Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

3. Majetek a náklady podniku 2.Majetek/aktiva podniku a jeho druhy: Majetková struktura podniku 2.1. Dlouhodobý majetek podniku 2.2. Oběžný majetek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "3. Majetek a náklady podniku 2.Majetek/aktiva podniku a jeho druhy: Majetková struktura podniku 2.1. Dlouhodobý majetek podniku 2.2. Oběžný majetek."— Transkript prezentace:

1

2 3. Majetek a náklady podniku

3 2.Majetek/aktiva podniku a jeho druhy: Majetková struktura podniku 2.1. Dlouhodobý majetek podniku 2.2. Oběžný majetek

4 Majetek podniku pojem Podnik potřebuje k realizaci svých hospodářských činností kromě pracovníků také stroje i zařízení a materiály - věcné výrobní činitele neboli hospodářské prostředky. K jejich obstarávání potřebuje finanční kapitál. Soubor hospodářských prostředků užívaných k podnikání, pokud je podnik vlastní, tvoří jeho majetek.

5 Majetková struktura podniku Majetková struktura podniku udává, co za druhy majetku a v jaké ceně k určitému datu podnik vlastní.

6 Přehled druhů majetku/hospodářských prostředků příklady

7 Majetková bilance/Rozvaha

8 2.1. Dlouhodobý majetek podniku = stálá aktiva nestává se součástí výrobku ztrácí ve výrobním procesu jen část své hodnoty, pouze se opotřebovává. toto opotřebení se ekonomicky vyjadřuje v nákladech podniku odpisem (viz odpisy )

9 Dlouhodobý majetek podniku předpisové vymezení dlouhodobý hmotný majetek (DHM) –Předpisově je vymezen pořizovací cenou od Kč výše a dobou použitelnosti nad jeden rok. dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) –Předpisově je vymezen pořizovací cenou od Kč výše a dobou použitelnosti nad jeden rok. dlouhodobý finanční majetek –Zahrnuje zejména peníze vložené do cizích dlouhodobých cenných papírů (akcií a dluhopisů jiných podniků, půjček, státních obligací apod.).

10 Dlouhodobý majetek podniku Pořízení nákupem (stroj) nebo výstavbou (budova aj. stavba) vlastní činností převodem nemovitosti vkladem do společného podniku přeřazením z osobního užívání pro podnikatelské využití bezúplatným nabytím (darováním)

11 Podnik může využívat pro svoji činnost i cizí majetek: Pronájem Operativní leasing Finanční leasing Dlouhodobý majetek podniku

12 Dlouhodobý majetek podniku Vyřazení prodejem likvidací bezúplatný převodem přeřazením z podnikání do osobního vlastnictví vyřazení v důsledku škody

13 ocenění dlouhodobého majetku podniku vstupní cenou: Cena pořizovací Cena v úrovni vlastních nákladů Reprodukční pořizovací cena Jiné způsoby ocenění jednotlivých složek majetku ( a závazků) : reálnou hodnotou (tržní cenou, soudním znaleckým posudkem...) jmenovitou (nominální) hodnotou

14 Cena pořizovací - je to cena pořízení příslušného majetku včetně dalších výdajů s jeho pořízením souvisejících (např. doprava, clo, montáž, průzkumné a projektové práce, uvedení do provozu, technické zhodnocení apod.) Cena v úrovni vlastních nákladů - jsou to veškeré přímé a režijní náklady bezprostředně související s vytvořením příslušného majetku vlastní činností Reprodukční pořizovací cena - je to cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (např. ocenění stávající stavby při její koupi).

15 Dlouhodobý majetek podniku evidence, inventarizace Eviduje se jednotlivě podle kusů, podle skupin strojů a zařízení i celkem. U strojů a zařízení, které se přemisťují z místa na místo, sleduje se běžně místo (staveniště), kde se stroje nebo zařízení právě nachází, a doba, po kterou budou na určité pracoviště vázány Fyzickým ohledáním majetku se provádí inventarizace majetku ( i OM), která se opírá o písemné doklady - inventurní soupisy ; inventární karty

16 Dlouhodobý majetek podniku průměrné stáří, vyřazení Dlouhodobý majetek zastarává a časem se musí vyřadit a nahradit novým. Z tohoto hlediska je třeba sledovat průměrné stáří a opotřebení (viz odpisy, odpisový plán)

17 2.1. Dlouhodobý majetek podniku Odpisování - pojmy Odpisy Oprávky Zůstatková cena Míra opotřebení Metody odpisování

18 Odpisy Peněžní vyjádření fyzického a morálního opotřebení určitého hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku za dané časové období.

19 Odpisy Odpisy dlouhodobého majetku jsou jak nákladem (započítávají se do cen výrobků), tak i zdrojem financování obnovy odpisovaného majetku (pomocí odpisů získává podnik postupně zpět peníze vložené do nákupu majetku) odpisy se provádějí ze vstupní ceny pořízeného dlouhodobého majetku.

20 Odpisy druhy –Daňové (finanční) –Účetní (vnitropodnikové) –Kalkulační (cenové)

21 Daňové odpisy Zákon o daních z příjmu stanovuje : že daňové odpisy jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, který je možno ve výpočtu základu daně z příjmů odečítat zařazení dlouhodobého majetku do šesti odpisových skupin s různou dobou odpisování způsob odpisování na : –rovnoměrné odpisování –zrychlené odpisování

22 Daňové odpisy rovnoměrné odpisování Daňové odpisy zrychlené odpisování

23 Účetní odpisy (ekonomické) Výši těchto odpisů si podnik stanovuje sám, na základě záměrů vnitropodnikového řízení jsou také východiskem kalkulace nákladů na určitý výkon způsob odpisování : –lineární odpisování –Odpisový plán - výše odpisů po dobu odpisování je stále stejná, případně se musí zohlednit doba uvedení dlouhodobého majetku do užívání podle jednotlivých měsíců v roce.

24 Účetní odpisy Příklad výpočtu automobil předaný do užívání k 1.1. příslušného roku. Doba používání auta bude 5 let. Jeho pořizovací cena je Kč Roční odpis - lineární odpisování z pořizovací ceny / 5 = Kč Po třech letech : Oprávky - kumulované roční odpisy Kč. Zůstatková cena - rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami : – = Kč. Míra opotřebení - podíl oprávek a pořizovací ceny [ / ] x 100 = 60%.

25 Kalkulační odpisy (cenové) Slouží k vyjádření opotřebení majetku pro účely kalkulace ceny jsou plně v pravomoci zpracovatele nákladových a cenových kalkulací –(s výjimkou cen regulovaných podle zákona o cenách)

26 Oprávky kumulované roční odpisy od začátku doby odpisování, provedené na určitém majetku. Zůstatková cena Odečtením oprávky od vstupní ceny majetku (např.ceny pořizovací). Odpisovaný majetek se vykazuje v ceně zůstatkové. Výjimkou jsou např. pozemky nebo umělecká díla, která se neodepisují a tedy se vykazují vždy ve vstupní ceně. Míra opotřebení Podíl oprávek a pořizovací ceny majetku.

27 2.3.Oběžný majetek

28 Oběžný majetek podniku pojem Je část majetku podniku krátkodobé povahy do jednoho roku upotřebitelnosti : zásoby pohledávky krátkodobý finanční majetek - peníze podniku /cash Nachází se přímo ve výrobním nebo jiném procesu. Je neustále v pohybu nebo-li v oběhu (od toho nese název oběžný majetek). Účastní se tedy koloběhu hodnot, to znamená že jedna forma majetku přechází v druhou : Peníze se postupně mění v zásoby materiálu, nedokončenou výrobu, hotové výrobky, pohledávky a zpět v peníze

29 Příklad koloběhu majetku/hodnot/ ve stavebním podniku

30 Odlišnosti majetku stálého a oběžného Stálý majetek nestává se součástí výrobku ztrácí ve výrobním procesu jen část své hodnoty, pouze se opotřebovává. Toto opotřebení se ekonomicky vyjadřuje v nákladech podniku odpisem (viz odpisy ) Oběžný majetek stává se součástí výrobku ve výrobním procesu spotřebuje se najednou Toto se ekonomicky vyjadřuje oceněním výrobní spotřeby (viz náklady podniku)

31 Oběžný majetek podniku struktura Zásoby  materiálů (tzv. výrobní zásoby)  vlastní výroby, nedokončené výroby (polotovarů vlastní výroby a rozpracované zakázky) hotových výrobků - ještě nepředaných stavebních výkonů  zboží Pohledávky dosud nepřijaté peníze od zákazníků - stavebníků, kteří již od stavebního podniku převzali stavební výkony, ale fakturu dosud neproplatili Krátkodobý finanční majetek  peníze v hotovosti a na běžných účtech,  cenné papíry s krátkodobou splatností - směnky, šeky, depozitní certifikáty aj.

32 Oběžný majetek výrobní zásoby  základní materiál - použitím ve výrobě se stává součástí stavby – zahrnuje :  stavební suroviny (písek, štěrk, vápno)  stavební materiály (cihly, cement, železo, dříví, umělé hmoty, tvárnice, polotovary, prefabrikované konstrukce a dílce),  pomocný materiál – energie, pohonné hmoty, palivo, trhaviny, náhradní součástky, některé drobné nářadí aj.

33 Materiálová evidence V rámci vnitropodnikového účetnictví Slouží dokumentaci pohybu, místa uložení a stavu zásob materiálu a jeho ochraně Poskytuje informace pro dispozici materiálem a pro jeho kontrolu - skladové karty Obsahuje zápisy o původu, druhu, množství a cenách materiálů Ze zůstatků účtů jednotlivých materiálů se zjišťuje jeho stav O materiálovou evidenci se opírá i plánování, kalkulace a statistika materiálu - v tomto směru jsou důležité především hodnotové údaje.

34 Opatřování materiálů a jejich doprava Zpravidla nákupem od dodavatelů, jimiž jsou výrobci nebo obchodní podniky Forma dodávek a způsob dopravy se různí podle druhu materiálu, místa staveniště a velikosti spotřeby Přepravu materiálu mohou uskutečňovat : –výrobní podniky –vlastní podniková doprava –třetí osoba (dopravce, spedice)

35 Kvalita (jakost) materiálů Kvalitu materiálů ovlivňuje –jejich výroba, –způsob dopravy –uskladnění. Kvalitativní nedostatky konstrukcí, zaviněné nekvalitním nebo nesprávně zvoleným materiálem, ovlivňují životnost stavebních děl a zvyšují budoucí náklady na jejich údržbu a opravy. Doporučeným standardem pro zabezpečování jakosti dodávek je ISO 9000.

36 Zásobování charakteristiky Zahrnuje vlastní pohyb materiálů od dodavatelů k odběrateli a jeho řízení V zásobování probíhají tyto toky : materiálový (věcný) tok od dodavatele do podniku - dodávka materiálů do podniku protichůdně peněžní tok od podniku k dodavateli - zaplacení dodávky Informační toky

37 Zásobování výše výrobních zásob Výše výrobních zásob závisí na:  velikosti spotřeby,  velikosti dostupných dodávek, jež závisí i na skladovacích možnostech,  časových dodacích lhůtách sjednaných s dodavatelem. Překlenout nutně vznikající rozpory v dodávkách materiálu je účelem tvorby výrobních zásob, které fungují k překonávání časových nesrovnalostí v zásobování materiálem.

38 Optimální výše zásob Kritériem optimální výše zásob je minimalizace nákladů spojených s pořizováním a udržováním zásob, především : nákladů na skladové prostory, nákladů na peněžní prostředky v zásobách vázané, nákladů na dopravu, nákladů z nedostatku. tzn., postarat se o spolehlivé a časově přesné zásobování

39 Náklady v podniku členění nákladů analýza bodu zvratu

40 Členění nákladů podniku z hlediska vykazování podle druhu nákladů -druhové podle vztahu k výkonu - kalkulační podle vztahu k objemu produkce - kapacitní ·podle místa vzniku a odpovědnosti ·podle hlediska času ·....

41 Náklady podniku Z hlediska hospodaření podniku rozdělujeme náklady na: Provozní – vynaložené na běžnou činnost (spotřeba materiálu, energii, mzdy zaměstnanců) Finanční – vynaloženém na finanční operace (placené úroky, bankovní poplatky) Mimořádné – obvykle se nevyskytují (manka, pokuty a škody)

42 Výkaz zisku a ztráty zjednodušená tabulková forma Náklady Výnosy Výrobní a jiná spotřeba materiálů, energie a služeb KčTržby za vlastní výrobky (stavby) a práce Osobní náklady KčZměna stavu zásob Kč Daně a poplatky KčJiné výnosy Kč Odpisy dlouhodobého majetku Kč Kč Tvorba rezerv, opravných položek a časového rozlišení provozních nákladů Kč Ostatní provozní náklady Kč Finanční náklady Kč Zisk…..... Kč Celkem náklady + zisk…..... Kč =Celkem výnosy…..... Kč

43 Druhové členění nákladů Dle účtové osnovy třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Služby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné položky 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmu

44 Kalkulační členění nákladů Dle příslušného oborového kalkulačního vzorce např. Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Výrobní režie Správní režie

45 Kapacitní členění nákladů Rozlišení nákladů dle jejich závislosti na objemu produkce: Fixní náklady(FN) Variabilní náklady(VN)

46 Fixní náklady Náklady, které se nezávisí na rozsahu produkce a v krátkém období se většinou nemění. Patří k nim značná část režijních nákladů (mzdy vedoucích pracovníků, nájemné, nákladové úroky, pojištění a některé druhy odpisů dlouhodobého majetku)

47 Variabilní náklady Náklady, které jsou závislé na objemu produkce. Mezi variabilní náklady patří: přímý materiál přímé mzdy - úkolová mzda příplatky za práci přes čas Závislost na může být lineární nebo nelineární.

48 Nákladové funkce Využívají kapacitního členění nákladů pro stanovení závislosti mezi náklady a objemem produkce. Dlouhodobé Krátkodobé

49 Krátkodobé nákladové funkce Charakterizují průběh celkových nákladů za krátké časové období (měsíce) v závislosti na objemu produkce. lineární průběh variabilních nákladů nelineární průběh variabilních nákladů

50 Lineární průběh variabilních nákladů Pro vyjádření závislosti objemu produkce a celkových nákladů platí: CN = FN + VN CN = FN + PVN * q, Kde: CN – celkové náklady FN – fixní náklady VN – variabilní náklady PVN – průměrné variabilní náklady na jednotku produkce

51 Fixní náklady (FN) zůstávají do určitého rozsahu změn při zvyšující se produkci stálé. Variabilní náklady (VN) rostou s objemem produkce. N náklady v Kč CN VN = PVN * q FN q objem produkce

52 Průměrné celkové náklady Pokud chceme vyjádřit průměrné celkové náklady za předpokladu lineárního průběhu variabilních nákladů. PCN = FN/q + PVN, kde PCN – průměrné celkové náklady

53 Průměrné celkové náklady se pak stejně jako průměrné fixní náklady hyperbolicky snižují, variabilní náklady zůstávají beze změny. N/q náklady na jednotku produkce v Kč PCN PFN PVN q objem produkce

54 Nelineární průběh variabilních nákladů V reálu se variabilní náklady obvykle s rostoucím objemem produkce do určitého okamžiku snižuji (úspory z rozsahu) a poté zase zvyšují. Úkolem je pak najít tento optimální rozsah produkce, při kterém průměrné celkové náklady minimální.

55 Při rozdílném objemu produkce se mění poměr mezi průměrnými variabilními a fixními náklady, a tím se mění i průměrné celkové náklady. N/q náklady na jednotku produkce PCN PVN PFN bod minimálních nákladů q objem produkce

56 Analýza bodu zvratu Analýza bodu zvratu nebo také Break-Even Point (BEP) Nástroj krátkodobého rozhodování Modeluje matematicky a graficky vztahy mezi náklady, výnosy, ziskem a objemem produkce

57 Analýza bodu zvratu Vyhází z kapacitního členění nákladů na fixní a variabilní a slouží především ke zjištění: –Kritického množství produkce –Minimální prodejní ceny –Maximálně přípustných nákladů

58 Analýza bodu zvratu Primární rozhodnutí kolik má podnik vyrobit a prodat, aby se tržby a náklady rovnaly. Kolik by měl podnik vyrobit a prodat, aby dosáhl plánovaného zisku (tzn. z tržeb musí být uhrazeny nejen náklady, ale také zisk).

59 BEP výpočet Při lineárním růstu nákladů a tržeb se vychází z těchto veličin q množství výrobků/počet jednotek produkce p prodejní cena jednoho výrobku PVN....průměrné variabilní náklady na jednotku produkce FN fixní náklady podniku za rok

60 BEP výpočet Platí, že při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby T vyvíjejí podle vztahu: T = p * q a celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: CN = FN + PVN * q Dále platí, že zisk Z je rozdílem mezi tržbou T (výnosy) a celkovými náklady: Z = T - CN

61 BEP výpočet T > CN vzniká zisk (v opačném případě vzniká ztráta). Když T = CN, nevzniká ani zisk ani ztráta tj. bod zvratu - množství výrobků q 0, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby.

62 BEP výpočet kritického množství T = CN p. q 0 = FN + PVN. q 0 q 0 = FN / ( p - PVN ) (p - PVN ) příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. tj. rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady/jednotkovými variabilními náklady V praxi jej aproximujeme tzv. hrubým rozpětím.

63 Bod zvratu při lineárním růstu nákladů a tržeb N náklady v Kč CN VN FN q objem produkce CT q k kritický objem produkce (výkonu) bod zvratu CN = CT zisk ztráta Po dosažení bodu zvratu vzniká zisk, který při neměnné ceně a variabilních nákladech je tím vyšší, čím více výrobků vyrobíme a prodáme.

64 Body zvratu při měnící se ceně a nelineárních nákladech N náklady v Kč CN q objem produkce CT bod zvratu 1 CN = CT zisk ztráta Q k2 q k2 CN = CT bod zvratu 2 při měnící se ceně a nelineárních nákladech neplatí, že čím více se vyrobí a prodá, tím je větší zisk

65 Příklad 1 – Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu Příklad 2 – Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu Příklad 3 – Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku

66 Příklad 1 - Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu Podnik plánuje vyrábět a prodávat určitý druh tvarovek. Předpokládejme, že: průměrné variabilní náklady (PVN) na jednu tvarovku činí50 Kč/kus celkové fixní náklady za rok (FN) včetně odpisů a úroků činí Kč/rok prodejní cena tvarovky bude (p)90 Kč/kus Příklad řeší následující otázky: a) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat pro dosažení bodu zvratu b) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat, aby se dosáhlo 20% zisku před zdaněním c) grafické řešení Tento příklad celý problém zjednodušuje. Otázku optimálního rozsahu podnikání nelze řešit bez souvislosti se zdaňováním. Podnikatele přirozeně zajímá efekt jeho podnikatelského úsilí, tj. čistý zisk po zdanění.

67 a) kritické množství, které je třeba prodat k dosažení bodu zvratu (zisk=0): CT = FN + PVN q p. qk = FN + PVN qk qk= FN / ( p - PVN ) qk = / ( ) qk = 525

68 Graf ukazuje i předpoklad zisku nebo ztráty při jakémkoliv množství produkce. Při stejných nákladech, ale různých cenách bude různý i bod zvratu.

69 b) množství, které je třeba prodat k dosažení 20% rentability z tržeb CT = FN + PVN q + 0,20 CT 90 q = q + 0,20 90 q q= / ( 90 – 50 – 0,20 90) q = 910

70 Příklad 2 - Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu Podnik plánuje v daném roce ztrátu a v tomto roce předpokládá následující: tržby (CT) Kč/rok náklady celkem (CN) Kč/rok z tohovariabilní náklady (VN) Kč/rok fixní náklady (FN) Kč/rok ztráta Kč/rok Za předpokladu, že podíl variabilních nákladů z tržeb se nemění a) jak vysokou tržbou dosáhneme bod zvratu, jestliže se fixní náklady zvýší o Kč? b) jak vysokou tržbou dosáhneme Kč zisku při zvýšených fixních nákladech o Kč?

71 a)výpočet kritické tržby CTk k dosažení bodu zvratu (zisk=0): CTk = VN / CT CTk + FN CTk = / CTk CTk = 0,7 CTk CTk =

72 b) výpočet tržby CTz na vytvoření zisku Kč CTz = VN / CT CTz + FN + zisk CTz = / CTz CTz = 0,7 CTz CTz = Část tržeb v korunách určená na pokrytí FN a na tvorbu zisku (zde 30% ) se vypočítá odečtením míry VN/CT od 100%. Může se vyjádřit v korunách jako rozdíl mezi celkovou tržbou a variabilními náklady při jakémkoliv objemu. Využití při stanovení ceny kalkulací s neúplnými náklady viz kap.8 Hospodaření podniku

73 Příklad 3 - Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku

74 Při lineárním růstu nákladů a tržeb vychází z těchto veličin a vzorců: qmnožství výrobků pprodejní cena jednoho výrobku PVNprůměrné variabilní náklady (variabilní náklady na jeden výrobek - jednotkové variabilní náklady) FN fixní náklady podniku za rok Při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby CT vyvíjejí podle vztahu: CT = p q Celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: CN = FN + PVN q Zisk Z je rozdílem mezi tržbou a náklady: Z = CT - CN Je zřejmé, že zisku je dosaženo, když CT > CN (v opačném případě vzniká ztráta). Je-li CT = CN, tj. bod zvratu (nulový, mrtvý) při jehož dosažení nevzniká ani zisk ani ztráta. Množství výrobků qk, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby qk. Výpočet kritického množství vychází z: CT = CN p. qk = FN + PVN qk qk = FN / ( p - PVN ) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (p - PVN) je rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady.


Stáhnout ppt "3. Majetek a náklady podniku 2.Majetek/aktiva podniku a jeho druhy: Majetková struktura podniku 2.1. Dlouhodobý majetek podniku 2.2. Oběžný majetek."

Podobné prezentace


Reklamy Google