Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KYSELINY Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H + a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl -, NO 3 -, SO 4 2- ). 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KYSELINY Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H + a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl -, NO 3 -, SO 4 2- ). 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY:"— Transkript prezentace:

1 KYSELINY Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H + a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl -, NO 3 -, SO 4 2- ). 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY: (koncovka -vodíková) Vznikají rozpuštěním některých binárních sloučenin s vodíkem ve vodě. KyselinaVzorec fluorovodíková HF chlorovodíková HCl bromovodíková HBr jodovodíková HI sirovodíková H2SH2SH2SH2S kyanovodíková HCN

2 SOLI BEZKYSLÍKATÝCH KYSELIN – koncovka ID kyselina vzorec kys. název soli fluorovodíkováHF fluorid chlorovodíkováHCl chlorid bromovodíkováHBr bromid jodovodíková HI jodid sirovodíková H 2 S sulfid kyanovodíková HCN kyanid Sůl z kyseliny vznikne tak, že se odštěpí kationty vodíku a nahradí se jiným kationtem

3 Příklady k pojmenování: CaCl 2 (Ca – vápník, Cl – chlor) Chlorid vápenatý Pbl 2 (Pb – olovo, I - jód) Jodid olovnatý NaCN (Na – sodík) Kyanid sodný Fe 2 S 3 (Fe – železo, S – síra) Sulfid železitý Příklady k napsání vzorců: Fluorid zinečnatý (fluor – F, zinek - Zn) ZnF 2 Chlorid fosforečný (chlor – Cl, fosfor - P) PCl 5 Sulfid cíničitý (síra – S, cín - Sn) SnS 2 Kyanid draselný (draslík – K) KCN

4 2) KYSLÍKATÉ KYSELINY (OXOKYSELINY) VZNIKAJÍ reakcí: a) oxidů nekovů a polokovů s vodou Př.: SO 2 + H 2 O = H 2 SO 3 nebo Mají obecný VZOREC : H m Z x O y kde vodík má ox.číslo +I, kyslík má –II. Z je kyselinotvorný prvek a může mít ox.číslo I až VIII b) oxidů kovů s vyšším oxidačním číslem (V a víc) s H 2 O Př.: Mn 2 O 7 + H 2 O = 2 HMnO 4

5 VZOREC lze utvořit 3 způsoby: a) z chemické rovnice pro vznik kyseliny, tj.: příslušný oxid + H 2 O = kyselina b) analogií se známou kyselinou c) pomocí rovnice pro oxid.číslo Příklady k napsání vzorců: Kyselina dusitá (dusík - N) HNO 2 Kyselina dusičná (dusík - N) HNO 3 Kyselina siřičitá (síra – S) H 2 SO 3 Kyselina chromová (chrom - Cr) H 2 CrO 4

6  OXOKYSELINY s 1 ATOMEM prvku Z ox. č. Z koncov ka vzorec příklad kyselinyjejí sůl +I-náHZOHClOkys.chlornáchlornan +II-natáH 2 ZO 2 H 2 SnO 2 kys.cínatácínatan +III-itáHZO 2 HNO 2 kys.dusitádusitan +IV-ičitáH 2 ZO 3 H 2 CO 3 kys.uhličitáuhličitan +V-e(i)čnáHZO 3 HNO 3 kys.dusičnádusičnan +VI-ováH 2 ZO 4 H 2 SO 4 kys.sírovásíran +VII -istáHZO 4 HClO 4 kys.chloristáchloristan

7 NÁZEV lze získat 2 způsoby: a) pomocí rovnice pro oxid.číslo b) analogií se známou kyselinou se stejnými stech. koeficienty Příklady k napsání názvů: HClO 3 (Cl - chlor) Kyselina chlorečná H 2 CO 3 (C - uhlík) Kyselina uhličitá HPO 3 (P - fosfor) Kyselina fosforečná H 3 PO 4 (P - fosfor) ?

8 Někdy OXID reaguje s VÍCE MOLEKULAMI H 2 O, Př. P 2 O 5 + H 2 O = 2 HPO 3 kys. hydrogenfosforečná P 2 O H 2 O = 2 H 3 PO 4 kys. trihydrogenfosforečná Pozn.: Vodík je HYDROGENIUM a číslovky: mono (nepoužívá se), di, tri, tetra, penta.... Má – li kyselina více vodíkových atomů než 2 MUSÍ BÝT V NÁZVU UVEDEN JEJICH POČET Př.: Pojmenuj H 5 IO 6 vzorec H 5 IO 6 je kyselina pentahydrogen jodistá

9   OXOKYSELINY s VÍCE ATOMY prvku Z, v názvu kyseliny pak musí být uveden i počet atomů Z. Příklady k napsání vzorců: Kyselina disírová (síra - S) H 2 S 2 O 7 Kyselina disiřičitá (síra – S) H 2 S 2 O 5 Příklady k napsání názvů: H 2 Cr 2 O 7 (Cr - chrom) Kyselina dichromová

10 SOLI KYSLÍKATÝCH KYSELIN SOLI KYSLÍKATÝCH KYSELIN koncovka -AN Vznikají náhradou vodíku v kyselině kovem či amonnou skupinou (např. neutralizací). Neutralizace – reakce mezi kyselinou a zásadou za vzniku soli a vody: Radikál vystupuje v reakcích pohromadě, proto jeho název tvoří 1 slovo. Názvosloví solí se pak tvoří jako názvosloví binárních sloučenin (podst.jm. – naučit se + příd.jm. - umíme) Př.: H 2 SO 4 + Ca(OH) 2 = CaSO H 2 O, kde CaSO 4 je sůl - síran sodný a (SO 4 ) -II je zbytek kys. (radikál)

11 Soli kyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Příklady k napsání vzorců: Dusičnan draselný Uhličitan hlinitý Síran vápenatý Manganistan draselný Příklady k napsání názvů: K 2 SO 3 Fe 2 (SO 4 ) 3 NH 4 PO 3 (NH 4 ) 3 PO 4

12  HYDROGENSOLI VZNIK: všechny atomy H v kyselině nejsou nahraženy. V NÁZVU hydrogensoli je uvedený počet nenahražených H. Pozn.: názvosloví tvoříme jako u solí. Př. Utvoř název ke vzorci Ca(HSO 4 ) 2 Výsledek: Ca(HSO 4 ) 2 je hydrogensíran vápenatý.

13 Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenfosforečnan vápenatý. Pozn.: Jako zákl.kyselinu nelze použít HPO 3, 1 atom H je nutno nechat v soli a aspoň 1 atom H použít k náhra- dě za Ca. HPO 3 má ale celkem jen 1 atom H. Hydrogenfosforečnan vápenatý má vzorec CaHPO 4. Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenuhličitan železitý. Hydrogenuhličitan železitý má vzorec Fe(HCO 3 ) 3 Kyselinu s větším počtem vodíkových atomů získáme přičtením molekuly vody: HPO 3 + H 2 O = H 3 PO 4

14 Sami: vytvořte vzorec: dihydrogenfosforečnan draselný (KH 2 PO 4 )

15


Stáhnout ppt "KYSELINY Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H + a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl -, NO 3 -, SO 4 2- ). 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY:"

Podobné prezentace


Reklamy Google