Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomie (Mikroekonomie – Makroekonomie) – část makroekonomická (MIE911) doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph. D. KMIE FPH VŠE v Praze č. m. 343 RB, konzultace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomie (Mikroekonomie – Makroekonomie) – část makroekonomická (MIE911) doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph. D. KMIE FPH VŠE v Praze č. m. 343 RB, konzultace."— Transkript prezentace:

1 Ekonomie (Mikroekonomie – Makroekonomie) – část makroekonomická (MIE911) doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph. D. KMIE FPH VŠE v Praze č. m. 343 RB, konzultace viz ISIS sylabus předmětu (program, struktura, literatura, okruhy ke zkoušce apod.) na adrese resp.

2 Hlavní doporučená studijní literatura (vybrané pasáže): [1] Dornbusch, R.; Fischer, S.: Makroekonomie. 6. vydání. Praha, SPN a Nadace Economics [2] Mach, M.: Makroekonomie II. Pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. 3. vydání. Slaný, Melandrium 2001 (včetně dotisků či 2. vydání 1. části (pro studenty VŠH). Tamtéž 2003 nebo texty Makroekonomie II. Pro inženýrské studium. První a druhá část. 2. vydání. Slaný, Melandrium 1998). [3] Mach, M.: Makroekonomie. Pokročilejší analýza. 3. část. Slaný, Melandrium [4] Sirůček, P. a kol.: Hospodářské dějiny a ekonomické teorie (vývoj-současnost-výhledy). Slaný, Melandrium [5] Soukup, J.; Pošta, V.; Neset, P.; Pavelka, T.; Dobrylovský, J.: Makroekonomie. 2. aktualizované vydání. Praha, Management Press 2010 (k textu náleží cvičebnice [17], lze používat též 1. vydání učebnice).

3 Další vybrané studijní prameny v jazyce českém a slovenském: [6] Cahlík, T., Hlaváček, M., Seidler, J.: Makroekonomie. 2. upravené vydání. Praha, Karolinum – Univerzita Karlova v Praze [7] Cihelková, E.; Frait, J.; Varadzin, F; Mach, M.; Brůžek, A.; Žamberský, P.: Mezinárodní ekonomie II. Praha, C. H. Beck [8] Holman, R.: Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. 2. vydání. Praha, C. H. Beck [9] Homburg, S.; Felderer, B.: Makroekonomika a nová makroekonomika. Bratislava, Elita [10] Koderová, J.; Sojka, M.; Havel, J.: Teorie peněz. 2. rozšířené vydání. Praha, Wolters Kluwer [11] Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Havlíček Brain Team 2010.

4 Vybrané prameny pro zopakování v jazyce českém: [12] Baldwin, R.; Wyplosz, Ch.: Ekonomie evropské integrace. 4. vydání. Praha, Grada [13] Helísek, M.: Makroekonomie. Základní kurs. 2. přepracované vydání. Slaný, Melandrium 2002 (nebo 1. vydání. Tamtéž 2000, resp. texty Makroekonomie pro bakalářské studium. 1. vydání. Slaný, Melandrium 1996 nebo 2. vydání. Tamtéž 1998). [14] Helísek, M.: Základy makroekonomie. Průvodce studiem. Praha, Eupress – Vysoká škola finanční a správní [15] Hořejší, B.; Soukupová, J.; Macáková, L.; Soukup, J.: Mikroekonomie. 5. aktualizované vydání. Praha, Management Press 2010 (lze používat taktéž mírně odlišná předchozí vydání). [16] Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. 3. vydání. Slaný, Melandrium [17] Soukup, J.; Pošta, V.; Neset, P.; Pavelka, T.; Dobrylovský, J.: Makroekonomie. Cvičebnice. Slaný, Melandrium 2009.

5 Vybrané učebnicové prameny (různého stupně pokročilosti) v jazyce anglickém: [18] Bade, R.; Parkin, M.: Foundations of Macroeconomics. 3. vydání. Boston, Addison-Wesley [19] Barro, R. J.: Macroeconomics. 5. vydání. Cambridge, MIT Press [20] Blanchard, O. J.: Macroeconomics. 6. vydání. Upper Saddle River, Prentice Hall [21] Burda, M.; Wyplosz, Ch.: Macroeconomics. A European Text. 6. vydání. Oxford, Oxford University Press [22] Dornbusch, R.; Fischer, S.; Startz, R.: Macroeconomics. 12. vydání. New York, McGraw-Hill [23] Gordon, R. J.: Macroeconomics. 12. vydání. Upper Saddle River, Prentice Hall [24] Krugman, P. R.; Obstfeld, M.; Melitz, M.: International Economics: Theory and Policy. 9. vydání. Upper Saddle River, Prentice Hall [25] Mankiw, N. G.: Macroeconomics. 7. vydání. New York, Worth Publishers [26] Romer, D.: Advanced Macroeconomics. 4. vydání. New York, McGraw-Hill [27] Soskite, D.; Carlinová, W.: Macroeconomics: Imperpections, Institutions and Policies. Oxford, Oxford University Press 2006.

6 Ukázka časopisecké pramenné literatury v jazyce anglickém: [28] Baumol, W. J.: The Transaction Demand for Cash: Inventory Theoretic Approach. Quarterly Journal of Economics, November 1952, No. 66. [29] Friedman, M.: The Role of Monetary Policy. American Economic Review, March 1968, Vol. 58. [30] Hicks, J. R.: Mr. Keynes and the „Classics“: A Suggested Interpretation. Econometrica, April 1937, Vol. 5, No. 2. [31] Mankiw, N. G.: A Quick Refresher Course in Macroeconomics. Journal of Economic Literature, December [32] Modigliani, F.: Liquidity Preference and the Theory Interest and Money. Econometrica, January 1944, Vol. 12. [33] Mundell, R. A.: Capital Mobility and Stabilization Policy Under Fixed and Flexible Exchange Rates. Canadian Journal of Economic and Political Science, November 1963, Vol. 29, No. 4. [34] Smith, W. L.: A Graphical Exposition of the Complete Keynesian System. Southern Economic Journal, October 1956, Vol. 23, No. 2. [35] Solow, R. M.: A Contribution on the Theory of Economic Growth. Quarterly Journal of Economics, 1956, Vol. 70.

7 Ukázka knižní pramenné literatury v jazyce anglickém: [36] Barro, R. J.: Modern Business Cycle Theory. London, Harvard University Press [37] Fisher, I.: The Purchasing Power of Money (New and Revised Edition). New York, A. M. Kelley [38] Friedman, M. (ed.): Studies in the Quantity Theory of Money. Chicago, Chicago University Press [39] Hansen, A. H.: A Guide to Keynes. New York, McGraw-Hill [40] Harrod, R. F.: Towards a Dynamics Economics. London, Macmillan [41] Keynes, J. M.: Treatise on Money. London, Macmillan [42] Klein, L. R.: The Keynesian Revolution. New York, MacMillan [43] Lucas, R. E.; Sargent, T. (eds.): Rational Expectations. Minneapolis, University of Minesota Press [44] Mankiw, N. G.; Romer, D. (eds.): New Keynesian Economics. Volume 1 (Imperfect Competition and Sticky Prices). Volume 2 (Coordinatrion Failures and Real Rigidities). Cambridge, MIT Press [45] Marshall, A.: Principles of Economics. 8. vydání. London, MacMillan [46] Patinkin, D.: Money, Interest, and Prices. New York, Harper and Row 1965.

8 Další učebnicová a přehledová literatura v jazyce anglickém: [47] Abel, A. B.; Bernanke, B. S.: Macroeconomics. 5. vydání. New York, Addison-Wesley [48] Barro, R. J.; Sala-i-Martin, X.: Economic Growth. New York, McGraw-Hill [49] Blanchard, O. J.; Fischer, S.: Lectures on Macroeconomics. Cambridge, MIT Press [50] Blaug, M.: Economic Theory in Retrospective. 5. vydání. Cambridge, Cambridge University Press [51] Dowová, S. C.: Macroeconomic Thought. A Methodological Approach. Oxford, Blackwell [52] Landreth, H.; Colander, D.: History of Economic Thought. Boston, Houghton Mifflin [53] Miles, D.; Scott, A.: Macroeconomics. Understanding the Wealth of Nations. 2. vydání. New York, John Willey [54] Obstfeld, M.; Rogoff, K. S.: Foundations of International Macroeconomics. Cambridge, MIT Press [55] Salvatore, D.: International Economics. Trade and Finance. 10. vydání. New Jersey, John Wiley 2011.

9 Další texty k makroekonomické problematice (různého stupně pokročilosti) v jazyce českém a slovenském: [56] Allen, R. G. D.: Makroekonomická teorie (matematický výklad). Praha, Academia [57] Helísek, M.: Měnové krize (empirie a teorie). Praha, Professional Publishing [58] Kadeřábková, B.: Úvod do makroekonomie. Neoklasický přístup. Praha, C. H. Beck [59] Kadeřábková, A.; Žďárek, V.: Základy makroekonomické analýzy. Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu [60] Kodera, J.: Měnová analýza. 2. upravené vydání. Praha, ASPI [61] Loužek, M. (ed.): Inflace. Krátkodobý výkyv, nebo střednědobá hrozba? Sborník textů. Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku č. 69/2008. [62] Mandel, M.; Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. 2. vydání. Praha, Management Press [63] Revenda, Z.; Mandel, M.; Kodera, J.; Musílek, P.; Dvořák, P.; Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vydání. Praha, Management Press [64] Samuelson, P. A.; Nordhaus, W. D.: Ekonómia. 16. vydání. Bratislava, Elita [65] Sirůček, P.: Standardní a nestandardní přístupy k ekonomickým cyklům (vybrané problémy). Politická ekonomie, 2001, č. 1. [66] Sirůček, P.; Neset, P. a kol.: Makroekonomická teorie I. Cvičebnice. 1. část. 2. aktualizované vydání. Slaný, Melandrium [67] Šťastný, D.: Mezinárodní obchod: Teorie a politika. Praha, Oeconomica – VŠE v Praze [68] Varadzin, F. a kol.: Ekonomický rozvoj a růst. Praha, Professional Publishing 2004.

10 Vybraná pramenná díla v jazyce českém a slovenském: [69] Eucken, W.: Zásady hospodářského řádu. Praha, Liberální institut [70] Friedman, M.: Metodologie pozitivní ekonomie. Praha, Grada Publishing [71] Keynes, J. M.: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Praha, ČSAV [72] Marx, K.: Kapitál. 1. díl. Praha, Svoboda [73] Meadows, D. L.; Meadows, D. H.; Randers, J.: Překročení mezí. Praha, Argo [74] Mises, L. E.: Lidské jednání. Pojednání o ekonomii. Praha, Liberální institut [75] Ricardo, D.: Zásady politické ekonomie a zdanění. Praha, SNPL [76] Robinsonová, J. V.: Ekonomická filozofie. Praha, Professional Publishing [77] Schumpeter, J.A.: Teória hospodárského rozvoja. Bratislava, Pravda [78] Schumpeter, J. A.: Kapitalismus, socialismus a demokracie. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury [79] Smith, A.: Pojednání o původu a podstatě bohatství národů. Praha, Liberální institut 2001 (nebo Praha, SNPL 1958). [80] Sraffa, P.: Výroba zboží pomocí zboží. Praha, Svoboda [81] Veblen, T. B.: Teorie zahálčivé třídy. Praha, Sociologické nakladatelství 1999.

11 Vybrané texty k dějinám a komparacím teorií, metodologii, hospodářským dějinám, globalizaci aj.: [82] Brožová, D.: Malé dějiny ekonomického myšlení. 2. přepracované vydání. Praha, Oeconomica – VŠE v Praze [83] Faltus, J.; Průcha, V.: Všeobecné hospodářské dějiny 19. a 20. století. 2. vydání. Praha, Oeconomica – VŠE v Praze [84] Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 2005 [85] Sirůček, P.: Nové aspekty globalizace aneb megatrendy 2000 – Marathon, 2004, č. 5. [86] Sirůček, P.: „Dilema“ ekonomie versus ekologie aneb ekonomičtí ideologové a ekonomičtí disidenti. Marathon, 2006, č [87] Sirůček, P.: Rozpory a perspektivy globalizace. Marathon, 2007, č. 3. [88] Sirůček, P.; Džbánková, Z.: Racionalita a etická dimenze v ekonomických teoriích (vybrané problémy). Ekonomie a Management, 2006, č. 3. [89] Sojka, M.: Milton Friedman. Svět liberální ekonomie. Praha, Epocha [90] Sojka, M.: John Maynard Keynes a současná ekonomie. Praha, Grada Publishing 1999.

12 Téma: Základní ideové školy a přístupy soudobé standardní makroekonomické teorie A) Předmět makroekonomie B) Základní ideové školy v makroekonomii C) Makroekonomická teorie a politika D) Standardní a nestandardní přístupy E) Charakteristika neoklasiky, její vývoj a etapizace F) Dílo J. M. Keynese v komparaci s neoklasikou G) Formování a proudy keynesovské ekonomie H) Hlavní koncepce a modely neokeynesovství CH) Krize neokeynesovství a antikeynesovská revoluce I) Nové přístupy v keynesovské ekonomii J) Rozpolcenost a konsensus ve standardní makroteorii K) Aktuální stav, problémy a perspektivy makroekonomické teorie ve světle globalizace [1] – kap.1.,3.,4.,5.,9.; [2] – kap.1.,2.,4.2.5.,4.2.6.,4.2.7.,4.2.8.; [4] – kap.1.,14.,15.,16.,17.,18.1.,19.3.; [8] – kap.1.,3.,4.,10.; [11] – kap. 7.,12.,13.,17.,19.; [13] – kap.1.,3.,12.,13.; [26] - Epiloque; [27] – kap.1.,2.,3.,4.,5.,15.,16.; [30]; [31]; [34]; [90]

13 Téma: Poptávka po penězích a nabídka peněz (vybrané problémy) A) Poptávka a nabídka peněz v kontextu modelu IS-LM B) Teorie peněz v díle J. M. Keynese C) Neokeynesovské přístupy k poptávce po penězích D) Kvantitativní teorie peněz – obecná charakteristika E) Fisherova a cambridgeská verze kvantitativní teorie F) Monetarismus a Friedmanova kvantitativní teorie G) Nabídka peněz – exogenní a endogenní peníze H) Další přístupy k penězům a monetární politice (nové keynesovské ekonomie, postkeynesovců a dalších alternativních směrů aj.) [1] – kap. 4.,13.,14.,18.; [2] – kap. 2.,4.2.5.,4.2.6.,4.2.7., 6.5.; [3] – kap. 8.; [4] – kap. 15., 16., 17; [5] – kap. 3., 4.,5.,6.,7.; [8] – kap. 5.,16.; [10] – kap. 1., 2., 4., 6., 7., 8., 9.,10.,11.; [11] – kap. 7.,12.,14.,17.,19.; [13] – kap. 6., 12.; [27] – kap. 8.; [28]; [29]; [32]; [38]; [89]

14 Téma: Pokročilejší analýza otevřené ekonomiky (vybrané problémy) A) Neokeynesovské vidění otevřené ekonomiky B) Čisté vývozy a čtyřsektorový model důchod-výdaje C) Model IS-LM-BP D) Mundell-Flemingův model a jeho implikace E) Determinace měnových kurzů v dlouhém a krátkém období F) Platební bilance a mechanizmy jejího vyrovnávání G) Monetaristické koncepty determinace měnových kurzů a platební bilance H) Agregátní poptávka v otevřené ekonomice CH) Makroekonomie otevřené ekonomiky – pohledy nové keynesovské ekonomie a dalších přístupů [1] – kap. 6.,20.; [2] – kap. 1., 3., 4., 5.; [3] – kap , , , , , ; [4] – kap. 14., 15., 16.,17.; [5] – kap. 7., 8., 9.,12.; [7] – kap. 4.,5.; [11] – kap. 13.,17.,19.; [12] – kap. 1., 2., 8., 13., 14., 15., 16., 17., 18., 19.; [27] – kap. 9., 10., 11.,12.; [33]; [62]

15 Téma: Ekonomický růst ve světle globalizace (vybrané problémy) A) Tradiční a nestandardní přístupy k růstu B) Keynesovské a neoklasické modely růstu C) Harrod-Domarův model ekonomického růstu D) Neoklasická východiska a produkční funkce E) Základní rovnice růstového účetnictví F) Solowův model, stálý stav a „zlaté pravidlo“ G) Teorie endogenního růstu H) Aspekty ekonomického rozvoje CH) Koncepce trvalé udržitelnosti I) Globalizace vývoje – vymezení, datování, rozměry, rozpory a perspektivy soudobé globalizace J) Globální problémy a alternativy k soudobé globalizaci [ 1] – kap. 10.; [2] – kap. 7.1.,7.2.,7.3.,7.4.; [4] – kap. 1., 16.2., 17.1., 17.4.,19.2.,19.3.; [5] – kap. 16., 17.; [7] – kap. 2.; [8] – kap. 9.; [11] – kap. 7., 9., 13.; [12] – kap. 7.; [13] – kap. 5.; [26] – kap.1.; [27] – kap. 13., 14.; [35]; [48]; [68]; [87]

16 Tématické okruhy: (podrobnosti ukončení obou částí budou upřesněny vyučujícími) 1) Aktuální stav a problémy soudobé standardní makroekonomie – rozpolcenost a hledání nového konsensu. 2) Model s linií pod úhlem 45 stupňů, IS-LM analýza a implikace pro hospodářskou politiku. 3) Základní neokeynesovské učebnicové modely a přístupy nové keynesovské ekonomie. 4) Vývoj a podoby „staré“ kvantitativní teorie peněz. 5) Teorie peněz u J. M. Keynese. 6) Neokeynesovská rozpracování teorie peněz a peníze v nové keynesovské ekonomii. 7) „Nová“ kvantitativní teorie peněz. 8) Exogenní a endogenní peníze, cílování peněžní zásoby a cílování inflace. 9) Neokeynesovské mechanizmy a přístupy k otevřené ekonomice. 10) Determinace měnových kurzů. 11) Mundell-Flemingův model. 12) Agregátní poptávka v otevřené ekonomice. 13) Solowův model ekonomického růstu. 14) Teorie endogenního růstu. 15) Koncepce růstu a rozvoje ve světle globalizace.

17 MIE911 – prezentace k vybraným tématům (zde především k účelům shrnutí kořenů, vývoje, formování, charakteristik a aktuálního stavu standardní mikro- a makroekonomie, též viz prezentace k dalším kurzům na

18 ekonomické aktivity (hospodaření) cíl: vyšší míra uspokojení potřeb ekonomické aktivity + ekonomické instituce + „příroda“ aj. = ekonomika (národní hospodářství) ekonomika jako důležitý rozměr společenského života, vydělovaný pomocí abstrakce ekonomické myšlení (vědomí) individuální a společenské přirozené a kvalifikované ekonomická věda (ekonomie) jako nejvyšší forma ekonomického vědomí 911/1

19 ekonomie - etymologicky z řečtiny, podle spisu filosofa Xenofóna (430–355 př.n.l.) „Oikonomikos“ (pravidla rozumného vedení starořecké domácnosti) moderní ekonomická věda zahrnuje řadu ekonomických disciplín obecné podnikohospodářské a odvětvové aplikované a mezní aj. zde ekonomie ve smyslu její teoretické složky – obecné ekonomie (obecné ekonomické teorie, politické ekonomie aj.), tj. ekonomických teorií 911/2

20 vznik ekonomie jako vědy - teprve v 17. – 18. století s rozvojem kapitalismu vzniká „společenská objednávka“ (dříve nižší stupeň ekonomického myšlení – ekonomické názory rozvíjeny v rámci filosofie) 1776 – „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ (A. Smith) 1755 – „Esej o povaze obchodu“ (R. Cantillon) 1662 – „Rozprava o daních a poplatcích“ (W. Petty) specializace a vyčleňování ekonomických disciplín cca od druhé poloviny 19. století 1848 – „Zásady politické ekonomie“ (J. S. Mill) různé vymezení předmětu i označení a názvy politická ekonomie politická aritmetika economics (ekonomie) 1890 – „Zásady ekonomie“ (A. Marshall) národní hospodářství apod. 911/3

21 dějiny ekonomického myšlení (teorií, doktrín, analýzy aj.) jako přehled vývoje teoretického ekonomického myšlení – tj. přehled vzniku, vývoje a zániku ekonomických škol, směrů a proudů školy ekonomického myšlení kolem ústřední postavy, instituce (katedry apod.) různé filosofické, světonázorové, ideologické aj. zakotvení různé metodologické instrumentarium (odlišné metody) různé předpoklady, formulují příslušný kategoriální a pojmový aparát, teorie a zákony (resp. paradigmata) odlišná doporučení pro hospodářskou politiku navazují na určitou tradici, tuto rozvíjejí a ně navazují další ekonomické školy atd. 911/4

22 ekonomické školy, směry a proudy existují vedle sebe (konkurence doktrín), navazují na sebe (střídání doktrín), možné „návraty“ (neo-...) aj. jedno z vysvětlení souběžné existence různých názorů, jejich vývoje, střídání apod. pomocí teorie paradigmat 1962 – „Struktura vědeckých revolucí“ (T. S. Kuhn) vývoj věd (zejména přírodních) ve skocích střídání paradigmat (jako dominantních myšlenkových vzorců, „mantinelů“ vědy) pomocí vědeckých revolucí období evoluce (zdokonalování) a revolučních proměn (např. marginalistická revoluce, keynesovská revoluce či monetaristická kontrarevoluce apod.) různé interpretace paradigmatu v ekonomii (základní ekonomické paradigma – maximalizace užitku, sledování vlastního zájmu aj., neoklasické či keynesovské paradigma atd.) 911/5

23 různá členění ekonomických teorií standardní ekonomie jako různé podoby ekonomie neoklasické a keynesovské (tzv. ekonomie „hlavních proudů“, ortodoxní) a nestandardní (alternativní) přístupy mimo „hlavní proud (y)“ individualistické versus kolektivistické přístupy axiomatické a „babylónské“ konstrukce abstraktně-deduktivní (formálně-logické) a empiricko- induktivní (resp. sociálně-ekonomické) směry matematické a nematematické (verbální) koncepce pozitivní a normativní ekonomie mikroekonomie a makroekonomie apod. metodologické problémy ekonomických teorií v užším smyslu: konstrukce teorií (axiomaticky apod.), verifikace pravdivosti, včetně předpokladů (metodologický pozitivismus, realismus aj.), metody (abstrakce, dedukce, indukce aj.) v širším smyslu: co je „za“ teorií (různé představy o fungování ekonomiky a společnosti, různé světonázorové vidění, odlišné filosofie, politické ideologie aj.) apod. 911/6

24 vývoj ekonomického myšlení jako důsledek měnících se podmínek sociálně- ekonomického vývoje důsledek vývoje lidského poznání důsledek rozvoje procesu hospodaření ekonomické myšlení jako odraz konkrétních hospodářských poměrů, „úkolů“ doby apod. různé periodizace ekonomických dějin rozdělení historie lidstva: pravěk, starověk, středověk, novověk, doba nejnovější význam technologických změn, resp. revolucí: první průmyslová revoluce (Anglie cca 1760 – 1830), druhá (technickovědecká) revoluce (cca 1873 – I. SV), třetí (vědeckotechnická) revoluce cca od II. SV s etapami (včetně revoluce informační apod.) 911/7

25 podle dominantních aktivit: společnost předindustriální (zemědělství), industriální (průmysl) a postindustriální (služby) – R. Aron, D. Bell, A. Toffler aj. obdobně: agrární etapa (zemědělská společnost „první vlny“), industriální etapa (průmyslová společnost „druhé vlny“) a „superindustriální“ etapa (např. informační společnost „třetí vlny“) – A. Toffler stadia ekonomického růstu (podle HDP na obyvatele, míry úspor apod.): tradiční společnost, předpoklady vzestupu, vzestup (start), dosahování zralosti, období masové nadspotřeby – W. W. Rostow podle úrovně výrobních sil a výrobních (resp. vlastnických) vztahů: prvobytně-pospolná, otrokářská, feudální, kapitalistická a komunistická (resp. socialistická) formace – K. H. Marx, F. Engels kapitalismus manufakturní a průmyslový průmyslový kapitalismus volné soutěže (svobodné konkurence) a kapitalismus monopolní (imperialismus) státně-monopolní kapitalismus, globalizace a postkapitalismus (ultraimperialismus) apod. 911/8

26 ekonomické myšlení starověku (zejména Řecka) v rámci racionální filosofie (etický rozměr a morální soudy, význam zemědělství, kritika zbožně-peněžních vztahů – např. lichvy, obchodu, obhajoba stávajícího společensko- ekonomického uspořádání) Xenofón (430–355 př.n.l.), Platon (427–347 př.n.l), Aristoteles (384–322 př.n.l.) naznačeny základní ekonomické kategorie a problémy, resp. přístupy individualistické („osobní blaho“) a kolektivistické („veřejné blaho“) ekonomické myšlení středověku podřízeno náboženské křesťanské filosofii (katolická doktrína v západní Evropě) ekonomické otázky řešeny v rámci scholastiky jako univerzální a kosmopolitní soustavy etiky a filosofie mnišské řády (františkáni, dominikáni aj.) jako nositelé vzdělanosti, mniši také jako první „ekonomové“ Tomáš Akvinský (1225–74) 911/9

27 od 15. století emancipace od církevních dogmat a přechod ke světským učením, význam kulturní, resp. vědecké revoluce (M. Koperník, J. Kepler, G. Galilei, I. Newton, R. Descartes, F. Bacon, N. Machiavelli, T. Hobbes aj.) merkantilismus jako první pokus o teoretický odraz kapitalismu, světské učení a hospodářská politika států v době cca 15. – 18. století období vzniku centralizovaných absolutistických států na národním principu, zámořských objevů, koloniálních expanzí, přesunu těžiště vývoje do měst, rozvoje manufaktur, změn sociální struktury apod. odráží zájmy panovníka (potřeba peněz) a rodícího se obchodního kapitálu (finanční domy, obchodní společnosti atd.) zvětšování národního bohatství ( = množství peněz v zemi, naplněnost státní pokladny) pomocí zahraničního obchodu zaměření na praktické otázky a hospodářsko-politická opatření na hromadění peněz ( = drahých kovů) v zemi, důraz na obchod doktrína aktivní peněžní, resp. obchodní bilance ekonomický nacionalismus, úloha silného státu v ekonomice (regulace pohybu peněz i zboží, podpora vývozu apod.) raný a rozvinutý merkantilismus T. Mun (1571–1641), J. B. Colbert (1619–83) aj. 911/10

28 definitivní vznik ekonomie jako vědy spojen s klasickou školou politické ekonomie zkoumání vzniku, zdrojů a růstu společenského bohatství pocházejícího z přírody a výroby (význam práce), závisejícího na vybavenosti výrobními faktory a jejich kombinaci (dělbě práce) a rozdělování produktu (na renty, zisky, úroky, mzdy aj.) mezi společenské třídy ekonomika řízena objektivními zákony – idea přirozeného řádu, práv a zákonů sympatie s kapitalismem, sledování vlastního zájmu a svoboda ekonomické aktivity přináší výhody všem („neviditelná ruka trhu“ – A. Smith), hospodářský liberalismus uvnitř („minimální stát“ – „laissez faire, laises passer“) i navenek („free trade“) makropřístup, orientace na nabídku (analýza nákladů – např. práce) a dlouhé období, úloha dělby práce, včetně mezinárodní – absolutní (A. Smith) a komparativní (D. Ricardo) výhody, úvahy o perspektivách kapitalismu (vize stagnace), rozpracování různých teorií (hodnoty, peněz, rozdělování, populace aj.), dobová podmíněnost ( A. Smith jako „klasik“ manufakturního období, D. Ricardo jako „klasik“ první průmyslové revoluce) 911/11

29 různá členění a etapizace klasické školy, odlišné názory na začlenění a význam ekonomů doba trvání cca 1662 – 1871 anglická a francouzská větev „zlatý věk“ cca 60. léta 17. století – cca 1830 W. Petty (1623– 87), A. Smith (1723–90), D. Ricardo (1772–1823) ekonomie prvních dvou třetin 19. století (poklasická ekonomie, „millovská“ aj.) - J. S. Mill (1806 – 1873) aj. Anglie: W. Petty (1662 – „Rozprava o daních a poplatcích“), A. Smith (1776 – „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“), D. Ricardo (1817 – „Zásady politické ekonomie a zdanění“), J. S. Mill (1848 – „Zásady politické ekonomie“) Francie: škola fyziokratů – F. Quesnay (1758 – „Ekonomická tabulka“) předchůdci neoklasické ekonomie: N. W. Senior (1790–1864), T. R. Malthus (1766–1834), J. B. Say (1767–1832), J. S. Mill (1806–73) aj. cca 1871 – nástup marginalistů („marginalistická revoluce“– školy předkeynesovské neoklasiky) 911/12

30 neoklasická ekonomie (neoklasicismus, marginalismus) jako dominantní složka standardní ekonomické teorie etapizace neoklasiky předkeynesovská neoklasika („tradiční“, formativní období) cca 1871 – I., resp. II. SV neoklasika v době dominance keynesovství cca II. SV – 60., resp. 70. léta 20. století neokonzervativní ekonomie a moderní podoby neoklasiky (monetarismus, nová klasická ekonomie aj.) od cca 70. – 80. let 20. století transformační proměny neoklasiky přeměna klasické školy v neoklasickou (přechod k mikroekonomické analýze, statice apod.) soupeření s keynesovstvím (vznik neoklasické makroekonomie, dynamické aspekty apod.) tradiční neoklasický teoretický systém a jeho moderní podoby („postkeynesovská“ neoklasika) určování cen podle poptávky a nabídky teorie rozdělování podle mezních produktivit faktorů idea harmoničnosti ekonomického systému v duchu liberální ideologie a filosofie 911/13

31 předchůdci neoklasiky A. A. Cournot (1801–77), J. H. Thünen (1783–1850), H. H. Gossen (1810–58), J. B. Say, N. W. Senior, J. S. Mill „marginalistická revoluce“ jako postupný nástup 1871 – „Teorie politické ekonomie“ (W. S. Jevons) 1871 – „Základy národohospodářské nauky“ (C. Menger) 1874 – „Základy čisté politické ekonomie“ (L. M. E. Walras) 1890 – „Zásady ekonomie“ (A. Marshall) předkeynesovská neoklasika (formativní období) W. S. Jevons (1835–82) cambridgeská škola: A. Marshall (1842–1924), A. C. Pigou (1877–1959), J. M. Keynes (1883–1946) lausannská škola (matematická, škola celkové rovnováhy): L. M. E. Walras (1834–1910), V. Pareto (1848–1923), později J. R. Hicks (1904–89) aj. marginalismus v USA: J. B. Clark (1847–1938), I. Fisher (1867–1947) rakouská škola (specifická rakouská tradice): C. Menger (1840– 1921), E. Böhm-Bawerk (1851–1919), F. Wieser (1851–1926), později mladší generace („neorakušané“): L. E. Mises (1881– 1973), F. A. Hayek (1899–1992), M. N. Rothbard (1926–95) aj. švédská škola (specifická tradice): J. G. K. Wicksell (1851– 1926), G. K. Cassel (1866–1945), mladší generace: G. K. Myrdal (1898–1987), B. G. Ohlin (1899–1979) aj. 911/14

32 keynesovská revoluce J. M. Keynes (1883–1946) – „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ (1936) vznik, formování a diferenciace keynesovské ekonomie (neo- versus postkeynesovství), neokeynesovství jako druhý hlavní proud economics a jeho dominance po II. SV 50. – 60. léta 20. století: sbližování hlavních směrů – vznik tzv. velké neoklasické syntézy (neoklasická MIE + neokeynesovská MAE) J. R. Hicks (1904–89), A. H. Hansen (1887–1975), F. Modigliani (1918–2003), P. A. Samuelson ( ), J. E. Meade (1907–95), J. Tobin (1918–2002), R. M. Solow (nar. 1924) aj. vznik neoklasické makroekonomie po II. SV (neoklasické teorie růstu – R. M. Solow (nar. 1924), nová kvantitativní teorie peněz – M. Friedman (1912–2006)), postupná neoklasická renesance 70. – 80. léta 20. století: krize teorie i praxe neokeynesovství, rozpad syntézy, nástup a dominance neokonzervativní ekonomie (chicagská, monetaristická, antikeynesovská. „kontrarevoluce“) monetarismus a ekonomie chicagské školy M. Friedman (1912–2006) nová klasická makroekonomie (škola racionálních očekávání) R. E. Lucas (nar. 1937), R. J. Barro (nar. 1944), T. J. Sargent (nar.1943) ekonomie strany nabídky A. B. Laffer (nar. 1941) škola veřejné volby J. M. Buchanan (nar. 1919) cca od 90. let 20. století: rozpolcenost standardní makroekonomie (hledání nového modelu), snahy o sbližování a nový konsensus, hledání nových směrů a východisek nová keynesovská ekonomie, nová institucionální ekonomie, moderní podoby neokonzervativní (resp. neoklasické) ekonomie – např. teorie reálných ekonomických cyklů apod. 911/15

33 neoklasická ekonomie představa dostatečné vnitřní stability soukromého sektoru, resp. tržní ekonomiky (automatická obnova rovnováhy při plném využití zdrojů, úloha „neviditelné ruky trhu“) – ekonomický liberalismus mikroekonomická orientace (metodologický individualismus), analýza rozhodovacích procesů mikroekonomických subjektů (subjektivismus, racionalita ekonomického modelu člověka – jediná motivace všech subjektů v podobě maximalizace individuálního užitku ze spotřeby) rovnovážný přístup (metodologie, resp. aparát dílčí „marshalovské“ rovnováhy a celkové „walrasovské“ ekonomické rovnováhy) statický charakter analýzy (komparativní statika, logický čas) „scientizace“ ekonomie (marginalismus, matematizace, optimalizace, modelování – preference abstraktně-deduktivních metod) pozitivní anglosaská economics („vzácnostní“ definice economics, princip vyrovnání mezních veličin jako kritérium efektivní alokace) předpoklad dokonalé konkurence, logika Sayova zákona trhů ideologická funkce, obhajoba kapitalismu, svoboda ve spotřebě problematická místa neoklasického systému (striktně ekonomické pojetí člověka, další nerealistické předpoklady, ekonomie jako věda formálně-logická, individualismus, statičnost, ahistoričnost, vysoký stupeň formalizace, axiomatizace, resp. matematizace, kvantitativní charakter analýzy, abstrakce od neekonomického „prostředí“ – např. institucí, exogenní charakter technologických změn aj.) 911/16

34 teoretický systém neoklasické ekonomie teorie mezního užitku (kardinalistická a ordinalistická verze), tzv. Gossenovy zákony, teorie indiference (aparát indiferenční analýzy) jako základ zkoumání strany poptávky (modely spotřebitelského chování) teorie mezní produktivity jako základ moderní analýzy strany nabídky („oceňování“ faktorů, rozhodování firmy, teorie produkčních funkcí, izokvantová analýza, neoklasické koncepce ekonomického růstu), zákon klesajících výnosů, substituce faktorů a dokonalá konkurence teorie dílčí ekonomické rovnováhy, poptávkově-nabídková analýza, princip klesající poptávky (klesající MU) a rostoucí nabídky (rostoucí MC) teorie celkové (všeobecné) ekonomické rovnováhy, soustavy bilančních rovnic a matematická ekonomie (ekonometrie, operační výzkum apod.) ekonomie blahobytu jako normativní součást neoklasiky, koncepce tržních selhání (externality, veřejné statky atd.) kvantitativní teorie peněz, neutralita peněz, „stará“ (Fisherova transakční a cambridgeská důchodová verze) a „nová“ verze (např. Friedmanova) teorie nedokonalé konkurence, rozpracování teorie firmy pro různé tržní struktury pomocí analýzy příjmů a nákladů tzv. alternativní koncepce (resp. cíle) firmy, manažerské a behavioristické modely (maximalizace obratu apod.) moderní směry standardní mikroanalýzy (propracování teorie spotřebitele a firmy, rozhodování za rizika, směry nového institucionalismu aj.), „formalistická revoluce“, metodologie celkové rovnováhy makroekonomická nadstavba, neoklasické teorie růstu, „nová“ kvantitativní teorie peněz, moderní neoklasické koncepce v neokonzervativní etapy 911/17

35 transformací „marshallovské“ ekonomie v období cca 1900 – 1950 položeny základy moderní standardní MIE analýzy tzv. formalistická revoluce (cca od poloviny 30. let 20. století především v USA) - nové metody moderní MIE precizace stávajících koncepcí a jejich rozpracování do moderních podob (formalizace, axiomatizace, důraz na metodologii celkové rovnováhy apod.) – P. A. Samuelson ( ), J. R. Hicks (1904–89) aj. rozšiřování působnosti MIE analýzy – G. S. Becker (nar. 1930), směry nového institucionalismu aj. hlavní směry rozpracování standardní MIE po II. SV: moderní analýza poptávky a nabídky (teorie spotřebitele a firmy na různých trzích) matematická ekonomie a ekonometrie rozpracování modelů celkové rovnováhy koncepce tržních selhání (teorie externalit, veřejných aj. statků apod.) nové směry v analýze nedokonalé konkurence (aplikace teorie her atd.) rozhodování v situacích rizika (teorie očekávaného užitku apod.) teorie nedokonalých a asymetrických informací zohlednění prostorové dimenze (teorie lokalizace, prostorová ekonomie atd.) zohlednění prostředí (institucionálního rámce), různé směry nového institucionalismu („kontraktační teorie“ typu teorie dobývání renty, vlastnických práv, transakčních nákladů, ekonomických agentů, teorie veřejné volby aj.) formy moderní MIE odlišné od tradiční (předkeynesovské) neoklasiky, ale stejná východiska a principy (přílišná matematizace, odtržení od reality, přerušení komunikace mezi ekonomy, ekonomická imperialita aj.) 911/18

36 keynesovská ekonomie představa nedostatečné vnitřní stability tržní ekonomiky (automatická obnova rovnováhy při neúplném využití zdrojů, např. práce) – ekonomický intervencionismus (doplnění „neviditelné ruky“ trhu „viditelnou pěstí“ vlády) poptávkové omezení systému (plánované výdaje = AD, především na investice, jsou nedostatečné ke generování důchodu při plném využití zdrojů) MAE orientace s využitím příjmově-výdajového přístupu (příjmy se automaticky nemění na výdaje – přeměna S v I) ne-neutralita peněz (změny nominálního množství peněz mají také reálné dopady) nepružnosti mezd a cen (existence bariér pro „vyčišťování“ trhů při plném využití zdrojů, rigidity, „tření“, frikce na trzích) dichotomie keynesovské ekonomie standardní neokeynesovství a alternativní postkeynesovství neokeynesovství „hlavního proudu“ v rámci tzv. velké neoklasické syntézy (model s linií 45 stupňů, IS-LM analýza, úplný keynesovský model) nová keynesovská ekonomie (MIE zdůvodnění nepružností mezd a cen a jejich MAE důsledků) 911/19

37 dominance neokeynesovské ekonomie (především tzv. velké neoklasické syntézy) i HP praxe cca ve 40. – 60. letech rozpracování neoklasické mikroekonomie také v rámci neokeynesovství (P. A. Samuelson ( ) aj.) vznik neoklasické MAE nadstavby po II. SV (po linii teorií růstu – R. M. Solow (nar. 1924) a „nové“ kvantitativní teorie – M. Friedman (1912–2006)), procesy „neoklasické renesance“ krize teorie a praxe neokeynesovství cca v 70. – 80. letech + stále pokračující hledání východisek (nové směry cca od 80. let v čele s novou keynesovskou ekonomií) „antikeynesovská revoluce“ (chicagská kontrarevoluce – role chicagské liberální školy), nástup směrů neokonzervativní ekonomie (v čele s monetarismem) cca od 90. let 20. století postupné snižování váhy extrémních neokonzervativních (resp. neoliberálních) směrů, růst váhy nových směrů keynesovství (ale i nestandardních přístupů) rozpolcenost standardní MAE, hledání nového výchozího modelu (IS-LM analýza versus model „vyčišťujících se trhů“ R. J. Barro (nar. 1944)), konsensus (porušený v 70. letech) zatím plně neobnoven (dílčí konsensus v oblasti monetární politiky a peněz, cílování inflace), neschopnost adekvátní reakce na globalizaci 911/20

38 tradiční přístupy k ekonomickému růstu růstový a technologický imperativ (stálý ER, více = lépe, sebeudržující se a exponenciální ER, „růst pro růst“) popularita teorií ER po II. SV: keynesovské (R. F. Harrod (1900– 78) aj.), neoklasické (R. M. Solow (nar. 1924) apod.) nesoulad tradičních teorií ER s realitou (např. při aplikacích na rozvojové země) - pokusy o moderní přístupy (např. koncepce endogenního ER) nestandardní (historicko-sociologické aj.) koncepce růstu, resp. rozvoje a vývoje J. A. Schumpeter (1883–1950), W. W. Rostow (1916–2003) aj. nové pohledy na růst, resp. rozvoj zpochybňování růstového imperativu, negativa ER koncepce nulového a omezeného růstu (Římský klub – 1972 „Hranice růstu“, 1974 aj.) + ekonomie kvality života koncepce trvale udržitelného růstu, resp. rozvoje a způsobu života (G. H. Brundlandová – 1987, „lidé – planeta – prosperita“) problémy věcného vymezení trvalé udržitelnosti a bariéry prosazování, civilizační „konzumní past“ 911/21

39 globalizace vývoje různá pojetí, klasifikace, datování, rozměry a perspektivy procesů G (G ekonomiky, politiky, kultury, změny technologií aj.) lokální a globální charakter společenských rozporů G jako objektivní civilizační trend versus kapitalistická (neoliberální) forma G ekonomická G (internacionalizace, transnacionalita, propojení výrobních a informačních sítí apod.) objekty a subjekty procesů G anti- a alter- G hnutí (např. proti „G finančních trhů“ postavit „G solidarity“, G versus zespolečenštění nebo „mondializace“, modernita apod.) rozpory G a protitrendy (deglobalizace, glokalizace aj.) globální rozpory a problémy strukturace GP (intersociální, přírodně-sociální, antroposociální), subglobální (univerzální) problémy GLEN (globální ekologická nebezpečí) aj. systémový přístup ke společnosti, G i GP možná řešení GP – scénáře vývoje Římský klub (zprávy Římského klubu) 911/22

40 G jako multidimenzionální, ambivalentní, dynamický, společensko-ekonomický fenomén, který probíhá na řadě úrovní a může nabývat různých podob a forem, včetně odklonů i protitendencí (deglobalizace, glokalizace aj.) technický (resp. technologický) rozměr G ekonomický rozměr G sociální rozměr G politická G kapitalismu aj. hodnoty éry soudobé G G spojována primárně s politickou či kulturní nadstavbou (ve smyslu procesů internacionalizace kultury a hodnot) – již v antice G ekonomická (procesy internacionalizace či ekonomické integrace) od cca 16. – 17. století, včetně akcelerace v posledních dekádách, různé „vlny“ či fáze G (od 60. či 80. let 20. století) apod. spojení G s technologickými změnami a jejich vlivem na ekonomiku a společenskou nadstavbu – v technologickém pohledu G figuruje jako forma rozvoje výrobních sil vázaná na nové komunikační a informační technologie (s nástupem v 80. letech čí 60. letech ve spojení s vrcholem IV. Kondratěvovy dlouhé vlny industriálního vývoje nastartované II. SV) rozdílná hodnocení a vnímání důsledků soudobé G odlišné perspektivy procesů G z hlediska různých politických ideologií (liberální, sociálně-demokratické, neokonzervativní, socialistické, marxistické, ekologické aj. scénáře) nestability a rizika současné fáze G, zpomalování G 911/23

41 ekonomický model člověka a racionality koncepce člověka ekonomického ( homo oeconomicus ) jako standardní model lidského chování ve společenských vědách principy racionality a optimalizace (maximalizace) maximalizace individuálního užitku ze spotřeby ve vlastním zájmu jako tzv. základní (tj. neoklasické) ekonomické paradigma racionalita (konzistentnost rozhodování v souladu s preferencemi, sledování vlastního zájmu, maximalizace osobního prospěchu) užitkově-nákladové kalkulace, vždy dokonale racionální jednání, ahistoričnost, bezčasovost (člověk bez minulosti, přítomnosti a budoucnosti, bez paměti), individualismus, kosmopolitismus, izolovanost od ostatních lidí (svoboda ve spotřebě), univerzalita (ekonomie jako věda imperiální) různé formulace homo oeconomicus (A. Smith, W. S. Jevons, C. Menger, A. Marshall, V. Pareto aj. + moderní axiomatika racionálního chování + rozpracování teorie spotřebitele, firmy aj.) teoretické i praktické extenze logiky homo oeconomicus (koncepce racionálních očekávání, teorie veřejné volby, ekonomie strany nabídky, ekonomická analýza práva, přístup G. S. Beckera k veškerému lidskému chování atd.) další koncepce racionality (omezená R, „kvazi“ R apod.) 911/24

42 kritika koncepce racionality homo oeconomicus přílišný individualismus, racionalismus a utilitarismus redukce mnohorozměrné lidské bytosti na jednorozměrné monstrum „homo coca-colens“ apod. abstrakce od biologické, antropologické aj. podmíněnosti lidského chování povyšování ekonomických principů na univerzální, resp. obecně platné (ekonomická imperialita) statičnost, nezohlednění prostředí (institucí, vlastnictví, etiky, morálky, kultury aj.) implikuje tah na efektivnost, stálý růst a konzumní orientaci, závažné praktické, resp. HP dopady člověk jako bytost společenská, klíčový vliv „sociálna“ hledání nového paradigmatického zakotvení ekonomické vědy adekvátní globalizovaným podmínkám (např. A. Etzioni – místo egoismu „JÁ“ postavit vstřícné společenství „JÁ + MY“ aj.) 911/25

43 alternativní (nestandardní, „neortodoxní“) přístupy mimo "hlavní proudy" soudobé ekonomické vědy různé směry sociálně-ekonomické, historizující, institucionalizující apod. obvykle širší pojetí předmětu ekonomie (interdisciplinarita) obvykle větší důraz na společenskost ekonomie a na metody empiricko-induktivní často snahy o dynamickou analýzu v historickém čase, bez přílišné matematizace a formalizace často kritické k přílišnému individualismu, liberalismu a matematizaci standardní ekonomie obvykle se již nečlení na MIE a MAE, často snahy o překonání jednostranného (a příliš ekonomického) pojetí člověka, snahy o adekvátní odraz měnící se reality (např. procesů soudobé globalizace) 911/26


Stáhnout ppt "Ekonomie (Mikroekonomie – Makroekonomie) – část makroekonomická (MIE911) doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph. D. KMIE FPH VŠE v Praze č. m. 343 RB, konzultace."

Podobné prezentace


Reklamy Google