Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2012/2013 Božena Bednaříková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2012/2013 Božena Bednaříková."— Transkript prezentace:

1

2 LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2012/2013 Božena Bednaříková

3 LITERATURA BALTEIRO, I. (2007): The Directionality of Conversion in English. A dia-Synchronic Study. Bern - Bruxelles - Frankfurt am Main - New York - Oxford - Wien: Peter Lang. BEDNAŘÍKOVÁ, B. (1999): Systemic Description, or Systematic Prescription? In: Langue and Parole in Synchronic and Diachronic Perspective. Amsterdam: Pergamon, Elsevier Science, BEDNAŘÍKOVÁ, B. (2009): SLOVO a jeho KONVERZE. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. BOSÁK, J. - BUZÁSSYOVÁ, K. (1985): Východiská morfémovej analýzy. Bratislava: Veda. BRØNDALL, V. (1974): Autonomie syntaxe. In: Principy strukturní syntaxe I. Praha, 48–53. BUZÁSSYOVÁ, K. (1980): Vzťah slovotvorného a lexikálného významu transponovaných derivátov. Slovo a slovesnost 41, DOKULIL, M. (1962): Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov. Praha: Academia. DOKULIL, M. (1982): K otázce slovnědruhových převodů a přechodů, zvl. transpozice. Slovo a slovesnost 43, 257- FURDÍK, J. (2004): Slovenská slovotvorba. (ed. Ološtiak, M), Prešov: Náuka. KARLÍK, P.- NÜBLER, N. (1998): Poznámky k nominalizaci v češtině. Slovo a slovesnost 59, KATAMBA, F. (1993): Morphology. London: The MACMILLAN PRESS LTD. KOMÁREK, M. (1978, 2006): Příspěvky k české morfologii. Praha: SPN, Periplum. KOMÁREK, M. (1999): Autosemantic Parts of Speech in Czech. (přel. Božena Bednaříková). In: TCLP 3, Praha, KOŘENSKÝ, J. (1984): Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia. KURYŁOWICZ, J. (1974): Derivace lexikální a derivace syntaktická. (Příspěvek k teorii slovních druhů). In: Principy strukturní syntaxe I. Praha, MATTHEWS, P.H. (1991): Morphology. Cambridge: Cambridge University Press. Mluvnice češtiny 1,2,3 (1986, 1987). Praha: Academia. Morphologie / Morphology. Ein Internationales Handbuch zur Flexion und Wortbildung. An International Handbook on Inflection and Word-Formation. Volume 1. (eds. Booij, G. - Lehmann, Ch. - Mugdan, J. - Skopeteas, S.). Berlin - New York: Walter de Gruyter. SKOUMALOVÁ, L. (1971): Nominalizační procesy a slovnědruhový přechod (na okraj názvosloví). Československá rusistika 46, ŠIŠKA, Z. (2005): Bázový morfematický slovník češtiny. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ŠTEKAUER, P. (1996): A Theory of Conversion in English. Frankfurt am Main – Berlin – Bern -New York - Paris - Wien: Peter Lang. Teoretické základy synchronní mluvnice spisovné češtiny (1975). Slovo a slovesnost 36, Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen (1967). (eds. Daneš, F. - Dokulil, M. - Kuchař, J.). Praha: Academia. CVRČEK, V. a kol. (2010): Mluvnice současné češtiny. Praha: Nakladatelství Karolinum. ŠTÍCHA, F. (ed.) (2011): Kapitoly z české gramatiky. Praha: Academia.

4 Webové stránky

5 Přednáška 1 Teoretický základ pro gramatický popis češtiny pro gramatický popis češtiny FUNKČNĚ STRUKTURÁLNÍ gramatika (MATHESIUS) FUNKČNĚ STRUKTURÁLNÍ gramatika (MATHESIUS)

6 O čem je tato prezentace 1) co je to MORFOLOGIE 2) proč Vilém MATHESIUS 3) kde se ztratila MORFOLOGIE? 4) FUNKCE pojmenovávací/onomaziologická a FUNKCE usouvztažňovací/syntaktická 5) otázka na závěr

7 MORFOLOGIE „část gramatiky jazyka studující jeho morfémy co do povahy a chování, zvl. v oblasti flexe a tvoření slov.“ (Lotko, E., 1999, Slovník lingvistických termínů pro filology, 68) „ morfologie studuje všechny typy morfémů z hlediska jejich formy a funkce“ (Encyklopedický slovník češtiny 2002)

8 Olomoucká lingvistika akademická Mluvnice češtiny morfologie prof. Miroslav Komárek prof. Jan Kořenský

9 MORFOLOGIE staří Řekové označovali slovem μορφή (tj. „morfé“) TVAR (formu) jak se nám věc jeví zvnějšku jaká je uvnitř, jaká je její stavba (struktura) slovo „morfologie“ (nauka o tvaru/formě) – v geologii/geografii: tvar zemského povrchu – biologii: např. stavba částí rostlin – v lingvistice? (jak popsat „kód“, kterým komunikujeme, tj. jazyk)

10 MORFOLOGIE v „nejnovější“ mluvnici (Cvrček, V. a kol., 2010: Mluvnice současné češtiny. Praha: Nakladatelství Karolinum, 125, 81) „Morfologie (tvarosloví) je vedle syntaxe jednou z částí gramatiky. Předmětem jejího zkoumání jsou tvary slov jednotlivých slovních druhů, jejich forma a funkce. Z toho plyne, že morfologie se rozpadá na dvě oblasti: slovotvorbu, tedy morfologii slovotvornou, a flektivní morfologii (skloňování a časování slov).“ „ Tvoření slov (slovotvorba) … je jednou z oblastí nauky o pojmenovávání (procesu) / pojmenování (výsledku).“

11 SLOVO "Slovo ze stanoviska funkce je výsledkem jazykové činnosti pojmenovací, která se leckdy nerozlučně mísí s činností usouvztažňovací (syntagmatickou)…“ (Vachek 2005, 146) "podle [pražských funkcionalistů] se morfologie zabývá rozkladem slova" (Vachek 2005, )

12 Circle linguistique de Prague založen r Vilém Mathesius Roman Jakobson

13 Proč MATHESIUS "(...) ne všechny Mathesiovy podněty byly dosud využity na naší domácí půdě.“ (Daneš 1991, 161) Haag 1928 – 1. mezinárodní lingvist. sjezd: metoda pro úplný rozbor daného jazyka MATHESIUS (Circle Linguistique de Prague): ♠ synchronní přístup ♠ analytické srovnávání (ne genetická příbuznost) ♠ funkční stanovisko – SDĚLOVACÍ potřeby

14 Komunikační model

15 „Vědecký rozbor jazyka“ 2 základní vyjadřovací potřeby: -jazykové pojmenování -jazykové usouvztažnění „Příprava každého členěného promluvení náleží ve dvojím aktu, v rozložení toho, co chceme vyjádřiti, v pojmenovatelné prvky a jejich usouvztažnění způsobem v jazyku, kterého užíváme, obvyklým.“ Mathesius 1936

16 MORFOLOGIE? Kam zmizela MORFOLOGIE? nauka o pojmenování - funkční onomatologie nauka o usouvztažnění – funkční syntax (formální) morfologie – registr paradigmat 2 principy: A) různé tvary – týž význam B) různé významy – tvar s touž funkcí

17 (Funkční) morfologie pojmenovávací číslo u subst. slovesný čas (absolutní) slovesný způsob slovesný vid FUNKCE kongruenční rod a číslo u adj. usouvztažňovací valenční pád

18 Funkce pojmenovávací (syntakticky nezávislá) číslo u substantiv : Nabízí studentce / studentkám pomoc. slovesný čas : Nabízí / nabízel té studentce pomoc. slovesný způsob: Nabídl jí pomoc. (konstatujeme realizaci děje) Nabídl by jí pomoc. (hypotetičnost děje) Nabídni jí pomoc! (výzvu k uskutečnění děje) slovesný vid: Nabídl jí pomoc. (vyjádření děje v jeho výsledku) Nabízel jí pomoc. (vyjádření děje probíhajícího, bez zřetele k jeho možnému dokončení

19 Funkce usouvztažňovací funkce syntakticky závisle proměnná (kongruenční): rod a číslo u adjektiv : Nabízí nerozhodné studentce / nerozhodnému studentovi / nerozhodným studentkám pomoc. funkce syntakticky vázaná (valenční): pád Nabízí studentce pomoc (nabízet + dat. + acc)

20 Otázka na ZÁVĚR ROD u substantiv - ČÍSLO u sloves ČÍSLO u sloves – věc funkční onomatologie, nebo věc funkční syntaxe??

21 Ad JMENNÝ ROD GENUS X SEXUS (gramatický rod x přirozený rod) korespondence? – částečná Pozn.: substantiva označující živé bytosti odráží gramatický rod i rozdíl v rodu přirozeném (tj. rozdíly v pohlaví). Většina českých substantiv (apelativ) má však rod konvenční. nom. sg.: - funkce reprezentativní – zastupuje celé substantivní paradigma a slouží jako tvar slovníkový - funkce rodově rozlišovací – každé substantivum zařazeno k jednomu ze tří rodů (u maskulin relevantní i zařazení do souboru maskulin životných, nebo neživotných)

22 Vztah tvaru nom. sg. a gramatického rodu -Ø, tj. nulová koncovka (po konsonantické finále tvarotvorné báze) → většinou maskulinum, PÁN, MUŽ, HRAD, STROJ -a → většinou femininum, ŽENA -o → většinou neutrum, MĚSTO -í → většinou neutrum, STAVENÍ -e → častěji femininum, RŮŽE, řidčeji maskulinum životné (animatum), SOUDCE, popř. neutrum, MOŘE

23 Tzv. tvar opěrný většinou tvar gen. sg. morfonologický charakter finálního konsonantu tvarotvorné báze → tradičně se rozlišuje tzv. tvrdé a měkké skloňování strom x keř nom. sg. -Ø = -Ø (mask. inanimatum, neživotné) gen. sg. -u x -e HRAD X STROJ (tvrdé x měkké skloňování)

24 Číslo u sloves kvantitativní informace? gramatická kategorie KONGRUENČNÍ - signál opozice jednost x nejednost u subjektu souvislost s osobou: - 3. osoba (reprodukce gramatického čísla substantiva) Dnes zpívá známá italská zpěvačka. Dnes zpívají známé italské zpěvačky osoba (reprodukce lexikálního významu) Zpívám písničku. (mluvčí) Zpívejte hlasitěji! (adresát – jeden, nebo více?)

25 Děkuji za pozornost. Božena Bednaříková


Stáhnout ppt "LINGUA CECA I LM UDINE ZS 2012/2013 Božena Bednaříková."

Podobné prezentace


Reklamy Google