Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie rozdělování a její kontexty

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie rozdělování a její kontexty"— Transkript prezentace:

1 Teorie rozdělování a její kontexty
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty

2 4.1 Úvod do teorie rozdělování
Obsah 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování

3 Obsah 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování
4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu 4.3.3 Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů

4 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu
V dlouhém období mají všechny náklady firmy variabilní charakter. Křivka AFC neexistuje a křivka AVC je křivkou AC. V krátkém období můžeme zvyšovat pouze jeden či málo vstupů.V dlouhém období zvyšujeme obvykle všechny vstupy. Tvary křivek průměrných nákladů v krátkém a dlouhém období se proto liší. (bakalářský kurz)

5 Křivka dlouhodobých průměrných nákladů LRAC je obalovou křivkou křivek krátkodobých průměrných nákladů SRAC. Křivka LRAC je obvykle s růstem produkce nejprve klesající a potom rostoucí.

6 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu
Křivka LRAC umožňuje vysvětlit i jednu z příčin existence oligopolu a dokonalého monopolu. Závisí na výnosech z rozsahu a na vzájemné poloze křivky LRAC a D.

7 monopolistická konkurence
Případ dokonalé konkurence - v odvětví může působit velké množství firem Celková poptávka v odvětví D je vzhledem k relativní velikosti firem obrovská. Jednotlivá firma je vzhledem k úzké křivce LRAC schopna vyrobit malý rozsah z celkové produkce – rozšiřování produkce se ji nevyplatí proto, že by to zvýšilo její průměrné náklady monopolistická konkurence

8 Případ oligopolu - v odvětví může působit jen několik málo firem
Celková tržní poptávka D může být rozdělena mezi několik málo firem. Jednotlivé firmy jsou totiž dostatečně velké na to, aby se dlouhodobě podstatným způsobem podílely na uspokojení celkové poptávky. oligopol

9 Případ dokonalého (přirozeného) monopolu
Křivka průměrných dlouhodobých nákladů LRAC dlouho klesá a protíná klesající části křivky celkové poptávky D1. Z toho vyplývá, že čím více statků určitý producent produkuje, tím nižší bude mít náklady na jednotku produkce. přirozený monopol

10 monopolistická konkurence
oligopol přirozený monopol

11 Náklady firmy v dlouhém období
Tvar křivky LRAC firem v odvětví určuje druh konkurence: U většiny firem je úzká LRAC - firmy vyrábějí s nízkými náklady malý objem produkce. Odvětví má charakter monopolistické konkurence. Široká LRAC jednotlivých firem značí nízké náklady na jednotku a lze vyrábět velké množství produktů. Odvětví má charakter oligopolu. Neustále klesající LRAC; vyplatí se rozšiřování produkce. Jde o přirozený monopol.

12 Síťový monopol Síťový monopol vzniká v situaci, kdy určitý produkt využívá najednou řada spotřebitelů a produkt je spotřebitelům dopravován prostřednictvím nějaké sítě (elektrické sítě, sítě plynového potrubí, vodovodní sítě, apod.). Spotřeba je rivalitní – pokud nějaký spotřebitel využívá nějakou jednotku daného produktu již ji nemůže využívat další spotřebitel.

13 Další příčiny expanze monopolu
Administrativní – monopol může vznikat v důsledku administrativních omezení, která ostatním producentům brání vstup do odvětví. Vlastnictví významného omezeného přírodního zdroje. Inovace, s níž určitý výrobce přišel a druzí ji v daných podmínkách nejsou schopni (alespoň dočasně) realizovat.

14 Historický administrativní monopol
Vzájemná nevraživost rodiny Taxisů, kteří si z organizování poštovských služeb dokázali udělat zlatý důl, a habsburských císařů vyvrcholila na počátku 17. století. Proto v roce 1622 získala nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni rodina Paarů, když Ferdinand II. vrchním dvorním poštmistrem jmenoval Kryštofa Paara.

15 Historický administrativní monopol
Úřad vrchního dvorního poštmistra byl v rodině Paarů dědičným od roku 1628 do roku 1743, kdy záležitosti pošty byly převedeny do kompetence dvorské komory, tj. státu. Po roce 1743 tak Paarům zbyl již jen čestný titul vrchního dvorního poštmistra, který byl už ovšem oddělen od skutečného výkonu této funkce.

16 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Graf rovnováhy přirozeného monopolu se liší od grafu krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci, neboť křivky průměrných i mezních nákladů mají klesající charakter – dodatečnou jednotku produkce lze vyrobit s nižšími náklady. I pro přirozený monopol platí MR ≥ MC

17 Přirozený monopol Rovnováha přirozeného monopolu nastává pro takové množství produkce, pro které platí rovnost MC = MR.

18 Přirozený monopol P

19 Přirozený monopol P

20 Přirozený monopol P AC

21 Přirozený monopol P AC

22 Přirozený monopol P AC MC

23 Přirozený monopol P AC MC

24 Přirozený monopol P D=AR=MU AC MC

25 Přirozený monopol P D=AR=MU AC MC

26 Přirozený monopol P MR D=AR=MU AC MC

27 Přirozený monopol P MR D=AR=MU P0 AC PAC MC PMC Q´0 Q´AC Q´MC

28 Přirozený monopol EP/Q´AC=0 P MR D=AR=MU P0 AC PAC MC PMC Q´0 Q´AC
Q´MC

29 Přirozený monopol EP/Q´AC>0 EP/Q´AC=0 EP/Q´AC<0 P MR D=AR=MU P0
PAC MC PMC EP/Q´AC<0 Q´0 Q´AC Q´MC

30 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Pokud přirozený monopol nedokáže diferencovat cenu mezi subjekty a byl by schopen stanovit pouze jedinou cenu PMC, za kterou by dodával množství Q´MC, byla vy tato cena pod AC. Ekonomický zisk na jednotku by byl záporný EP/Q´MC < 0 Monopolista by měl ztrátu.

31 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Zneužívání monopolního postavení může stát bránit regulací. Jakou prodejní cenu by měl stát stanovit? Pokud by stát pro všechny spotřebitele stanovil cenu na úrovni PMC, byl by, monopolista ve ztrátě. Stát by jej musel dotovat. Optimální by byla cena PAC, při produkci Q´AC, kde se AC = AR a ekonomický zisk je nula. EP/Q´AC = 0

32 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Problémem je takovouto cenu stanovit, neboť stát pro to obvykle nemá dostatek informací. Regulované ceny jsou obvykle stanoveny tak, že přirozené monopoly dosahují zisku. Využívají své informační výhody a nadsazují náklady, což stát není schopen odhalit.

33 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Existence přirozeného monopolu je spojena s negativy, neboť přirozený monopol není vystaven konkurenci a může zneužívat svého postavení.

34 4.3.3 Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace
Některé firmy dokáží snížit průměrné náklady pod úroveň svých konkurentů tím, že uvedou na trh nový inovovaný statek. Díky inovaci se může stát dočasně monopolistou, až do okamžiku, kdy tuto svou odlišnost ztratí .

35 Dočasný inovační monopol
Firma má v důsledku inovace monopolní postavení. Poptávka po produktech firmy je v poloze d0 a křivka mezního příjmu v poloze MR0. Firma vyrábí takový objem produkce, pro který MR ≥ MC, tedy produkci Q´0 při ceně P0. Na d1 je ekonomický zisk nulový

36 Dočasný inovační monopol
Firma má v důsledku inovace monopolní postavení. Poptávka po produktech firmy je v poloze d0 a křivka mezního příjmu v poloze MR0. Firma vyrábí takový objem produkce, pro který MR ≥ MC, tedy produkci Q´0 při ceně P0. Na d1 je ekonomický zisk nulový

37 Dočasný inovační monopol

38 Dočasný inovační monopol

39 Dočasný inovační monopol
AC

40 Dočasný inovační monopol
AC

41 Dočasný inovační monopol
AC MC

42 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0

43 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0

44 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0

45 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0 MR0

46 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC P0 d0=AR0=MU0 MR0 Q´0

47 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC P0 d0=AR0=MU0 MR0 Q´1 Q´0

48 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC EP/Q´1=0 P0 P1 d0=AR0=MU0 MR0 MR1 d1=AR1=MU1 Q´1 Q´0

49 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC EP/Q´1=0 P0 P1 d0=AR0=MU0 MR0 MR1 d1=AR1=MU1 Q´1 Q´0

50 Dočasný inovační monopol
U inovačního monopolu nelze je nabízené množství společensky neefektivní. Zvýšení tohoto množství statků nad bod s MR = MC by snižoval ekonomický zisk jako odměnu z inovace. Inovace není zadarmo. Její realizaci podmiňuje výzkum na jehož další financování lze kladný zisk využit. Po určité době začnou inovaci využívat další producenti. Křivka poptávky po produktech původního inovátora se posune jihozápadně až do bodu dotyku s AC.

51 Dočasný inovační monopol
Vzhledem k tomu, že inovace zlepšuje postavení spotřebitelů, není důvod k tomu, aby se výrobce ekonomického zisku vzdával. Spotřebitelé jsou dostatečně uspokojeni tím, že v důsledku inovace mohou statek koupit za nižší cenu apod.

52 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Firmy v oligopolním postavení realizují čistý přebytek. V bodě rovnováhy firmy (MC = MR) jsou AC nižší než průměrné příjmy AR. Rozdíl tj. ekonomický zisk, je čistým přebytkem oligopolisty.

53 Součet modré a červené plochy jsou tržby
Přebytek oligopolu Modrá plocha znázorňuje kladný ekonomický zisk firmy EP = Q´0 * (AR – AC) Červená plocha znázorňuje celkové náklady TC = Q´0 . PAC Součet modré a červené plochy jsou tržby

54 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Nový producent na oligopolním trhu může velkou produkcí, posunout poptávkovou křivku d až pod úroveň průměrných nákladů. Někteří oligopolisté budou mít záporný ekonomický zisk a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se pak zase posune nad úroveň průměrných nákladů.

55 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Vstup nového producenta často způsobí, že alespoň u některých producentů bude rozdíl AEP = AR - AC pro každou velikost produkce záporný a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se v tomto případě posune nad úroveň průměrných nákladů.

56 Oligopolní trh, na kterém je příliš mnoho firem
Vstup způsobí posun nabídkové kř. S, pročež se posune i křivka mezního příjmu firmy MR. V bodě nové rovnováhy firmy jsou AC firmy vyšší než AR a EP/Q´<0. V dlouhém období proto někteří producenti odejdou a křivka poptávky se posune zpět. Oligopolisté pak budou opět dosahovat ekonomického zisku. Posun křivky tržní nabídky

57 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Oligopolní trhy vznikají tam, kde jsou náklady na vstup do odvětví vysoké. Oligopolní firmy mohou dlouhodobě realizovat čistý přebytek v podobě kladného ekonomického zisku.

58 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny
Prodávající je schopen každému kupujícímu stanovit maximální cenu, kterou je kupující ochoten zaplatit Křivka poptávky kupujícího d je zároveň křivkou mezního příjmu MR. Kupující zaplatí za dodatečné množství cenu P, která je pro prodávajícího mezním příjem z dodatečné jednotky. Křivka AR leží nad křivkou MR.

59 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny
Mezní příjem je roven ceně za poslední jednotku. Výrobce bude produkovat takové Q´ kde, MC ≤ MR. To pro 7 jednotek statku. Počet jednotek produkce Cena, za kterou je prodávána daná jednotka P Celkový příjem TR Mezní příjem MR Průměrný příjem AR Celkové náklady TC Průměrné náklady AC Mezní náklady MC Zisk EP 1 800 540 260 2 780 1 580 790 840 420 300 740 3 2 320 773,33 1 090 363,33 250 1 230 4 680 3 000 750 1 300 325 210 1 700 5 600 3 600 720 1 550 310 2 050 6 500 4 100 683,33 1 850 308,33 2 250 7 380 4 480 640 2 210 315,71 360 2 270 8 240 4 720 590 2 600 390 2 120 9 80 4 800 533,33 3 100 344,44 10 20 4 820 482 4 000 400 900 820

60 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Individuální cena vede k diskriminaci 1. stupně (plná či úplná cenová diskriminace). Spotřebitelé nerealizují žádný spotřebitelský přebytek, platí maximální cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Veškerý přebytek připadá výrobci.

61 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Realizace obvykle nespočívá v stanovení speciální ceny každému kupujícímu. Prodávající častěji stanoví dvě či několik cen (např. ceny pro studenty, seniory…). To rovněž rozšiřuje počet spotřebitelů, kteří jsou ochotni koupit si daný statek. cenová sleva, pokud si zákazník koupí více statků, sleva v určitých obdobích např. zájezdy „first minute“ nebo „last minute“, „happy hours“, kupující získá nárok na slevu po splnění nějaké podmínky (např. vystřihne slev-kupón a tento předloží).

62 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Monopson je situace, kdy je na trhu jediný kupující. Nejčastěji se s monopsonem setkáváme na trhu VF.

63 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů

64 Co se na trhu VF stane s čistým přebytkem v podmínkách monopsonu?
4.3.6 Monopson na trhu VF Co se na trhu VF stane s čistým přebytkem v podmínkách monopsonu? Z omezené možnosti volného vstupu i výstupu z odvětví plyne, že křivka poptávky monopsonu je zároveň křivkou tržní poptávky.

65 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Předcházející zaměstnané jednotky tak budou dostávat část čistého přebytku – jejich odměna bude vyšší než jejich náklady obětované příležitosti. Na druhou stranu zvýšení odměny těmto předcházejícím jednotkám povede k tomu, že monopson nebude zaměstnávat optimální počet jednotek VF. Monopson zrealizuje část čistého přebytku.

66 Monopson na trhu VF Monopsonu se vyplatí zaměstnat právě 12 jednotek daného VF. Pokud by zaměstnal 13. jednotku, tak by příjem z mezního produktu (tj. mezní příjem) byl nižší než mezní náklady spojené se zaměstnáním této jednotky Počet jednotek VF (Q) Odměna za jednotku VF – vyplácena všem jednotkám VF (PVF) Celkové náklady – náklady na všechny jednotky VF (TCVF = Q* PVF) Mezní náklady spojené se zaměstnáním dané jednotky (MCVF = TCVF n+1 - TCVF n) Příjem z mezního produktu dané jednotky VF (MRPVF) 10 1 000 10 000 11 1 100 12 100 2 100 3 000 12 1 200 14 400 2 300 2 500 13 1 300 16 900 2 000 14 1 400 19 600 2 700 1 500

67 Monopson na trhu výrobních faktorů
Rozdíl mezi příjmem z mezního produktu daného množství VF MRPQ0 a cenou, kterou tyto VF dostávají P0, tvoří EP/Q´ monopsonu. Přebytek je znázorněn modrou plochou. Jednotky VF předcházející jednotce Q0 pak realizují čistý přebytek ve výši rozdílu ceny, kterou dostávají P0 a ceny, za kterou by byly ochotny nechat se zaměstnat – tento přebytek je znázorněn červenou plochou. DVF = MRPVF je křivka poptávky monopsonu po VF (totožná s křivkou příjmu z mezního produktu výrobního faktoru).

68 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Pokud na trhu VF existuje monopson (jediný poptávající), tak ty jednotky VF, které by byly ochotny nechat se zaměstnat (použít) za nižší cenu, realizují přebytek. Pokud však poptávající VF nezaměstná (nepoužije) všechny jednotky VF, které jsou k dispozici, realizuje i monopson čistý přebytek.

69 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Teorie rozdělování a její kontexty"

Podobné prezentace


Reklamy Google