Opakování lekce 4,5,7 9.5.2011.

Prezentace na téma: "Opakování lekce 4,5,7 9.5.2011."— Transkript prezentace:

1 Opakování lekce 4,5,7

2 Prvky rozhodovacích úloh
akce stavy světa – náhodné, disjunktní a úplné důsledky akcí (zisky, ztráty) cílová proměnná (pravděpodobnosti stavů světa) matice zisků, matice ztrát: řádky = akce, sloupce = stavy světa, prvky = důsledky

3 Charakteristické rysy rozhodovacích úloh
Množina akcí a volba akce, která bude realizována, jsou pod kontrolou rozhodovatele Stavy světa nejsou pod kontrolou rozhodovatele Rozhodovatel musí vybrat akci před tím, než je znám výsledný stav, a aniž má možnost ovlivnit náhodné procesy, které generují stavy světa Stavy světa musí být disjunktní (nesmí se překrývat) a úplné (nemůže se vyskytnout nepředvídaný stav) Všechny výstupy jsou ohodnoceny stejnou jednotkou – cílovou hodnotou (nejčastěji peněžní hodnota)

4 Určení ztráty příležitosti
Pro každý stav světa (pro každý sloupec tabulky zisků) opakujte následující kroky: Určete maximální hodnotu zisku v daném sloupci Hodnoty ztrát příležitosti v tomto sloupci spočtete tak, že od maximální hodnoty odečtete hodnotu pro vybranou akci.

5 Rozhodování za jistoty – s jistotou víme, které stavy světa nastanou
za rizika – známe pravděpodobnosti stavů světa za nejistoty – neznáme pravděpodobnosti stavů světa

6 Rozhodování za rizika subjektivní pravděpodobnosti rozhodovací matice
diskrétní –relativní velikosti, slovní vyjádření spojité – kvantily, diskretizace rozhodovací matice modelování a simulace – Monte Carlo

7 Pravidla rozhodování za rizika
Očekávaná utilita Očekávaná (střední) hodnota Očekávaná hodnota a rozptyl Očekávaná ztráta příležitosti – matice ztrát Očekávaná hodnota dokonalé informace

8 Grafické nástroje pravděpodobnostní strom rozhodovací strom

9 Užitek a riziko psychologické a ekonomické faktory
očekávaný zisk a riziko užitková funkce rozhodovatele postoj k riziku, jistotní ekvivalent vlastnosti funkce utility matice užitku riziková prémie hodnocení rizik, strategie ochrany analýza citlivosti, scénáře

10 Přiřazení hodnot užitku
Určete maximální a minimální hodnotu v tabulce zisků. Označte maximum OM a minimum OL. Položte U(OM) = 1, U(OL) = 0. kde U(O) reprezentuje hodnotu užitku výstupu O. Abyste určili hodnoty pro ostatní výsledky Oij v tabulce zisků, určete hodnotu p takovou, aby pro vás byly následující dvě možnosti rovnocenné: S jistotou získáte Oij Zúčastníte se hry, v níž můžete vyhrát OM s pravděpodobností p a OL s pravděpodobností (1-p). Pak U(Oij) = p.

11 Postoj k riziku Přiřazení hodnot užitku je osobní a subjektivní. Pokud je tento úkol proveden pečlivě, pak užitková funkce odráží postoj k riziku a kritérium očekávaného užitku vede k rozhodnutí, které je v souladu s preferencemi rozhodovatele a jeho postojem k riziku. konkávní vyhýbání se riziku lineární neutrální k riziku konvexní sklon k riziku

12 Pravidla rozhodování za nejistoty
minimax (maximin) – pesimistické: určíme pro každou akci minimální zisk a vybereme akci odpovídající maximu těchto minim. maximax – optimistické: v tabulce zisků najdeme maximální hodnotu a zvolíme jí odpovídající akci Laplace – předpokládáme stejné pravděpodobnosti stavů světa

13 Pravidla rozhodování za nejistoty
Hurwicz – koeficient optimismu λ ε <0,1> (λ=1 optimismus, λ=0 pesimismus): vybereme akci s největší hodnotou kritéria optimismu KOj = λ max(i) (xij) + (1- λ) min(i) (xij) Savage – minimální ztráta: určíme pro každou akci maximální ztrátu a vybereme akci odpovídající minimu těchto maxim: min(j) [max(i)(zij)]

14 Bayesovský přístup apriorní pravděpodobnosti
výběrová informace, vzorkování matice spolehlivosti aposteriorní pravděpodobnosti výběr optimální varianty na základě aposteriorních pravděpodobností očekávaná hodnota výběrové informace

15 Hodnota informace Očekávaný zisk či ztráta při dokonalé informaci E(X|DI): součet součinů nejvýhodnější hodnoty xij a P(Si) Očekávaná hodnota dokonalé informace EVPI = E(X|DI) - max E(Xj) EVPI = minimální očekávaná ztráta Střední hodnota výběrové informace EVSI = E(VI) = E(X|VI) - max E(Xj) Čistý zisk vzorkování ENGS = EVSI – CS, CS = náklady na vzorkování ENGS>0 – vzorkování provést, ENGS<0 neprovést

16 Vícekriteriální rozhodování

17 Prvky rozhodovacích problémů
rozhodovací proměnné: jsou předmětem volby (trh, ceny, náklady, technologie, …) exogenní veličiny: ovlivňují řešení, ale jsou mimo kontrolu rozhodovatele (dostupnost úvěrů, úrokové sazby, výsledky VaV – riziko a nejistota) kritéria hodnocení (rentabilita, NPV, …) stavové veličiny: mezivýsledky, vlivy variant a exogenních veličin na kritéria hodnocení omezující podmínky (interní – externí, ovlivnitelné – neovlivnitelné)

18 grafické nástroje (influenční diagramy, kognitivní mapy)
tvorba variant známe varianty řešení neznáme varianty řešení existují postupy – analogie, modifikace neexistují postupy – unikátní problémy, originální řešení

19 Dobře a špatně strukturované problémy
Dobře strukturované problémy matematické modely, operační analýza, matematické programování Špatně strukturované problémy systematicko-analytické (morfologická analýza, rozhodovací stromy, soupis atributů) intuitivní (brainstorming, brainwriting, synektika)

20 Vícekriteriální hodnocení
preferenční uspořádání variant (převod na stejné jednotky, kompenzace hodnot kritérií) stanovení vah kritérií alokace bodů preference párové srovnávání: počet preferencí Saaty: směr a velikost preference postupný rozvrh vah (skupiny vah) kompenzační metoda

21 Typy kritérií kvalitativní
kvantitativní – měrné jednotky; pokud je možný převod na stejnou měrnou jednotku (obvykle monetární), lze převést na jednokriteriální rozhodování výnosová nákladová konfliktní kritéria - kompromisy

22 Hodnocení variant vícekriteriální funkce utility
jednoduché metody stanovení utility variant vážené pořadí expertní stanovení pořadí (bodování) lineární, bázická varianta párové srovnávání variant Saaty – dílčí hodnocení variant vzhledem ke kritériím matice preference, prahy citlivosti (preference, indiference)

23 Kompenzační metoda nevyužívá váhy kritérií
iterační proces, který využívá (praktické) dominace k postupné eliminaci variant ekvivalentních výměn k postupné eliminaci kritérií výsledkem je jediná (optimální) varianta nebo několik málo variant s jedinou dominující

24 Subjektivní faktory v rozhodování

25 Pasti rozhodování Způsob myšlení má zásadní vliv na rozhodování. Můžeme identifikovat následující příčiny špatných rozhodnutí: chyby myšlení (přehánění, přeceňování určitých stránek problému) chyby vedení (špatné řízení, špatná motivace a realizace rozhodnutí chyby kultury (organizační prostředí)

26 Pasti myšlení Past ukotvení Past statu-quo Past utopených nákladů
Past potvrzujících předpokladů Past zarámování Pasti odhadů a předpovědí

27 Chyby vedení Pokud problém pochopíme nesprávně, sotva najdeme nejlepší řešení, zvláště ve složitých nebo rychle se měnících situacích. Nemusí existovat žádné uspokojivé řešení, pouze výběr mezi alternativami, které mají daleko od optimální Informační přetížení může ztížit rozlišení mezi příčinou a následkem. Může pomoci položit si následující otázky: Kdo/co je problémem ovlivněn a kdo/co ne? Co bude ovlivněno změnami? Racionalistické plánování: předpokládáme, že existuje pouze jedno správné řešení a každý, kdo myslí racionálně, se k němu musí propracovat. Ale tak tomu často není.

28 CHYBY KULTURY Organizační kultura může být překážkou strategického rozhodování ze dvou opačných příčin: fragmentace – lidé spolu nesouhlasí, ale nesouhlas je potlačován. Místo toho, aby se rozpory řešily otevřeně, probíhá skrytá šeptanda, skupinky pak vyhodnocují informace podle toho, zda podporují jejich výchozí stanovisko. skupinové myšlení: vzniká dojem harmonického souhlasu. Myšlenky, které nepodporují stanovisko skupiny, jsou potlačovány. Neprovádí se důkladná analýza, budí se zdání neomylnosti. Důsledkem je neúplné vyhodnocení dostupných řešení a špatné hodnocení rizik.

29 RACIONÁLNÍ PŘÍSTUP Hodnocení situace Identifikace kritických problémů
Specifikace řešení Rozhodnutí Implementace rozhodnutí Monitorování, zpětné vazby

30 INTUITIVNÍ PŘÍSTUP Události nejsou vždy uspořádané a jasné, informace nemusí být dostupné; lidé nemyslí vždy přísně racionálně – viz „Pasti rozhodování“ Racionální přístup musí být často kombinován s intuitivním. Racionální přístup stanoví rámec činností – zajistí, že na nic nezapomeneme, vyhneme se pastem a používáme nejvhodnější techniky. Intuitivní přístup přináší inspiraci, vhled a instinkt potřebné k identifikaci optimálních řešení.