Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Společná obchodní politika – jednotný trh (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 7. března 2006 JUDr. Jiří Trnka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Společná obchodní politika – jednotný trh (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 7. března 2006 JUDr. Jiří Trnka."— Transkript prezentace:

1 Společná obchodní politika – jednotný trh (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 7. března 2006 JUDr. Jiří Trnka

2 Společná obchodní politika – jednotný trh Společný trh, jednotný trh, vnitřní trh -termíny většinou používány jako synonyma, přesto někteří odlišují – např. jednotný trh jako celní unie bez netarifních opatření x společný trh jako prostor s volným pohybem všech čtyř svobod -je tedy vnitřním trhem Společenství a tedy prostorem s volným pohybem zboží, služeb, osob a kapitálu -komplexním cílem jehož součástí jsou jak společné politiky tak i navazující aktivity např. regionální politiky a sociální politiky -je mezistupněm procesu ekonomického sjednocení – vrcholem je hospodářská a měnová unie -od se Společenství soustředilo téměř výhradně na vybudování jednotného trhu

3 Společná obchodní politika – jednotný trh Společný trh, jednotný trh, vnitřní trh -stupně ekonomické integrace: - zóna volného obchodu (zrušení tarifní i kvantitativních omezení mezi dvě a více státy, vnější zachovány vlastní) - celní unie (navíc společný vnější celní sazebník) - společný trh (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu) - měnová unie (doplnění o společnou měnu) - hospodářská unie (jednotný daňový systém, plná integrace členských států v nadnárodních orgánech odpovědných za vytváření společné hospodářské politiky) -již ESUO směřovalo ke společnému trhu -za výchozí stupeň ekonomické integrace považována celní unie (nikoli již zóna volného obchodu, pozitivní zkušenosti z fungování ESUO) -zvýšení produkce, produktivity práce, snížení cen a další výhody plynoucí z odstranění veškerých omezení

4 Společná obchodní politika – jednotný trh Vytváření jednotného trhu na základě společné obchodní politiky -základním krokem vybudování společného trhu bylo vytvoření celní unie – Smlouva o EHS program procentuálního snižování cel a celních sazebníků (A-E pro konkrétní výrobky) -vytvoření celní unie k cíl vytvořit společný trh ve Smlouvě o EHS -základním nástrojem koncepce společného trhu byla společná obchodní politika -předpoklady vedoucí k vytvoření společného trhu: - odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy - zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům - zrušení překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu - zavedení nenarušované soutěže na společném trhu - sbližování vnitrostátních právních řádů -dva způsoby k řešení situace – a) navzájem uznávat národní technické požadavky na výroby, b) harmonizací sjednotit odlišné technické předpisy -vzájemné uznávání rozšířeno díky rozhodnutí ESD ve věci Cassis de Dijon – výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom čl.státě musí mít možnost přístupu na trhy v ostatních čl.státech bez ohledu na to zda odpovídá předpisům stanoveným těmito státy -použití principu vzájemného uznávání není možné u velice podstatných rozdílů mezi národními úpravami členských států – řešeno sjednocením technických požadavků tj. harmonizací -při sjednocování rozlišován tzv. starý a nový přístup -starý přístup – explicitně stanoveny požadavky na výrobky, závazné směrnice ochraňující spotřebitele, s novým tokem výrobků přijímány stále nové a nové směrnice

5 Společná obchodní politika – jednotný trh Vytváření jednotného trhu na základě společné obchodní politiky -přechodné období let rozdělené na tři na sebe navazující etapy pro vytvoření společného trhu -Smlouva o EHS detailně stanovovala harmonogram zavádění kvantitativních restrikcí a cel, zakazovala použití opatření s rovnocenným účinkem a současně nedovolovala zavádění nových opatření -omezení dovozu, vývozu či tranzitu bylo možné pouze z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků a ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví -tato omezení však nesměla sloužit k diskriminiaci nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy -předpoklad přijímání dalších opatření nezbytných k umožnění volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu

6 Společná obchodní politika – jednotný trh Překážky společného trhu -ochranářské tendence – vytváření společného trhu postupný proces se souhlasem Rady (tj. členských států), vystaven silnému tlaku zájmových skupina států samotných (zachování dosavadního protekcionismu) -vhodným nástroj pro prosazení ochranářských tendencí se stala netarifní opatření – jejich postupný nárůst (ochrana národních trhů před vstupem zahraniční konkurence) -deset druhů netarifních omezení, která státy užívaly jako ochranu před konkurencí z volného pohybu zboží: - omezení vzniklá za účelem ochrany veřejného zájmu (stát u velkých zakázek upřednostňoval domácí výrobce deklarací snahy o udržení zaměstnanosti v odvětví či regionu) - ovlivňování soukromých nákupů formou informačních kampaní (např. vldání kampaň BB-Buy British ve VB) - ochrana domácí produkce daňovým zvýhodněním (např. určení sazby spotřební daně, různé u whiskey x víno)

7 Společná obchodní politika – jednotný trh Překážky společného trhu -další druhy netarifních opatření: - slučování subjektů působících v daném odvětví (odstranění konkurence, rozdělení trhu a následně úprava cen) - cílené státní dotace - zavedení znesnadňujících administrativních opatření při dovozu - stanovení národních kvót na produkci - realizace diferencované politiky pomoci třetím zemím - odlišná měnová politika čl.zemí (jen do zavedení eura) - vytváření různých technických norem a standardů (nejběžnější netarifní omezení, např. zákon čistoty na pivo, norma na složení čokolády) -toto všechno negativní důsledky na budování společného trhu (počátek odpovídal plánu, ale netarifní omezení vyvolala krizi jako společného trhu tak Společenství jako celku)

8 Společná obchodní politika – jednotný trh Politická a ekonomická krize Společenství a vliv na společný trh -od 1965 Společenství v politické krizi (neschopnost dospět k dohodě o společných cenách zemědělské produkce, negativní vliv na jednání o odstranění omezení u průmyslového zboží apod.) -výsledkem stagnace v druhé polovině 60.let a začátkem 70.let či dokonce rozvolnění dosavadní úrovně spolupráce -další posilování zájmu členských zemí o ochranu národních trhů pomocí netarifních omezení -vzrůstal význam evropského práva a ESD, který důsledně působil ve prospěch principů společného trhu -ESD prosazoval zákaz opatření se stejným účinkem jako mají cla a množstevní omezení – uplatňování čl.30 Smlouvy o EHS -ESD v 70.let významným aktérem procesu dokončení společného trhu (např. Cassis de Dijon) – formou posudků v rámci předběžného řízení

9 Společná obchodní politika – jednotný trh Ekonomické problémy Společenství -v 70.letech Společenství konfrontováno s problémy měnové stability, ropných krizí a postupným nárůstem nezaměstnanosti -v neprospěch společného trhu také působilo opakované rozšiřování Společenství (po rozšíření o VB, Dánsko a Irsko se podařilo obnovit výchozí bod – celní unii až 1977 a po přijetí Řecka, Španělska a Portugalska až v 1992) -Společenství se tou dobou nacházelo nad úrovní celní unie, ale vzhledem k výše uvedeným omezením nebylo stále schopné dosáhnout vytvoření společného trhu (a to ani řadu let po původně plánovaném datu 1970) -důsledkem tzv. euroskleróza (období ) – pokles ekonomických ukazatelů včetně objemu zahraničních investic, hluboký propad v obchodní bilanci -zvyšující se finanční nároky společné zemědělské politiky, náklady na stabilizaci po rozšíření, britský problém -hledání cest navýšení rozpočtu a dosažení finanční stabilizace Společenství

10 Společná obchodní politika – jednotný trh Úsilí o revitalizaci projektu společného trhu -Ferrantiho iniciativa (1980) – platforma prosazující odstranění zbývajících obchodních omezení bránících rozvoji společného trhu (tzv. Klokaní skupina – skákat přes překážky společného trhu) -Narjesův plán (1982) – eliminace netarifních omezení pomocí nového přístupu k harmonizaci standardů na základě zásady vzájemného uznávání (iniciace příprav na odstranění netarifních omezení) -Plán „Evropa 1990“ (1984) – zjednodušení administrativních překážek na hranicích, dosažení harmonizace napřímých daní, standardizace technických norem, liberalizace veřejných zakázek -význam judikátů ESD v oblasti volného pohybu čtyř svobod pro akceleraci budování společného trhu – vzájemné uznávání apod.

11 Společná obchodní politika – jednotný trh Bílá kniha o vnitřním trhu -významná role Komise pod vedení J.Delorse -již 1985 projekt kompletní konsolidace Společenství (dokončení společného trhu jako podmínka dalšího integračního vývoje, jediná možná reakce na úspěchy americké a japonské ekonomické konkurence) -výsledkem Bílá kniha o vnitřním trhu (autorem britský komisař pro obchod A.Cockfield, někdy proto nazývána Cockfieldova bílá kniha) -vyjmenovala 279 překážek společného trhu a vzájemného obchodu -dělení překážek na fyzické (bariéry na hranicích, administrativní opatření, celní prohlídky, poplatky), daňové (řešit postupnou harmonizací spotřební daně a DPH), technické (subvence, státní podpory, přidělování veřejných zakázek) -Komise navrhla tři hlavní nástroje překonání omezení: - harmonizace předpisů (minimální standardy na území Spol.) - princip vzájemného uznávání výrobků na území Spol. - stálá výměna informací mezi čl.státy za spolupráce Komise

12 Společná obchodní politika – jednotný trh Jednotný evropský akt (1987) a jeho význam pro dokončování společného trhu -první všeobecná revize primárního práva, jehož klíčovou oblastí bylo obnovení dynamiky projektu společného trhu -potvrdil v primárním právu rok 1992 jako datum pro vytvoření společného trhu -u výjimek přepokládal pouze dočasnou povahu a co nejmenší rušivý efekt na fungování společného trhu -pozornost také na volný pohyb osob a služeb -změna mechanismu hlasování v Radě – v otázkách vnitřního trhu hlasování kvalifikovanou většinou -požadavek aplikace principu vzájemného uznávání -potvrdil vazbu mezi institucionální reformou a integračním posunem v oblasti jednotlivých politik -dohoda o zrychlení budování společného trhu zasazeno do širšího kontextu -shoda mezi čl.zeměmi (proces ratifikace JEA nenarazil na významné obtíže)

13 Společná obchodní politika – jednotný trh Dokončování společného trhu -Cecchiniho zpráva – neformální označení Náklady ne-Evropy, vyčíslení nákladů roztříštění společného trhu v ES, objem ušetřených nákladů fungováním společného trhu cca. 200 mld. ECU -zpráva dále konstatovala že při neexistenci společného trhu si veřejný sektor opatřuje zboží a služby za přemrštěné ceny (což podporuje nehospodárnost podniků), dominují veřejní zadavatelé zakázek, malá nabídka, přeshraniční obchod je bezvýznamný, roztříštění trhu škodí konkurenceschopnosti na světovém trhu -od 1985 nová etapa integrace – realizace společného trhu -společný trh zasahuje také do života občanů (neomezený pohyb, svobodu usídlování, uznávání kvalifikací přináší nové pracovní příležitosti v celém Společenství) -projevil se růstem produktivity práce, vyšším podílem investic, mírným nárůstem HDP a snížením cen -změna období eurosklerózy na vlnu eurooptimismu

14 Společná obchodní politika – jednotný trh Oddálení dokončení společného trhu -kontrolou plnění úkolů společného trhu pověřena Komise -již 1991 se začalo ukazovat, že termín stanovený pro vytvořený společného trhu ( ) nebude možné dodržet (v roce 1991 splněno pouze 60 % položek Bílé knihy) -Komisí vypracován seznam přetrvávajících omezení společného trhu -potvrzena existence přetrvávajících omezení, ale také zdůrazněny rezervy v implementaci potřebných směrnic -Komisí předložena 1993 další bílá kniha s názvem Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost: výzvy a cesty vpřed do 21. Století -navrhuje opatření s cílem rozvinout další navazující cíle, především sociální politiku EU a to z hlediska stabilizace nezaměstnanosti a posílení principu solidarity

15 Společná obchodní politika – jednotný trh Současný stav jednotného trhu -jednotný trh není dosud úplně dokončen -stále nejsou splněny všechny cíle stanovené v rámci tohoto projektu -Komise tedy stále sleduje a vyhodnocuje plnění úkolů formulovaných v polovině 80.let -aktuální stav plnění zásad Bílé knihy – průměr EU 98,2% (nejlépe Finsko, Dánsko, Švédsko nad 99%, nejhůře Francie, Řecko, Irsko cca. 97%)

16 Společná obchodní politika – čtyři ekonomické svobody v EU Volný pohyb zboží -první krokem bylo zřízení celní unie v roce výsledkem celní unie: - odstranění cel na dovozy a vývozy mezi čl.státy - odstranění kvantitativních omezení dovozu a vývozu - odstranění daňové diskriminace v obchodu mezi č.státy - společný celní sazební pro obchod s třetími státy -ještě dva požadavky dle Římských smluv, které se však ukázaly jako výrazně složitější: - úprava státních monopolů obchodní povahy aby byla vyloučena jakákoliv diskriminace - úprava systému státních podpor aby nebyly zvýhodněny - domácí podniky při narušení hospodářské soutěže

17 Společná obchodní politika – čtyři ekonomické svobody v EU Volný pohyb zboží -zakázat nebo omezit dovoz nebo tranzit zboží: - ohrožena veřejná mravnost či veřejný pořádek - ohrožena zdraví a život lidí a zvířat - ochrana národních kulturních památek - ochrana průmyslového a obchodního tajemství -největší potíže z toho, že státy s poukazem na veřejnou ochranu či ohrožení zdraví a života lidí a zvířat trvaly na splnění specifických národních předpisů – omezení obchodu -až od 1993 odstranění fyzických překážek na hranicích mezi členskými státy -složitější však odstraňování technickým překážek obchodu -technické bariéry a předpisy týkající se tisíců výrobků -výrobce tak musel přizpůsobovat výrobek normám státu kam jej vyvážel, což výrobu zdražovalo, zpomalovalo růst produktivity a omezovalo konkurenci

18 Společná obchodní politika – čtyři ekonomické svobody v EU Volný pohyb zboží -dva způsoby k řešení situace – a) navzájem uznávat národní technické požadavky na výroby, b) harmonizací sjednotit odlišné technické předpisy -vzájemné uznávání rozšířeno díky rozhodnutí ESD ve věci Cassis de Dijon – výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom čl.státě musí mít možnost přístupu na trhy v ostatních čl.státech bez ohledu na to zda odpovídá předpisům stanoveným těmito státy -použití principu vzájemného uznávání není možné u velice podstatných rozdílů mezi národními úpravami členských států – řešeno sjednocením technických požadavků tj. harmonizací -při sjednocování rozlišován tzv. starý a nový přístup -starý přístup – explicitně stanoveny požadavky na výrobky, závazné směrnice ochraňující spotřebitele, s novým tokem výrobků přijímány stále nové a nové směrnice

19 Společná obchodní politika – čtyři ekonomické svobody v EU Volný pohyb zboží -nový přístup – formou směrnice pouze omezený počet požadavků zásadní důležitosti týkající se zdraví, bezpečnosti spotřebitele, ochrany životního prostředí a pouze na vybrané skupiny výrobků -mezi zeměmi existují velké rozdíly v sazbách nepřímých daní což narušuje soutěžní podmínky jejich vzájemného obchodu -výrobky různě konkurenceschopné kvůli rozdílným sazbám -již Římská smlouva harmonizovat daně (pouze nepřímé) -cílem není odstranit rozdíly, ale jejich sblížení, aby nebyly ovlivňovány toky vzájemného obchodu -harmonizace nepřímých daní – dvě věci: a) sblížit sazby těchto daní, b) rozhodnout jak a kde bude daň vybírána -od 1993 každá členská země jen dvě sazby DPH – jednu vyšší 15-25% a jednu nižší 5-9%

20 Společná obchodní politika – čtyři ekonomické svobody v EU Volný pohyb zboží -výběr daně prováděn dvěma způsoby: a) v zemi původu (vyvážející), b) v zemi určení (dovážející) -stále však země před přechodem hranic zbavena DPH (refundována) a nová DPH je uvalena v příchozí zemi – nyní však není nutno tuto transakci provádět na hranicích -v budoucím systému výběru DPH má být dodržována zásada, že DPH zůstává v zemi, v níž vznikla -bariéry vzájemného obchodu mohou nastat i při výrazných rozdílech ve výši spotřební daně – proces harmonizace není dosud ukončen, od 1992 v platnosti její minimální sazby -hranice sice zůstaly zachovány, přestaly však být bariérou volného obchodu mezi členskými státy -roztříštěnost evropského trhu v oblasti pohybu zboží byla odstraněna, aniž byla popřena samostatnost a identita členských států


Stáhnout ppt "Společná obchodní politika – jednotný trh (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 7. března 2006 JUDr. Jiří Trnka."

Podobné prezentace


Reklamy Google