61 v ČR cca 5 druhů; 4-8 mm obligátní parazité netopýrů, ptáků a člověka dorzoventrálně sploštělí, slabě sklerotizovaní, křídla zakrnělá do podoby šupinek traumatická inseminace CIMICOMORPHA Štěnicovití - Cimicidae štěnice domácí - Cimex lectularius Ribagův orgánparamera samec samice

62 CIMICOMORPHAPolyctenidae Hesperoctenes depressus 3-5 mm tropická čeleď, trvalí ektoparazité netopýrů slepí, apterní ctenidia na různých místech těla haemocelní oplození, pseudoplacentální viviparie vzhled Diptera - Nycterbiidae

63 PENTATOMOMORPHA v ČR 22 čeledí alespoň jeden z abdominálních sternitů 3-7 s párem trichobothrií (vyjma Aradidae) tykadla mají 4 nebo 5 článků (nadčeleď Pentatomoidea), 3. a 4. článek nejsou nikdy bičíkovité ocelli většinou vyvinuty silně sklerotizované ploštice dobře vyvinuté polokrovky (cuneus chybí) a obvykle velký štítek primárně fytofágové, vzácně se vyskytují mykofágové a zoofágové

64 PENTATOMOMORPHAPodkornicovití - Aradidae v ČR 25 druhů; 3-12 mm bez abdominálních trichobothrií tykadla 4 článková silně dorzoventrálně sploštělé, tmavé ploštice s hrubou skulpturou - žijí pod kůrou, sají mízu nebo mycelia hub, 1 škůdce borovic podkornice zhoubná - Aradus cinnamomeus

65 PENTATOMOMORPHATermitaphididae bizarní čeleď tropických ploštic, původně řazená mezi mšice slepé, apterní, slabě sklerotizované, žijí výhradně v houbových zahrádkách termitišť, jejich biologie není známá Termitaradus panamensis

66 PENTATOMOMORPHAŠtíhlenkovití - Berytidae v ČR 13 druhů 4-14 mm tělo tyčinkovitě protáhlé, kyjovitá stehna a 2. tykadlový článek tykadla 4 článková, lomená fytofágní Berytinus clavipes

67 PENTATOMOMORPHAPloštičkovití - Lygaeidae s. lat. parafyletická, v současnosti rozdělena, v ČR 8 čeledí v ČR 134 druhů; 2-12 mm tykadla 4-článková 4-5 jednoduchých, nevětvených žilek v membráně oválné, zploštělé tělo větší část druhů žije epigeicky v detritu, přičemž se živí zejména semeny, některé jsou i dravé ploštička pestrá - Lygaeus equestris

68 PENTATOMOMORPHAPloštičkovití - Lygaeidae s. lat. ploštička březová - Kleidocerys resedae ploštička luční – Spilostethus saxatilis šáchorovka – Cymus claviculus Hlavěnka - Geocoris ater Pozemka – Peritrechus geniculatus

69 PENTATOMOMORPHASítěnkovití - Piesmatidae v ČR 7 druhů; 2-3 mm tykadla 4-článková povrch těla se síťovitou strukturou, štítek volný 1. a 2. tkadlový článek velmi krátké, tarsi 2-členné fytofágové (zejm. Chenopodiaceae), s. řepná (Parapiesma quadratum) přenáší virové onemocnění řepy sítěnka – Piesma maculatum

70 PENTATOMOMORPHARuměnicovití - Pyrrhocoridae v ČR 2 druhy 8-12 mm 4-článková tykadla ocelli chybí většina druhů v čeledi je aposematicky zbarvená fytozoofágové Pyrrhocoris apterus - modelový organizmus Pyrrhocoris marginatus

71 PENTATOMOMORPHAVroubenkovití - Coreidae v ČR 21 druhů; 5-25 mm 4-článková tykadla pronotum mnohem širší než hlava zmnožená žilnatina membrány mohutně vyvinuté connexivum (kýlovitě vyvinuté laterotergity) fytofágové vroubenka smrdutá - Coreus marginatus

72 západ USA a Kanady 1999 – Lombardie Pseudotsuga, Tsuga, Pinus spp., Picea spp., Abies spp. 8.x.2006: Brno – Černá Pole 2007: Brno – Královo Pole, Lesná, Masarykova Čtvrť, Slatina, Štýřice; Ivančice, Kroměříž, Lhota u Pačlavic, Luhačovice, Olomouc, Znojmo 2008: Velká nad Veličkou, Čebín; Mělník Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis)

73 PENTATOMOMORPHAVroubenkovkovití - Rhopalidae v ČR 17 druhů 5-15 mm 4-článková tykadla ústí metapleurálních pachových žláz nezřetelná až chybějící polokrovky většinou částečně průsvitné membrána se zmnoženou žilnatinou polyfágní, fytofágové vroubenkovka červená - Corizus hyoscyami

74 PENTATOMOMORPHAVroubenkovkovití - Rhopalidae Myrmus miriformis Rhopalus parumpunctatus

75 PENTATOMOMORPHA Zaoblenkovití - Plataspidae v ČR 1 druh; 5 mm 5-článková, krátká tykadla tarsi 2-článkové lesklé, silně polokulovitě klenuté tělo, štítek téměř zcela kryje hřbetní část zadečku s polokrovkami přední křídla delší než tělo, v klidu je skládají pod štítek fytofág (Fabaceae) zaoblenka černá - Coptosoma scutellatum

76 PENTATOMOMORPHAHrabulkovití - Cydnidae v ČR 16 druhů 3-12 mm štítek nekryje celý abdomen 5-článková tykadla holeně nohou silně otrněné, hrabavé sají na kořenech vesměs na suchých teplých biotopech Tritomegas sexmaculatus

77 PENTATOMOMORPHAŠtítovkovití - Scutelleridae v ČR 10 druhů 4-12 mm 5-článková tykadla štítek téměř zcela kryje polokrovky, na bázi je širší než zadní okraj štítu rod Eurygaster - škůdci obilí v subtropech palearktické oblasti štítovka obilná - Eurygaster maura

78 PENTATOMOMORPHAKněžicovití - Pentatomidae v ČR 51 druhů 4-16 mm 5 článková tykadla štítek různě velký (pokud kryje celý zadeček, pak je jeho báze užší nebo stejně široká jako posteriorní rohy štítu) oblé bříško zadečku chodidla 3-článková fytofágové, podčeleď Asopinae zoofágní Vilpianus galii

79 PENTATOMOMORPHAKněžicovití - Pentatomidae kněžice trávozelená - Palomena prasina kněžice ostrorohá - Picromerus bidens kněžice páskovaná - Graphosoma lineatum kněžice zelná - Eurydema oleraceum kněžice chlupatá - Dolycoris baccarum kněžice kuželovitá - Aelia acuminata

80 PENTATOMOMORPHA Knězovití - Acanthosomatidae v ČR 8 druhů; 6-16 mm 5-článková tykadla 2-článková chodidla bříško zadečku s kýlem sají na stromech a keřích samice hlídá snůšku vajíček Elasmostethus interstinctus

81 PENTATOMOMORPHA Knězovití - Acanthosomatidae kněz mateřský - Elasmucha grisea


Stáhnout ppt "PLOŠTICE HETEROPTERA Petr KMENT Národní muzeum, Praha."

Podobné prezentace


Reklamy Google