Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vliv těžby uranu na horninové prostředí a reliéf Těžba uranu v roce 1989 2500 t v roce 1997 – 580 t Po dobu těžby uranu vzniklo v ČR 38 hlušinových odvalů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vliv těžby uranu na horninové prostředí a reliéf Těžba uranu v roce 1989 2500 t v roce 1997 – 580 t Po dobu těžby uranu vzniklo v ČR 38 hlušinových odvalů."— Transkript prezentace:

1 Vliv těžby uranu na horninové prostředí a reliéf Těžba uranu v roce t v roce 1997 – 580 t Po dobu těžby uranu vzniklo v ČR 38 hlušinových odvalů – Jáchymovsko, Tachovsko, Slavkovsko, Stráž pod Ralskem, Příbramsko, Dolní Rožínka Okrouhlá Radouň (nedaleko Jindřichova Hradce) a jinde celkem zabírají 43,1 mil. m 3 a plochu 2,4 mil. m2 (Kukal, Reichmann 2000). Dále existují stovky menších hald v místech geologického průzkumu odhad objemu asi 1 mil. m 3, plochy s odkališti a po úpravě uranových rud. Při průzkumu či těžbě uranových rud bylo vyhloubeno 213 šachet, vyraženo 482 štol, průzkumných šachtic 464. Rozsah hornických prací při průzkumu a těžbě uranu za posledních 50 let je srovnatelný s rozsahem rudného hornictví v ČR za celou historii.

2 Stráž pod Ralskem - Hamr – chemická těžba uranu z křídových sedimentů, za období bylo vytěženo t uranu a pod povrch vtlačeno 4,5 mil. t chemikálií (nejvíce 4 mil t kyseliny sírové, dále kyselina dusičná, čpavek, kyselina fluorovodíková). Ovlivnění složení podzemních vod, kromě vyluhování uranu byly vyluhovány železo, hliník, a jiné složky, znečištění podzemních sulfáty, amoniak, hliník, železo, znečištěno 190 km 3 podzemních vod. Odvaly hlušiny zabírají 13,2 ha, objem 1,3 mil. m 3, odkaliště zabírají plochu 331,5 ha. Jáchymov – ložisko otevřeno více než 20 šachtami, nejhlubší Rovnost (hloubka 707, 6 m), těžba probíhala v letech , likvidační práce dokončeny v roce vyrubáno 15 mil m 3 materiálu. Odkaliště úpravny Eliáš, odkaliště v Nejdku – kontaminace povrchových i podzemních vod. Životní prostředí ovlivňují výrony radonu. Příbram – 21 šachet, nejhlubší č. 16 dosáhla hloubku 1838 m. na úrovni 21. patra PZ plynu. Při těžbě u Bytízu vzniklo 7 poklesů (celková plocha m 2, poklesy se projevily až do hloubky 15. patra (v jednom zmizela kuchyně trestaneckého tábora i se 3 kuchaři) postupné rekultivace. 25 odvalů o ploše 130 ha na nich uloženo 28,5 mil. m3 rubaniny. Postupné rekultivace. Rudní revír Rožná – Olší – ložiska Rožná, Olší, Slavkovice-Petrovice. Od roku 1957 první těžba na ložisku Rožná, 1959 Olší, 1964 Slavkovice-Petrovice. Celkem vytěženo horniny 37,47 mil. t, hloubka jam v Rožné až 1200 m, Olší 750 m, Slavkovice 340 m. Ložisko Olší uzavřeno v 1989, Slavkovice-Petrovice v roce 1970.

3 Ovlivnění životního prostředí těžbou uranu v Rožná-Olší: přímé vlivy – poklesy terénu Rožná nejhlubší až 28 cm, Olší 10 cm – změny hydrogeologické situace důlní vody – pokusné loužení kyselinou sírovou, v současnosti vytéká litrů důlních vod, které jsou čištěny od uranu a radia. Do roku 1968 nebylo organizováno čištění, do vodních toků v okolí uniklo 1900 kg uranu. odvaly – Slavkovice-Petrovice, Olší-Drahonín zvýšené obsahy sirníku, arsenu, mědi, uranu, radia, 4 odvaly plocha 24 ha. Kontaminanty nejsou šířeny do okolí. Rekultivace. Odval na Rožné použit k rekultivaci odkališť. odkaliště – vysoké obsahy radia, nemají vliv na podzemní vody, zabezpečena drenážním systémem, roční čerpání 470 tis. m3. Změny hydrologické a hydrogeologické situace. Na ploše 30 ha se usadilo 12 mil. t materiálu, na sypaných hrázích 5 mil t haldoviny. nepříznivý vliv – prašnost a zvýšená radiace. Překrývání haldovým materiálem, zeminou a rekultivace.

4 Průmyslové antropogenní (industriální) tvary Vznik průmyslových plošin Vznikají při průmyslové výrobě i při výstavbě průmyslových komplexů (zarovnávání – planace -, zvyšování, vyrovnávání terénu. Průmyslové haldy z materiálu při provozu průmyslu Podle odvětví – hutnické, energetické, chemické Podle složení – struska, chemické látky, popílek, Kalové nádrže – odkaliště Podzemní prostory průmyslových komplexů (podzemní haly elektráren, sklepy pivovarů, vinných závodů, průmyslová výroba – umělé antropogenní jeskyně za II. světové války např. Radobýl, Stránská skála, V průmyslových oblastech se pod závody zvyšuje teplota zemin a hornin (např. pod hutěmi o více než 100 o C, dochází ke konsolidaci zemi a hornin a k poklesům až o 0,2-0,3 m, podzemní zplyňování uhlí (teploty o C) vznik trhlin a poklesů terénu (až o desítky metrů) Chodovar – Chodová Planá

5 AradTemelín Střední Rumunsko

6 Zemědělské antropogenní (agrární) tvary Tvary vznikající při zemědělské výrobě - hlavní činitel orba, obnažený povrch – urychlené zvětrávání, svahové, erozní i eolické procesy. Orba působí k shlazování přírodních tvarů – vytváření plošin polí. Protierozní opatření Vsakovací pásy, obdělávané průlehy (široké mělké příkopy k zachycování vody), záchytné příkopy, záchytné hrázky, Zemědělské (agrární terasy) Gravitační (ve svazích větších jak 15o ), vznikají při orbě (klopení brázd po svahu, hranice pozemku rovnoběžné s vrstevnicemi), samovolný vznik. Stavěné agrární terasy (budování z kamene na sucho, Rakousko – Wachau

7 Průlehové terasování (průlehy mělké a značně široké příkopy s předhrázkou pro zadržování vody, vedené po horizontálních liniích), délka nepřesahuje 800 m, šířka 6 – 9 m, hloubka 35 – 50 cm. Sklon svahů 10 – 12%. Hrázkové terasování – hrázky se stavějí pluhy anebo speciálními stroji, výška 20 až 50 cm, rozměry v základně 1 – 10 m, budují se na svazích o sklonu menším než 30%,300 až 450 m délka, někdy až 900 m. Stupňovité terasování, svahy se sklony více než 15%, obvykle 30 – 90 %. V případě proměnlivého sklonu mají terasy stejnou výšku a mění se šířka, nebo je stejná šířka a mění se výška terasy. Vodorovné terasy pro rýžové pole. Stupně mezi terasami – zemní (většinou do výšky 3 m), zdivo, kamení, Vybírání kamení z polí - akumulační tvary – zemědělské agrární haldy, různé tvary – protažené valy, na Českomoravské vrchovině nazývány – kamenice. Nálezy na lesní půdě. Na Valašsku dosahují výšku 2,5 – 3 m, Nízký Jeseník Území svaly a terasami krasové oblasti, horské oblasti světa se zavlažováním, pěstování rýže. Svahy s pastvou – drobné terasovité prtě. Příznačné pro svahy o sklonu 23 – 31°, vzdálenost mezi teráskami závisí na druhu dobytka, typu rostlinstva, mikroreliéfu svahu.

8 Pouzdřanské kopce – agrární terasy Nysiros – agrární terasyThasos – Potos

9

10 Vodohospodářské antropogenní tvary Vnitrozemské (regulace řek, výstavba vodních nádrží, zavlažování, úprava a překládání koryt apod.) Vnitrozemské – starověk, zavlažovací systémy, vodovody, nádrže, Současnost protipovodňové systémy rybníky a rybniční sítě výstavba kanálů – zavlažování, odvodňování přehrady a přehradní kaskády Novomlýnské nádrže

11 přehrady – komplexní vliv, samotná hráz, mohutný akumulační tvar (např. Želivka výška hráze 58 m, délka 810 m). Štola přivádějící vodu 52 km, regulační vodojem v Jesenici 100x145 m. Lipno (4870 ha), Orlík 2723 ha), Švihov (1670 ha), Slapy (1392 ha),…..Vranov 765 ha. rybníky – Rožmberk (489 ha), Horusický (416 ha), Bezdrev (394 ha). Velké Dářko (205 ha) kanály např. vltavsko-dunajský tzv. Schwanzerberská stoka (1823, délka 50 km, hloubka průměrná 1 m, šířka 2 m, doprava dřeva). Opatovický kanál – východní Čechy, zásobování rybníků. Nejdelší kanál Císařský (Čína ), 1782 km. Vodní náhony – energie, mlýny, hamry, pily, valchy nivy – protipovodňové hráze, např. dolní tok řeky Mississippi celková délka hrází 3500 km, ochrana měst, půdy Regulace – zkracování toků, v ČR za posledních 100 let zkrácena délka vodních toků o 1/3 tj. 9000km. Odvodnění půdy – meliorace

12 Na Šumavě je dalším plavebním kanálem Vchynicko-tetovský kanál, který má celkovou délku 13,6 kilometrů a byl realizován v letech 1506 až Plavební kanál spojuje tok Vydry s tokem Křemelné a využíván byl k plavení dřeva. Hlavním důvodem jeho stavby byl nesplavný úsek toku Vydry v úseku mezi Antýglem a Čeňkovou pilou. Plavení dřeva – nádrže klauzy Pobřežní (litorální) Systémy hrází – Nizozemsko, poldry. Změna pobřežní linie – stěny lomů, doky, mola, hráze apod. zavážení pobřežních zátok a zálivů. Průplavy – např. Panamský délka 81,6 km, šířka m, hloubka průměrně 13 m. Nejdelší průplav Suezský 161 km.

13 Sídelní antropogenní (urbánní) tvary Sídelní procesy při výstavbě sídel Sídelní plošiny - Degradace, odkopávky – vyrovnávání terénu Sídelní roviny - Agradace – zarovnávání sníženin usazeninami Antropogenní usazeniny různé mocnosti např. Moskva 22 – 24 m, San Francisko 23 m, Paříž 20 m. kulturní pahorek. Otrokovice – navršeno až 3 m nových sedimentů při výstavbě Bahňáku a centra, Praha – přízemí románských domů je v současnosti 2-4 m pod terénem. II. světová válka – vyvážení sutin z rozbombardovaných měst – vznik suťových (ruinových) pahorků – z Berlína vyvezeno 310 mil. m 3, suťové pahorky u Lipska, Mnichova, Stuttgartu. Ruinové pahorky ze starověkých měst (ve střední Asii nazývány tepe, v Orientu tells) Únikové pahorky – pro zvýšení nadm. výšky sídel před záplavami, sev. Evropa, umělé ostrovy,

14 Skládky – komunální odpady, urbánní deponie, staré zátěže, Definice odpadu zní takto: „Odpad.je věc, které se chce její majitel zbavit, nebo též movitá věc, jejíž zneškodnění je nutné z hlediska péče o zdravé životní podmínky a ochrany životního prostředí". Podle závažnosti a rizika jsou vymezeny i speciální druhy odpadu: zákon č. 238/1999 Sb.: Zvláštní odpad - je takový odpad, který vyžaduje zvláštní režim při nakládání s ním, zejména z důvodů národohospodářských nebo z důvodů ochrany životního prostředí. Nebezpečný odpad - odpad, který pro své fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti vyžaduje odpovídající zacházení. Svými vlastnostmi (zejména toxicitou, infekčností, dráždivostí, výbušností, hořlavostí, chemickými vlastnostmi, karcinogenními, teratogenními a mutagenními vlastnostmi) je nebo může být nebezpečný pro zdraví obyvatelstva nebo pro životní prostředí. Způsob využití a zneškodňování odpadů vliv na horninové prostředí: Skládkování odpadu je zneškodňování odpadů trvalým uložením na skládkách, úložištích, složištích, odkalištích, odvalech a výsypkách. Skladování je dočasné umístění odpadu mezi jednotlivými činnostmi při nakládání s ním po dobu nezbytně nutnou z provozních, organizačních, technologických nebo přepravních důvodů u producentů odpadu. Sanace starých skládek - v nevyhovujícím prostředí starých lomů a pískoven. Ovlivnění horninového prostředí ostatní metody zneškodňování odpadů: fyzikální a chemické metody (zpevňování, tepelné zpracování bez přístupu vzduchu, neutralizace, oxidace, redukce), biologické metody (využívající biologických reakcí), spalování (proces rozkladu odpadu za přístupu vzduchu) nebo jiné způsoby (např. recyklace). Spalování, zpevňování i další metody mohou působit na horninové prostředí dokonce velmi silně.

15 Sídelní podzemní prostory – antropogenní suterén – středověká města, skalní města (Vardzija, Gruzie), katakomby, Paříž, Řím, Podzemní prostory v oblastech České tabule (sluje, sklepení, obydlí), jeskyně Klácelka u Liběchova z roku 1844, Blanická jeskyně ve vrchu Milenka u Rudky u Kunštátu (postavy sv. Václava a blanických rytířů). Podzemní prostory u hradů skalní hrad Sloup, Pařez, soustava vězení hradu Sovince Gruzie – Uplisciche Kos- Kefalos – skalní obydlí

16 Dopravní antropogenní (komunikační) tvary Vytvářeny při výstavbě povrchové a podzemní dopravní sítě Destrukční tvary – dopravní průkopy Při výstavbě silnic a železnic – výkopy, zářezy, odkopy Akumulační tvary - dopravní náspy, dopravní haldy Podzemní stavby – tunely, metro, Výstavba letišť - letištní plošiny Úvozy, zeminy, skalní horniny Nezpevněné komunikace – zdroj eroze na lesní půdě Poklesy v důsledku výstavby podzemních prostor Parkoviště

17 Oslavné antropogenní (celebrální) tvary pseudomohyly Oslavné účely, zemní, kamenné vyjádření úcty k zemřelému, který je pochován jinde, uctění památky padlých, či zemřelých v cizině kenotafy Prázdné hroby oslavné pahorky Např. pahorek Kosciuszka (1820, výška 27 m) u Krakowa, Štefánikova mohyla u Brezové pod Bradlom

18 Vojenské antropogenní (militární) tvary Historické, současné, povrchové, podzemní konvexní, konkávní, lokální, lineární Obranné valy, hradby Obranné příkopy (značné rozměry), zákopy (násep k ochraně), okopy (pro jednotlivce) Hradní příkopy Pevnostní města s obrannými valy a příkopy Olomouc – neznatelné, Terezín, Krátery po granátech (Vietnam, 20 mil výbuchových kráterů o průměru 6-16 m, a hloubce 1,6 – 6 m). Krátery po atomových bombách Nevada – kráter průměr 400 m, hloubka 106 m. Rozdíl mezi přirozenou sníženinou a kráterem (vyvýšený val). Pozůstatky po bombardování z II. světové války (Přerovsko, 120 tvarů) Zákopy z II. světové války, zbytky v lesích, zanikají

19 NP Podyjí Pradědská hornatina

20 Vojenské terény – střelnice, výcvikové prostory Podzemní vojenské tvary – jeskyně, chodby, sklady, podzemní pevnůstky Obranné linie z konce 30 let minulého století – ŘOP Ženijně technické zátarasy – pohraniční pásmo Příklady – Zmijevyje valy na Ukrajině – obranné valy a příkopy (až 16 m výška), délka několik tisíc km ( stol) Keltské obranné valy, Jablunkovské valy, pozůstatky napoleonských válek na Slavkovsku (Santon – kopec přemodelovaný Francouzi)

21 Pohřební antropogenní (funerální) tvary Při pohřbívání a s tím spojených zvycích Historické a současné tvary, povrchové a podzemní tvary Ve všech kulturách se udržoval kult mrtvých a s ním spojené pohřbívání. Na území Brna osídlení již před lety – hroby pod Červeným kopcem, na Francouzské ulici, Žabovřeskách Slovanské hroby od 5. století – Pisárky, Maloměřice, Židenice, Komín, cihelna u Lidické ulice, v Obřanech, na Starém Brně, ve Starém Lískovci, na Starých zámcích u Líšně, v Králově Poli, v Černých Polích, v Černovicích, ul Radnická a Starobrněnská ulici a na Zelném rynku Křesťanství – duchovní centrum kostel Povrchové – konvexní Pohřební mohyly – navršení zemin, úlomků hornin, kuželovitý, kupovitý, stolovitý tvary pyramidy kurgany – malá výška, velká rozloha skupiny mohyl - mohylníky Hroby a jejich skupiny – hřbitovy Katakomby

22 Dělení křesťanských pohřebišť  výlučná  příležitostná  veřejná existovaly vždy souběžně vedle sebe Výlučná pohřebiště - především hrobky v kostelech (významné osobnosti církevní i světské), části klášterních hřbitovů - rezervované pohřbům členů řádu a jeho laických příslušníků. Od poloviny 18. století - specifické hřbitovy vojenské a vězeňské (často části hřbitovů veřejných). Dnes - čestná místa na hřbitovech veřejných pro osobnosti. Příležitostná pohřebiště - nutnost urychleného pohřbení, dočasné pohřby (obětí živelných pohrom, epidemií, válek) Později přenášeny na patřičné hřbitovy. Veřejná pohřebiště – obklopovaly farní kostel, ohrazeny zdí

23 Rekreační a sportovní antropogenní tvary Koupaliště, přirozené, vyhloubené Rozhledny Sjezdové dráhy, turistické stezky, parkoviště, hřiště – s umělých nebo vyrovnaným povrchem, lyžařské můstky s komplexem zařízení, lanovky

24

25 Jiné tvary - telekomunikační tvary, tvary vzniklé lesnickou činností, umělecké tvary Systém objektů k přenosu televizního, rozhlasového, telefonního signálu, úpravy terénu, příjezdové komunikace Systémy komunikací, dráhy po přibližování dřeva, milířové plošinky Umělecká díla ve skalních masívech i v podzemí, reliéfu apod. Opatovické hradisko – P. Bezruč


Stáhnout ppt "Vliv těžby uranu na horninové prostředí a reliéf Těžba uranu v roce 1989 2500 t v roce 1997 – 580 t Po dobu těžby uranu vzniklo v ČR 38 hlušinových odvalů."

Podobné prezentace


Reklamy Google