Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chudoba jako sociálně patologický fenomén Vymezení, zdroje, důsledky, opatření Tomeš, Igor. „O chudobě jako o sociální události.“ In Sociální politika,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chudoba jako sociálně patologický fenomén Vymezení, zdroje, důsledky, opatření Tomeš, Igor. „O chudobě jako o sociální události.“ In Sociální politika,"— Transkript prezentace:

1 Chudoba jako sociálně patologický fenomén Vymezení, zdroje, důsledky, opatření Tomeš, Igor. „O chudobě jako o sociální události.“ In Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: socioklub, 1996, 126−130.

2 Chudoba je ► komplexní (multidimenzionální) problematika, která zahrnuje množství fenoménů, jako neschopnost uspokojit základní potřeby, nedostatečný přístup k nezbytným přírodním zdrojům, nedostatek vzdělání a dovedností, špatné zdraví, podvýživu, nedostatečnou kvalitu bydlení, nedostatečnou hygienu, náchylnost vůči náhlým změnám, násilí a kriminalitu, nedostatek politické svobody a možnosti se prosadit ve společnosti. přírodním zdrojůmvzdělánízdravípodvýživubydleníhygienunásilíkriminalit politické svobodypřírodním zdrojůmvzdělánízdravípodvýživubydleníhygienunásilíkriminalit politické svobody ► Je mnoho indikátorů umožňujících měřit chudobu (jako úroveň příjmů a spotřeby, sociální indikátory na lokální či národní úrovni, indikátory měřící zranitelnost vůči rizikům), díky nimž si lze udělat základní představu o tom, v jakých životních podmínkách lidé v jiných oblastech světa žijí. To umožňuje srovnání s ostatními regiony či státy, nebo s minulostí. Pro tyto účely byly na základě parity kupní síly v jednotlivých zemích vytvořeny přehlednější indikátory hranice chudoby, a to příjem 1 USD/den (tzv. hranice extrémní nebo také absolutní chudoby) nebo 2 USD/na den (tzv. hranice relativní chudoby). chudobustáty parity kupní sílychudobustáty parity kupní síly

3 Fenomén chudoby ► je pro sociální politiku a pro politiku vůbec mimořádně významnou kategorií, protože vztah k chudobě, volba nástrojů, kterými se řeší její existence a důsledky, jakož i míry prostředků, které se k tomu účelu přerozdělují, jsou kritériem pro odlišení jednotlivých sociálních doktrín. ► Bipolarita chudoby a bohatství představuje jeden z hnacích motorů lidské motivace a rozvoje společnosti vůbec, současně je ovšem trvalým rizikem společenského vývoje. Za určitých okolností může vést k politické radikalizaci, vzniku totalitních ideologií a společenské destrukci. Proto je chudoba předmětem trvalého zájmu politiky.

4 Fenomén chudoby ► Chudoba je v evropském prostředí velmi citlivou záležitostí. Je to důsledek historické determinace, zejména náboženské. V křesťanské věrouce je zřetelně cítit chápavý vztah k chudým a kritický pohled na boháče. Dochází až k výrazné mytizaci (viz např. pohádky, kde bohatý je zpravidla zlý a hloupý, zatímco chudák chytrý a šlechetný). V Evropě, zejména pak střední, je významný i fenomén rovnosti lidí a rovnostářství jako pozůstatek socialistického experimentu. ► Tradičně je jako chudoba chápán stav, kdy nedostatek peněz neumožňuje zabezpečovat důležité (základní) životní potřeby na přiměřené úrovni. Společenskoekonomický vývoj moderní společnosti toto hodnocení sice akceptuje, ale dává mu jinou kvantitativní dimenzi. Především rozděluje chudobu na absolutní a relativní a zabývá se sociálními důsledky chudoby.

5 Absolutní chudoba ► Jako absolutní chudobu lze charakterizovat stav, kdy nedostatek (popř. absolutní nedostatek) prostředků neumožňuje uspokojovat základní životní potřeby (střecha nad hlavou, oděv, jídlo) do té míry, že je ohrožena sama existence člověka a hrozí mu smrt. ► Za určitých okolností sociální exkluze, nezaměstnanost, bezdomovectví

6 Relativní chudoba ► Relativní chudobou je stav, v němž jedinec, rodina nebo sociální skupina uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň v dané společnosti (regionu, státu). Tedy na nižší úrovni. ► Relativní chudobou je stav, v němž jedinec, rodina nebo sociální skupina uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň v dané společnosti (regionu, státu). Tedy na relativně nižší úrovni. ► Zatímco absolutní chudoba se vyskytuje spíše v rozvojových zemích, v Evropě jde především o chudobu relativní. Chudoba je také výsledkem materiálního vývoje společnosti a revitalizuje se. Chudý Evropan se proto jeví chudému Afričanovi jako boháč, což je jeden z důvodů migračních tlaků a ekonomické emigrace.

7 Stav hmotné nouze ► Stav hmotné nouze je situace, v níž se nachází občan, jehož základní životní podmínky nejsou zabezpečeny dostatečnými příjmy a který si nemůže vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny tyto podmínky nebo prostředky na jejich vytvoření zajistit. Do této situace se člověk může dostat v důsledku nízkého příjmu, ztráty nebo snížení příjmu pro nemoc, invaliditu, stáří ap. Postižený člověk nedisponuje ani majetkem, jehož prodejem, pronájmem či jiným využitím by mohl získat prostředky k zajištění svých potřeb. Společensky uznanou hranicí příjmu občana, pod níž nastává stav hmotné nouze, je životní minimum, stanovené zpravidla právní normou. Za určených podmínek je občanu v hmotné nouzi poskytována sociální pomoc, a to podle konkrétní individuální situace. Charakteristickou formou pomoci je doplnění příjmů prostřednictvím peněžních nebo věcných dávek.

8 Stav sociální nouze ► Jiným stavem nouze je nouze sociální. Ve stavu sociální nouze se nachází občan, který pro nízký věk (dětství), zdravotní stav, dysfunkci rodiny, absenci sociálního zázemí, z důvodů osobnostních, ohrožení vlastních zájmů jinou osobou nebo z jiných závažných důvodů není schopen zabezpečovat své základní životní a sociální potřeby, zejména ve smyslu zabezpečení péče o svou osobu, o svá práva a oprávněné zájmy a potřeby, o svou výživu a domácnost. Takový občan má právo na dostupnou, dostatečnou a kvalifikovanou sociální pomoc, která nahradí jeho chybějící soběstačnost. Charakteristickou formou takové sociální pomoci jsou sociální služby.

9 Měření hranice chudoby ► ► Problému měření chudoby se věnuje značná pozornost Hledají se měřítka objektivní chudoby. ► ► Objektivní chudobou se označuje stav, v němž nejsou podle názoru státu (společnosti, tripartity,parlamentu) uspokojovány základní lidské potřeby na přijatelné úrovni. ► ► Vedle toho je i subjektivní chudoba. To je stav, o němž se zpravidla ten, kdo je v takové situaci, domnívá, že je chudý, neboť nemůže uspokojovat své potřeby podle svých představ. Ty vycházejí spíše z porovnání se spotřebou bohatých, méně se spotřebou průměrnou. Zkoumat subjektivní chudobu má přesto význam pro formulování politiky, protože i přes svou relativní platnost individuální hodnocení stavu chudoby reálně odrážejí sebehodnocení, sebeidentifikaci sociálních skupin občanů.

10 Pro měření objektivní chudoby se v zásadě používají dvě metody a mnoho jejich kombinací. ► (1) Normativní metoda tkví v tom, že se stanoví minimální, společensky přijatelný, v dané zemi a čase reálně naplnitelný „spotřební koš“. Souhrn cen zboží (a služeb) v tomto koši obsažených pak je hranicí příjmů, pod níž nastává stav chudoby. Takový okruh nezbytných potřeb definuje např. německý zákon o sociální pomoci. Uvádí, že „nezbytné živobytí zahrnuje zvláště výživu, ubytování, šatstvo, osobní hygienu, vybavení domácnosti, topení a osobní potřeby denního života. K osobním potřebám patří také v přiměřeném rozsahu styk s okolím a účast na kulturním životě. U dětí a mládeže zahrnuje nezbytné živobytí také zvláštní potřeby, nezbytné především pro jejich rozvoj (vzdělání ap.)“. Stanovení spotřebního koše je velmi náročné a podléhá řadě vlivů, jako jsou cenové změny, změny struktury spotřeby ap. Je velmi citlivé i společensky, protože je vždy možno polemizovat o nezbytnosti té či oné potřeby a o možnosti její náhrady.

11 (2)relativní metoda posuzování chudoby, ► stanovení úrovně příjmu ve vztahu k dosahovanému průměrnému příjmu v dané zemi. ► Občané, kteří mají nižší příjmy než takto stanovená relativní hranice, jsou považováni za chudé, a stávají se klienty sociální pomoci. Hranice příjmů, pod nimiž nastává stav chudoby, se v Evropě pohybuje mezi 50 a 70 % průměrných příjmů. Relativní metoda umožňuje reagovat průběžně na ekonomický a sociální vývoj.

12 Životní minimum ► Pro praktické měření chudoby jsou stanoveny (zpravidla právními normami) minimální úrovně příjmů, pod nimiž nastává stav chudoby, popř. je tato úroveň charakterizována jako minimální životní náklady. Používá se pojem životní minimum. Objevují se také pojmy existenční minimum a sociální minimum. Existenční minimum je taková minimální úroveň příjmů (a tedy i životních nákladů), která umožňuje elementární existenci člověka, tj. stravu, oděv a ochranu před počasím. Nižší příjem než stanoví existenční minimum znamená ohrožení člověka hladem a zimou.

13 Politické příčiny chudoby ► a) Ozbrojené konflikty. Válečné konflikty a války odčerpávají finanční, lidské i přírodní zdroje, které by jinak byly využitelné pro rozvoj země. Přispívají k zadlužení daných států. ► b) Nedůsledné embargo na dovoz zbraní. Nedůslednost dodržování zákazů obchodování se zbraněmi se zeměmi, které jsou ve válečném konfliktu, udržuje tyto konflikty při životě. Nedostatek zbraní a střeliva by války poměrně rychle ukončil a donutil zainteresované strany jednat. ► c) Vysoce korupční prostředí. Korupce odčerpává finanční zdroje, které by jinak mohly být využitelné pro rozvoj země, podporuje nízkou politickou kulturu a demotivuje jedince k osobnímu rozvoji. Korupce v rozvojových zemích má svou dlouhou a hlubokou „tradici“. ► d) Autoritářské a diktátorské režimy. Nízká vymahatelnost práva, včetně lidsko-právních norem, je jednou ze základních charakteristik autoritativních a především diktátorských režimů. Investice v takových zemích jsou vysoce rizikové. Určitou výjimkou z tohoto tvrzení je příklad Číny či Vietnamu, nicméně nikdo neví, zda by rozvoj těchto zemí nebyl vetší v případě existence demokratických režimů.

14 Ekonomické a sociální příčiny chudoby ► a) Vysoká zadluženost rozvojových zemí. Splátky dluhů a jejich úvěrů (případně dalších poplatků) odčerpává finanční zdroje, které by jinak mohly být využity pro ekonomický a sociální rozvoj. Dalším problémem jsou případy, kdy jsou peníze spláceny za dodávky zbraní; za neefektivní rozvojové projekty, které původně měly umožnit rozvoj a generovat zisk na splácení půjčky; nebo za korupci a špatnou vládu předchozích autoritativních struktur. ► b) Nestálé ceny přírodních zdrojů. Kolísající, případně nízké ceny přírodních zdrojů, surovin a zemědělských produktů na světových trzích vytvářejí prostor pro nízkou sociální i ekonomickou stabilitu a nižší potenciál pro místní či zahraniční investice (nejistota jejich návratnosti). Přitom export některých nejméně rozvinutých zemí je založený pouze na jedné či několika komoditách, čímž je vytvářeno prostředí pro ekonomickou závislost na produkci daných komodit, ekonomickou nestabilitu danou (neovlivnitelným) vývojem cen na světových trzích a vysoké riziko vzniku monopolů, na kterých vlády rozvojových zemí budou ekonomicky závislé.

15 Ekonomické a sociální příčiny chudoby ► c) Vysoká nezaměstnanost a absence záchranné sociální sítě. Nezaměstnanost obecně vytváří sociální i ekonomickou nestabilitu, přispívá k rozšiřování chudinských čtvrtí (slumů) a růstu kriminality. Speciálním fenoménem je frustrace z dlouhodobé nemožnosti pracovat. ► d) Kulturní a náboženské tradice. V některých regionech místní kulturní a náboženské tradice (kastovní systém, postavení žen) nedovolují dostatečně zapojit určité vrstvy společnosti do ekonomických struktur země (zákaz vykonávání určitých povolání), čímž se tento stát připravuje o ekonomickou produkci dané skupiny obyvatel (např. ženy v některých islámských státech mohou vykonávat jen určité pracovní pozice, třeba ve školství či zdravotnictví apod.).

16 Ekonomické a sociální příčiny chudoby ► e) Nedostatečná zdravotní péče a výskyt závažných onemocnění. Má vliv na nižší ekonomickou výkonnost země, vyšší dětskou úmrtnost, nepřímo i na vyšší porodnost a také na nižší očekávanou délku života. Nedostatečný zdravotní systém vyžaduje vyšší náklady na zdravotní péči ze strany rodiny či jednotlivců. ► f) Nedostatek vzdělání a kvalifikovaných pracovních sil. V rozvojových zemích vytváří mnohem nižší potenciál pro investice důležité pro ekonomický rozvoj. Za opačný příklad bývají označovány země střední Evropy, kde právě vzdělaná pracovní síla vytváří jeden z hlavních stimulů pro příchod zahraničního kapitálu. ► g) Nedostatečná dopravní a technická infrastruktura. Nevyhovující nebo nedostatečná dopravní (silnice, železnice, letiště) a technická (přístup k internetu a dalším službám) infrastruktura vytváří nižší potenciál pro investice a soukromé podnikání.

17 Demografické faktory ► a) Vysoká hustota obyvatelstva způsobuje nízkou dostupnost zdrojů, jejich rychlé čerpání a vyšší znečištění prostředí. ► b) Vysoká porodnost, vysoký počet narozených dětí odčerpává zdroje nutné pro potenciální rodinné investice (vzdělání, zdraví, hygiena, bydlení, podnikání atd.).

18 Environmentální faktory ► a) Půdní degradace a odlesňování snižuje zemědělskou produkci. Tím způsobuje ekonomický propad a přispívá k migracím do měst (urbanizace). Masivní odlesňování má za následek nedostatek přírodních zdrojů, změnu místního klimatu a srážkového režimu. ► b) Znečištěné prostředí – především zdrojů pitné vody a ovzduší – způsobuje vyšší úmrtnost a nemocnost obyvatel. S tím souvisí vyšší náklady na lékařskou péči a pojištění. Z pohledu státu jde o nedostatečně využité investice do vzdělání jednotlivců, kteří zemřou nebo vážně onemocní „předčasně“.

19 Environmentální faktory ► c) Změna klimatu patří změny srážkových režimů, větší frekvence a intenzita tropických hurikánů i častější dlouhodobější periody sucha. Následkem toho dochází ke snížení zemědělské produkce, snížení ekonomické stability a dostupnosti přírodních zdrojů. Postižená oblast má nižší potenciál pro příchod nových investic a pro rozvoj obecně. ► d) Přírodní katastrofy v rozvojových regionech, např. jižní Asie, jihovýchodní Čína, Střední Amerika, jsou enormně zatíženy přírodními katastrofami (periodické povodně, velké sesuvy půdy, zemětřesení, hurikány či opakující se sucha), mají velký potenciál ovlivnit rozvoj země. Následkem mohou být úmrtí obyvatel, zničení jejich obydlí a míst, kde vykonávají svá zaměstnání, nízká dostupnost přírodních zdrojů, ekonomická nestabilita, zničení infrastruktury a nižší potenciál pro investice.

20 Pohled na chudobu bezdomovců ► Subjektivní (individuální) ► Objektivní (sociální-ekonomické) ► V případě bezdomovců jde o kombinaci obou skupin faktorů  Je patrné z jejich osobních příběhů

21 Model vzniku bezdomovectví a možností řešení Trh bydlení Ceny Typy, velikost kvalita Trh práce Dostupnost kvalitní práce příjem Redistribuce příjmů Bytová politika Sociální stát Vzdělání Zdraví Sociální zabezpečení Veřejné politiky Občanská participace Zdroje na komunitní úrovni Služby na komunitní úrovni Sociální začlenění Sociální ekonomika Individuální faktory Statut Kvalifikace Věk, pohlaví Zdraví Spokojenost Vztahy, rodina Adekvátní bydlení Vlastní, sociální Situace bezdomovceSkrytá forma (ubytovny, azyl), Tržní, ziskový sektor Stát, veřejný sektor Občanská společnost Jedinci, domácnosti

22 Kvalita života ► Stupeň kvality našeho života a našeho rozvoje je v relaci k našim ekonomickým možnostem (příjmům). ► Bezdomovci jako příklad extrémní chudoby ► Nízká kvalita života bezdomovců !! ► Bezdomovectví je jakýmsi složeným indikátorem úspěšnosti dané společnosti

23 Sociální vyloučení, začlenění ► ► Na rozdíl od chudoby je tento koncept v současnosti více používán jako podrobnější hodnotící/normativní rámec, vztahující se k sociální participaci a uplatnění jednotlivců a skupin, výzva pro demokracii, spravedlnost, uznání ► ► Pojem sociální vyloučení má více významů, např. vyloučení z důvodu trestu, stigmatizace, nemoci, etnické skupiny. ► ► Ve vztahu k aktivitám EU (Lisabonská strategie , metoda otevřené koordinace (OMC), je vztažen k lidským právům, k tvorbě veřejných politik

24 Příčiny a důsledky bezdomovectví - souhrn poznatků ► ► V současnosti existuje širší shoda ohledně existujících determinant bezdomovectví a jejich typů ► ► Objektivizovány jsou také důsledky bezdomovectví (zdravotní stav, závislosti, potřeby ve vzdělání, rekvalifikaci, bydlení) ► ► Je známo, že problémy bezdomovců jsou ve většině případů řešitelné – jde tedy o vratný proces.

25 Efektivita a výsledky řešení problémů bezdomovců ► ► Z četných studií je známo, že podmínkou efektivního řešení bezdomovectví jsou komplexně pojaté programy (bydlení, služby, rekvalifikace, integrace do pracovního a sociálního života). ► ► Komplexní programy jsou však značně nákladné. ► ► Vzniku bezdomovectví však lze také s využitím existujících poznatků zabránit při jejich využití pro sociálně odpovědné veřejné politiky.


Stáhnout ppt "Chudoba jako sociálně patologický fenomén Vymezení, zdroje, důsledky, opatření Tomeš, Igor. „O chudobě jako o sociální události.“ In Sociální politika,"

Podobné prezentace


Reklamy Google