Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komparace Bezpečnostních strategií ČR z let 1999, 2001 a 2003 Věra-Karin Brázová František Šulc Bezpečnostní politika ČR 24. března 2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komparace Bezpečnostních strategií ČR z let 1999, 2001 a 2003 Věra-Karin Brázová František Šulc Bezpečnostní politika ČR 24. března 2009."— Transkript prezentace:

1 Komparace Bezpečnostních strategií ČR z let 1999, 2001 a 2003 Věra-Karin Brázová František Šulc Bezpečnostní politika ČR 24. března 2009

2 Bezpečnostní strategie 17. února ledna prosince 2003 Obsah prezentace 1)Okolnosti 2)Délky kapitol 3)Porovnání strategií 4)Analýza kontextu 5)Frekvence slov 6)Další bezpečnostní strategie Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a března 1999, Foto NATO

3 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Události červenec na summitu NATO v Madridu přizvání ČR k členství v Alianci červenec povodně na Moravě červenec předsedou vlády se stává Miloš Zeman (menšinová vláda ČSSD; opoziční smlouva) léto Kosovská krize 17 února 1999 – první bezpečnostní strategie ČR

4 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Události 12. března 1999 vstup ČR do NATO 24. března 1999 intervence NATO v Kosovu duben 1999 přijata nová strategická koncepce NATO pro 21. století 1. května 1999 Amsterodamská smlouva (EU), společná evropská bezpečnostní a obranná politika 12. května 1999 Zemanova vláda rozhodla o dostavbě Temelína 22 leden 2001druhá bezpečnostní strategie ČR

5 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Události 11. září 2001teroristické útoky v USA říjen 2001začátek války v Afghánistánu duben 2002počátek reformy ozbrojených sil červenec 2002předsedou vlády V. Špidla (vláda ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) srpen 2002stoleté povodně v ČR listopad 2002Pražský summit NATO březen 2003začátek války v Iráku 10 prosinec 2003: třetí bezpečnostní strategie ČR

6 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Obecné informace a přepočet

7 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání kapitol * Data jsou po přepočtu na reálnou délku slov pomocí váženého průměru

8 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií Proč formuluje vláda Bezpečnostní strategii? 1999: strategie jako nástroj informovanosti cílem je informovat veřejnost Zajištění bezpečnosti ČR je úkol, „jehož úspěšné plnění je podmíněno aktivní podporou celé společnosti (…) proto vláda předkládá Bezpečnostní strategii“ (str.13) 2001: strategie jako věcný dokument Bezpečnostní strategie ČR (…) formuluje zadání v oblasti zahraniční, obranné, hospodářské politiky a politiky vnitřní bezpečnosti. (str.9) (…) poskytuje základní politické zadání a východiska pro dosažení cílů v jednotlivých oblastech bezpečnostní politiky ČR. (str. 16) 2003: strategie jako základ komunikace „Naše bezpečnost je (…) nemyslitelná bez dobré komunikace mezi představiteli státu, samosprávy a občany.“ (str.2)

9 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií Jakým způsobem jsou dokumenty psány? 2001: objevuje se odlišení pojmů hrozby a rizika (avšak tyto jsou v textu používány společně s dalšími pojmy, jako nebezpečí či ohrožení). 2003: oproti předchozím dvěma značný kvalitativní rozdíl, patrný podíl akademické sféry (?) Strategie je tak pojata „vědečtěji“. Tuto strategii lze považovat za výsledek snahy o vytvoření komplexně pojatého koncepčního dokumentu. Na stranu druhou je tato komplexnost možná až přiliš velká Okruh významných zájmů zasahuje i do „trendových témat“ jakými jsou „ochrana prostředí a prosazování principů trvale udržitelného rozvoje“ nebo „vytváření podmínek pro multikulturní, tolerantní a občanskou společnost“. Zmíněny jsou nově i globální klimatické změny v kategorii bezpečnostních hrozeb. Několikrát zmíněna i podpora vědy a výzkumu v oblasti bezpečnosti

10 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií Bezpečnostní prostředí 1999: hledání nepřítele „neexistuje zjevný a jasně definovaný nepřítel“ 2001: v zajetí institucí Důležitou úlohu hrají instituce mezinárodního společenství Hlavním problémem je „vývoj v jihovýchodní Evropě“ a nestabilizovaná situace tamtéž. Zároveň jsou jako hrozba identifikovány „státy, nevládní skupiny a organizace, které nerespektují mezinárodní pořádek a pro které jsou válka, násilí a potlačování základních lidských práv a svobod prostředkem prosazování zájmů.“ 2003: nepřítel/hrozby mají již jasnější obrysy Zejména se jedná o některé nestátní subjekty, podporované některými státy.

11 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií Leitmotivy 1999: demokracie na prvním místě časté zdůrazňování demokracie a demokratických principů 2001: mezinárodní pořádek a společenství a lidská práva Za zájem ČR je nově považován i rozvoj mezinárodních humanitárních organizací. 2003: občan a občanská společnost zapojování občanského sektoru do „dílčích aktivit při zajišťování bezpečnosti“ nově zohledněn koncept human security Pokud jde o životní zájmy, strategie v podstatě slučuje životní zájmy obou strategií dřívějších

12 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií Interpretační „oříšky“ 1999: „rodina a škola zde mají nezastupitelnou úlohu“ - poslední věta kapitoly Zajištění bezpečnosti 2001: hned v úvodu odkaz na předválečné Československo, a dále na vznik ČR k směsice negativních společenských jevů: v jednom odstavci tak najdeme „násilnou kriminalitu, korupci, terorismus,(...) vandalismus a působení nepřátelských tajných služeb na území ČR.“ „rodina a škola (má) nezastupitelnou úlohu“ 2003: „posilování bezpečnosti občanů, mj. snižováním kriminality a nehodovosti v silničním provozu a jejich negativních dopadů na občany“

13 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Kapitola B. Základní východiska bezpečnostní politiky ČR (2001), II. Východiska bezpečnostní politiky ČR (2003) 2001: "politika ČR vychází z nedělitelnosti bezpečnosti a univerzality základních lidských práv“ Kontext: reakce na Kosovo 2003: v dohledné době je vyloučena přímé agrese proti ČR, ale vzrostlo nebezpečí teroristického útoku Kontext: reakce na 11. září

14 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Kapitola II. Bezpečnostní prostředí (1999), C. Bezpečnostní prostředí (2001), IV. Bezpečnostní prostředí (2003) 2001: šíření svobody a demokracie vytváří příznivé podmínky pro bezpečnost ČR významnou roli sehrává OSN, RB OSN (podpora reformě OSN) problém je šíření ZHN a tím, kdo se je snaží získat (nedemokratické a nestabilní režimy) jihovýchodní Evropa je hrozbou pro bezpečnost Evropy Kontext: 1) reakce na Kosovo a Makedonii 2) spekulace – v souvislosti se ZHN může být myšlen Írán (v březnu 2000 byl zakázán vývoz techniky pro Búšehr 3) vyzdvihování OSN může souviset s kandidaturou tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana na předsedu VS OSN (2000/2001)

15 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Kapitola II. Bezpečnostní prostředí (1999), C. Bezpečnostní prostředí (2001), IV. Bezpečnostní prostředí (2003) 2003: bezpečnostní otázky se nejlépe řeší, pokud se účastní co nejvíce států, neschopnost mezinárodních organizací jednat ohrožuje jejich relevanci, to hrozí i OSN obraná politika EU původci hrozeb jsou často nestátní aktéři - vytvářejí účelová spojenectví mezi sebou či s totalitními, diktátorskými a ideologicky nesnášenlivými režimy Kontext: 1) zajímavá kritika OSN – vyplývá ze zkušenosti s Irákem a pohledem USA na OSN v té době 2) vzhledem k přípravě na vstup do EU se zde objevuje ESDP 3) reakce na 11. září

16 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Kapitola 3. Zájmy České republiky (1999), D. Bezpečnostní zájmy ČR (2001), III. Bezpečnostní zájmy ČR (2003) 1999 v oblasti vnější bezpečnosti je prvořadým strategickým zájmem udržení spolehlivých spojeneckých závazků vyplývajících z principů kolektivní obrany, prohlubování transatlantických vazeb... Kontext: vzkaz alianci - budeme dobrý spojenec 2001 vytváření ESDP musí být v souladu s NATO a vést k posílení transatlantické vazby, ČR má zájem na úspěšném průběhu tvorby ESDP (tehdy ještě psáno jako CESDP) ČR má zájem na dlouhodobém růstu HDP Kontext: 1) ESDP a NATO musí být komplementární - reakce na debatu o duplicitě 2) dlouhodobý růst HDP - ekonomika byla za Zemanovy vlády alfa a omega

17 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Podkapitola 1. Zahraniční politika (1999), Zahraniční politika (2001), 1. zahraniční politika (2003) 1999 Základní pilíře evropského bezpečnostního systému tvoří NATO, EU, ZEU, OBSE a přítomnost amerických sil v Evropě, globálně OSN, základem zajištění bezpečnosti ČR je členství v alianci Základním principem obrany ČR je věrohodné odstrašení (nástrojem důvěryhodného odstrašení je NATO), ČR bude plánovat, připravovat a uskutečňovat svou obranu tak, aby dostála závazkům v rámci článku 5 a účastnila se operací NATO mimo území jejích členských států Kontext: zdůraznění významu členství v alianci před vstupem 2001 Zahraniční politika usiluje o dlouhodobé upevňování postavení ČR v mezinárodním společenství, prosazování bezpečnostních zájmů zejména v NATO, OSN, OBSE, OECD, WTO, MMF a CEFTA účast na operacích, které nevyplývají z bezprostředního ohrožení ani ze závazků, ale jsou v souladu s jejími i obecně lidskými zájmy Kontext: 1) sofistikovanější definice (ČR už byla členem NATO) a zmínění dalších organizací 2) humanitární intervence - reakce na Kosovo

18 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Podkapitola 1. Zahraniční politika (1999), Zahraniční politika (2001), 1. zahraniční politika (2003) 2003 budování schopností v rámci ESDP ČR upřednostňuje multilaterální způsoby řešení mezinárodních otázek, mezi důležité nástroje patří rozvojová a humanitární pomoc, ale připojí se k donucovacím prostředků, včetně vojenské síly, pokud selže mírové řešení situace, zejména v souvislosti s hrozbou teroristických útoků a šíření zbraní hromadného ničení vláda bude vytvářet podmínky pro připojení se k projektům či systémům, které budou schopny zajistit ochranu proti balistickým raketám (odst. 43) Kontext: 1) zmínka o ESDP před vstupem 2) multilaterální řešení mezinárodních otázek, ale není vždy nutné - reakce na Irák 3) zmínka o protiraketové obraně - rok před tím, ještě za Grosse zahájili Američané sondáž ohledně radaru

19 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Podkapitola 2. Obranná politika (1999), Obranná politika (2001), 2. Obranná politika (2003) 1999 prioritami ČR je členství v NATO obranná koncepce stojí na zachování všeobecné branné povinnosti a poloprofesionální armády Kontext: 1) význam NATO 2) uchování základní vojenské služby 2001 základním pilířem bezpečnosti ČR je Severoatlantická smlouva pozemní, vzdušné a podpůrné složky jsou budovány v souladu s NATO a zapojením do EU Kontext: zejména NATO, ale i EU (blíží se členství) 2003 významná je reforma sil a plná profesionalizace Kontext: po debatě o profesionalizaci v roce 2002 první zmínka o profesionální armádě

20 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Podkapitola 5. Politika v oblasti veřejné informovanosti 2003 Důležité je infomovat veřejnost o bezpečnosti a vývoji v bezpečnostním prostředí Prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci a územní samosprávy musejí cíleně a systematicky informovat veřejnost a spolupracovat s ní Veřejnost musí být systematicky a v předstihu informována o hrozbách a rizicích z nich vyplývajících, ale i o přijímaných opatřeních a důsledcích z toho plynoucích Kontext: důsledek vzniku ministerstva informatiky k

21 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza Kapitola III. Zajištění bezpečnosti (1999), VI. Bezpečnostní systém ČR (2003) 1999 vývoj, výroba a zkoušení výzbroje a techniky, je důležité z hlediska politického i strategického, u výzbroje či techniky mimo rámec možností českého průmyslu bude uplatňována především politika jejího kompenzovaného nákupu (offsety) Kontext: podpora průmyslu a offsety při obchodování byla důležitá součást vlády Miloše Zemana: programové prohlášení vlády – Český průmysl musí participovat na příležitostech, které se nabízejí v souvislosti se vstupem do NATO. Vláda bude podporovat prosazení účasti českého průmyslu na dodávkách nejen pro vlastní armádu, ale i pro potenciální uspokojení potřeb armád členských zemí NATO. Zejména v této oblasti bude důsledně uplatňovat politiku tzv. “offsetů” (Gripeny)

22 Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Analýza výskytu slov

23

24 Nová bezpečnostní strategie ???

25 Nová bezpečnostní strategie co nejjednodušší formulována co nejjasněji odstranit kapitoly týkající se hospodářství, informovanosti atp.


Stáhnout ppt "Komparace Bezpečnostních strategií ČR z let 1999, 2001 a 2003 Věra-Karin Brázová František Šulc Bezpečnostní politika ČR 24. března 2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google