Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Součásti krevního oběhu srdce, které stahy zajišťuje proudění krve uzavřeným systémem cév uzavřený systém cév, jimiž krev v těle proudí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Součásti krevního oběhu srdce, které stahy zajišťuje proudění krve uzavřeným systémem cév uzavřený systém cév, jimiž krev v těle proudí."— Transkript prezentace:

1

2 Součásti krevního oběhu srdce, které stahy zajišťuje proudění krve uzavřeným systémem cév uzavřený systém cév, jimiž krev v těle proudí

3 SRDCE (COR, KARDIA) nepárový, dutý orgán, uložený v dutině hrudní mezi pravou a levou plící za hrudní kostí v dospělosti má tvar kužele, jehož širší báze je obrácena vpravo, nahoru a dozadu; užší zaoblený hrot směřuje doleva, dolů a dopředu povrch srdce kryje vazivový list – epikard, který podél cév vstupujících a vystupujících ze srdce přechází v zevní vazivový obal – perikard mezi epikardem a perikardem je štěrbinovitý prostor s malým množstvím tekutiny – usnadňuje pohyby srdce střední vrstvou srdeční stěny je srdeční svalovina - myokard

4 Stavba srdce srdce novorozence váží asi 20 – 25g, u dospělého člověka 250 – 330g má čtyři dutiny – dvě síně a dvě komory svislou svalovou přepážkou je rozděleno na pravou a levou část, dutiny obou částí jsou vystlány vazivovou nitroblánou srdeční – endokardem, který vytváří v síňokomorových otvorech chlopně cípaté, které oddělují síně od komor mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň, mezi levou síní a levou komorou je dvojcípá chlopeň chlopně usměrňují průtok krve jedním směrem

5 Stavba srdce do srdce vstupují velké žíly a ze srdce vystupují velké tepny do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla, která přivádí odkysličenou krev z tkání a orgánů těla z pravé komory vychází plicní kmen, na jeho začátku je poloměsíčitá chlopeň zabraňující zpětnému toku krve z tepny do pravé komory z plic se vrací okysličená krev čtyřmi plicními žilami do levé síně a z levé komory vystupuje nejsilnější tepna v lidském těle – srdečnice (aorta) – na jejím začátku je poloměsíčitá chlopeň

6 Srdeční svalovina je zvláštní druh příčně pruhované svaloviny svalová vlákna jsou spojena příčnými můstky, které dovolují, aby vzruch přecházel i na sousední úseky svaloviny (tzn. velké úseky se stahují jako celek) svalovina komor je několikanásobně silnější než svalovina síní má dvě základní vlastnosti – dráždivost a stažlivost dráždivost je schopnost srdečního svalu se na vhodný podnět zkrátit smrštění (kontrakce) srdečního svalu vede ke zmenšení objemu dutiny síně nebo komory a k vypuzení krve; stahu myokardu říkáme systola, opakem systoly je diastola

7 Výživa srdce srdce potřebuje pravidelný a dostatečný přívod kyslíku a živných látek a odvádění zplodin metabolismu myokard je velmi citlivý na nedostatek kyslíku výživa je uskutečňována krví, přiváděnou koronárními (věnčitými) tepnami, které jsou prvními větvemi aorty větví se na četné vlásečnice, které bohatě prostupují srdce ucpání některé z nich způsobí odumření příslušné oblasti srdeční svaloviny (infarkt), po zhojení vznikne vazivová jizva ze srdeční svaloviny je krev odváděna srdečními žilami

8 Činnost srdce funkcí srdce je udržovat cirkulaci krve v cévách, srdce pracuje jako pumpa základem jeho rytmické činnosti je střídání stahu (systoly) a ochabnutí (diastoly) myokardu jeden cyklus srdeční činnosti, tj. postupné naplnění dutin a vypuzení objemu se nazývá srdeční revoluce základní podmínkou průběhu srdeční revoluce je přesná časová návaznost systol a diastol a správná funkce chlopňového aparátu každá srdeční revoluce má tři fáze, které se rytmicky opakují

9 Etapy srdeční revoluce 1. systola síní  nastává po naplnění síní  jsou otevřeny cípaté chlopně a krev se přesouvá do komor, ve kterých se zvyšuje tlak  končí tehdy, když tlak v komorách převýší tlak v síních a uzavřou se cípaté chlopně 2. systola komor (v síních nastává diastola)  přichází po dokončení systoly síní  cípaté chlopně jsou již zavřeny a poloměsíčité jsou ještě stále uzavřeny, protože tlak v LK je menší než v aortě a tlak v PK je nižší než v a. pulmonalis  vzruch přechází ze síní na komory, v komorách tlak vzrůstá, otvírají se poloměsíčité chlopně  dochází k vypuzování krve z komor do velkých cév, tím tlak v komorách postupně klesá a v daných cévách stoupá, uzavírají se poloměsíčité chlopně

10 Etapy srdeční revoluce 3. diastola komor  cípaté i poloměsíčité chlopně jsou uzavřeny, klesá tlak v komorách a jakmile je nižší než tlak v síních, otvírají se cípaté chlopně a celý cyklus se opakuje (začíná systola síní) 4. diastola síní  dochází k ní v průběhu systoly komor  poklesem tlaku v síních se vytváří sací síla, která nasává krev z dutých žil do PS a zároveň se plní z plicních žil i LS

11 Tepový a minutový srdeční objem tepový srdeční objem (systolický)  množství krve vypuzené jednou srdeční systolou do aorty a do a. pulmonalis  toto množství je u nezatíženého organismu asi 70 ml  toto množství se zvyšuje při zátěži minutový srdeční objem  množství krve vypuzené za 1 minutu, je to srdeční frekvence násobená tepovým srdečním objemem  minutový srdeční výdej je asi 5 litrů  jeho hodnota je závislá na počtu tepů  tachykardie – zrychlení srdeční činnosti  bradykardie – zpomalení srdeční činnosti

12 Tepová (srdeční)frekvence je počet srdečních stahů za minutu její velkost je závislá na věku, tělesné práci a podmínkách zevního a vnitřního prostředí u novorozence je tepová frekvence 120 – 140 tepů za minutu, dále pak klesá až do dospělosti, kdy se pohybuje kolem 70 tepů za minutu nejnižších hodnot dosahuje při spánku při tělesné práci stoupají nároky na zásobení kyslíkem a tepová frekvence se zrychluje až na 180 – 200 tepů za minutu tepovou frekvenci zvyšují emoce, radost, strach, úzkost, napětí, hluk, horečka

13 Řízení srdeční činnosti činnost srdce je řízena automaticky a rytmicky impulsy, které vznikají přímo v srdci funkci vytvářet tyto impulsy a rozvádět vzruchy srdeční svalovinou vykonává převodní srdeční systém anatomicky se skládá ze sinoatriálního uzlíku a ze síňokomorového svazku s jeho raménky a vlákny  sinoatriální uzlík leží ve stěně pravé síně při ústí HDŽ do pravé síně – vznikají v něm vzruchy, které způsobují rytmické smršťování obou síní  atrioventrikulární uzlík leží na rozhraní pravé síně a komory – jeho činnost je podřízena sinoatriálnímu uzlíku  z atrioventrikulárního uzlu začíná síňokomorový svazek (Hisův svazek), který se v mezikomorové přepážce dělí na pravé a levé raménko, která končí v myokardu obou komor sítí Purkyňových vláken – vzruchy, které po nich přijdou vyvolávají smrštění komor

14 Řízení srdeční činnosti převodní srdeční systém zajišťuje, že nejdříve dojde ke smrštění síní a pak teprve následuje smrštění komor srdce je inervováno také vlákny vegetativních nervů, které jen regulují rychlost srdeční činnosti (sympatikus ji zrychluje a parasympatikus zpomaluje) nadřazená řídící centra jsou v prodloužené míše srdeční činnost je též pod vlivem emocí a pod vlivem nejvyšších oblastí CNS – mozkové kůry na činnost srdce působí také různé látky – hormon dřeně nadledvin (adrenalin) a hormon štítné žlázy (tyroxin)

15 Zevní projevy srdeční činnosti změna tvaru a objemu srdce – rtg., ultrazvuk, CT údery srdečního hrotu – hmatné v 5. mezižebří vlevo srdeční ozvy – vyšetřují se poslechem  systolická – zvuk vznikající stahem srdečního svalstva a uzavřením cípatých chlopní; tišší a hlubší  diastolická – zvuk vznikající uzavřením poloměsíčitých chlopní a chvěním stěny aorty; ostřejší a vyšší změny elektrických potenciálů – EKG = záznam elektrické aktivity srdečního svalu, snímá se z povrchu těla pomocí svodů tep – zjišťuje se na vřetenní tepně na zápěstí, počet tepů odpovídá tepové frekvenci

16 CÉVY cévní systém je tvořen na principu uzavřených trubic tvoří jej tyto cévy:  tepny (arterie)  žíly (vény)  vlásečnice (kapiláry) základní schéma cévního řečiště: arterie atrerioly kapiláry venuly vény cévní řečiště se směrem od srdce větví na stále užší tepny, nejužší jsou vlásečnice, které na tepenné straně přecházejí plynule ve vlásečnice žilní části oběhu a ty se směrem k srdci spojují ve stále silnější žíly

17 Stavba cév vnitřní vrstva – složená z plochých endotelových buněk, zajišťuje hladký a nesmáčivý povrch cév střední vrstva – tvořena hladkou svalovinou, umožňuje změnu průsvitu cév, regulaci krevního tlaku a dodává stěně pružnost vnější vrstva – tvořena vazivem, ve kterém jsou elastická vlákna zvyšující pružnost cévní stěny a také zde probíhají nervy pro hladkou svalovinu cév jednotlivé typy cév se liší tím, že mají některou z vrstev více či méně vyvinutou:  tepny a žíly mají diferencovány všechny tři vrstvy, je žíly jsou méně pružné  na některých místech tvoří endotelová vrstva uvnitř žil chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve  kapiláry mají redukovanou zevní a střední vrstvu, jsou tvořeny pouze endotelem, jsou hlavní funkční částí krevního oběhu

18 Krevní tlak je tlak proudící krve na stěnu arterie závisí na:  výkonu srdce – zvýší-li se výkon srdce, stoupá i tlak krve  odporu cévního řečiště, tj. průsvitu cév a jejich pružnosti – při stahu cév tlak stoupá, rozšířením cév tlak klesá  množství cirkulující krve – zmenšení objemu vede k poklesu TK v průběhu srdeční revoluce tlak kolísá od maxima při srdeční systole k minimu v diastolické fázi měří se auskultační metodou na pažní tepně a zapisuje se do zlomku:  tlak systolický (maximální) – tlak krve v cévách v průběhu systoly, závisí na výkonu srdce  tlak diastolický (minimální) – tlak krve v cévách v průběhu diastoly, závisí na odporu periferních cév

19 Krevní tlak fyziologické hodnoty u dospělého člověka:  120/80 mmHg mění se v průběhu života, s přibývajícím věkem stoupá hypertenze – zvýšení tlaku nad 140/90 mmHg hypotenze - pokles tlaku pod fyziologické hodnoty

20 Uspořádání cévního systému velký (tělní, periferní) – začíná z LK aortou a končí HDŽ a DDŽ malý (plicní) – začíná z PK plicním kmenem a končí v LS plicními žilami, je kratší než velký oběh; v tepnách malého oběhu proudí krev odkysličená, žíly vedou krev okysličenou obě části spojuje srdce krev vypuzovaná z LK je rozváděna tepnami do všech oblastí těla, po průchodu vlásečnicemi se sbírá do žil a vrací se dutými žilami do PS, odtud vtéká do PK a z ní je vypuzována do plicního kmene, po průtoku plicními vlásečnicemi jde plicními žilami do LS

21 Velký oběh – aorta (srdečnice) nejmohutnější tepna lidského těla ze srdce směřuje vzhůru - vzestupná aorta, za rukojetí hrudní kosti se otáčí zepředu zprava směrem dozadu doleva jako oblouk aorty a sestupuje podél páteře – sestupná aorta, prochází bránicí a tím je rozdělena na oddíl hrudní – hrudní aorta a oddíl břišní – břišní aorta ze vzestupné aorty vystupují dvě tepny věnčité z oblouku aorty vychází kmen hlavopažní, levá společná krkavice a levá tepna podkličková

22 Velký oběh – aorta (srdečnice) kmen hlavopažní se větví na pravou společnou krkavici a pravou tepnu podkličkovou  krkavice vedou krev do hlavy a vyživují orgány krku, obličejové části hlavy a mozek  tepny podkličkové vstupují do horních končetin hrudní aorta vysílá tepny mezižeberní pro výživu hrudní stěny a tepny pro orgány dutiny hrudní břišní aorta má větve párové a nepárové  párové větve vedou do svaloviny bránice a do stěn dutiny břišní, dále k párovým orgánům dutiny břišní (ledviny, nadledviny, pohlavní žlázy)  nepárovými větvemi jsou zásobovány nepárové orgány (játra, žaludek, slinivka, střeva)  rozvětvením břišní aorty vzniká pravá a levá společná tepna kyčelní

23 Velký oběh – horní a dolní dutá žíla podél páteře vpravo probíhá dolní dutá žíla, která vzniká spojením dvou žil kyčelních ve výši 4. bederního obratle a odvádí krev z dolních končetin, pánve a z dutiny břišní; prostupuje bránicí a ústí do pravé srdeční síně spolu s ní sem přichází i horní dutá žíla, která vzniká soutokem dvou žil hlavopažních (každá z nich vzniká spojením žíly hrdelní vnitřní a žíly pdkličkové) sbírá krev z hlavy, krku, horních končetin a ze stěn hrudníku

24 Velký oběh – oběh vrátnicový začíná i končí kapilární sítí vlásečnice rozvětvené ve stěně žaludku, střev a slezině odvádějí krev do žil, které se za hlavou slinivky spojují ve vrátnicovou žílu vrátnicová žíla – zanořuje se do jater a zde se větví, vlásečnice vstupují do jaterních lalůčků a jaterním buňkám odevzdávají látky vstřebané v nepárových orgánech dutiny břišní ve velkém oběhu proudí tepnami krev nasycená kyslíkem – jasně červená, vystřikuje; žilami velkého oběhu proudí krev chudá kyslíkem – temně červená, plynule vytéká

25 Malý oběh začíná z PK plicní tepnou a končí v LS plicními žilami plicní tepny se zanořují do pravé a levé plíce, v plicích se dále větví na tenčí tepénky a vlásečnice, které obklopují plicní sklípky stěnami vlásečnic a plicních sklípků prochází oxid uhličitý z krve do plic a kyslík z plic do krve žilní část malého oběhu vytvářejí čtyři plicní žíly, které vedou krev nasycenou kyslíkem do LS


Stáhnout ppt "Součásti krevního oběhu srdce, které stahy zajišťuje proudění krve uzavřeným systémem cév uzavřený systém cév, jimiž krev v těle proudí."

Podobné prezentace


Reklamy Google