Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL (PaLZ 30-31, AS 14-15, ADS 13)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL (PaLZ 30-31, AS 14-15, ADS 13)"— Transkript prezentace:

1 VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL (PaLZ 30-31, AS 14-15, ADS 13)

2 GEOMORFOLOGIE a GEORELIÉF GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji GEORELIÉF – svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s dalšími geosférami - podmořský a pevninský (JAKÉ ZNÁTE TVARY OCEÁNSKÉHO DNA A JAKÉ TVARY PEVNIN PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY A PODLE RELATIVNÍHO VÝŠKOVÉHO ROZDÍLU V KRAJINĚ?) - vznikl a je přetvářen vlivem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) procesů - v současnosti i vliv člověka (antropogenní činnost)

3 PODMOŘSKÝ GEORELIÉF pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m ) pevninský svah pevninské úpatí hlubokooceánské pánve (3-6 km ) středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) hlubokooceánské příkopy (až 11 km)

4 PEVNINSKÝ GEORELIÉF Členění podle nadmořské výšky : prolákliny (záporná) nížiny ( m. n. m) vysočiny (nad 200 m. n. m)

5 PEVNINSKÝ GEORELIÉF Členění podle relativního výškového rozdílu v metrech na určité ploše (16 km² ) : roviny (0 - 30m) pahorkatiny (30 – 150m) vrchoviny (150 – 300m) hornatiny (300 – 600m) velehornatiny (nad 600m) Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na jednotkové ploše

6 ENDOGENNÍ POCHODY Využívají energii zemského nitra Vyvolávají :  VULKANISMUS  ZEMĚTŘESENÍ  HOROTVORNOU ČINNOST Vytvářejí prvotní nerovnosti zemského povrchu

7 EXOGENNÍ POCHODY Zdrojem energie je hlavně sluneční záření. Jsou ovlivněné zemskou gravitací a rotací. Činnost směřuje k zarovnávání prvotních nerovností. Mezi vnější pochody patří pochody:  SVAHOVÉ (hlavním činitelem je zemská gravitace)  ŘÍČNÍ (FLUVIÁLNÍ) (hlavním činitelem je povrchově tekoucí voda)  KRYOGENNÍ (hlavním činitelem je voda v pevném skupenství – sníh a led, GLACIÁLNÍ - ledovec)  VĚTRNÉ (EOLICKÉ) (hlavním činitelem je vítr)  MOŘSKÉ (MARINNÍ) (hlavním činitelem moře)  BIOGENNÍ (hlavní činitelé jsou organismy – rostliny a živočichové)  ANTROPOGENNÍ (hlavním činitelem je činnost člověka, člověk je v současnosti nejvýraznějším exogenním činitelem )

8 ÚČINEK EXOGENNÍCH POCHODŮ  EROZE (rozrušování povrchu - zvětrávání)  TRANSPORT (doprava zvětralin)  SEDIMENTACE (akumulace, ukládání dopravovaných hmot)

9 LITOSFÉRICKÉ DESKY Zemská kůra je rozlámána na litosférické desky, které se velmi pomalu pohybují (1 až 5 cm za rok). Při narážení litosférických desek probíhají intenzívní vnitřní pochody (vulkanismus, zemětřesení, horotvorná činnost – zlomy, vrásnění).

10 LITOSFÉRICKÉ DESKY LITOSFÉRICKÉ DESKY Porovnejte s mapou litosférických desek v atlase světa, najděte české názvy. Vyhledejte hlavní oblasti výskytu zemětřesení a sopečné činnosti. Obr. 1 - Významné litosférické desky

11 VULKANISMUS Přemisťování magmatických hmot na povrch Země. VULKÁN (sopka) – místo, kde dochází k výlevu žhavotekutého magmatu na povrch LÁVA – žhavé magma, které vytéká z kráteru (jícnu) sopky

12 TYPY ERUPCÍ - pojmenováno podle známých zástupců dané kategorie - člení se zejména podle charakteristiky magmatu a tvaru a složení sopek  HAVAJSKÝ TYP – tekutá bazaltová láva vytéká poklidně puklinami (Mauna Loa, Kilauea)  STROMBOLSKÝ TYP – láva ve formě strusky vyvrhována plynnými explozemi, střídají je krátkodobé lávové výlevy (Stromboli, Etna)  VULKÁNSKÝ TYP – láva ucpává přívody, tlak plynů proráží jícen a po mohutné explozi dochází k poklidnému výlevu sopky (Vulcano)  PLINIOVSKÝ TYP – prudký a výbušný, láva bohatá na plyny je vyvrhována až do několika km do atmosféry a dopadá zpět jako popel, žhavá mračna (Vesuv, Tambora)  PELÉSKÝ TYP – nejničivější druh, z kráteru vytlačena tuhá láva v podobě žhavé jehly, vzniklá žhavá mračna sopečného popela se valí po svahu sopky (Mt.Pelée, Krakatoa)

13 INDEX VULKANICKÉ AKTIVITY INDEX VULKANICKÉ AKTIVITY (VEI) – posuzuje sopečné erupce podle objemu vyvrženého materiálu a výšky sopečného oblaku. Dosahuje hodnot 0 (neaktivní sopka) až 8 (megakolosální exploze) Po roce 1800 bylo dosaženo nejvýše stupně 7 (Tambora 1815), stupně 6 pak dosáhla například Krakatoa (1883) nebo Pinatubo (1991) Vyhledejte v mapě index VEI pro sopky Eyjafjalajökull (2010), Vesuv (79) a St.Helens (1980) Obr.2 – mapa největších vulkanických erupcí

14 Největší sopečné katastrofy SOPKAZEMĚROK POČET OBĚTÍ (v tisících) TamboraIndonésie KrakatoaIndonésie Mt. PeléeMartinik Nevado del RuizKolumbie UnzenJaponsko KelutIndonésie LakiIsland17839 Santa MariaGuatemala19026 KelutIndonésie19195 GalunggungIndonésie18224 Obr.3 – Mount Tambora na indonéském ostrově Sumbawa (letecký pohled)

15 VÝZNAMNÉ SOPKY – samostatná práce s atlasem. Doplňte státy. * V tomto případě stačí světadíl stát CitlaltépetlMauna KeaNevado del Ruíz CotopaxiMauna LoaNyiragongo EtnaMt.Erebus * Popocatépetl FujiyamaMt.PeléeRakata(Krakatau) HeklaMt.PinatuboSemeru KilaueaMt.RainierStromboli KljučevskajaMt.RuapehuThíra KorinciMt.St.HelensVesuv EyjafjallajökullGrímsvötnSurtsey

16 VÝZNAMNÉ SOPKY – Řešení * V tomto případě stačí světadíl, USA (H) – ostrov Hawaii stát Citlaltépetl Mexiko Mauna Kea USA (H) Nevado del Ruíz Kolumbie Cotopaxi Ekvádor Mauna Loa USA (H) Nyiragongo DR Kongo Etna Itálie Mt.Erebus *Antarktida Popocatépetl Mexiko Fujiyama Japonsko Mt.Pelée Martinik Rakata(Krakatau) Indonésie Hekla Island Mt.Pinatubo Filipíny Semeru Indonésie Kilauea USA (H) Mt.Rainier USA Stromboli Itálie Ključevskaja Rusko Mt.Ruapehu Nový Zéland Thíra Řecko Korinci Indonésie Mt.St.Helens USA Vesuv Itálie Eyjafjallajökull Island Grímsvötn Island Surtsey Island

17 STROMBOLISTROMBOLI – 926 m n.m. (poslední erupce 2013) Obr.4 – Ostrov (sopka) Stromboli v roce 2004 Obr.5 –Stromboli v roce 2012 (animace) VYHLEDEJTE STROMBOLI NA MAPĚ EVROPY. JAKÉ ZNÁTE DALŠÍ ITALSKÉ SOPKY? (Viz předchozí tabulka, AS 75)

18 SURTSEYSURTSEY – 240 m n.m. (V roce 2008 byl ostrov zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.) Obr.6 – Ostrov Surtsey 16 dní po vzniku v listopadu 1963 Obr.7 –Surtsey v roce 1999 VYHLEDEJTE SURTSEY NA MAPĚ EVROPY. JAKÉ ZNÁTE DALŠÍ ISLANDSKÉ SOPKY? (Viz předchozí tabulka, AS 71)

19 ZDROJE INFORMACÍ : Obr.1- [cit ].. Licence: Public domain, Autor: Dbenbenn (původní zdroj – USGS)http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png> Obr.2- [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Cmglee (původní zdroj – USGS)http://en.wikipedia.org/wiki/File:Volcanic_eruption_map.svg> Obr.3- [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jialiang Gaohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caldera_Mt_Tambora_Sumbawa_Indonesia.jpg?uselang=cs> Obr.4- [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dengler SWhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:DenglerSW-Stromboli x800.jpg> Obr.5- [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jens Bludauhhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Stromboli_animiert_800x600.gif> Obr.6- [cit ].. Licence: Public domain, Autor: Howell Williams (původní zdroj – NOAA)http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Surtsey_eruption_1963.jpg> Obr.7- [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Worldtravellerhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Surtsey_from_plane,_1999.jpg> Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit ]. Dostupné z WWW: Litosféra. Reliéf. Vulkanismus. Sopka. Zemětřesení. Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o., vydání, ISBN Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., vydání, ISBN Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o vydání. ISBN Sopky na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p.s. č.4, ročník 2007/2008. ISSN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.


Stáhnout ppt "VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL (PaLZ 30-31, AS 14-15, ADS 13)"

Podobné prezentace


Reklamy Google