Chorvatsko Pavlína Wiedenová.

Prezentace na téma: "Chorvatsko Pavlína Wiedenová."— Transkript prezentace:

1 Chorvatsko Pavlína Wiedenová

2

3 Chorvatsko

4 Dubrovník

5 Základní charakteristika
Oficiální název státu: Chorvatská republika (Republika Hrvatska) Hlavní město: Zagreb Rozloha: pevnina km2, teritoriální moře cca km2 Pobřeží: 5,835km, velmi členité (2. v E) Počet obyvatel: 4,493,312

6 Úřední jazyk: chorvatština (charvátština)-jihoslovanský jazyk
Dobrý den-Dobar dan, Dobré ráno-Dobro jutro, Jak se máte?-Kako ste?, Ahoj-Ćao, Buďte vítáni-Dobro došli… Měna: kuna (od1994 ), 1,- EUR = 7, HRK

7 Obyvatelstvo Národnostní složení: 89,63 %- Chorvaté,
4,54 % -Srbové(Krajina+Slavonie) + ostatní-Bosňáci, Maďaři, Češi, Romové, Slováci..) Náboženství: 87,83 % - římskokatolická církev, 4,42 % - pravoslavná církev+islám, 2,22 % - bez vyznání Přirozený přírůstek: % Vysoká nezaměstnanost: 17.2% Má jednu z nejvyšších emigrací (ZE-1mil. Chorvatů+USA, Kanada…až 4mil.) Hustota zalidnění: 84 obyv./km2

8 Přírodní podmínky Klima: mírné kontinentální-na S s dešti po celý rok, na J středomořské se suchými léty Nejnižší bod: Jaderské moře: 0 m Nejvyšší bod: Dinara: 1,830 m Nejdelší řeka: Sáva (v zemi 610 km) Zemětřesení Počet ostrovů: 1185 (67-obydlených) Krk a Cres- největší poloostrovy -Istrie (Istra) – S a Pelješac- J

9 Největší území pokrývá Panonská nížina
40 % rozlohy Chorvatska tvoří pohoří Časté krasové jevy - Dinárská horská soustava z druhohorních vápenců, - část zatopena→ vrcholky vytvořily ostrovy - na dně jeskyně, propasti a např. vrulje -původní prameny, které vyvěraly v rámci krasové činnosti na povrch (odtud název vyvěračky) - dnes zatopené - mísení vod (Istie)

10 Fauna: vysoká zvěř, zajíci, lišky, veverky, kuny, koroptve, jeřábi, jezevci, vydry, vlci
v národních parcích i rys, divoká kočka nebo medvěd, vzácný: sup bělohlavý, orel skalní, obří stonožka patří ke zdejším raritám typickým hmyzem pobřeží Jadranu jsou cikády

11 Flora: při pobřeží- macchie
(tvrdolisté stále zelené, trnité keře), velmi málo lesů (nejčastější borovice pinie); tradiční olivovníky (nejkvalitnější olivy v okolí Dubrovníku a na ostrovech); ráj pro vinnou révu (nejrozšířenější odrůdy - vlašský ryzlink, rýnský ryzlink, sauvignon, chardonnay nebo tramín; levandulové pole (ostrov Hvar), citrusy, fíky západ- lesy oblast Dinárských hor - vykácena-kamenitá země, kleč

12 Politika Prezident: Stjepan Mesić (volen na 5 let)
Státní zřízení: Parlamentní Republika Předseda vlády: Ivo Sanader Dvoukomorový parlament Platná ústava z roku 1990

13 Regiony (21 žup) Záhřebská župa (1) Bjelovarsko-bilogorská župa (7)
Brodsko-posávská župa (12) Dubrovnicko-neretvanská župa (19) Istrijská župa (18) Karlovacká župa (4) Koprivnicko-križevecká župa (6) Krapinsko-zagorská župa (2) Licko-senjská župa (9) Mezimuřská župa (20) Osijecko-baranjská župa (14) Požežsko-slavonská župa (11) Přímořsko-gorskokotarská župa (8) Sisacko-moslavinská župa (3) Splitsko-dalmatská župa (17) Šibenicko-kninská župa (15) Varaždinská župa (5) Viroviticko-podrávská župa (10) Vukovarsko-sremská župa (16) Zadarská župa (13)

14 Zagreb

15 Vznik 1094-ze dvou obcí-na kopcích Gradec a Kaptol
stol.-velký rozmach-pol. a kult. centrum Dnes metropole ze tří měst-Hroní město(hist.památky), Dolní měst(obch.centrum), Nový Zagreb(moderní architektura) Různorodé město Náměstí bána Jalačica Maksimir park Medvedgrad Veletrhy a výstavy

16 Dubrovník Na J Dalmácie 43 770 obyv.
Jedno z nejvýzn. turistických center= perla Jadranu Město opevněno hradbou (1940m) Pěší zóna (jen zásobování, sanitky, hasiči a svatebčané) UNESCO Dubrovnicko-neretvanská župa

17 Split Ve střední Dalmácii 210 000 obyv. – 2. největší město Chorvatska
S Rijekou a Zadarem hlavní přístav Zbytky Diokleciánova paláce-centrum města – UNESCO Splitsko-dalmatská župa

18 Zadar V severní Dalmácii 82 000 obyv.
Zbytky opevnění z dob římské vlády (fórum, chrám a bazilika) Důležitý přístav Zadarská župa

19 Rijeka V severní Dalmácii 155 000 obyv. 3. největší město
Jeden z nejdůležitějších přístavů-vyrábějí se zde lodě Barokní a římské památky Přímořsko-gorskokotarská župa

20 +další na seznamu UNESCO:
Komplex Eufraziovy baziliky v Poreči Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku Historické městečko Trogir

21 NP Plitvická jezera Plitvička jezera Na horním toku řeky Korany
Rozloha ha Krasová jezera spojena průtoky 140 vodopádů, 20 jeskyň Bukové lesy, jedlové, smrkové a tisové Medvědi, lišky, srny a divoká prasata V UNESCU od 1979

22

23

24 NP Krka NP na řece Krka 109 km2 Založen v r. 1985
Soustava vodních kaskád

25 Historie Původní obyvatelstvo- Ilyrové
400 př. Kr.- první řecké kolonie 6. stol.- slov. kmen Chorvatů 11.stol.- (za krále Krešmíra IV.) vrchol moci chorvatského středověkého státu 1463- Turci,1493- bitva na Krbavském poli→ Turek postupuje, pustoší Dalmácii,1526- b. u Moháče-porážka křesťanských vojsk 1593- b. u Sisaku-odrazili turecký útok

26 1683-1790 po porážce Turků Rakouskem-postupné osvobození Chorvatska
1813- součást uherské koruny 1918- součást jednotného státu-Království Srbů, Chorvatů a Slovinců→ Král. Jugoslávie, část připadla Itálii 1941- obsazení Němci a Italy r Federativní lidová republika Jugoslávie (část-svazová republika Chorvatsko)

27 25. 6. 1991- úplná nezávislost, + ozbrojený konflikt mezi tzv
úplná nezávislost, + ozbrojený konflikt mezi tzv. krajinskými Srby a Chorvaty Srbové obsadili více než 1/3 chorvatského území, vyhlásili Republiku Srbská Krajina 1992 mezinárodní uznání samostatnosti Chorvatska 1995 vojenská likvidace Republiky Srbská Krajina 1998 získání chorvatské svrchovanosti nad celým územím Chorvatské republiky

28 Hospodářství V rámci Jugoslávie-jedna z nejrozvinutějších
Válka(1991) hospodářství poškozeno Velké v EU (ani v NATO) HDP: 38,3 mld USD Největší podíl: zpracovatelský prům.(hutnictví Fe a Al, loděnice, chem. výroba)+ také strojírenství, elektrotechnika a textil. prům… Vodní energie tvoří téměř 60% el. energie Energetické zdroje: ropa a zemní plyn(musí se dovážet)-HEP,INA,JANAF (naftovod)

29 Služby-podíl na HDP- 37% Nerostné bohatsví: ne moc velké-nejvýznamější: bauxit, malé množství ropy a ZP+ železná ruda, mangan, grafit, uhlí Zemědělství: zem. Půda- 40% země, převládá rostlinná výroba- obilniny, kukuřice, len a konopí,sadařství, pěstování středomořských plodin (olivy, fíky, vinná réva) Chov: prasat hovězího dobytka, a ovcí+ drůbež Rybolov Velký turistický potenciál (2,3 mil. Turistů v r. 1994) Crotram- vyrábí tramvaje

30 Likéry- králem je maraskino (odrůda višní maraska, pěstované v Dalmácii)
(holdoval mu i Napoleon a jeho generálové) tvrdý alkohol- pálenka z hroznů tzv. lozovaća, z hrušek- kruškovica rakija nebo travarica- destilát z hroznů, ochucený různými aromatickými bylinami

31 Zajímavosti Lanýžová velmoc –hl. Istrie –i vzácné bílé
LIPICÁŠTÍ KONĚ Nejstarší chorvatská farma pro chov slavného Lipicánského koně -ve městě Djakovo

32 KONEC

33 Vína Tři vinařské oblasti: pobřeží, ostrovy a přilehlé vnitrozemí
Červené víno vysoké kvality: dingač (poloostrov Pelješac), plavaci (z Bolu nebo Korčuly) Bílá vína: pošip, naraština, vugava, grk, rukatac, žlachtina, kujundžuša Jemné velmi ceněné dezertní víno z Dalmácie je prošek, které se vyrábí z vinných hroznů, jež se nechávají na keřích zaschnout nejrozšířenější odrůdy - vlašský ryzlink, rýnský ryzlink, sauvignon, chardonnay

34 Moslavinské vinice Počátky pěstování se datují od římského císaře Claudia. Slavná vína - Krlet, Moslavac, Bílý ryzlink, Bílý pinot, Černá frankovka, jsou vysoce ceněná na domácích i zahraničních výstavách. z

35 Olivy Dalmácie a Istrie
Olivový olej-panenský-druh buža=Nejkvalitnější extra panenský olej na světě (na Istrii-Stancija Meneghetti) +dalších 20 chorv. olejů z

36 Náměstí bána Jalačica Dříve se jmenovalo Harnica
Obklopeno paláci, kavárničkami, zahradní úpravy z

37 MAKSIMIR PARK 1797 -zagrebský biskup Maksimilian Vrhovec
První veřejný park v Evropě Francouzský park→ anglický park Krásné bukové lesy, barevné louky, umělé vodní nádrže a drobné histor. stavby i malá zoologická zahrada z

38 Medvedgrad Nejdůležitější středověký hrad v Chorvatsku-13. stol. na hoře Medvednica Diecézní pevnost→ královské město Dnes hostí Oltář vlast- místo určené ke vzpomínce na všechny lidi, kteří zemřeli za svobodu Chorvatska z