Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženevská úmluva o uprchlících z roku 1951) David Kosař PrF MU, NSS

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženevská úmluva o uprchlících z roku 1951) David Kosař PrF MU, NSS"— Transkript prezentace:

1 Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženevská úmluva o uprchlících z roku 1951) David Kosař PrF MU, NSS

2 Kdo je to „uprchlík“? Uprchlík v souladu s čl. 1 ŽÚ1951 Uprchlík v souladu s čl. 33 ŽÚ1951 Nemusí splňovat všechny podmínky čl.1 ŽÚ1951 na základě principu non-refoulement Uprchlík, jež uniká před kmenovým či etnický konfliktem nebo dokonce z důvodu přírodní katastrofy Uprchlík, který utíká před trestním stíháním Ekonomický uprchlík Nedobrovolný uprchlík Vyhoštěn, zbaven občanství, nebyl mu umožněn návrat do země původu

3 Druh poskytované ochrany I. Situace v Evropě status uprchlíka v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících z roku 1951 (dále jen „ŽÚ1951“) osoby definované v čl.1 ŽÚ1951 doplňková ochrana (KS) ochrana vyplývající z jiných lidskoprávních instrumentů dočasná ochrana (SDO) řešení ad-hoc, může se týkat nejen uprchlíků, ale i jiných kategorií osob (např. konflikt v bývalé Jugoslávii) vnitrostátní formy ochrany, přesahující závazky z mez. práva (humanitární azyl, azyl za účelem sloučen rodiny, Duldung status a la „důvody znemožňující vycestování“ § 179 ZPC)

4 Druh poskytované ochrany II. Specifické regionální úpravy rozšířená inkluzivní klauzule – zahrnuje i oběti ozbrojených konfliktů a vnitřních nepokojů 1966 Bangkokské principy (Asie) 1969 Úmluva OAU (Organizace Africké jednoty) 1984 Cartagenská deklarace (Latinská Amerika) 2004 Kvalifikační směrnice ES 2000 Směrnice o dočasné ochraně

5 Kontext ŽÚ1951 Těsně po WWII Produkt Studené války Minimum procesních ustanovení Chybí soudní mechanismus (žádný “Mezinárodní uprchlický soud”) Nic o informacích o zemi původu (COI)

6 Pohled na čl. 1 ŽÚ1951 čl. 1 A (1) – historické definice čl. 1 A (2) – jádro definice čl. 1 B – omezení na události v Evropě čl. 1 C – cesační (pozastavující) klauzule odst. 5 a 6 – status uprchlíka není definitivní čl. 1 D – ochrana od jiných orgánů např. v případě Palestinců – UNRWA1949 čl. 1 E – ekvivalentní ochrana čl. 1 F – exkluzivní (vylučující) klauzule

7 Protokol z roku 1967 Zrušil časové omezení definice uprchlíka v čl. 1 A Slova „následkem událostí nastalých před 1. lednem 1951“ a slova „následkem těchto událostí“ vymazána

8 Definice uprchlíka v ŽÚ1951 Pozitivní vymezení = (zejména) čl. 1 A (2) „ kterákoliv osoba, jež se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti“ Negativní vymezení = (zejména) čl. 1 F

9 Klíčové pojmy definice uprchlíka „mimo zemi svého původu“ (“Outside the Country of Nationality”) odůvodněný strach (“Well-Founded Fear”) pronásledování (“Persecution”) Závažná újma Selhání vnitrostátní ochrany důvody pronásledování (“Grounds of Persecution”) vylučující klauzule („Exclusion clause“)

10 ŽÚ1951 vs. OAJ1969 „kterákoliv osoba, jež se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti“ OAJ1969: „každá osoba, která je donucena následkem vnější agrese, okupace, cizí nadvlády nebo událostí narušujících veřejný pořádek v části či celé zemi původu … opustit místo svého trvalého bydliště, aby vyhledala útočiště na jiném místě mimo stát svého původu nebo občanství“ „veřejný pořádek“ – kmenové a etnické konflikty či dokonce přírodní katastrofa

11 Kde v zákoně o AZ najdu jednotlivé prvky definice uprchlíka podle ŽÚ1951?

12 „Konvenční“ azyl podle AZ § 12 písm. b) + § 15 + § 2 odst AZ srov. čl. 2 písm. c) KS; a čl. 1 ŽÚ „mimo zem svého původu“ (implicitně) 2. Odůvodněný strach (§ 12 písm. b)) 3. Pronásledování (§ 12 písm. b) + § 2 odst. 8-10) a) Závažné porušení lidských práv (§ 2 odst. 8) b) Selhání ochrany v zemi původu (§ 2 odst. 9-10) 4. Důvody pronásledování (§ 12 písm. b)) 5. Žadatel potřebuje a zaslouží si ochranu (§ 15) a) „Potřebuje“ = § 15 odst. 3 AZ (čl. 1 D ŽÚ1951) b) „Zaslouží“ = § 15 odst. 1 AZ (čl. 1 F ŽÚ1951)

13 Pronásledování

14 Pojem „pronásledování“ Ženevská úmluva z roku 1951 neobsahuje definici pronásledování ani žádné další jednoznačné vodítko Pronásledování = závažná újma + nedostatek ochrany ze strany domovského státu dva samostatné, ale nepostradatelné prvky hrozba závažné újmy a selhání vnitrostátní ochrany

15 Závažná újma Pronásledování znamená závažné porušení základních lidských práv = jednání natolik závažné svou povahou nebo opakováním, že znamená závažné porušení základních lidských práv = závažná újma nebo neustálé, opakované nebo systematické působení méně závažné újmy Vodítko pro posouzení závažné újmy lze hledat ve standardech lidských práv, obsažených v mezinárodních úmluvách o lidských právech Pronásledování versus diskriminace Pronásledování na kumulativním základě Pronásledování versus trestní stíhání (popř. Pronásledování versus přiměřený trest)

16 Selhání vnitrostátní ochrany Původci pronásledování („Agents of Persecution“) Spoluúčast státu není nezbytným předpokladem pro existenci pronásledování Úroveň vnitrostátní ochrany („Standard of State Protection“) Povinnost vyhledat ochranu v zemi původu Možnost vnitřního přesídlení („Internal Relocation Alternative“)

17 Vodítko pro posouzení závažné újmy Hathawayův koncept jakékoliv porušení „nederogovatelných“ práv v MPOPP66 Čl. 4(2) MPOPP66, Čl. 15(2) EÚLP50 diskriminační nebo ne nezbytně nutné omezení „derogovatelných“ práv v MPOPP66 selhání při realizaci práv v MPHSKP66 jež není založeno na nedostatku finančních zdrojů nebo stát vyjímá z jejich požívání pouze určitou skupinu ve společnosti „Theory of Three Scales“ (Carlier) nepřiměřenost závislost četnosti (kvantitativní stránky) a intenzity (kvalitativní stránky) útoků na straně jedné, a významnosti základního lidského práva, jež je ohroženo, na straně druhé čím důležitější právo je ohroženo, tím méně časté a méně kruté zacházení je nutné k dosažení intenzity pronásledování

18 Pronásledování vs. diskriminace ne každá újma, nevlídný akt či projev diskriminace dosahuje intenzity pronásledování jen pokud je diskriminace natolik závažná svou povahou nebo opakováním, že znamená podstatné ohrožení života, osobní svobody nebo bezpečnosti žadatele o azyl, anebo mu znemožňuje, aby nadále setrval ve své zemi původu vždy individuální – posuzovat případ od případu pronásledování na „kumulativním základě“ nashromáždění různých opatření, která sama o sobě ještě nepředstavují pronásledování, ale ve svém souhrnu mohou vyvolat určitý efekt v mysli žadatele, který může logicky opravňovat k tvrzení o opodstatněnosti pronásledování na „kumulativním“ základě (Příručka UNHCR, čl. 53 a 55)

19 Původci pronásledování I. Status uprchlíka je v souladu s čl. 1 ŽÚ1951 udělen osobě, která není schopna přijmout či odmítá ochranu svého domovského státu. Problematickým se však ukázalo posouzení otázky, kteří původci pronásledování spadají pod definici uprchlíka v čl.1. Kardinální otázkou tohoto příspěvku je bezesporu spor: zda-li má být pronásledování vycházející od nestátních subjektů považováno za „pronásledování“ podle ŽÚ 1951; a za jakých podmínek.

20 Původci pronásledování II. Odpovědnostní pojetí pronásledování musí vycházet od státu stát musí pronásledování provádět, podporovat nebo jej alespoň tolerovat důvody pronásledování nejsou často rozebírány vůbec nebo jen velmi obecně minimum odkazů na jiné úmluvy o lidských právech, popř. judikaturu Lidskoprávní pojetí stačí pokud stát není schopen zajistit efektivní ochranu tj. stát odmítá nebo není schopen poskytnout adekvátní ochranu kladen důraz nejen na existenci pronásledování, ale i na důvody pronásledování a nexus časté odkazy na jiné mezinárodní úmluvy o lidských právech a cizí judikaturu

21 Původci pronásledování III. 4 možné situace 1)pronásledování prováděné dotčeným státem 2)pronásledování podporované dotčeným státem 3)pronásledování tolerované dotčeným státem 4)pronásledování, které dotčený stát nepodporuje ani netoleruje, ale přesto k němu dochází, protože stát původu odmítá nebo není schopen poskytnout adekvátní ochranu

22 Původci pronásledování IV. Spor mezi zastánci „lidskoprávního“ a „odpovědnostního“ pojetí se vede (vedl?) zejména o čtvrtý případ, kdy stát odmítá nebo není schopen poskytnout adekvátní ochranu, aniž by se na pronásledování byť i nepřímo podílel

23 Původci pronásledování a občanská válka V. pokud však budeme rozlišovat pronásledování ze strany plně funkčního státu, de-facto entit a soukromých subjektů v průběhu občanské války, členění se ještě více komplikuje 1)pronásledování podněcované, podporované nebo tolerované dotčeným státem 2)pronásledování prováděné de facto nebo kvazi-státními entitami 3)pronásledování, které dotčený stát nepodporuje ani netoleruje, ale přesto k němu dochází, protože stát původu odmítá nebo není schopen poskytnout adekvátní ochranu 4)pronásledování nestátními původci pronásledování v případě totálního kolapsu státu (tzv. zhroucené státy, např. Somálsko) nebo pokud v zemi nezůstaly žádné orgány schopné poskytnout ochranu pronásledování v průběhu občanské války se týkají body 2) a 4)

24 Úroveň vnitrostátní ochrany Povinnost poskytnout „adekvátní“, „efektivní“, „účinnou“ či „odpovídající“ ochranu Co to znamená? Nejedná se o povinnost poskytnout „dokonalou“ ochranu „musí existovat systém vnitrostátní ochrany a aparát, jež je schopen vyhledat, stíhat a potrestat jednání, jež naplňuje znaky pronásledování nebo jiné závažné a neospravedlnitelné újmy“ (Kvalifikační směrnice ES) => úroveň vnitrostátní ochrany by měla být taková, aby zmírnila hrozbu do té míry, že strach z pronásledování by již nebyl odůvodněný

25 Povinnost vyhledat ochranu v zemi původu povinnost se o to pokusit, pokud se vzhledem k okolnostem jeví takový pokus jako rozumný (reasonable) klíčová otázka: „Sníží dostupná ochrana v domovském státě riziko závažné újmy?“ žadatel by neměl být nucen riskovat svůj život povinnost státu není absolutní není povinností státu eliminovat veškeré hrozby

26 Možnost vnitřní ochrany I. taktéž možnost vnitřního útěku žadatelé o azyl odmítáni, pokud jim hrozí pronásledování pouze v části země původu tj. pokud lze vyhledat ochranu v jiném regionu či městě opět jde o otázku přiměřenosti (proportionality), rozumnosti (reasonableness) a smysluplnosti (meaningfulness) těžko očekávat od Tamilce, jemuž je 82 let a jež nikdy nebyl dále než 10 km od své vesnice, aby se přesunul do úplně cizího prostředí 500 km daleko podobnost s požadavkem vyčerpat vnitrostátní opravné prostředky poprvé aplikováno německým Federálním Ústavním soudem v roce 1984 a dále rozvedeno v letech 1996, 1997 u žádostí Tamilců unikajících před konfliktem na Srí Lance mělo by být výjimečné, ale v Německu šlo v 90.letech spíše o účelový postup (příliš mnoho žadatelů o azyl) obdobně judikováno i ve Francii v případě Turků kurdského původu, v UK (ex parte Jonah), v USA (Matter of Acosta), Kanadě (Rasarantnam v. Canada) a Austrálii (Randhama)

27 Možnost vnitřní ochrany II. IFA nelze a priori odmítnout je však nutné splnit 4 podmínky 1)ochrana musí být dostupná (Accessibility)  nesmí být teoretická nebo abstraktní – ať už fakticky i nebo právně  cesta za ochranou nesmí vystavit osobu nepřiměřenému riziku 2)přesun musí být účinným řešením (Antidote)  dosah původců pronásledování musí být jen lokální  přesun musí vést ke změně situace na dostatečně dlouhou dobu 3)neexistuje riziko nového pronásledování nebo návratu (refoulement) do původní oblasti  test přiměřenosti, rozumné předpovědi či pravděpodobnosti 4)ochrana musí splňovat minimální standard ochrany LP  ochrana základních LP (v každém případě alespoň nederogovatelná práva)

28 Důvody pronásledování v ŽÚ důvodů „… z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů…“ 1)rasa 2)náboženství 3)národnost 4)příslušnost k určité společenské skupině 5)zastávání určitých politických názorů

29 Jsou důvody pronásledování v čl. 1A(2) ŽÚ1951 a v § 12b) AZ totožné?

30 MPSG obecně nejméně jasný důvod pronásledování z čehož vyplynula odlišná a často i rozporuplná rozhodovací praxe v jednotlivých smluvních státech a někdy dokonce i v rámci jednoho státu (např. v USA nebo částečně i v Německu) do 80.let byl tento důvod pronásledování používán pouze v omezené míře v současné době je tento důvod používán stále častěji v ŽÚ1951 neexistuje závazná definice MPSG ani travaux préparatoires (přípravné práce) ŽÚ1951 neposkytují žádné další vodítko tento důvod pronásledování byl začleněn do definice uprchlíka až v závěru jednání na základě návrhu švédského delegáta bez bližšího odůvodnění jednotlivé důvody pro přiznání statusu uprchlíka uvedené v ŽÚ1951 se vzájemně nevylučují žadatel může mít právo na přiznání postavení uprchlíka na základě několika důvodů uvedených v článku 1A, odst. 2 v ŽÚ1951 Žadatelka o azyl může například tvrdit, že jí hrozí pronásledování kvůli jejímu odmítání nosit tradiční oděv. Podle konkrétních podmínek panujících v dané společnosti může podat žádost o azyl založenou buď na jejím politickém názoru (pokud je její chování státem vnímáno jako výraz politického názoru, který se stát snaží potlačit), náboženském přesvědčení (je-li její chování založeno na náboženském přesvědčení, které se stát snaží potlačit) nebo příslušnosti k určité sociální skupině.

31 Výchozí body při posuzování MPSG I. výklad pojmu „určitá sociální skupina“ nemůže být natolik široký, aby učinil ostatní čtyři důvody pronásledování přebytečnými není tedy možné přijmout „všezahrnující“ definici MPSG  „v souladu s jazykem ŽÚ1951 nemůže být tento termín vnímán jako zahrnující všechny osoby obávající se pronásledování“ (Doporučení UNHCR, čl. 2 a 14) MPSG není pouhým zobecněním ostatních 4 důvodů pronásledování (rasy, náboženství, národnosti a politického názoru) MPSG je tedy samostatným důvodem pronásledování, který má rovnocenné postavení vedle ostatních 4 důvodů

32 Výchozí body při posuzování MPSG II. ne všem členům skupiny musí hrozit pronásledování Pro potvrzení existence určité sociální skupiny není nutné aby žadatel prokázal, že pronásledování hrozí všem členům skupiny velikost sociální skupiny není směrodatná Skutečnost, že pronásledování hrozí velkému počtu osob, nemůže být důvodem pro odmítnutí mezinárodní ochrany není nutné, aby se členové určité sociální skupiny znali nebo aby se jako skupina vzájemně stýkali skupina nemusí být homogenní ani prokazovat nějaký stupeň soudržnosti (cohesion) Např. homosexuálové tvoří určitou sociální skupinu aniž by se navzájem znali soudržnost může pomoci při definování MPSG, ale není jejím nezbytným předpokladem

33 Čtyřfázový test (Four-Step Test) poprvé explicitně použit v případu Sanchez-Trujillo (USA, 1986) 1) Tvoří určité osoby (např. homosexuálové) ve své zemi „určitou sociální skupinu“? 2) Je žadatel o azyl členem této skupiny? tj. je skutečně homosexuálem? 3) Je žadatel o azyl pronásledován právě z důvodu členství v této sociální skupině? tedy kvůli své homosexualitě? 4) Existují zde takové „výjimečné okolnosti“ že i pouhá taková příslušnost sama o sobě (tzn. že chybí nexus) může být dostatečným důvodem pro obavu z pronásledování? velmi výjimečné - např. v případě mrzačení ženských pohlavních orgánů na nezletilých dívkách (praxe typická pro střední Afriku)

34 Definování skupiny pronásledováním sociální skupinu nemůže definovat pouze pronásledování jejích členů nebo společná obava z pronásledování kdybychom to připustili, došli bychom k tautologickému výkladu, kde by „osoba byla pronásledována proto, že je pronásledována“ „pronásledování musí existovat nezávisle na sociální skupině a nesmí samo o sobě sloužit k jejímu definování“ (Islam and Shah, UK) perzekuční jednání namířené proti určité skupině však může být relevantním faktorem při stanovování viditelnosti skupiny v určité společnosti přestože pronásledování jako takové sociální skupinu určovat nemůže, může jednání pronásledovatelů sloužit jako identifikátor skupiny nebo ve společnosti dokonce určitou sociální skupinu vytvořit příklad aplikace je uveden v Doporučení UNHCR, čl. 14

35 Výklad ejusdem generis = „stejného druhu“ tento druh výkladu práva říká, že „obecný termín, který se nachází ve výčtu konkrétních termínů má být interpretován konzistentně s ostatními vyjmenovanými položkami“ Hathaway tedy prozkoumal ostatní 4 důvody pronásledování, analyzoval jejich společné rysy a výsledek aplikoval na MPSG rasa a národnost mají společné to, že se jedná o vrozenou charakteristiku, která je ze své podstaty nezměnitelná oproti tomu náboženství a politický názor spojuje to, že se jedná o natolik zásadní lidská práva, že by žádný člověk neměl být nucen se jich vzdát

36 Vnitřní charakteristika vs. Vnější vnímání (sociální percepce) zejména v anglosaských zemích se při posuzování azylových žádostí prosadily v judikatuře dva hlavní výkladové přístupy definování sociální skupiny vnitřním charakteristickým znakem = přístup ejusdem generis = přístup „chráněné charakteristiky“ („protected characteristics“ či „immutability“ approach nebo též „participant theory“) definování sociální skupiny vnějším vnímáním = výklad „sociální percepce“ („social perception“, „social cognizability“ či „sociological“ approach nebo též „observer theory“) hlavní rozdíl se nachází v odpovědi na otázku, zda- li je „určitá sociální skupina“ definována vnitřní charakteristikou nebo vnějšími faktory

37 Vnitřní charakteristika (Protected Characteristics Approach) tento přístup posuzuje, zda členy dotyčné skupiny spojuje buď nezměnitelná charakteristika nebo charakteristika pro lidskou důstojnost natolik zásadní, že by se jí člověk neměl být nucen vzdát stojí na argumentaci ejusdem generis nezměnitelná charakteristika může být vrozená (např. pohlaví nebo etnická příslušnost) nebo nezměnitelná z jiných důvodů (například některé historické skutečnosti, povolání, stav) určitá charakteristika je pro lidskou důstojnost zásadní tehdy, pokud je spojena s uplatňováním základních lidských práv a svobod tyto základní lidská práva jsou upravena v různých mezinárodních smlouvách o LP tento přístup lze také nazvat „nezměnitelná charakteristika / uplatňování základních lidských práv a svobod“

38 Vnější vnímání (Social Perception Approach) tento přístup se soustředí na to, zda dotyčná skupina je či není spojena určitou charakteristikou, která ji identifikuje nebo ji jako takovou ze společnosti vyděluje sociální skupina je považována za „určitou“, pokud ji jako „určitou sociální skupinu“ vnímá její okolí, tedy zbytek společnosti Tento přístup nezkoumá vnitřní společné faktory. Namísto toho se ptá, zda-li je skupina vnímána společností (tedy zvnějšku) jako „odlišná“ či „jiná“

39 Rozdíl mezi oběma přístupy v aplikační praxi velmi často se oba testy (výklady) překrývají doktrína chráněné charakteristiky však netvoří podmnožinu doktríny sociální percepce ani naopak v některých případech může každý test dojít k odlišnému závěru jde např. „o manželské páry, které se nechtěly podrobit čínské politice jednoho dítěte“ tato skupina byla odmítnuta [přístupem sociální percepce] jako „nesourodá, představující pouze soubor osob nacházejících se v Číně, jež nesouhlasili s obecnou sociální politikou vlády“ a jako taková nebyla společností jako sociální skupina vnímána při aplikaci přístupu „chráněné charakteristiky“ byly osoby vystavené nucené sterilizaci uznány za sociální skupinu na základě uplatňování základních lidských práv a svobod  právo na soukromí a rodinný život, právo na reprodukci, právo nebýt nucen(a) podstoupit sterilizaci proti své vůli, právo rozhodovat o své rodině

40 Různé definice I. Arthur C. Helton (1983) pravděpodobně nejširší definice „sociální skupiny“ Helton pod tento pojem zahrnuje: (1) „statistické skupiny“, které jsou oběťmi diskriminace (např. lidé HIV pozitivní); (2) „societální skupiny“ (lidé, které spojuje nezměnitelná charakteristika jako pohlaví či rasa); (3) „společenské skupiny“ (dobrovolné skupiny, které se vzájemně stýkají jako např. přátelé či sousedé); a (4) „asociační skupiny” (skupiny osob se společným cílem či zájmem jako odbory či univerzity).

41 Různé definice II. případ Ward (Kanada, 1990) MPSG zahrnuje 1)skupiny definované vrozenou nebo nezměnitelnou charakteristikou (např. pohlaví, sexuální orientace, jazykové vazby) 2)skupiny, jejíž členové se dobrovolně sdružují z důvodů pro lidskou důstojnost natolik zásadních, že by se jich člověk neměl být nucen vzdát (např. studenti, aktivisté v oblasti lidských práv, odbory, osoby vystavené nucené sterilizaci, ženy nucené uzavřít manželství nebo podstoupit obřízku proti jejich vůli) 3)skupiny spojené dřívějším dobrovolným statusem, nezměnitelným vzhledem k jeho minulému trvání (např. bývalí vojáci, policisté, úředníci či vlastníci půdy)

42 Různé definice III. případ Applicant A (Austrálie, 1997) klade důraz na 3 základní požadavky pro MPSG: 1)soubor jednotlivců musí spojovat charakteristika, jež je odlišná od samotného pronásledování nebo strachu z pronásledování; 2)tato charakteristika musí skupinu vyčlenit jako specifickou sociální skupinu od zbytku společnosti; 3)společnost v daném státě musí vnímat tento soubor jednotlivců jako skupinu, jež je od zbytku společnosti vydělena případ Ourbih (Francie, 1997) je nutné zkoumat, zda-li jsou transsexuálové v Alžírsku považováni za sociální skupinu „na základě společné charakteristiky, jež je definuje v očích úřadů a společnosti“ rozhodovací orgán nakonec potvrdil, že transsexuálové v Alžírsku tvoří určitou sociální skupinu na základě společné charakteristiky, která je vyděluje od zbytku společnosti a vystavuje je pronásledování, které je v Alžírskými úřady tolerováno

43 Různé definice IV. UNHCR (2002) „Určitá sociální skupina je skupina osob sdílejících společnou charakteristiku (jinou než riziko pronásledování) nebo která je společností jako sociální skupina vnímána. Tato charakteristika má často povahu vrozeného, nezměnitelného rysu nebo je jinak zásadní pro lidskou identitu, svědomí nebo výkon lidských práv dotyčných osob.“ (Doporučení UNHCR, čl. 11) tato definice spojuje přístup vnitřní charakteristiky a vnějšího vnímání „Pokud žadatel tvrdí, že je příslušníkem sociální skupiny charakterizované vlastností, která (jak bylo rozhodnuto) není ani nezměnitelná, ani zásadní pro lidskou důstojnost, mělo by následovat posouzení, zda je tato skupina společností vnímána jako rozpoznatelná skupina.“(Doporučení UNHCR, čl. 13)

44 Různé definice V. Kvalifikační směrnice 2004/83/ES, čl. 10(1) písm. d) skupina bude považována za určitou sociální skupinu zejména pokud: 1)členové této skupiny sdílí vrozenou charakteristiku či společný původ, který nemůže být změněn nebo je spojuje charakteristika nebo přesvědčení natolik zásadní pro jejich identitu nebo svědomí, že by se jich člověk neměl být nucen vzdát; a 2)pokud má v dané zemi taková skupina odlišné postavení, protože je vnímána jako odlišná okolní společností taktéž spojuje přístup vnitřní charakteristiky a vnějšího vnímání, ale restriktivněji než definice UNHCR (obě podmínky musí být splněny zároveň) výslovně dále uznává za sociální skupinu osoby jež mají odlišnou sexuální orientaci a klade důraz na genderové aspekty pronásledování

45 Různé definice VI. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“) ze dne , čj.5AzS 63/ „’Určitá sociální skupina’ je skupina osob, která se vyznačuje objektivně společnou charakteristikou nebo kterou společnost aspoň takto vnímá. Tato charakteristika má často povahu vrozeného, nezměnitelného rysu nebo je jinak zásadní pro lidskou identitu, svědomí nebo výkon lidských práv dotyčných osob; riziko pronásledování však do této charakteristiky nepatří.“ NSS jednoznačně přejímá definici UNHCR NSS dále uvádí, že „nezaměstnaní“ mohou v určitém kontextu tvořit „určitou sociální skupinu“

46 Různé definice VII. Rozsudek NSS ze dne , čj.2AzS 69/ „’Určitá sociální skupina’ je společenský útvar, jenž je určitelný natolik přesně, aby byl vůbec způsobilý k pronásledování … Důvodem pro zařazení do fenoménu ‘sociální skupiny‘ tudíž nemůže být takový sjednocující znak, jako je příslušnost mezi lidi, kteří nemají v daném státě vliv, zejména proto, že se nejedná o objektivní ověřitelnou skutečnost, ale o pocit, jímž v určité fázi života může trpět takřka jakýkoli člověk v jakékoli reálně existující společnosti…“ NSS dále uvádí, že „určitou sociální skupinu“ mohou tvořit „sexuální menšiny, skupiny spojené přesvědčením nenáboženské a nepolitické povahy a jiné skupiny, jevící znak způsobilý k pronásledování, jenž nemusel být zákonodárci v době přijímání zákona o azylu znám.“

47 Základní spor 2 základní teoretické spory 1) je vůbec vhodné přijímat obecnou definici „určité sociální skupiny“ nebo radši rozhodovat případ od případu na základě konkrétních okolností? někteří soudci míní, že abstraktní definice není nutná většina je ovšem názoru, že 1) soudy vyššího stupně by měly usilovat o konsistentní judikaturu a sjednocovat praxi nižších rozhodovacích orgánů; 2) tomuto důvodu [pronásledování] je třeba přisoudit jeho správný význam v souladu s předmětem a účelem ŽÚ1951 2) jak široce má být „určitá sociální skupina“ pojímána?

48 Postup při posuzování žádosti o „konvenční“ azyl Jedná se o závažnou újmu? Odmítá nebo není schopen domovský stát poskytnout účinnou ochranu? koncept „náhradní ochrany“ Je nedostatek ochrany ze strany státu založen na jednom nebo více z důvodů pronásledování (nexus)? Je žadatelův strach odůvodněný? subjektivní a/nebo objektivní test?

49 49 Případové studie (3 x 3) posuďte případovou studii podle ŽÚ1951 které prvky definice uprchlíka podle ŽÚ1951 jsou klíčové pro Vaši případovou studii?

50 50 Čl. 31(1) ŽÚ1951 „Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení, za předpokladu, že se sami přihlásí bez prodlení úřadům a prokáží dobrý důvod pro svůj nezákonný vstup nebo přítomnost.“

51 51 Čl. 32 ŽÚ1951: Vyhoštění „1. Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se nacházejícího na jejich území, kromě případů odůvodněných státní bezpečností nebo veřejným pořádkem. 2. Vyhoštění takového uprchlíka bude provedeno pouze na základě rozhodnutí přijatého zákonnou cestou. S výjimkou závažných důvodů vyžadovaných státní bezpečností, bude uprchlíkovi dána možnost předložit důkazy o jeho nevině, odvolat se a být právně zastoupen před oprávněným úřadem nebo osobou či osobami zvláště tímto úřadem ustanovenými. 3. Smluvní státy umožní takovému uprchlíkovi dostatečnou lhůtu k získání zákonného povolení vstupu do jiné země. Během této lhůty mohou smluvní státy uplatnit jakákoliv vnitřní opatření, jež mohou být potřebná.“

52 52 Čl. 33 ŽÚ1951: Non-refoulement „1. Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení. 2. Výhody tohoto ustanovení však nemohou být požadovány uprchlíkem, který z vážných důvodů může být považován za nebezpečného v zemi, ve které se nachází, nebo který poté, co byl usvědčen konečným rozsudkem ze zvláště těžkého trestného činu, představuje nebezpečí pro společnost této země.“

53 „Konvenční“ uprchlíci vs. ostatní žadatelé o mezinárodní ochranu

54 - 54 Žadatelé o mezinárodní ochranu, „konvenční“ uprchlíci a non-refoulement I. Žadatelé o MO Mučení ECHR50 ICCPR66 CAT84 Pronásledování ŽÚ1951 Nelidské a ponižující zacházení a trest ECHR50 ICCPR66

55 - 55 Žadatelé o mezinárodní ochranu, „konvenční“ uprchlíci a non-refoulement I. „Konvenční“ azyl Non-refoulement (čl. 33 ŽÚ1951)

56 Azyl vs. doplňková ochrana „mimo zem svého původu“ Odůvodněný strach „přiměřená pravděpodobnost“ Závažné porušení lidských práv Selhání ochrany v zemi původu Žadatel potřebuje a zaslouží si ochranu + Nexus s důvody pronásledování Nesplňuje podmínky pro udělení azylu + = „mimo zem svého původu“ < Důvodné obavy < Skutečné nebezpečí < Vážná újma = Selhání ochrany v zemi původu ≠ Žadatel si zaslouží ochranu

57 57 Děkuji za pozornost! David Kosař, NSS & PrF MU


Stáhnout ppt "Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženevská úmluva o uprchlících z roku 1951) David Kosař PrF MU, NSS"

Podobné prezentace


Reklamy Google